RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Společný předpisový rámec pro elektronické komunikace

Otevření telekomunikačního trhu hospodářské soutěži mělo na toto odvětví, v minulosti ovládané oligopoly, katalytický účinek. Ve snaze zachytit tento vývoj přijaly evropské rozhodovací orgány právní předpisy, které odpovídají technologickému pokroku a požadavkům trhu. Součástí tohoto vývoje je i přijetí nového předpisového rámce pro elektronické komunikace. Hlavním cílem je posílení hospodářské soutěže tak, že se usnadní přístup nových firem do odvětví a podpoří investice.

AKT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Viz pozměňující akty).

PŘEHLED

Rámcová směrnice je součástí telekomunikačního balíčku, jehož cílem je přepracování předpisového rámce pro telekomunikace a následně zvýšení konkurenčnosti v odvětví elektronických komunikací. Tento nový předpisový rámec je tvořen touto směrnicí a následujícími čtyřmi specifickými směrnicemi:

Tyto směrnice ještě doplnilo rozhodnutí o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra (rozhodnutí o rádiovém spektru).

Telekomunikační balíček byl v prosinci 2009 pozměněn dvěma směrnicemi „Zlepšení tvorby právních předpisů“ a „Práva občanů“; další změnou bylo zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC).

Oblast působnosti, cíl a definice

Cílem této směrnice je vytvořit harmonizovaný rámec pro regulaci sítí a služeb elektronických komunikací. Upravuje rovněž určité aspekty koncových zařízení, které usnadňují přístup pro zdravotně postižené uživatele. Obsahuje horizontální ustanovení platná pro související právní texty: oblast působnosti a hlavní zásady, základní definice, obecná ustanovení o vnitrostátních regulačních orgánech, nový pojem „významná tržní síla“ a pravidla pro poskytování některých základních zdrojů, např. rádiových frekvencí, čísel či omezení vlastnických práv třetích osob.

S ohledem na technologickou konvergenci a na nutnost horizontální regulace veškeré infrastruktury se nový rámec již neomezuje jen na telekomunikační sítě a služby, nýbrž pokrývá veškeré sítě a služby elektronických komunikací. Mezi ně patří pevné hlasové telefonní služby, širokopásmové a mobilní komunikace, kabelová a družicová televize. Z oblasti působnosti směrnice je naopak vyloučen obsah služeb, který je poskytován po sítích elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání nebo finanční služby. Směrnice se nevztahuje ani na telekomunikační koncová zařízení, což má usnadnit přístup pro zdravotně postižené uživatele.

Tato směrnice vyžaduje, aby členské státy přijaly v otázce přístupu k elektronickým komunikacím taková opatření, která zaručí respektování základních práv a svobod jednotlivců.

Vnitrostátní regulační orgány

Nezávislost

Členské státy musí zaručit nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů v tom smyslu, že tyto orgány budou právně odlišeny a nezávislé na všech organizacích, které zajišťují sítě, zařízení nebo poskytují služby elektronických komunikací. Vnitrostátní regulační orgány odpovědné za regulaci trhu ex ante nesmí přijímat pokyny od jiného orgánu.

Právo na opravný prostředek

Na vnitrostátní úrovni musí existovat účinné mechanismy, v jejichž rámci má každý uživatel nebo podnik zajišťující sítě nebo poskytující služby elektronických komunikací právo podat opravný prostředek proti rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu k nezávislému subjektu. Členské státy poskytují informace o opravných prostředcích Komisi a BEREC.

Nestrannost a transparentnost

Členské státy musí zajistit, aby vnitrostátní regulační orgány vykonávaly své pravomoci nestranně a transparentně. Dále musí zajistit, aby vnitrostátní regulační orgány zavedly mechanismus konzultací se zainteresovanými subjekty pro případ, kdy tyto orgány hodlají přijmout opatření, jež mohou silně ovlivnit trh. Vnitrostátní regulační orgány jsou povinny veřejně zpřístupnit výsledky konzultací.

Upevnění vnitřního trhu

Vnitrostátní regulační orgány, Komise a BEREC musí spolupracovat na hledání nástrojů a nápravných opatření, které jsou nejvhodnější pro zvládání nejrůznějších situací, jež mohou nastat na vnitřním trhu elektronických komunikací. V určitých případech má Komise právo zamítnout opatření navržená vnitrostátními regulačními orgány.

Povinnosti a úkoly vnitrostátních regulačních orgánů

Úkoly obecné povahy

V souvislosti s podporou hospodářské soutěže při zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací mají vnitrostátní regulační orgány především za úkol:

  • zajistit, aby uživatelé získali co největší prospěch, pokud jde o výběr, cenu a kvalitu;
  • podporovat účinné používání rádiových frekvencí a zdrojů číslování a zajišťovat jejich účinnou správu.

Vnitrostátní regulační orgány rovněž přispívají k rozvoji vnitřního trhu tím, že:

  • podporují zřizování a rozvoj transevropských sítí a interoperabilitu celoevropských služeb;
  • spolupracují mezi sebou, s Evropskou komisí a s BEREC, aby zajistily vývoj jednotné regulační praxe a jednotného uplatňování nového předpisového rámce pro odvětví telekomunikací.

Vnitrostátní regulační orgány mají dále za úkol prosazovat zájmy evropských občanů tím, že:

  • zajišťují, aby všichni měli přístup k univerzální službě ve smyslu směrnice o univerzální službě;
  • zajišťují dostupnost jednoduchých a nenákladných postupů pro řešení sporů;
  • přispívají k zajištění vysoké úrovně ochrany osobních údajů a soukromí (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích).

Členské státy spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí na provádění strategického plánování, koordinace a harmonizace rádiového spektra v Evropské unii.

Správa rádiových frekvencí

Vnitrostátní regulační orgány zajišťují správu rádiových frekvencí pro služby elektronické komunikace. Rozdělování a přidělování těchto rádiových frekvencí musí vycházet z objektivních, transparentních, nediskriminačních a přiměřených kritérií. Krom toho podnik, který hodlá převést práva na užívání rádiových frekvencí, musí tento záměr oznámit vnitrostátnímu regulačnímu orgánu odpovědnému za přidělování frekvencí. Vnitrostátní regulační orgány musí navíc zajistit, aby takové transakce nenarušovaly funkčnost hospodářské soutěže.

Členské státy nicméně mohou v případě potřeby stanovit omezení uživatelských práv s cílem:

  • zabránit škodlivému rušení;
  • ochránit veřejné zdraví proti elektromagnetickým polím;
  • zajistit technickou kvalitu služby;
  • zajistit maximální sdílení rádiových frekvencí;
  • zajistit účinnost spektra;
  • plnit cíl obecného zájmu (mimo jiné například ochrana života a zdraví nebo podpora sociální soudržnosti).

Po dobu pěti let mohou držitelé práv na užívání rádiových frekvencí podat k vnitrostátnímu regulačnímu orgánu žádost o nové posouzení omezení jejich práv.

Podniky mohou převádět nebo pronajímat svá individuální práva na užívání rádiových frekvencí.

Přidělování čísel, jmen a adres

Členské státy musí zajistit, aby vnitrostátní regulační orgány řídily přidělování všech národních číslovacích zdrojů a správu národních číslovacích plánů. Pro všechny služby elektronických komunikací musejí být poskytnuta odpovídající čísla. Za tímto účelem vnitrostátní regulační orgány zavedou objektivní, transparentní a nediskriminační postupy pro udělování práv na užívání.

Omezení vlastnických práv třetích osob

Cílem omezení vlastnických práv třetích osob je to, aby podnik mohl instalovat zařízení na veřejném nebo soukromém majetku, nad nebo pod ním. Když příslušný orgán posuzuje žádost o omezení vlastnických práv třetích osob, musí jednat na základě transparentních postupů uplatňovaných nediskriminačním způsobem a neprodleně do šesti měsíců.

Společné umístění a sdílení síťových prvků a přiřazených zařízení poskytovatelů sítí elektronických komunikací

V některých případech mohou členské státy uložit podniku, který zajišťuje sítě elektronických komunikací, aby zařízení nebo majetek sdílel. Důvodem takového rozhodnutí může být omezený přístup k zařízení kvůli nutnosti chránit životní prostředí, zdraví nebo veřejnou bezpečnost nebo situace, kdy nelze zdvojit infrastrukturu. Taková ujednání o sdílení nebo koordinaci mohou zahrnovat pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení zařízení nebo majetku, případně upravená s ohledem na riziko.

Bezpečnost a integrita sítí a služeb

Podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující služby elektronických komunikací musí zajistit bezpečnost těchto sítí. Jakékoliv narušení bezpečnosti nebo integrity sítě musí být oznámeno příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, který posléze informuje vnitrostátní regulační orgány ostatních členských států.

V souvislosti s ochranou bezpečnosti sítí musí mít příslušné vnitrostátní regulační orgány pravomoc vydat pro podniky, které zajišťují komunikační sítě, závazné pokyny.

Regulační dohled nad podniky s významnou tržní silou

Podnik je považován za podnik s významnou tržní silou, pokud má takové postavení, které mu umožňuje chovat se nezávisle na soutěžitelích, zákaznících a v konečném důsledku i na spotřebitelích.

Postup pro určení a vymezení trhů

Evropská komise má za úkol přijmout doporučení o relevantních trzích produktů a služeb v odvětví elektronických komunikací s přihlédnutím ke stanovisku BEREC. Cílem tohoto doporučení je určit trhy, jejichž vlastnosti mohou odůvodňovat uložení regulačních povinností - tyto povinnosti jsou stanoveny zvláštními směrnicemi.

Po konzultaci s vnitrostátními regulační orgány a s BEREC může Komise přijmout rozhodnutí, kterým určí nadnárodní trhy.

Postup pro analýzu trhu

Vnitrostátní regulační orgány provádějí analýzu relevantních trhů s přihlédnutím k pokynům Komise. Pokud vnitrostátní regulační orgán zjistí, že trh není účinně konkurenční, určí podniky, které mají významnou tržní sílu na daném trhu, a těmto podnikům uloží vhodné regulační povinnosti.

Normalizace

Komise zveřejňuje seznam nezávazných norem v Úředním věstníku. Tyto normy mají napomáhat harmonizaci v oblasti zajišťování sítí elektronických komunikací, poskytování služeb elektronických komunikací a přiřazených zařízení a doplňkových služeb. Za tímto účelem členské státy podporují používání těchto norem.

Komise má nicméně možnost změnit některé tyto normy na závazné tím, že tuto skutečnost oznámí zveřejněním v Úředním věstníku.

Interoperabilita digitálních televizních služeb

V zájmu podpory volného toku informací, mediální plurality a kulturní rozmanitosti jsou poskytovatelé digitálních interaktivních televizních služeb vybízeni k používání otevřené API (rozhraní pro aplikační programy). Obdobně poskytovatelé zařízení rozšiřujících vlastnosti digitální televize jsou vybízeni ke splňování otevřené API v souladu s minimálními požadavky odpovídajících norem nebo specifikací. Zkratka API označuje softwarová rozhraní mezi aplikacemi a mezi zařízením rozšiřujícím vlastnosti digitální televize určeným pro digitální televizní a rozhlasové služby. Poskytovatelé jsou rovněž vybízeni, aby své služby přizpůsobili potřebám zdravotně postižených osob.

Řešení sporů

Řešení sporů mezi podniky, které zajišťují sítě nebo poskytují služby elektronických komunikací v jednom členském státě, nebo mezi těmito podniky a jinými podniky, v jejichž prospěch existuje povinnost přístupu nebo propojení, spadá do působnosti příslušného vnitrostátního regulačního orgánu, který musí přijmout závazné rozhodnutí ve lhůtě čtyř měsíců. V případě přeshraničního sporu, v němž proti sobě stojí strany usazené v různých členských státech, může kterákoli strana předložit spor BEREC, který zveřejní stanovisko k opatřením, která by měla být učiněna pro vyřešení sporu.

Komise může vydat doporučení nebo přijmout rozhodnutí o harmonizovaném uplatňování ustanovení této směrnice, jestliže zjistí, že dochází k rozdílnému provádění předepsaných regulačních úkolů.

Sankce

Členské státy musí stanovit sankce za porušení ustanovení této směrnice.

Takto stanovené sankce musí oznámit Komisi do 25. května 2011.

ODKAZY

Akt Vstup v platnost Lhůta pro provedení v členských státech Úřední věstník
Směrnice 2002/21/ES

24. 4. 2002

24. 7. 2003

Úř. věst. L 108

ze dne 24. 4. 2002

Pozměňovací akt(y) Vstup v platnost Lhůta pro provedení v členských státech Úřední věstník
Nařízení (ES) č. 717/2007

30. 6. 2007

30. 8. 2007

Úř. věst. L 171

ze dne 29. 6. 2007

Nařízení (ES) č. 544/2009

2. 7. 2009

-

Úř. věst. L 167

ze dne 29. 6. 2009

Směrnice 2009/140/ES

19. 12. 2009

25. 5. 2011

Úř. věst. L 337

ze dne 18. 12. 2009

ZMĚNA PŘÍLOH

Příloha II - Kritéria, která mají používat vnitrostátní regulační orgány při hodnocení společného dominantního postavení v souladu s čl. 14 odst. 2 druhým pododstavcem.
Směrnice 2009/140/ES (Úřední věstník L 337 ze dne 18.12.2009).

SOUVISEJÍCÍ AKTY

NAŘÍZENÍ:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu (Text s významem pro EHP).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (Text s významem pro EHP).

SDĚLENÍ:

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Zpráva o pokroku jednotného evropského trhu elektronických komunikací za rok 2009 (15. zpráva) (KOM(2010) 253 v konečném znění – Nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).
Toto sdělení informuje o stavu odvětví elektronických komunikací v roce 2009. Přestože toto odvětví překonalo hospodářský útlum v roce 2009, růst tradičních trhů s pevnými i mobilními hlasovými telefonními službami se zpomalil. To lze vysvětlit menším utrácením uživatelů. Oslabila také hospodářská soutěž.
Komise hodlá přijmout opatření, jejichž cílem je vyřešit rozdíly regulačních přístupů a zajistit řádné fungování BEREC, což by mělo k přispět k účinnému provádění předpisového rámce.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 24. března 2009 nazvané „Zpráva o pokroku jednotného evropského trhu elektronických komunikací za rok 2008 (14. zpráva)“ (KOM(2009) 140 v konečném znění – Nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).
Toto sdělení informuje o stavu odvětví elektronických komunikací v roce 2008. V tomto roce odvětví zaznamenalo určitý růst a dokázalo se přizpůsobit hospodářským problémům.
Příjmy odvětví telekomunikací představovaly 52 % příjmů celého odvětví informačních a komunikačních technologií (IKT). V důsledku vzrůstajících objemů hovorů a rozšíření širokopásmového mobilního připojení zůstává trh mobilních služeb nejdynamičtější součástí. Také mobilní internetové služby se rychle rozvíjejí a podporují růst v celém odvětví. Naproti tomu příjmy trhu pevných telefonních služeb poklesly ve srovnání s rokem 2007 o 5 %, zatímco hlasové telefonní služby na Internetu svůj tržní podíl zdvojnásobily. Došlo k částečnému překlenutí digitální propasti a byly harmonizovány normy pro rádiové spektrum.
Obecně se podmínky hospodářské soutěže zlepšily. Regulační přístupy však stále nejsou dostatečně jednotné.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 19. března 2008 obsahující zprávu o pokroku jednotného evropského trhu elektronických komunikací za rok 2007 (13. zpráva) (KOM(2008) 153 v konečném znění – Nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).
Komise podává zprávu o stavu jednotného trhu telekomunikací k prosinci 2007 na základě skutečností a údajů poskytnutých vnitrostátními regulačními orgány a tržními subjekty. Podle této zprávy má tento trh stále větší podíl na evropském hospodářství jako celku, přičemž zaznamenal růst o 1,9 %. Odhadované výnosy dosahují 293 miliard EUR oproti 289 miliardám EUR v roce 2006. Investice také rostou a v roce 2007 přesáhly 50 miliard EUR. Nejdynamičtějším odvětvím zůstávají mobilní služby, jejichž obrat vzrostl o 3,8 %, což odpovídá 137 miliardám EUR. Rozšíření mobilních služeb třetí generace se prakticky zdvojnásobilo. I přes trvalý růst (62 miliard EUR oproti 58,5 miliardy v roce 2006) a rozšíření v EU, které vzrostlo z 16,3 % v lednu 2007 na 20 % v lednu 2008, stále ještě není potenciál širokopásmového připojení plně využit. To je dáno velkými rozdíly v dostupnosti mezi nejpokročilejšími členskými státy a ostatními členskými státy, jakož i rozdíly v dostupnosti mezi městskými a venkovskými oblastmi.
Co se týče spotřebitelů, tato zpráva dospěla k závěru, že využívají posílení konkurenčního prostředí, což se projevuje například snižováním cen, ochranou spotřebitelů a kvalitou poskytovaných základních služeb.
Komise se závěrem vrací k nejednotnosti regulačního prostředí a k překážkám, které brání realizaci jednotného trhu v odvětví telekomunikací. Odkazuje na reformní návrhy, které předložila v listopadu 2007.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 13. listopadu 2007, v němž předkládá zprávu o výsledku přezkumu předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací v souladu se směrnicí 2002/21/ES a shrnutí reformních návrhů roku 2007 (KOM(2007) 696 v konečném znění – Nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).
Komise navrhuje v duchu lepší tvorby právních předpisů omezit nejednotnost předpisů a překážky bránící vzniku jednotného trhu. Navrhuje, aby reformní návrhy z roku 2007 vstoupily v platnost do konce roku 2009. Tyto návrhy se týkají následujících oblastí:

  • lepší právní předpisy pro konkurenceschopné elektronické komunikace. Komise navrhuje zlepšit stávající předpisový rámec omezením regulace ex-ante v případech, kde to vývoj trhu dovoluje. Také navrhuje zjednodušit přístup k rádiovému spektru, aby tak podnítila investice do nových struktur a uvolnila hospodářský potenciál spektra;
  • dotvoření vnitřního trhu elektronických komunikací, který je v současnosti segmentován a trpí naprostou nejednotností. Komise navrhuje vytvoření nezávislého Evropského úřadu pro trh elektronických komunikací, který bude stavět na rostoucí nezávislosti vnitrostátních regulačních orgánů a který zlepší stávající koordinační mechanismy;
  • lepší ochrana spotřebitele a usnadnění přístupu a používání komunikačních nástrojů, mimo jiné zdravotně postiženým uživatelům. Návrhy mají především posílit bezpečnost a ochranu soukromí a podporovat kvalitu služeb a neomezený přístup k digitálnímu obsahu. Ve snaze zaručit hospodářskou soutěž a práva spotřebitelů chce Komise zajistit nezávislost regulačních orgánů, které mají často příliš úzké vazby se zavedenými operátory.

DOPORUČENÍ:

Doporučení Komise ze dne 17. prosince 2007 o relevantních trzích produktů a služeb v odvětví elektronických komunikací, které připadají v úvahu pro regulaci ex ante podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (Úřední věstník L 344 ze dne 28.12.2007).
Komise vytvořila nový seznam sedmi trhů, které by měly být analyzovány vnitrostátními regulačními orgány. Ve srovnání s doporučením z roku 2003 mohlo být ze seznamu několik trhů vyřazeno díky účinné regulaci velkoobchodních trhů a díky rozvoji účinné hospodářské soutěže na maloobchodních trzích.

Poslední aktualizace: 20.05.2010
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky