RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 23 jazycích
Nové jazyky:  BG - CS - ET - GA - LV - LT - HU - MT - PL - RO - SK - SL

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Posilování evropské demokracie

ÚVOD

Lisabonská smlouva znovu umisťuje občana do středu Evropské unie (EU) a jejích orgánů. Snaží se oživit zájem občana o EU a výsledky její činnosti, které se mu někdy jeví jako příliš vzdálené. Jedním z cílů Lisabonské smlouvy tak je podporovat evropskou demokracii, která občanům dává možnost zajímat se o fungování a rozvoj EU a podílet se na nich.

Tento cíl nutně závisí na větším uznání evropského občanství v zakládajících smlouvách EU. Lisabonská smlouva se také snaží zjednodušit a osvětlit fungování Unie tak, aby bylo srozumitelnější, a tedy i přístupnější občanům. Lisabonská smlouva tak posiluje zastoupení a účast občanů na evropském dění. Vytvoření občanské iniciativy je jednou z jejích hlavních inovací.

VĚTŠÍ UZNÁNÍ OBČANŮ VE SMLOUVÁCH

Lisabonská smlouva zavádí nový článek, ve kterém plně uznává evropské občanství. Článek 10 Smlouvy o EU upřesňuje, že občany na institucionální úrovni přímo zastupuje Evropský parlament. Tentýž článek dále uvádí, že tato zastupitelská demokracie představuje jeden ze základů EU. S tímto uznáním nezískají občané nová práva, uznání ale nese velkou symbolickou hodnotu, protože uchovává podstatu evropského občanství v obsaženou v zakládajících smlouvách.

Článek 10 navíc zavádí zásada blízkosti k občanům, na jejímž základě musí být všechna rozhodnutí uskutečněna občanům co nejblíže. Tato zásada je používána zejména při výkonu pravomocí v rámci EU. Toto provádění by mělo co nejúčinnějším způsobem zahrnovat správu na vnitrostátní i místní úrovni, a to způsobem, který by přiblížil EU občanům.

EVROPSKÁ UNIE DOSTUPNĚJŠÍ OBČANŮM

EU často odmítala obraz konstrukce se složitou architekturou a řízením. Lisabonská smlouva vyjasňuje fungování EU, aby mu občané lépe porozuměli. Mnoho legislativních postupů postupuje od nynějška místo postupům komunitárního práva a zvláštním legislativním postupům pro jednotlivé případy. Stejně tak byla odstraněna struktura pilířů a byla nahrazena jasným a přesným rozdělením pravomocí v rámci EU.

Stejným způsobem zlepšuje Lisabonská smlouva i transparentnost práce v rámci EU. Do Rady se rozšířil prvek veřejných diskusí, který předtím využíval již Evropský parlament. Navíc tato větší transparentnost povede k lepší informovanosti občanů o obsahu legislativních jednání.

VĚTŠÍ ZASTOUPENÍ NA INSTITUCIONÁLNÍ ÚROVNI

Lisabonská smlouva značně posiluje pravomoci Evropského parlamentu (viz „Evropský parlament“). Nejvýznamnější změny se týkají:

  • posílení zákonodárné moci: řádný legislativní postup, v jehož rámci Parlament disponuje stejnými pravomocemi jako Rada, je rozšířen na nové oblasti politiky;
  • větší role na mezinárodní úrovni: Parlament by měl schválit mezinárodní dohody v oblastech, na které se vztahuje řádný legislativní postup;
  • posilování rozpočtové pravomoci: od nynějška je Parlament postaven na stejnou úroveň jako Rada v oblasti schvalování ročního rozpočtu EU;

Lisabonská smlouva také mimo jiné posiluje roli vnitrostátních parlamentů v rámci EU (viz „vnitrostátní parlamenty“). Ty jsou také schopny hájit názory občanů na půdě EU. Přesněji řečeno musí vnitrostátní parlamenty od nynějška dohlížet na správné uplatňování zásady subsidiarity. V tomto ohledu mohou zasáhnout do řádného legislativního postupu a mají právo obrátit se na Soudní dvůr EU.

VĚTŠÍ ÚČAST OBČANŮ NA ROZHODOVACÍM PROCESU

Lisabonská smlouva poprvé zavádí právo občanské iniciativy, které uvádí článek 11 Smlouvy o EU: nejméně jeden milion obyvatel EU může vyzvat Komisi, aby předložila návrh týkající se určitého tématu. Toto opatření vyjadřuje vůli EU zahrnout občany do evropských projektů a do procesu přijímání rozhodnutí, která se jich týkají.

Takové právo podléhá několika podmínkám. Zájem by měl projevit minimálně jeden milion občanů. Nicméně ty je v evropské populaci, která má okolo půl miliardy obyvatel, poměrně snadné získat, a to i díky novým komunikačním technologiím. Článek 11 navíc upřesňuje, že podepsaní občané by měli pocházet z více členských států, a to zejména proto, aby nedocházelo k obraně vnitrostátních zájmů.

Právo občanské iniciativy kromě toho nezbavuje Evropskou komisi jejího výsadního práva podávat podněty. Komise může iniciativě navrhované evropskými občany svobodně vyhovět nebo nevyhovět. Pokud na základě občanské iniciativy vznikne legislativní návrh, bude přijat Radou a Evropským parlamentem v souladu s řádným legislativním postupem nebo zvláštním legislativním postupem.

Poslední aktualizace: 26.03.2010
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky