RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách (POP)

Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách (POP) poskytuje rámec založený na zásadě prevence, jehož cílem je zaručit bezpečné odstranění a snížení výroby a používání těchto látek škodlivých pro lidské zdraví a životní prostředí. Úmluva se dotýká dvanácti hlavních perzistentních organických znečišťujících látek, ale vztahuje se i na jiné látky.

AKT

Rozhodnutí Rady 2006/507/ES ze dne 14. října 2004 o uzavření Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách jménem Evropského společenství

PŘEHLED

Cílem Stockholmské úmluvy je omezit znečištění perzistentními organickými znečišťujícími látkami (POP). Úmluva definuje dotčené látky a pravidla týkající se výroby, dovozu a vývozu těchto látek.

Definice

Perzistentní organické znečišťující látky jsou chemické látky, které mají určité toxické vlastnosti a na rozdíl od jiných znečišťujících látek jsou odolné vůči degradaci. POP jsou mimořádně škodlivé pro lidské zdraví a životní prostředí. Mají schopnost ukládat se v živých organismech, přenášejí se vzduchem, vodou a migrujícími organismy a ukládají se daleko od místa jejich vstupu do prostředí, kde se hromadí v zemských a vodních ekosystémech. Příležitostné znečištění způsobené POP je přeshraniční problém, který si vynucuje akci na mezinárodní úrovni.

Oblast působnosti

Stockholmská úmluva se zaměřuje na 12 hlavních POP, které se vyrábějí úmyslně i neúmyslně. Nezamýšlená výroba těchto látek pochází z různých zdrojů, jako je spalování v domácnostech či spalovnách odpadů.

Mezi 12 hlavních POP se řadí aldrin, chlordan, dichlordifenyltrichlorethan (DDT), dieldrin, endrin, heptachlor, mirex, toxaphen, polychlorované bifenyly (PCB), hexachlorbenzen, dioxiny a furany.

Úmluva hodlá v prvé řadě zakázat výrobu a používání devíti POP a omezit výrobu a používání desáté látky. Pokud jde o dvě poslední POP, je nutné omezit jejich nezamýšlenou výrobu a úniky do životního prostředí. Ustanovení úmluvy se nepoužijí na množství chemické látky používaná v rozsahu laboratorních výzkumů.

Institucionální subjekty

Zřizují se tři subjekty pro provádění úmluvy na mezinárodní úrovni:

  • konference smluvních stran: hlavní subjekt, který sdružuje všechny strany úmluvy a v případě potřeby i pozorovatele. Stanoví pravidla provádění a odpovídá za hlavní rozhodnutí, jako je zařazení nové látky do úmluvy a schvalování výjimek;
  • Výbor pro hodnocení perzistentních organických znečišťujících látek: výbor se skládá z expertů, jejichž úkolem je zkoumat návrhy na zařazení nových látek do úmluvy;
  • sekretariát: tento subjekt je pověřen hlavně administrativními úkoly.

Dovoz a vývoz POP

Na základě úmluvy se zakazuje dovoz a vývoz zakázaných POP. Chemické látky, které jsou klasifikovány jako POP, přesto mohou být dováženy za určitých podmínek, a to:

  • pro účel odstranění stávajících POP postupem šetrným k životnímu prostředí (likvidace odpadů atd.);
  • u chemických látek, na jejichž výrobu nebo použití platí zvláštní výjimka.

Co se týče vývozu, je povolen:

  • pro účel odstranění stávajících POP postupem šetrným k životnímu prostředí (likvidace odpadů atd.);
  • do smluvní strany, která má povoleno používat tuto chemickou látku podle výjimky stanovené v úmluvě;
  • do státu, který není smluvní stranou této úmluvy.

V takovém případě musí dovážející stát poskytnout roční osvědčení vyvážející smluvní straně. Toto osvědčení vymezuje mimo jiné zamýšlené použití chemické látky a obsahuje prohlášení, že s ohledem na tuto chemickou látku se dovážející stát zavázal chránit lidské zdraví a životní prostředí tím, že učiní nezbytná opatření pro nakládání s odpady, včetně opatření zajišťujících nevratné odstranění této POP.

Nezamýšlená výroba POP

Cílem je omezit, a pokud možno eliminovat nezamýšlenou výrobu a úniky POP. Za tím účelem jsou smluvní strany povinny vytvořit plán činností nebo případně regionální nebo subregionální plán činností. Tento plán se následně stává součástí prováděcího plánu úmluvy. Plán musí obsahovat vyhodnocení skutečných a předpokládaných úniků, vyhodnocení účinnosti zákonů a politik smluvní strany, pokud jde o kontrolu těchto úniků, a strategie pro splnění cílů úmluvy.

Je důležité podpořit rozvoj a použití náhradních nebo upravených materiálů, výrobků a postupů k prevenci vzniku a úniků POP. Úmluva obsahuje obecné zásady týkající se nejlepších dostupných technik a nejlepších postupů šetrných k životnímu prostředí určených k předcházení nebo snižování úniků těchto látek. Také obsahuje opatření na snížení nebo eliminaci úniků POP, které pocházejí ze zásob a odpadů.

Výjimky

Úmluva povoluje některé výjimky, pokud jde o výrobu nebo použití těchto látek, a pravidla týkající se dovozu a vývozu. Pro každou POP jsou určeny možné výjimky, které jsou uvedeny v přílohách úmluvy.

Výjimky se zapisují do registru zvláštních výjimek, který je přístupný veřejnosti, a registrace platí pro pětileté období. Konference smluvních stran může na základě zprávy dotčené strany odůvodňující její přetrvávající potřebu registrace této výjimky rozhodnout o prodloužení platnosti výjimky. Pokud již žádná smluvní strana nemá zaregistrován určitý typ zvláštní výjimky, nelze vzhledem k tomu učinit žádné nové registrace.

Provádění úmluvy smluvními stranami

Smluvní strany musí vytvořit a zavést prováděcí plán k plnění svých závazků v rámci úmluvy a předložit ho konferenci smluvních stran. Pro usnadnění výměny informací každá smluvní strana určí národní kontaktní místo. Vzhledem k tomu, že POP představují přeshraniční problém, jsou smluvní strany vyzývány ke spolupráci na více úrovních, aby se usnadnilo vytváření, provádění a aktualizace prováděcích plánů, a to i na regionální a subregionální úrovni.

Je také důležité zajistit monitorování vývoje POP ve vztahu k životnímu prostředí a veřejnému zdraví a podporovat výzkum a vývoj.

Zařazení nových látek

Na žádost smluvní strany vědecký výbor prozkoumá návrh na zařazení nové POP do úmluvy. Žádost obsahuje informace nezbytné pro zdůvodnění návrhu. Ty musí zahrnovat důkazy týkající se perzistence, bioakumulace, schopnosti dálkového přenosu v životním prostředí a škodlivých vlivů na lidské zdraví a životní prostředí. Když výbor rozhodl, že byla splněna hodnotící kritéria, opětovně přezkoumá návrh, přičemž vezme v úvahu všechny závažné dodatečně obdržené informace a připraví návrh profilu rizika a případně i vyhodnocení rizik. Na základě těchto vyhodnocení výbor doporučí, zda chemická látka má být konferencí smluvních stran vzata v úvahu pro zařazení do příloh A, B nebo C. Konečné rozhodnutí provede konference smluvních stran.

Finanční zdroje a technická pomoc

Každá smluvní strana zajistí finanční zdroje na provádění úmluvy, zejména prostřednictvím opatření a činností na vnitrostátní a regionální úrovni v rámci svých akčních plánů. Rozvojové země a země s přechodnou ekonomikou se mohou při provádění úmluvy potýkat s finančními a technickými problémy. Rozvinuté země by proto měly prostřednictvím mechanismu popsaného v úmluvě pomoci těmto zemím při řešení problémů a poskytnout dodatečné finanční zdroje. Pomoc rozvojovým zemím a zemím s přechodnou ekonomikou může mít také formu technické podpory ze strany rozvinutých zemí.

Informace

Je důležité informovat veřejnost, tvůrce politik a zástupce chemického průmyslu o riziku a ustanoveních týkajících se POP a provádět osvětu v této oblasti. Zamýšlejí se taková opatření, jako například odpovídající školení dotčených osob. Také je nezbytné zajistit účinnou komunikaci smluvních stran, hlavně prostřednictvím sekretariátu úmluvy.

Urovnávání sporů

Dojde-li ke sporu smluvních stran, který se týká výkladu nebo provádění této úmluvy, urovnává se tento spor v rozhodčím řízení, nebo se předkládá Mezinárodnímu soudnímu dvoru. Výběr postupu určí žalující strana. Pokud je žalující strana organizací regionální hospodářské integrace, může spor řešit pouze v rozhodčím řízení.

Nedodržování úmluvy

Konference smluvních stran vypracuje a schválí postupy a institucionální mechanismy pro stanovení nedodržování ustanovení této úmluvy a pro jednání se smluvními stranami, u nichž bylo nedodržování zjištěno.

Odstoupení

Smluvní strana může od úmluvy odstoupit po uplynutí tří let ode dne vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu, když to písemně oznámí depozitáři. Každé takové odstoupení vstupuje v platnost nejméně jeden rok ode dne, kdy depozitář obdržel oznámení o odstoupení.

Kontext

Úmluva byla přijata zplnomocněnými zástupci vlád 150 států, mimo jiné i členských států EU, a Radou jménem Evropské unie na konferenci, která se konala ve Stockholmu ve dnech 22. a 23. května 2001.

Úmluva vstoupila v platnost dne 17. května 2004.

Přijetí Stockholmské úmluvy předcházely jiné mezinárodní iniciativy. Evropské společenství podepsalo v červnu 1998 Aarhuský protokol o perzistentních organických znečišťujících látkách pod záštitou Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) v rámci Ženevské úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států. Protokol v současnosti zahrnuje 16 POP, z nichž 12 je zastoupeno v této úmluvě.

Úmluva je také součástí širšího rámce mezinárodních smluv a úmluv týkajících se životního prostředí, které byly v posledních letech uzavřeny, jako je například Deklarace z Ria o životním prostředí a rozvoji.

ODKAZY

Akt Vstup v platnost Lhůta pro provedení v členských státech Úřední věstník

Rozhodnutí 2006/507/ES

14. 10. 2004

Úř. věst. L 209 ze dne 31. 7. 2006

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS (Úř. věst. L 158 ze dne 30.4.2004)
Cílem tohoto nařízení z roku 2004 je doplnit bohatou legislativu EU týkající se látek zařazených na seznamy a jít nad rámec mezinárodních závazků, zejména v oblasti chemických látek a nakládání s odpady.
Nařízení se týká konkrétně výroby, uvádění na trh, používání, úniků a eliminace látek, na něž se vztahuje Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách nebo protokol EHK-OSN týkající se POP. Cílem nařízení je zavést na úrovni Společenství požadavky na účinné provádění obou těchto mezinárodních dohod.

Rozhodnutí Rady 2004/259/ES ze dne 19. února 2004 o uzavření Protokolu o perzistentních organických znečišťujících látkách k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979 jménem Společenství (Úř. věst. L 81 ze dne 19.3.2004)
Tímto rozhodnutím se schvaluje protokol z roku 1998 o perzistentních organických znečišťujících látkách k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979 jménem Společenství.
Tento protokol Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů podepsala EU a její členské státy v červnu 1998. Týká se stejných dvanácti POP jako Stockholmská úmluva a čtyř dalších látek (pentabromdifenyletheru, chlordeconu, hexabrombifenylu a hexachlorcyklohexanu). Tyto POP mají významné škodlivé účinky na zdraví a životní prostředí z důvodu perzistence, schopnosti bioakumulace a dálkového znečišťování ovzduší přecházejícího hranice států.
Konečným cílem protokolu je definitivně zamezit únikům a emisím těchto látek. Tento protokol kategoricky zakazuje výrobu a používání některých produktů (aldrin, chlordan, chlordecon, dieldrin, endrin, hexabrombifenyl, mirex a toxaphen). V pozdější fázi počítá s eliminací dalších produktů (DDT, heptachlor, hexachlorbenzen a polychlorované bifenyly (PCB)).

Poslední aktualizace: 07.07.2011

Viz také

  • Stockholmská úmluva (EN)
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky