RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Systémy pojištění vkladů

Evropská unie chce chránit vkladatele u všech úvěrových institucí a zajistit stabilitu bankovnictví jako celku.

AKT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů (Viz pozměňovací akt(y))

PŘEHLED

Pojištění vkladů * je podstatnou součástí dotváření vnitřního trhu a nezbytným doplňkem systému dohledu nad úvěrovými institucemi *, neboť vytváří solidaritu všech institucí na daném finančním trhu pro případ, že se některá z nich ocitne v platební neschopnosti.

Harmonizace

Harmonizace musí ve velmi krátké době zajistit platby z pojištění vypočtené na základě harmonizované úrovně. Systémy pojištění vkladů musí zasáhnout, jakmile vklady přestanou být disponibilní.

Tato směrnice v zásadě požaduje po každé úvěrové instituci, aby se připojila k některému systému pojištění vkladů.

Ze systémů pojištění vkladů se vylučují: náhrady některých vkladů a náhrady veškerých nástrojů, na které se vztahuje definice „vlastního kapitálu“ úvěrových institucí.

Směrnice vyžaduje, aby každý členský stát na svém území zavedl a úředně uznal jeden nebo více systémů pojištění vkladů. Nicméně za předpokladu splnění určitých podmínek - mimo jiné zajištění rovnocenné ochrany vkladatelů - může členský stát zprostit úvěrovou instituci povinné účasti na systému pojištění vkladů, pokud je tato instituce účastna v systému, jenž chrání provozuschopnost členských institucí.

Směrnice upřesňuje postup pro případy, kdy úvěrová instituce neplní své povinnosti člena systému pojištění vkladů; příslušné orgány přijmou vhodná opatření k zajištění, aby instituce dostála svým povinnostem, a to včetně uložení sankcí, které mohou znamenat i odnětí povolení úvěrové instituci.

Systémy pojištění vkladů zavedené a úředně uznané v některém členském státě chrání také vkladatele u poboček * zřízených úvěrovými institucemi v jiných členských státech.

Pokud je povolení odňato, vklady uložené přede dnem odnětí jsou nadále kryty systémem pojištění vkladů.

Pobočky zřízené úvěrovou institucí, která má sídlo mimo Společenství, musí mít pojistné krytí (a poskytování informací) rovnocenné krytí, které stanoví tato směrnice. Pokud tomu tak není, mohou hostitelské členské státy stanovit, že se tyto pobočky musí připojit k některému systému pojištění vkladů, který působí na jejich území. Tyto pobočky musí každopádně informovat své současné a případné budoucí vkladatele o typu pojištění chránícím jejich vklady.

Výše pojištění vkladů

Členské státy musí zajistit, že souhrn všech vkladů každého vkladatele bude pojištěn do výše nejméně 50 000 EUR pro případ, že se stane nedisponibilním. Směrnice stanoví, že členské státy nejpozději k 31. prosinci 2010 tuto částku navýší na 100 000 EUR, pokud k tomu Komise ve své zprávě na konci roku 2009 nevyjádří výhrady.

Komise může upravit tyto částky podle inflace v Evropské unii na základě změn v harmonizovaném indexu spotřebitelských cen.

Příjemce náhrady z pojištění

Pokud vkladatel nemůže nakládat s částkami uloženými na účtu bez omezení, vztahuje se pojištění na osobu, která s nimi může bez omezení nakládat; může-li více osob nakládat s vklady bez omezení, přihlédne se k podílu každé z nich. Toto ustanovení se nevztahuje na subjekty kolektivního investování.

Poskytované informace

Směrnice stanoví, které informace musí být poskytnuty vkladatelům. Mezi tyto informace patří ustanovení systému pojištění vkladů nebo případného alternativního uspořádání, včetně výše a rozsahu krytí poskytovaného systémem pojištění vkladů. Není-li vklad pojištěn systémem pojištění vkladů, musí o tom úvěrová instituce vkladatele informovat. Informace musí být poskytovány jasně a srozumitelně.

Vkladatel si může také vyžádat informace o podmínkách náhrady.

Lhůty

Řádně ověřené pohledávky musí být vyplaceny do tří měsíců (resp. od konce roku 2010 do dvaceti pracovních dnů) ode dne, kdy příslušný orgán shledal, že jsou vklady nedisponibilní. Za zcela výjimečných okolností a ve zvláštních případech může být tato lhůta prodloužena nejvýše na šest měsíců (resp. od konce roku 2010 nejvýše o deset pracovních dnů).

Dohled

Do konce roku 2009 předloží Komise zprávu o:

  • dopadech stavu, kdyby nedošlo k harmonizaci mechanismů financování systémů pojištění vkladů, v případě přeshraniční krize;
  • vhodnosti a podmínkách pojištění vkladů v plné výši v některých případech zůstatků na účtu;
  • možných modelech zavedení příspěvků, jejichž výše by se odvíjela od míry rizika;
  • praktických důsledcích případného zavedení systému Společenství pro pojištění vkladů;
  • dopadu rozdílnosti právních předpisů upravujících započtení v případě, že jsou pohledávky vkladatele započítávány proti jeho závazkům;
  • dopadech harmonizace rozsahu působnosti, pokud jde o produkty a vkladatele, na něž se pojištění vztahuje;
  • vztahu mezi systémy pojištění vkladů a alternativními způsoby výplaty náhrad vkladatelům.

Kontext

Směrnice 94/19/ES zajišťuje spořitelům základní pojištění jejich vkladů. Přitom finanční krize, která vypukla v říjnu 2008, vyvolala v otázkách pojištění vkladů velkou nejistotu. Proto je třeba pokrytí zlepšit, zvýšit minimální úroveň pojištění a položit základy společného rámce pro pojištění vkladů.

Klíčové pojmy aktu
  • Vklad: jakýkoli kreditní zůstatek vzniklý z prostředků zbylých na účtu nebo z dočasných situací vyplývajících z obvyklých bankovních operací, který musí úvěrová instituce vyplatit na základě příslušných zákonných a smluvních podmínek, a každý dluh prokázaný potvrzením vystaveným úvěrovou institucí. Za vklady se považují i podíly v „building societies“ ve Spojeném království a Irsku s výjimkou podílů kapitálové povahy, na které se vztahuje článek 2. Za vklady se nepovažují dluhopisy, které splňují podmínky stanovené v čl. 22 odst. 4 směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP). Za účelem výpočtu kreditního zůstatku použijí členské státy předpisy týkající se vzájemných pohledávek a jejich započtení v souladu se zákonnými a smluvními podmínkami platnými pro dané vklady.
  • Úvěrová instituce: podnik, jehož činnost spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet.
  • Pobočka: provozovna bez právní subjektivity, která je součástí úvěrové instituce a která přímo provádí všechny nebo některé operace tvořící podstatu činnosti úvěrových institucí; všechny provozovny zřízené ve stejném členském státě úvěrovou institucí, která má sídlo v jiném členském státě, jsou považovány za jedinou pobočku.

ODKAZY

AktVstup v platnostLhůta pro provedení v členských státechÚřední věstník
Směrnice 94/19/ES

31. 5. 1994

1. 7. 1995

Úř. věst. L 135

 ze dne 31. 5. 1994

Pozměňovací akt(y)Vstup v platnostLhůta pro provedení v členských státechÚřední věstník
Směrnice 2005/1/ES (COD/2003/0263)

13. 4. 2005

13. 5. 2005

Úř. věst. L 79 

ze dne 24. 3. 2005

Směrnice 2009/14/ES

16. 3. 2009

30. 6. 2009

Úř. věst. L 68 

ze dne 13. 3. 2009

Poslední aktualizace: 08.06.2009
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky