RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Evropský prostor svobody, bezpečnosti a práva

ÚVOD

Jedním z cílů Lisabonské smlouvy je posílit vytváření společného evropského prostoru, v němž se osoby volně pohybují a využívají dostatečné soudní ochrany. Vytvoření takového prostoru má dopad na oblasti, jakými jsou přistěhovalectví, boj proti organizovanému zločinu či terorismus. Právě v těchto oblastech mají evropští občané velká očekávání. Dané problematiky mají navíc přeshraniční rozměr, a vyžadují tudíž účinnou spolupráci na evropské úrovni.

Lisabonská smlouva tak rozděluje problematiku týkající se prostoru svobody, bezpečnosti a práva do čtyř oblastí:

  • politika vztahující se ke kontrole na hranicích, k azylu a k přistěhovalectví;
  • justiční spolupráce v občanských věcech;
  • justiční spolupráce v trestních věcech;
  • policejní spolupráce.

Pro připomenutí: záležitosti týkající se justiční spolupráce v trestních věcech a spolupráce policejní dříve spadaly do 3. pilíře Evropské unie (EU), řízeného mezivládní spoluprací. Evropské orgány nedisponovaly pravomocemi v rámci 3. pilíře, a nemohly tudíž přijímat žádná nařízení ani směrnice. Lisabonská smlouva ukončuje toto rozlišení a umožňuje napříště EU konat v záležitostech týkajících se prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

KONTROLA NA HRANICÍCH, AZYL A PŘISTĚHOVALECTVÍ

Lisabonská smlouva přiznává nové kompetence evropským orgánům, které mohou napříště přijímat opatření usilující o následující:

  • zavést společnou správu vnějších hranic EU, zejména díky posílení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích, nazvané Frontex (EN);
  • vytvořit společný evropský azylový systém, který bude spočívat v jednotném evropském statutu a ve společných postupech přiznávání a odmítání azylu;
  • ustanovit pravidla, podmínky a práva v oblasti legálního přistěhovalectví.

JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE V OBČANSKÝCH VĚCECH

Lisabonská smlouva umožňuje evropským orgánům přijímat nová opatření o:

  • zavedení zásady vzájemného uznávání - každý právní systém musí uznat rozhodnutí, přijatá právními systémy ostatních členských států, za platná a aplikovatelná;
  • efektivním přístupu ke spravedlnosti;
  • rozvoji alternativních metod rozhodování soudních pří;
  • vzdělávání soudních úředníků a zaměstnanců.

JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE V TRESTNÍCH VĚCECH

Justiční spolupráce v trestních věcech se zrušením 3. pilíře EU stává oblastí, v níž mohou evropské orgány vyvíjet zákonodárnou činnost.

Konkrétně mohou evropské orgány od nynějška zavádět minimální pravidla týkající se vymezování a postihování nejtěžších trestných činů. Navíc může EU zasahovat do ustavování společných pravidel týkajících se průběhu trestního řízení, například v oblasti přípustnosti důkazů či práv osob.

Lisabonská smlouva má ostatně v úmyslu posilovat roli Eurojustu (EN) v EU. Pro připomenutí: Posláním Eurojustu je přispívat ke sladění vyšetřování a stíhání vedených odpovědnými orgány členských států. Eurojust má v současné době pravomoc pouze navrhovací - může vnitrostátní orgány žádat jen o zahájení vyšetřování či stíhání. Lisabonská smlouva evropským orgánům od nynějška nabízí možnost rozšířit poslání a pravomoci Eurojustu řádným legislativním postupem.

Lisabonská smlouva dokonce zvažuje eventuálně zřídit skutečný Úřad evropského veřejného žalobce z Eurojustu. Tento úřad by byl obdařen důležitými pravomocemi, protože by mohl původce trestných činů vyšetřovat, stíhat je a podávat na ně žalobu. Navíc by byl Úřad evropského veřejného žalobce schopen sám vykonávat trestní stíhání před příslušnými soudy členských zemí.

Lisabonská smlouva ale přece jen ještě nezřizuje Úřad evropského veřejného žalobce. Pouze jednomyslně zplnomocňuje Radu přijmout v tomto smyslu nařízení. Jestliže se Radě nepodaří dosáhnout jednomyslnosti, minimálně devět členských států bude mít možnost ustanovit vzájemný Úřad evropského veřejného žalobce v rámci posílené spolupráce.

POLICEJNÍ SPOLUPRÁCE

Policejní spolupráce, stejně jako justiční spolupráce ve věcech trestních, má prospěch ze zrušení 3. pilíře EU. Evropské orgány budou do budoucna schopné v této oblasti schvalovat nařízení a směrnice.

Řádný legislativní postup se tak rozšiřuje na všechny neoperativní aspekty policejní spolupráce. Operativní spolupráce bude naproti tomu podléhat zvláštnímu legislativnímu postupu vyžadujícímu jednomyslnost Rady. Lisabonská smlouva nicméně rovněž počítá s možností zavedení posílené spolupráce, pokud Rada nedosáhne jednomyslnosti.

Lisabonská smlouva ostatně počítá s postupným posilováním Evropského policejního úřadu (Europol (EN)). Stejně jako u Eurojustu zmocňuje Lisabonská smlouva Radu a Parlament k rozvíjení poslání a pravomocí Europolu v rámci řádného legislativního postupu. Současná role Europolu se omezuje na zjednodušování spolupráce mezi orgány členských států. Lisabonská smlouva upřesňuje, že nové úkoly by se mohly vztahovat i na koordinaci, organizaci a realizaci provozních akcí.

VÝJIMKY

Spojené království, Irsko a Dánsko využívají odchylného režimu, který obsahuje celek opatření přijatých v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Zmíněné tři země se totiž mohou neúčastnit legislativních procesů spadajících do této oblasti. Přijatá opatření na ně tudíž nebudou mít žádný omezující vliv.

Spojené království, Irsko a Dánsko navíc používají dva typy derogačních klauzulí:

  • ustanovení o přijetíopt-in“ každému z nich v jednotlivých případech umožňuje účastnit se přijímání opatření či používání opatření dříve přijatého. Zmíněné státy jsou tímto opatřením propojeny stejným způsobem jako ostatní členské státy;
  • ustanovení o odmítnutíopt-out“ jim umožňuje kdykoliv nepoužít konkrétní opatření.
Poslední aktualizace: 09.04.2010
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky