Nabídky převzetí
Evropská unie chce nabídnout evropským podnikům větší právní jistotu, pokud jde o nabídky převzetí *, a zároveň chránit zájmy akcionářů (zejména minoritních akcionářů), zaměstnanců a všech dalších zúčastněných stran. K zavedení transparentních pravidel, která platí v celé EU pro přeshraniční nabídky převzetí v zájmu všech zúčastněných, používá směrnici. To znamená například posílení pravidel při informování akcionářů o nabídkách (lhůta pro přijetí, posouzení, financování nabídky apod.) Evropská unie také podporuje podnikové restrukturalizace, aby pomohla zvýšit konkurenceschopnost na evropském trhu.
PŘEHLED
Tato směrnice má zavést minimální obecné zásady k provádění nabídek převzetí týkajících se cenných papírů * společností podléhajících právním předpisům členských států, kdy jsou všechny nebo některé z těchto cenných papírů přijaty k obchodování na regulovaném trhu. Jejím cílem je rovněž zajistit odpovídající úroveň ochrany držitelů cenných papírů v celém Společenství stanovením rámce společných zásad a obecných požadavků, které členské státy mají v souladu se svými vnitrostátními systémy a svým kulturním kontextem provést pomocí podrobnějších pravidel. Členské státy jsou povinny provést směrnici do dvou let od jejího vstupu v platnost.
Oblast působnosti
Tato směrnice stanoví opatření ke koordinaci právních a správních předpisů, pravidel správné praxe a jiných opatření členských států, včetně opatření stanovených organizacemi úředně schválenými k regulaci trhu týkajícího se nabídek převzetí u cenných papírů společností podléhajících zákonům členských států (dále jen „pravidla“), kdy jsou všechny nebo některé tyto cenné papíry přijaty k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu směrnice 93/22/EHS v jednom nebo více členských státech (dále jen „regulovaný trh“).
Tato směrnice se nevztahuje na nabídky převzetí u cenných papírů vydaných společnostmi, jejichž předmětem činnosti je kolektivní investování kapitálu získaného od veřejnosti, které fungují na principu rozložení rizika a jejichž podílové jednotky jsou na žádost držitelů odkoupeny nebo vyplaceny přímo nebo nepřímo z aktiv těchto společností. Za rovnocenné odkupu nebo vyplacení se považuje jednání ze strany těchto společností k zajištění toho, aby se hodnota jejich podílových jednotek na burze významně nelišila od čisté hodnoty jejich aktiv.
Tato směrnice se nevztahuje na nabídky převzetí u cenných papírů vydaných centrálními bankami členských států.
Všeobecné zásady
Členské státy musí zajistit dodržování těchto zásad:
- všem držitelům cenných papírů cílové společnosti * se musí dostat rovného zacházení; pokud některá osoba ovládne společnost, musejí být ostatní držitelé cenných papírů chráněni;
- adresáti nabídky musejí mít dostatek času a informací, aby mohli dospět k řádně podloženému rozhodnutí o nabídce; pokud řídící nebo správní orgán cílové společnosti informuje držitele cenných papírů, musí vyjádřit své názory ohledně dopadu realizace nabídky na zaměstnanost, pracovní podmínky a místa podnikání společnosti;
- řídící nebo správní orgán cílové společnosti musí jednat v zájmu společnosti jako celku a nesmí držitelům cenných papírů odepřít možnost se rozhodnout o podstatě nabídky;
- pro cenné papíry cílové společnosti, společnosti předkladatele nabídky * nebo jakékoliv jiné společnosti, které se nabídka týká, nesmějí vznikat nepravé trhy tak, že by vzestup nebo pokles cen cenných papírů byl umělý a bylo by narušeno obvyklé fungování trhů;
- předkladatel nabídky musí oznámit nabídku až poté, co zajistí, že je schopen v plné výši zaplatit jakékoliv hotovostní protiplnění, pokud je nabízeno, a poté, co přijme veškerá přiměřená opatření k tomu, aby zajistil provedení jakéhokoliv jiného druhu protiplnění;
- cílová společnost nesmí být nabídkou svých cenných papírů zdržována ve svém provozu po dobu delší, než je přiměřené.
Pro regulaci nabídek mohou členské státy stanovit další přísnější podmínky a ustanovení, než jsou uvedena ve směrnici.
Dozorčí orgán a rozhodné právo
Členské státy určí orgán nebo orgány příslušné k dohledu nad nabídkami. Takto určenými orgány jsou orgány veřejné moci, sdružení nebo soukromé subjekty uznané vnitrostátním právem nebo orgány veřejné moci, kterým vnitrostátní právo tuto pravomoc výslovně svěřuje. Členské státy musí o těchto určeních vyrozumět Komisi. Musejí zajistit, aby tyto orgány vykonávaly své funkce nestranně a nezávisle vzhledem ke všem stranám nabídky.
Orgánem příslušným pro dohled nad nabídkou je orgán členského státu, ve kterém má cílová společnost sídlo, pokud jsou cenné papíry této společnosti přijaty k obchodování na regulovaném trhu v tomto členském státě. Ve všech ostatních případech (např. pokud nejsou cenné papíry přijaty nebo jsou přijaty k obchodování na více než jednom regulovaném trhu) stanoví směrnice pravidla pro rozhodování ohledně příslušného dozorčího orgánu.
Členské státy musejí zajistit, aby byly všechny osoby zaměstnané nebo dříve zaměstnané u jejich dozorčích orgánů vázány povinností zachovávat profesní tajemství.
Dozorčí orgány a orgány odpovědné za dohled nad kapitálovými trhy musí spolupracovat a předávat si navzájem informace. Takto vyměňované informace podléhají pravidlům profesního tajemství.
Ochrana minoritních akcionářů, povinná nabídka a spravedlivá cena *
Pokud fyzická nebo právnická osoba v důsledku toho, že sama nebo prostřednictvím osob jednajících ve shodě s ní nabude * a drží cenné papíry společnosti, které této osobě dávají určité procento hlasovacích práv v této společnosti, a tím jí zajišťují ovládnutí této společnosti, zajistí členské státy, aby byla tato osoba povinna učinit nabídku jako prostředek ochrany menšinových akcionářů společnosti. Taková nabídka musí být co nejdříve adresována všem držitelům těchto cenných papírů na všechny cenné papíry v jejich držení za spravedlivou cenu.
Pokud bylo ovládnutí dosaženo po dobrovolné nabídce všem držitelům cenných papírů na všechny cenné papíry v jejich držení, neuplatní se již povinnost učinit nabídku.
Procento hlasovacích práv, které vede k ovládnutí, a způsob jeho výpočtu musí být určen pravidly členského státu, ve kterém má společnost sídlo.
Dozorčí orgány mohou být pověřeny členskými státy, aby upravily spravedlivou cenu za okolností a v souladu s kritérii, která jsou jasně stanovena. Každé takové rozhodnutí musí být odůvodněno a zveřejněno.
Jako protiplnění může předkladatel nabídky nabídnout cenné papíry, hotovost nebo kombinaci obojího. Pokud protiplnění nezahrnuje likvidní cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu, musí zahrnovat možnost protiplnění v hotovosti.
Členské státy mohou stanovit, že protiplnění v hotovosti musí být v každém případě nabídnuto alespoň alternativně.
Údaje o nabídkách
Členské státy musí zajistit, aby rozhodnutí učinit nabídku bylo bez prodlení zveřejněno a aby byl dozorčí orgán o nabídce informován. Členské státy musejí zajistit, aby byl předkladatel nabídky povinen vypracovat a včas zveřejnit nabídkový dokument obsahující údaje nutné k tomu, aby mohli držitelé cenných papírů cílové společnosti dojít k řádně informovanému rozhodnutí o nabídce.
Směrnice stanoví minimální informace, které nabídkový dokument musí obsahovat. Musí například uvádět podmínky nabídky, totožnost předkladatele nabídky, nabízené protiplnění a nejvyšší a nejnižší procenta nebo množství cenných papírů, která se předkladatel nabídky zavazuje získat; také musí uvádět podmínky, které pro nabídku platí, záměry předkladatele nabídky týkající se budoucí činnosti cílové společnosti, lhůtu pro přijetí nabídky a vnitrostátní právní předpisy, kterými se bude smlouva řídit.
Práva zaměstnanců
Směrnice požaduje, aby byli zaměstnanci nebo zástupci cílové společnosti v případě nabídky převzetí podrobně informováni. Dokonce rozšiřuje povinnost informovat nebo to projednat se zaměstnanci společnosti předkladatele nabídky. Také výslovně stanoví, že informování a projednávání se zaměstnanci musí být v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy a různými ustanoveními Společenství přijatými v této oblasti, jako je směrnice 94/45/ES o zřízení evropské rady zaměstnanců, směrnice 98/59/ES o hromadném propouštění a směrnice 2002/14/ES o informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci.
Lhůta pro přijetí
Členské státy musí zajistit, aby lhůta pro přijetí nabídky nebyla kratší než dva týdny a delší než deset týdnů ode dne zveřejnění nabídkového dokumentu. Za určitých okolností mohou stanovit, že lze lhůtu deseti týdnů prodloužit.
Povinnosti řídícího nebo správního orgánu cílové společnosti
Ačkoliv směrnice v této oblasti stanoví opatření, ponechává na členských státech, zda je aplikovat. Požadavek, aby řídící nebo správní orgán cílové společnosti získal předběžné zmocnění svých akcionářů předtím, než zahájí jakékoliv obranné jednání, je tedy pro členské státy dobrovolný. Členské státy ponechávají na společnostech, aby samy rozhodly, zda toto pravidlo použijí.
Zmírnění omezení
Požadavek na zmrazení mimořádných práv členů (např. vícečetná hlasová práva, jmenovací práva a omezení převodu cenných papírů) je při nabídce také volitelný pro členské státy. Členské státy ponechávají na společnostech, aby samy rozhodly, zda toto pravidlo použijí.
Jiná pravidla platná pro provádění nabídek
Členské státy musí stanovit pravidla upravující provádění nabídek alespoň pokud jde o:
- uplynutí platnosti nabídek;
- úpravu nabídek;
- konkurenční nabídky;
- zveřejnění výsledků nabídek;
- neodvolatelnost nabídek a o povolené podmínky.
Právo výkupu účastnických cenných papírů
Směrnice stanoví „právo výkupu účastnických cenných papírů“, jež majoritnímu akcionáři umožňuje vyžadovat, aby mu zbývající minoritní akcionáři své cenné papíry prodali. Členské státy musí zajistit, aby předkladatel nabídky mohl požadovat, aby mu všichni držitelé zbývajících cenných papírů tyto cenné papíry prodali za spravedlivou cenu.
Členské státy musí zavést toto právo výkupu účastnických cenných papírů v jedné z následujících situací:
- pokud předkladatel nabídky drží cenné papíry představující nejméně 90 % základního kapitálu spojeného s hlasovacími právy v cílové společnosti. Členské státy mohou stanovit vyšší prahovou hodnotu, která však nesmí být vyšší než 95 % základního kapitálu spojeného s hlasovacími právy a 95 % hlasovacích práv;
- pokud po přijetí nabídky předkladatel nabídky získal nebo uzavřel pevnou smlouvu o nabytí cenných papírů představujících nejméně 90 % základního kapitálu spojeného s hlasovacími právy a 90 % hlasovacích práv obsažených v nabídce.
Pokud předkladatel nabídky hodlá uplatnit právo výkupu účastnických cenných papírů, musí tak učinit do tří měsíců od konce lhůty pro přijetí nabídky. Členské státy musí zajistit, aby byla zaručena spravedlivá cena.
Odkoupení na žádost menšinového akcionáře
Právo výkupu účastnických cenných papírů v kombinaci s „odkoupením na žádost menšinového akcionáře“ umožňuje menšinovým akcionářům požadovat, aby většinový akcionář koupil jejich cenné papíry na základě nabídky převzetí. Členské státy musí zajistit, aby držitel zbývajících cenných papírů mohl požadovat, aby od něj předkladatel nabídky odkoupil jeho cenné papíry za spravedlivou cenu.
Provedení a ustanovení o revizi
Členské státy mají dva roky na provedení směrnice (nejpozději do 20. května 2006). Ustanovení o revizi stanoví, že Komise může navrhnout revizi textu pět let po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice na základě zkušeností získaných při jejím uplatňování.
Za tímto účelem budou členské státy Komisi každoročně poskytovat informace o nabídkách převzetí zahájených proti společnostem, jejichž cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaných trzích.
Kontext
Tato směrnice je klíčovou součástí akčního plánu finančních služeb. Lisabonská Evropská rada (březen 2000) ji řadí mezi hlavní priority, pokud jde o integraci finančních trhů EU do roku 2005.
Předchozí návrh směrnice o nabídkách převzetí Parlament po dvanácti letech projednávání v červenci 2001 odmítl: dohodovací postup mezi Parlamentem a Radou přinesl kompromisní text, ale když byl plenárnímu zasedání Parlamentu předložen, hlasoval stejný počet pro a proti a kompromisní text byl proto zamítnut. Toto hlasování bylo motivováno především:
- obavami ohledně povinnosti řídícího a správního orgánu cílové společnosti získat souhlas akcionářů předtím, než proti nabídce zahájí jakékoliv obranné jednání;
- nepochopením, že tato povinnost řídícího a správního orgánu zůstat nestranným znamenala, že by cílová společnost nebyla schopna se bránit, a následně obavami, že by evropské společnosti byly ponechány bezbranné při převzetí zejména americkými společnostmi nebo jednoduše firmami z jiných členských států;
- lítostí nad tím, že by ochrana, kterou by směrnice poskytovala zaměstnancům společností podílejících se na nabídce převzetí, byla nedostatečná.
Po odmítnutí návrhu Komise vytvořila skupinu odborníků na právo obchodních společností na vysoké úrovni pod vedením profesora Jaapa Wintera s úkolem předložit návrhy na řešení otázek uvedených Parlamentem. Současná směrnice značně přihlíží k doporučením skupiny uvedeným ve své zprávě o otázkách souvisejících s nabídkami převzetí (DE
) (EN
) (FR
), zveřejněné v lednu 2002.
| Klíčové pojmy aktu |
|---|
|
ODKAZY
| Akt | Vstup v platnost | Lhůta pro provedení v členských státech | Úřední věstník |
|---|---|---|---|
| Směrnice 2004/25/ES (přijetí: spolurozhodování COD/2002/0240) |
20. 5. 2004 |
20. 5. 2006 |
Úř. věst. L 142 ze dne 30. 4. 2004 |



