RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 23 jazycích
Nové jazyky:  BG - CS - ET - GA - LV - LT - HU - MT - PL - RO - SK - SL

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Právo občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států

Unie přijala směrnici o právu občanů svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, která spojuje jednotlivá opatření v jeden komplexní právní předpis, který tuto oblast upravuje až do dnešního dne. Nová opatření jsou navržena mimo jiné s cílem vybídnout občany Unie, aby uplatňovali své právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, omezit administrativní formality na to nejdůležitější, poskytnout lepší definici postavení rodinných příslušníků, omezit rozsah zamítnutí vstupu nebo ukončení práva pobytu a zavést nové právo trvalého pobytu.

AKT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.

PŘEHLED

Směrnice slučuje veškeré právní předpisy o právu vstupu a pobytu pro občany Unie, tj. dvě nařízení a devět směrnic (DA) (DE) (EL) (EN) (ES) (FR) (IT) (NL) (PT) (FI) (SV), do jediného nástroje. Cílem tohoto zjednodušení je usnadnit uplatňování práv nejen veřejnosti, ale i veřejným orgánům. Směrnice také snižuje na nezbytné minimum formality, které občané Unie a jejich rodiny musí splnit, aby své právo pobytu uplatnili.

Obecná ustanovení

Tento návrh má upravovat:

  • podmínky, za kterých občané Unie * a jejich rodiny * uplatňují své právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států;
  • právo trvalého pobytu;
  • omezení výše uvedených práv z důvodu veřejné politiky veřejné bezpečnosti či veřejného zdraví.

Právo pohybovat se a právo pobytu maximálně na tři měsíce

Všichni občané Unie mají právo vstoupit do jiného členského státu na základě vlastnictví průkazu totožnosti či platného pasu. Za žádných okolností nemůže být vyžadováno vstupní nebo výstupní vízum. Pokud dotčení občané nemají cestovní doklady, musí jim hostitelský členský stát poskytnout veškeré přiměřené prostředky na získání požadovaných dokladů nebo jim je nechat zaslat.

Rodinní příslušníci, kteří nemají státní příslušnost některého členského státu, mají stejná práva jako občan, kterého doprovázeli. Může se na ně vztahovat požadavek krátkodobého víza (DA) (DE) (EL) (EN) (ES) (FR) (IT) (NL) (PT) (FI) (SV) podle nařízení (ES) č. 539/2001. Povolení k pobytu budou považována za ekvivalent krátkodobých víz.

V případě pobytu kratšího než tři měsíce se na občany Unie vztahuje pouze požadavek mít platný průkaz totožnosti nebo cestovní pas. Hostitelský členský stát může požadovat, aby se dotčené osoby v zemi zaregistrovaly, a to v přiměřené a nediskriminující lhůtě.

Právo pobytu na dobu delší než tři měsíce

Na právo pobytu na dobu delší než tři měsíce se stále vztahují určité podmínky. Žadatelé musí:

  • buď vykonávat výdělečnou činnost (v pracovním poměru nebo jako osoba samostatně výdělečně činná);
  • nebo mít dostatečné prostředky (DA) (DE) (EL) (EN) (ES) (FR) (IT) (NL) (PT) (FI) (SV) a nemocenské pojištění, aby bylo zajištěno, že se během svého pobytu nestanou zátěží pro sociální služby hostitelského členského státu. Členské státy nemusí specifikovat minimální částku, kterou považují za dostatečnou, ale musí vzít v úvahu osobní situaci;
  • nebo navštěvovat zařízení pro odborné vzdělávání jako student a mít dostatečné prostředky a nemocenské pojištění, aby bylo zajištěno, že se během svého pobytu nestanou zátěží pro sociální služby hostitelského členského státu;
  • nebo být rodinným příslušníkem občana Unie, který spadá do jedné z výše uvedených kategorií.

Povolení k pobytu jsou pro občany Unie zrušena. Členské státy však mohou požadovat, aby se občané Unie ve lhůtě nejméně tří měsíců od data příjezdu zaregistrovali u příslušných úřadů. Doklad o registraci bude vydán okamžitě při předložení:

  • průkazu totožnosti nebo platného cestovního pasu;
  • dokladu, že jsou splněny výše uvedené podmínky (viz článek 9 směrnice o dokladu požadovaném pro každou kategorii občanů). Vzdělávající se občané Unie musí pomocí prohlášení nebo jinými prostředky doložit, že mají dostatečné prostředky pro sebe a pro členy své rodiny, aby mohli zajistit, že se nestanou zátěží pro sociální služby hostitelského členského státu. Bude stačit, když doloží, že splňují podmínku o prostředcích.

Rodinní příslušníci občanů Unie, kteří nejsou státními příslušníky některého členského státu, musí požádat o povolení k pobytu pro rodinné příslušníky občanů Unie. Tato povolení jsou platná pět let od data vydání.

Za určitých podmínek nemá úmrtí občana Unie, jeho odjezd z hostitelského členského státu, rozvod, zrušení manželství nebo ukončení partnerství vliv na právo rodinných příslušníků, kteří nejsou státními příslušníky některého členského státu, pokračovat v pobytu v dotčeném členském státě.

Právo trvalého pobytu

Občané Unie získají právo trvalého pobytu v hostitelském státě po pěti letech nepřerušeného zákonného pobytu, pokud proti nim nebylo uplatněno rozhodnutí o vyhoštění. Na toto právo trvalého pobytu se již nevztahují žádné podmínky. Stejné pravidlo platí pro rodinné příslušníky, kteří nesou státními příslušníky některého členského státu a kteří žijí s občanem Unie po dobu pěti let. Právo trvalého pobytu ztrácí platnost pouze v případě více než dvouleté nepřítomnosti v hostitelském státě.

Občané Unie, kteří podají žádost, obdrží dokument potvrzující jejich právo trvalého pobytu. Členské státy vydají rodinným příslušníkům ze třetí země povolení k trvalému pobytu, které platí po dobu neurčitou a automaticky se obnovuje každých deset let nejpozději šest měsíců po podání žádosti. Občané mohou k doložení nepřetržitého pobytu použít jakoukoli formu dokladu, který hostitelský členský stát obecně akceptuje.

Společná ustanovení o právu pobytu a právu trvalého pobytu

Občané unie, kteří mají nárok na právo pobytu nebo právo trvalého pobytu, a jejich rodinní příslušníci se těší též rovnému zacházení jako státní příslušníci hostitelské země v oblastech, jichž se týká Smlouva. Hostitelský stát však není povinen udělit nárok na sociální zabezpečení během prvních tří měsíců pobytu osobám jiným než zaměstnaným, osobám samostatně výdělečně činným a jejich rodinným příslušníkům. Stejně tak nejsou hostitelské státy povinny, před získáním práva trvalého pobytu, poskytovat ve formě grantů či půjček těmto osobám vyživovací příspěvek na studium, včetně odborného vzdělávání. Rodinní příslušníci, bez ohledu na svou státní příslušnost, budou mít nárok na výkon výdělečné činnosti v zaměstnaneckém poměru nebo jako osoba samostatně výdělečně činná.

Omezení práva vstupu a práva pobytu z důvodu veřejné politiky, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví

Občané Unie nebo jejich rodinní příslušníci mohou být z důvodu veřejné politiky, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví z hostitelského členského státu vyhoštěni. Za žádných okolností nesmí být rozhodnutí o vyhoštění přijata z ekonomických důvodů. Opatření mající vliv na svobodu pohybu a pobytu musí být v souladu se zásadou proporcionality a musí se opírat výhradně o osobní chování dotčeného jedince. Takové jednání musí představovat dostatečně závažnou a přítomnou hrozbu, která má dopad na základní zájmy státu.

Vypovězení neodůvodňuje automaticky předchozí odsouzení za trestný čin. Důvody pro takové opatření nezakládá pouhá skutečnost, že již vypršela platnost vstupních dokladů, které daný jedinec používá.

V každém případě musí členský stát před přijetím rozhodnutí o vyhoštění posoudit několik faktorů, jako je období, po které byla dotčená osoba rezidentem, její věk, míra integrace a rodinná situace v hostitelském státě a vazby na zemi původu. Pokud občan pobýval v hostitelské zemi deset let nebo pokud je nezletilý, může být příkaz k vyhoštění vydán pouze ve výjimečných případech, při rozhodujícím zohlednění veřejné bezpečnosti.

Osoba, jíž se rozhodnutí o zamítnutí vstupu nebo pobytu v členském státě týká, musí být o tomto rozhodnutí uvědomena za podmínek, které jí umožňují porozumět jeho obsahu a účinkům. Rozhodnutí musí být odůvodněno a dotčená osoba musí být informována o odvolacím řízení, které může využít. S výjimkou naléhavých případů musí osoba, které se takové rozhodnutí týká, mít alespoň jeden měsíc na to, aby členský stát opustila.

Za žádných okolností nesmí být vydávány příkazy k celoživotnímu vyloučení. Osoby, pro něž byl vydán příkaz k vyloučení, mohou po třech letech požádat o přezkum situace. Směrnice rovněž stanovuje řadu procesních záruk. Dotčení jednotlivci mají zejména přístup k soudnímu přezkumu a případně ke správními přezkumu v hostitelském členském státě.

Závěrečná ustanovení

Členské státy mohou v případě zneužití práv či podvodu, jako jsou účelové sňatky, přijmout nezbytná opatření k zamítnutí, ukončení nebo odnětí jakéhokoli práva uděleného touto směrnicí.

Tato směrnice nebrání uplatňování vnitrostátních právních předpisů nebo správních ujednání, která stanovují příznivější zacházení.

S účinkem ode dne 30. dubna 2006 se zrušují články 10 a 11 nařízení (EHS) č. 1612/68, směrnice 64/221/EHS, směrnice 68/360/EHS, směrnice 72/194/EHS, směrnice 73/148/EHS, směrnice 75/34/EHS, směrnice 75/35/EHS, směrnice 90/364/EHS, směrnice 90/365/EHS a směrnice 93/96/EHS. Zrušuje se též nařízení Komise (ES) č. 635/2006 ze dne 25. dubna 2006 nařízení č. 1251/70 (DE) (EN) (ES) (FR), a to v souladu s nahrazením obsahu druhého jmenovaného nařízení novými ustanoveními této směrnice.

Bylo zrušeno a touto směrnicí nahrazeno i nařízení Komise (EHS) č. 1251/70.

Dne 10. prosince 2008 Komise předložila zprávu Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování směrnice.

Klíčová slova
  • Občan Unie: osoba, která je státním příslušníkem některého členského státu.
  • Rodinný příslušník: manžel nebo manželka, partner, se kterým občan Unie uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů členského státu, zachází-li právní řád hostitelského členského státu s registrovaným partnerstvím jako s manželstvím, potomci v přímé linii, kteří jsou mladší 21 let nebo jsou vyživovanými osobami, a takoví potomci manžela či manželky nebo partnera či partnerky stanovení výše, předci v přímé linii, kteří jsou vyživovanými osobami, a takoví předci manžela či manželky nebo partnera či partnerky.

ODKAZY

AktVstup v platnostLhůta pro provedení v členských státechÚřední věstník
Směrnice 2004/38/ES

30. 4. 2004

29. 4. 2006

Úř. věst. L 158

ze dne 30. 4. 2004

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 2. července 2009 o pokynech pro lepší provádění a uplatňování směrnice 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (KOM(2009) 313 v konečném znění– nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).
Toto sdělení dává členským státům pokyny pro lepší uplatňování směrnice 2004/38/ES.

Tyto pokyny vyjasňují práva občanů a jejich rodinných příslušníků a informují členské státy o opatřeních, která mohou přijmout, zejména pro boj proti zneužívání práv a účelovým sňatkům.

S cílem zaručit správné uplatňování směrnice 2004/38/ES se Komise zavázala provést následující iniciativy:

  • aktualizovat návod pro občany, aby lépe pochopili svá práva;
  • organizace dvoustranných jednání s členskými státy.
Poslední aktualizace: 28.11.2009
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky