RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Zásada vzájemného uznávání na vnitřním trhu

Toto sdělení připomíná důležitost zásady vzájemného uznávání pro vnitřní trh. Zkoumá skutečnou situaci v terénu a předkládá návrhy na zlepšení fungování vzájemného uznávání.

AKT

Sdělení Komise „Vzájemné uznávání v rámci monitorování akčního plánu pro vnitřní trh“ (KOM(1999) 299 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Na základě výzvy Rady „Vnitřní trh" z března 1998 provedla Komise analýzu problémů při prosazování vzájemného uznávání.

DŮLEŽITOST VZÁJEMNÉHO UZNÁVÁNÍ PRO VNITŘNÍ TRH

Zásada vzájemného uznávání zajišťuje volný pohyb zboží a služeb bez nutnosti harmonizace vnitrostátních právních předpisů členských států. Členský stát tudíž nemůže zakázat na svém území prodej produktu vyrobeného v souladu s právními předpisy jiného členského státu, i když se tyto předpisy po technické nebo kvalitativní stránce liší od těch, které musí splňovat jeho vlastní produkty. Jediná povolená výjimka – oprávněný zájem, jako je ochrana zdraví, spotřebitelů nebo životního prostředí – podléhá přísným podmínkám. Stejná zásada se uplatňuje na služby.

Zpravidla převažují právní předpisy členského státu původu. To zaručuje dodržení zásady subsidiarity – není nutné zavádět podrobná nařízení na úrovni Společenství a vzrůstá úcta k místním, regionálním a národním tradicím – a umožňuje udržovat různorodost nabízených výrobků a služeb. Vzájemné uznávání tak tvoří praktický a účinný prostředek hospodářské integrace.

PROBLÉMY V UPLATŇOVÁNÍ A ANALÝZA PŘÍČIN

Dostupné informace – Jeden z problémů spočívá v dostupnosti spolehlivých informací potřebných k hodnocení. Dostupné údaje neumožňují provést přesný odhad hospodářského dopadu vzájemného uznávání, ale je jasné, že tato zásada je velmi důležitým mechanismem pro velké množství odvětví průmyslu a služeb. Jediné údaje, které jsou k dispozici, se týkají počtu stížností předložených Komisi. Počet případů, kdy výrobci splnili požadavky členských států nebo stáhli své výrobky, není znám.

Překážky – Podle výsledků průzkumů uskutečněných v průmyslu stále přetrvávají některé překážky v oblasti norem a technických předpisů. Odvětví služeb všeobecně soudí, že překážky volnému pohybu služeb zůstaly v období mezi lety 1996 a 1998 prakticky stejné. Další problematická témata se týkají:

  • oblasti ochrany spotřebitelů, v zemích určení se totiž provádějí kontroly, které jsou často zbytečné;
  • vnitřní organizace příslušných orgánů, kde lepšímu řízení brání překážky v podobě délky správních lhůt, nákladů na proces a neschopnosti řešit komplexní otázky (například u inovativních výrobků nebo služeb);
  • přetrvávajícího nedostatku vzájemné důvěry v právní předpisy ostatních členských států.

Tyto problémy vedly některé subjekty na trhu k tomu, aby své výrobky přizpůsobily místním požadavkům, nebo v krajních případech své výrobky nebo služby na trh v jiném členském státě přestaly uvádět.

Oblast produktů – Většina problémů vzniká na úrovni zaručené ochrany, kde je často stát určení přesvědčený, že pouze jeho bezpečnostní opatření jsou správná. Oblasti, kterých se to nejvíce týká, jsou potravinářské výrobky, elektrotechnika, vozidla, vzácné kovy, stavebnictví a chemie.

Oblast služeb – K odvětvím služeb, z kterých Komisi putuje nejvíce stížností, patří obchodní sdělení, stavebnictví, patentoví zástupci a bezpečnostní služby. Dostupné údaje ovšem neposkytují dostatečně jasný přehled o situaci, protože počet stížností, které jsou Komisi adresovány, je malý. V oblasti regulovaných povolání postihují potíže při provádění zásady vzájemného uznávání zejména jednotlivce. Počet stížností jednotlivců přetrvává. V odvětví finančních služeb Komise eviduje případy zákazů uvádění finančních produktů na trh na základě nesprávného výkladu pojmů „oprávněný zájem“ a „ochrana spotřebitele“. V odvětví obchodních sdělení brání vytvoření skutečného společného trhu rozdíly mezi členskými státy, zvláště v oblasti reklamy. A konečně, pokud jde o obchodování s elektronikou, omezují příležitosti k jednotnému trhu právní překážky.

NÁVRHY

Zajistit důvěryhodné monitorování – K hodnocení dosaženého pokroku Komise připraví každé dva roky hodnotící zprávy, jejichž závěry budou zaneseny do hodnotící zprávy o vnitřním trhu s cílem upozornit členské státy na přetrvávající problémy a nalezená řešení. Komise se zavazuje, že bude věnovat zvýšenou pozornost tomu, aby členské státy dodržovaly své povinnosti v této oblasti, a v případě potřeby zahájí řízení pro porušení předpisů. Navíc by se měly plně využívat možnosti oznamovacího postupu k podpoře vzájemného uznávání a k předcházení vzniku nových překážek.

Činnosti zaměřené na občany a hospodářské subjekty – Komise navrhuje dva akční plány, jeden pro samotnou Komisi, druhý pro členské státy.

Činnosti prováděné Komisí – Komise se zavazuje usnadňovat dialog mezi občany a podniky. Ve snaze zlepšit informace a hospodářskou analýzu Komise navrhuje:

  • vypracovat návod na provádění zásady vzájemného uznávání v oblasti průmyslových produktů a ilustrativní brožuru vysvětlující provádění rozhodnutí č. 3052/95/ES týkající se opatření odchylných od zásady volného pohybu zboží;
  • provést hospodářskou analýzu o uplatňování vzájemného uznávání v různých odvětvích, aby se získalo lepší hodnocení (hospodářské výhody a náklady při neuplatňování zásady);
  • analyzovat vnitrostátní předpisy na ochranu spotřebitelů u finančních produktů.

Co se týče vzdělávání, Komise navrhuje následující opatření:

  • organizovat pro jednotlivá odvětví kulaté stoly zástupců příslušných orgánů členských států a profesních kruhů;
  • vypracovat konkrétní projekty na národní úrovni na podporu informovanosti cílových skupin o zásadě vzájemného uznávání.

Pro zvýšení účinnosti mechanismů na nápravu problémů se plánuje:

  • použít dvouleté zprávy k přesnějšímu zvážení, jestli jsou potřebné nové harmonizační iniciativy;
  • vytvořit vzor žádosti, který se bude používat mezi orgány pověřenými prováděním vzájemného uznávání a dotčenými evropskými a národními federacemi;
  • poskytnout hospodářským subjektům možnost požádat o zdůvodnění eventuálního zamítnutí žádosti a zlepšit vyřizování stížností Komisí, zvláště v problémových odvětvích;
  • rozšířit pořádání souhrnných schůzek Komise a členských států v odvětví zboží i služeb a systematičtěji sledovat návrhy řešení ze strany členských států;
  • rozvíjet evropskou síť vyřizování stížností v oblasti finančních služeb;
  • podnikat speciální iniciativy v jednotlivých odvětvích k lepšímu uplatňování zásady ve službách, zvláště v odvětví letecké dopravy a telekomunikací.

Aby se zohlednil mezinárodní rozměr vzájemného uznávání a omezily se, ba potlačily překážky v obchodování, Komise plánuje uzavřít dohody o vzájemném uznávání v rámci Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS) a v oblasti zboží v rámci Světové obchodní organizace (WTO).

Činnosti prováděné členskými státy – Protože členské státy jsou hlavní aktéři provádění zásady vzájemného uznávání, Komise jim navrhuje tyto aktivity:

  • uplatňovat rozhodnutí Soudního dvora o provedení ustanovení o vzájemném uznávání do vnitrostátního práva;
  • vyřizovat žádosti o vzájemné uznávání v rozumné lhůtě, s výjimkou mimořádně složitých případů;
  • posílit spolupráci mezi orgány členských států prostřednictvím nové kontaktní telematické sítě, setkávání ředitelů koordinačních středisek, systematičtějšího používání kontaktních míst a posílení úlohy národních koordinátorů (zvláště v oblasti regulovaných profesí);
  • vypracovávat pravidelné zprávy o potížích při uplatňování zásady a plánovaných řešeních.

Kontext

V roce 1997 Komise přijala „Akční plán pro jednotný trh“ (DE) (EN) (FR), dokument podrobně uvádějící prioritní činnosti k zlepšení fungování společného trhu do 1. ledna 1999. V tomto akčním plánu Komise označila uplatňování zásady vzájemného uznávání za jednu z hlavních priorit.
O dva roky později, v roce 1999, Komise zveřejnila toto sdělení, které slouží jako základ k usnesení Rady o vzájemném uznávání (viz „Související akty“).

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Usnesení Rady ze dne 28. října 1999 o vzájemném uznávání (Úř. věst. C 141 ze dne 19.5.2000).
Rada podtrhuje důležitost vzájemného uznávání pro dobré fungování vnitřního trhu. K tomu je nezbytné logicky skloubit harmonizované právní předpisy, normalizaci, nástroje umožňující ověřování shody a vzájemné uznávání. Rada soudí, že je třeba věnovat zvýšené úsilí oblasti produktů (zvláště potravinářských produktů, elektrotechniky, stavebnictví a motorových vozidel) a služeb (zvláště finančních služeb), pokud jde o odborné kvalifikace (uznávání diplomů). Kritizuje skutečnost, že správní postupy jsou příliš těžkopádné a složité a že orgány členských států často nemají dostačující informace o právních předpisech a postupech ověřování v jiných členských státech.

Rada proto členské státy vyzývá, aby:

  • přezkoumaly a zjednodušily příslušné vnitrostátní právní předpisy a postupy provádění, zvýšily účinnost a rychlost těchto postupů a posílily správní spolupráci;
  • vzbudily zájem hospodářských subjektů a občanů o jejich práva;
  • podporovaly Komisi při shromažďování informací o problémech provádění a dohlížely na to, aby byly řádně plněny povinnosti v oblasti výměny informací.

Rada vyzývá Komisi k tomu, aby:

  • shromažďovala informace o zaznamenaných úspěších a nedostatcích a o jejich hospodářských důsledcích a zveřejňovala je v hodnotící zprávě o jednotném trhu;
  • vzbuzovala zájem občanů a hospodářských subjektů o jejich práva prostřednictvím informačních kampaní;
  • dohlížela na to, aby politiky v těchto oblastech byly koordinovány s ostatními politikami Společenství.

Hospodářské subjekty a občané jsou vyzýváni, aby informovali členské státy a Komisi o všech problémech, s kterými se na tomto poli setkají.

Commission interpretative communication on facilitating the access of products to the markets of other Member States: the practical application of mutual recognition [C/2003/3944 – Official Journal C 265 of 4.11.2003] (Interpretační sdělení Komise – „Usnadňování přístupu výrobků na trhy ostatních členských států: praktické uplatňování vzájemného uznávání“).
Toto sdělení má vysvětlit zásadu „vzájemného uznávání“ a pomoci tak podnikům a vnitrostátním správním orgánům v jejím lepším uplatňování. Je to praktická příručka, která popisuje, jak by zásada měla fungovat v praxi, a poukazuje na práva, která zásada poskytuje hospodářským subjektům. Sdělení spadá do strategie pro vnitřní trh 2003–2006. Bude následováno rozsáhlou konzultací členských států, podniků a spotřebitelských organizací. Podle výsledků této konzultace by Komise mohla předložit návrh právních předpisů k posílení uplatňování zásady vzájemného uznávání.

VNĚJŠÍ ASPEKTY – DOHODY S TŘETÍMI ZEMĚMI

Usnesení Rady ze dne 24. června 1999 o správě dohod o vzájemném uznávání (Úř. věst. C 190 ze dne 7.7.1999).
Rada vítá uzavření dohod o vzájemném uznávání mezi Evropským společenstvím (ES) a Austrálií, Kanadou, Novým Zélandem a Spojenými státy americkými. Cílem těchto dohod je zaručit účinný přístup na trhy na celém území signatářských stran pro všechny produkty uvedené v dohodách. Ve svém usnesení Rada vyzývá Komisi, aby:

  • vypracovala návrh týkající se obecných zásad pro správu dohod o vzájemném uznávání s třetími zeměmi a vypracovala standardní dohodu pro budoucí vyjednávání;
  • vypracovala příručku vysvětlující dohody o vzájemném uznávání a jejich provádění;
  • pravidelně předkládala zprávy o provádění platných dohod.
Poslední aktualizace: 06.06.2007

Viz také

  • Další informace získáte na stránce Generálního ředitelství Evropské komise pro podnikání a průmysl věnované vzájemnému uznávání (DE) (EN) (FR)
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky