RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Překlenovací ustanovení, mechanismus záchranné brzdy a urychlovací doložka

ÚVOD

Lisabonská smlouva rozšířila řádný legislativní postup a hlasování kvalifikovanou většinou na velký počet oblastí politik. Cílem je podpořit evropskou integraci a usnadnit rozhodování: V řádném legislativním postupu členské státy nedisponují právem veta a možnosti nalezení shody jsou četnější.

V některých oblastech politik se však členské státy nechtějí vzdávat svých pravomocí postavit se proti přijímaným rozhodnutím. Tyto oblasti jsou považovány za „citlivější“, vnitrostátní suverenita v nich má větší váhu. Jedná se například o zahraniční politiku, o oblast přistěhovalectví a soudnictví. V těchto oblastech se nejčastěji zachovává zvláštní legislativní postup nebo jednomyslné hlasování.

Lisabonská smlouva tuto procesní nepoddajnost zmírňuje a zavádí několik typů institucionálních ustanovení. Tato ustanovení nabízejí různé institucionální mechanismy, ale sledují společný cíl: Usnadnit evropskou integraci v „citlivých“ oblastech, pokud si to členské státy přejí.

Lisabonská smlouva tedy zavádí tři typy ustanovení:

  • překlenovací ustanovení;
  • mechanismus záchranné brzdy;
  • urychlovací doložku.

PŘEKLENOVACÍ USTANOVENÍ

Překlenovací ustanovení umožňují odklonit se od legislativního postupu předpokládaného ve Smlouvách. Konkrétně za jistých podmínek umožňují:

  • přejít od zvláštního legislativního postupu k řádnému legislativnímu postupu pro přijetí aktu v dané oblasti;
  • přejít od jednomyslného hlasování k hlasování kvalifikovanou většinou pro přijetí aktu v dané oblasti.

Aktivace překlenovacího ustanovení vždy závisí na jednomyslně přijatém rozhodnutí Rady nebo Evropské rady. To znamená, že s ní v každém případě musí souhlasit všechny členské státy.

Článek 48 smlouvy o EU dále zavádí obecné překlenovací ustanovení použitelné na všechny evropské politiky (viz stránka „změny smluv“). Navíc existuje dalších šest překlenovacích ustanovení typických pro některé evropské politiky, která představují určité procesní zvláštnosti (viz stránka „legislativní postupy“).

MECHANISMUS ZÁCHRANNÉ BRZDY

Mechanismus záchranné brzdy se týká tří oblastí:

  • opatření ke koordinaci systémů sociálního zabezpečení pro migrující pracovníky (článek 48 Smlouvy o fungování EU);
  • justiční spolupráce v trestních věcech (článek 82 Smlouvy o fungování EU);
  • zřízení společných pravidel v určitých oblastech trestné činnosti (článek 83 Smlouvy o fungování EU).

Mechanismus záchranné brzdy byl vytvořen proto, aby v těchto třech oblastech politik umožnil použití řádného legislativního postupu. Řádný legislativní postup je tedy mírněn mechanismem záchranné brzdy: členský stát se může odvolat k Evropské radě, pokud usoudí, že základní zásady jeho systému sociálního zabezpečení nebo systému trestního soudnictví jsou přijímaným legislativním návrhem ohroženy. V takovém případě je postup pozastaven a Evropská rada může:

  • vrátit návrh Radě, která pokračuje v postupu a přitom bere v úvahu formulované připomínky;
  • postup definitivně ukončit a případně požádat o nový návrh Komise.

Přínos záchranné brzdy spočívá nejen v mechanismu, který nabízí, ale také ve skutečnosti, že umožňuje rozšíření řádného legislativního postupu na dotčené politiky. Zavedení tohoto mechanismu do rozhodovacího postupu totiž umožnilo přesvědčit váhající členské státy, aby aplikovaly řádný legislativní postup na ty politiky, kde se až dosud používalo pravidlo jednomyslného hlasování.

URYCHLOVACÍ DOLOŽKA

Toto ustanovení „urychluje“ evropskou integraci mezi některými členskými státy, protože v určitých oblastech usnadňuje zavedení posílené spolupráce.

Urychlovací doložka totiž umožňuje odchýlit se od postupu navázání posílené spolupráce. Díky tomuto ustanovení se posílená spolupráce považuje za schválenou, pokud se jí účastní alespoň devět členských států. Rada, Parlament a Komise jsou potom jednoduše informovány o vůli zúčastněných států posílenou spolupráci uskutečnit.

Tato ustanovení se týkají čtyř oblastí:

  • justiční spolupráce v trestních věcech (článek 82 Smlouvy o fungování EU);
  • zřízení společných pravidel v určitých oblastech trestné činnosti (článek 83 Smlouvy o fungování EU);
  • vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce (článek 86 Smlouvy o fungování EU);
  • policejní spolupráce (článek 87 Smlouvy o fungování EU).

Stojí za povšimnutí, že urychlovací doložka týkající se spolupráce a přestupků v trestních věcech vychází přímo z aktivace ustanovení o záchranné brzdě, které pro tyto dvě oblasti existuje. Pokud byl totiž spuštěn mechanismus záchranné brzdy, který zablokoval legislativní postup, mohou se státy, které si to přejí, uchýlit k urychlovacímu ustanovení. To jim umožní pokračovat a ukončit legislativní postup mezi sebou, v rámci posílené spolupráce.

Tento přehled se vydává pro informaci. Jeho cílem není interpretovat nebo nahradit referenční dokument, který i nadále představuje jediný právně závazný základ.

Poslední aktualizace: 19.03.2010
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky