RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Sociální politika

ÚVOD

Lisabonská smlouva posiluje sociální dimenzi Evropské unie (EU). Uznává sociální hodnoty Unie obsažené v zakládacích smlouvách a v oblasti sociální stanovuje nové cíle.

Pravomoci EU se ale v této oblasti příliš nemění. Lisabonská smlouva přistupuje k několika inovacím, vypracovávání a zavádění sociálních politik nicméně zůstává hlavně v pravomoci členských států.

UZNÁVÁNÍ PRINCIPŮ A SOCIÁLNÍ PRÁVA

Plné uznání sociálních cílů v zakládacích smlouvách nemá pouze symbolický dopad. Obnáší rovněž lepší začlenění sociálních cílů v rámci vypracovávání a zavádění všeobecných evropských politik.

Aby byly navíc zjednodušeny a posíleny sociální cíle EU, upravuje Lisabonská smlouva tři články zakládacích smluv:

  • článek 3 Smlouvy o EU od nynějška mezi cíli Unie uvádí plnou zaměstnanost, sociální pokrok, boj proti sociálnímu vyloučení a sociální ochranu;
  • článek 9 Smlouvy o fungování EU upřesňuje, že vysoká míra zaměstnanosti, přiměřená sociální ochrana a boj proti sociálnímu vyloučení musí být vzaty v úvahu při vypracovávání a realizaci unijní politiky;
  • článek 152 Smlouvy o fungování EU zakotvuje roli sociálních partnerů v EU; kromě toho uznává, že k sociálnímu dialogu přispělo zasedáni tripartity pro vývoj a zaměstnanost, která sdružuje představitele Rady a Komise a sociálními partnery.

Lisabonská smlouva kromě toho uznává právní hodnotu Listiny základních práv EU. Listina je do budoucna závazná a je možné se jí soudně dovolávat. Uznání principů představuje v sociální oblasti krok vpřed, protože Listina garantuje osobám sídlícím na území EU sociální práva:

  • právo pracovníka na informování a na projednávání v podniku (článek 27 Listiny);
  • právo na vyjednávání a právo na stávku (článek 28 Listiny);
  • právo na přístup ke službám zaměstnanosti (článek 29 Listiny);
  • ochrana v případě neoprávněného propuštění (článek 30 Listiny);
  • právo na slušné a spravedlivé pracovní podmínky (článek 31 Listiny);
  • zákaz dětské práce a ochrana mladých lidí při práci (článek 32 Listiny);
  • soulad mezi rodinným a pracovním životem (článek 33 Listiny);
  • sociální zabezpečení (článek 34 Listiny);
  • ochrana zdraví (článek 35 Listiny).

REALIZACE SOCIÁLNÍ POLITIKY NA EVROPSKÉ ÚROVNI

Sociální politika je součástí sdílené pravomoci EU a členských států. Sociální politika je nicméně účinněji realizována na úrovni členských států než na úrovni Unie. V souladu se zásadou subsidiarity se tímto role EU v dané oblasti omezuje na podporu a doplňování činnosti členských států.

Toto schéma rozdělení pravomocí Lisabonská smlouva zachovává. Kromě toho podle řádného legislativního postupu zachovává způsob přijímání textů v případě většiny opatření týkajících se sociální politiky.

V případě některých opatření Lisabonská smlouva zachovává naopak jednomyslnou volbu ze strany Rady s konzultací Evropského parlamentu a přejímá zvláštní překlenovací klauzuli, která byla zavedena Smlouvou z Nice (článek 153 Smlouvy o fungování EU). Pro připomenutí: Překlenovací klauzule opravňuje Radu v případě jednomyslného rozhodnutí použít řádný legislativní postup v následujících oblastech:

  • ochrana pracujících v případě ukončení pracovního poměru;
  • zastupování a kolektivní ochrana pracujících a zaměstnanců;
  • pracovní podmínky cizích státních příslušníků, kteří oprávněně pobývají na území Unie.

Lisabonská smlouva nakonec přistupuje i ke dvěma inovacím:

  • hlasování kvalifikovanou většinou je rozšířeno na opatření o sociálních dávkách pro migrující pracovníky (článek 48 Smlouvy o fungování EU);
  • Otevřená metoda koordinace byla institucionalizována díky tomu, že se Komise může aktivně zapojit a že může mezi členskými státy podpořit spolupráci v oblasti sociální a usnadnit koordinaci jejich činnosti. Aktivní zapojení Komise může získat například podobu studie nebo zprávy s cílem stanovit orientaci a ukazatele a zorganizovat sdílení osvědčených postupů (článek 156 Smlouvy o fungování EU).
Poslední aktualizace: 14.04.2010
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky