Systém pro uznávání odborných kvalifikací

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací

CO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?

• Vytváří systém vzájemného uznávání odborných kvalifikací v Evropské unii (EU), který se po určitých úpravách použije i v jiných zemích Evropského hospodářského prostoru / Evropského sdružení volného obchodu (EHP/ESVO) a ve Švýcarsku.
• Cílem je zajistit přístup na trhy práce pro odborníky v jiných členských státech EU, dále usnadnit přeshraniční poskytování služeb a zjednodušit správní postupy.
• Zavedla vzájemné hodnocení vnitrostátních profesních pravidel a zajišťování transparentnosti (tj. sledování omezení vstupu do profesí a posuzování toho, zda jsou nezbytné).
• Obsahuje rovněž trvalé povinnosti v oblasti transparentnosti, které všem členským státům ukládají povinnost podávat zprávu o povoláních, která regulují, a oznamovat Evropské komisi důvody pro konstatování, že stávající nebo nové požadavky jsou v souladu se zásadami nediskriminace a proporcionality.
• Vztahuje se na každého státního příslušníka zemí EU a zemí EHP/ESVO a Švýcarska, který chce vykonávat regulované povolání v jiné zemi, než ve které získal svou odbornou kvalifikaci, buď jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo jako zaměstnanec.
• Komise vydala interaktivní mapu regulovaných povolání v EU. Přístup k těmto povoláním nebo právo tato povolání vykonávat závisí na získání zvláštní kvalifikace. Názvy některých povolání jsou chráněny, např. autorizovaný a certifikovaný účetní v Irsku.
• Směrnice se nevztahuje na povolání, kterými se zabývají zvláštní předpisy, například směrnice 2006/43/ES o statutárních auditorech. V případě advokátů platí, že i když se směrnice 2005/36/ES vztahuje i na jejich kvalifikaci, jsou jejich povolání věnovány i dvě zvláštní směrnice (77/249/EHS a 98/5/ES), které zavádějí další způsoby, jak mohou tyto osoby poskytovat přeshraniční služby dočasně, nebo jak se mohou trvale usadit v jiných členských státech.

KLÍČOVÉ BODY

Dočasná mobilita

• Odborníci mohou dočasně nebo příležitostně poskytovat služby v jiném členském státě ze svého místa usazení ve své domovské zemi.
• Cílová země od nich může požadovat předchozí ohlášení, ale tito odborníci nemusejí procházet procesem uznávání.
• To ovšem neplatí pro povolání, která mají důsledky pro veřejné zdraví a bezpečnost, u nichž členské státy mohou podle čl. 7 odst. 4 směrnice požadovat předchozí uznání kvalifikace.

Trvalé usazení

Směrnice stanoví tři systémy uznávání kvalifikace:

• 1.

  automatické uznávání u povolání, kde jsou minimální požadavky na odbornou přípravu do jisté míry harmonizovány na unijní úrovni: jde o povolání lékařů, zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči, zubních lékařů, veterinárních lékařů, porodních asistentek, farmaceutů a architektů;

• 2.

  automatické uznávání u některých povolání na základě jejich odborné praxe: odborníci v oblasti řemesel, živností a průmyslu;

• 3.

  obecný systém pro výše uvedená povolání, na která se nevztahuje systém automatického uznávání, je založený na zásadě vzájemného uznávání kvalifikací.

Obecný systém platí i pro ostatní regulovaná povolání, k nimž má přístup každý, kdo je schopen prokázat, že je pro ně plně kvalifikován ve své domovské zemi.

Pokud však orgány hostitelské země zjistí závažné rozdíly mezi odbornou přípravou získanou v domovské zemi dané osoby a přípravou, která je pro stejnou činnost potřebná v jejich zemi, mohou nabídnout dané osobě možnost buď projít adaptačním obdobím, nebo složit zkoušku způsobilosti. Při ukládání vyrovnávacích opatření a zvažování jejich rozsahu je nutné zohlednit odbornou praxi žadatele.

Částečný přístup

• Směrnice zavádí zásadu částečného přístupu k povoláním, pokud se činnosti regulovaného povolání v jednotlivých zemích liší.
• Tento přístup může být užitečný pro odborníky, kteří pracují v reálném hospodářském odvětví, které neexistuje jako samostatné povolání v členském státě, do něhož se chtějí přestěhovat.

Ověření znalosti jazyka

• Směrnice umožňuje hostitelským zemím provádět systematické ověřování znalosti jazyka pouze tehdy, má-li vykonávané povolání důsledky pro bezpečnost pacientů.
• K ověřování znalosti jazyka může dojít až poté, co hostitelská země uznala kvalifikaci, ověřování by se mělo omezovat na znalost jednoho úředního nebo správního jazyka hostitelské země a mělo by být přiměřené profesi, jež má být vykonávána.

Evropský profesní průkaz

• Tato směrnice ve znění směrnice 2013/55/EU stanoví možnost vytvořit pro vybraná povolání evropský profesní průkaz (EPC). Ten umožňuje odborníkům získat snadněji a rychleji uznání odborné kvalifikace standardizovaným elektronickým postupem. Průkaz je založen na používání systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a vydává se formou elektronického osvědčení.
• V první vlně se evropský profesní průkaz již vydával zdravotním sestrám a ošetřovatelům odpovědným za všeobecnou péči, fyzioterapeutům, farmaceutům, horským průvodcům a obchodníkům s nemovitostmi.

Přístup k on-line informacím a postupům

• Členské státy musí zpřístupnit veškeré dostupné informace o uznávání kvalifikací pro všechna regulovaná povolání prostřednictvím jednotných kontaktních míst.
• Odborníci by měli být schopni vyřídit postupy a formality spadající do působnosti této směrnice on-line přes příslušné jednotné kontaktní místo nebo prostřednictvím příslušných orgánů, které zodpovídají za dané povolání.
• Centra pomoci v každém členském státě musí poskytovat poradenství a pomoc v jednotlivých případech.

Prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci

V roce 2015 přijala Komise prováděcí nařízení (EU) 2015/983, které stanoví postup pro:

• vydávání evropského profesního průkazu a
• provádění výstražného mechanismu zavedeného směrnicí 2005/36/ES, který zajišťuje, aby pacienti a spotřebitelé v EU byli dostatečně chráněni před odborníky, kteří mají v jedné zemi zakázán nebo omezen výkon svého povolání nebo kteří ve svých žádostech o uznání kvalifikací používali padělané diplomy.

V roce 2020 přijala Komise prováděcí nařízení (EU) 2020/1190, kterým se opravuje prováděcí nařízení (EU) 2015/983 a objasňuje, že příslušný orgán domovského členského státu rozhodne o tom, zda prodlouží vydané dočasné evropské profesní průkazy po předchozím ověření kvalifikací podle čl. 7 odst. 4 směrnice.

Komise rovněž přijala rozhodnutí v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha V směrnice 2005/36/ES a aktualizuje seznam dokladů o automaticky uznávaných formálních kvalifikacích a kurzech odborné přípravy.

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/907, kterým se stanoví společná závěrečná zkouška odborné přípravy pro instruktory lyžování, vytvořilo v roce 2019 další dobrovolný systém automatického uznávání pro instruktory lyžování v rámci EU. Instruktoři lyžování, na které se nevztahuje společná závěrečná zkouška, mohou stále využívat obecného systému pro vzájemné uznávání kvalifikací stanoveného v této směrnici.

Pandemie COVID-19

Po rozšíření pandemie COVID-19 a zavedení opatření za účelem vypořádání se s dopadem krize přijala Komise sdělení obsahující pokyny pro mimořádnou pomoc EU při přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotní péče v souvislosti s krizí COVID-19.

ODKDY SMĚRNICE PLATÍ?

• Směrnice 2005/36/ES měla být provedena do vnitrostátního práva do 20. října 2007.
• Pozměňující směrnice 2013/55/EU měla být provedena do vnitrostátního práva do 18. ledna 2016.

KONTEXT

S tím, jak v řadě členských států klesá počet obyvatel v produktivním věku, bude se poptávka po vysoce kvalifikovaných lidech pravděpodobně zvyšovat, tudíž je třeba jejich kvalifikace uznávat v rámci EU rychle, jednoduše a spolehlivě.

Další informace viz:

• Automatické uznávání (Evropská komise),
• Uznávání odborných kvalifikací v praxi (Evropská komise),
• Databáze regulovaných povolání (Evropská komise).

HLAVNÍ DOKUMENT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22–142).

Následné změny směrnice 2005/36/ES byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/983 ze dne 24. června 2015 o postupu pro vydávání evropského profesního průkazu a provádění výstražného mechanismu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES (Úř. věst. L 159, 25.6.2015, s. 27–42).

Viz konsolidované znění.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1190 ze dne 11. srpna 2020, kterým se opravuje prováděcí nařízení (EU) 2015/983 o postupu pro vydávání evropského profesního průkazu a provádění výstražného mechanismu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES (Úř. věst. L 262, 12.8.2020, s. 4–5).

Sdělení Komise – Pokyny pro mimořádnou pomoc EU při přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotní péče v souvislosti s krizí COVID-19 (Úř. věst. C 111I, 3.4.2020, s. 1–5).

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/907 ze dne 14. března 2019, kterým se stanoví společná závěrečná zkouška odborné přípravy pro instruktory lyžování podle článku 49b směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 145, 4.6.2019, s. 7–18).

Viz konsolidované znění.

Rozhodnutí Komise 2007/172/ES ze dne 19. března 2007, kterým se zřizuje skupina koordinátorů pro uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 79, 20.3.2007, s. 38–39).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/5/ES ze dne 16. února 1998 o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace (Úř. věst. L 77, 14.3.1998, s. 36–43).

Viz konsolidované znění.

Směrnice Rady 77/249/EHS ze dne 22. března 1977 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů (Úř. věst. L 78, 26.3.1977, s. 17–18).

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 10.08.2022