RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Soudní dvůr Evropské unie

ÚVOD

Lisabonská smlouva usiluje o zlepšení chodu soudního systému Evropské unie (EU) a přizpůsobuje ho vývoji evropského práva. Soudní dvůr Evropské unie je tedy reformován zevnitř, dochází ke změnám v jeho struktuře a názvech soudních orgánů. Lisabonská smlouva také zvyšuje soudní kontrolu Dvora tím, že mu svěřuje nové pravomoci a rozšiřuje jeho dohled nad dalšími orgány EU.

SOUDNÍ ORGÁNY

Lisabonská smlouva pozměňuje názvy orgánů EU. Do budoucna se termínem Soudní dvůr EU označuje celý soudní systém EU, který zahrnuje:

  • Soudní dvůr;
  • Tribunál, dříve nazývaný „Soud prvního stupně“;
  • specializované soudy, dříve nazývané „soudní komory“.

Tyto změny v názvech mají za cíl vyjasnit soudní systém EU, přitom však nezavádějí žádnou změnu pravomocí dotyčných orgánů.

Lisabonská smlouva také zlepšuje flexibilitu soudního systému EU. Změna statutů Soudního dvora a vytvoření nových specializovaných soudů už nezávisí na jednomyslně přijatém rozhodnutí Rady, ale na řádném legislativním postupu.

Značně pozměněn je i postup dosazování soudců a generálních advokátů. Lisabonská smlouva nově zřizuje konzultační výbor pro jejich výběr. Počet generálních advokátů, kterých je v současnosti osm, se může zvýšit až na jedenáct.

SOUDNÍ KONTROLA

Lisabonská smlouva rozšiřuje soudní kontrolu Dvora na akty Evropské rady. Mimoto harmonizuje ustanovení týkající se aktů agentur a orgánů EU. Tyto akty mohou být napříště předmětem řízení u Soudního dvora EU.

Lisabonská smlouva také otvírá možnost podat žalobu novým žalujícím stranám. Vnitrostátní parlamenty a Výbor regionů mohou tedy žádat zrušení aktů, které jsou podle nich v rozporu se zásadou subsidiarity. Výbor regionů se navíc může u Soudního dvora EU domáhat ochrany svých práv.

Lisabonská smlouva provádí menší úpravu v oblasti žalob jednotlivců. Ti mají od nynějška možnost podat žalobu proti nařizovacím aktům, které nevyžadují prováděcí opatření. Naopak podmínky přípustnosti vyžadující, aby jednotlivci byli napadeným aktem přímo a individuálně dotčeni, jsou zachovány.

A konečně Lisabonská smlouva zjednodušuje sankční mechanismus v případě nesplnění rozsudku. Komise může napříště po předchozím upomenutí po členském státě vymáhat u Soudního dvora provedení rozsudku. Odpadá tak prostřední fáze, v které Komise musela předložit odůvodněné stanovisko.

Lisabonská smlouva také zjednodušuje řízení o nesplnění povinnosti v případě, kdy členský stát nesplní povinnost sdělit vnitrostátní opatření provádějící směrnice. V takovém případě může Komise podat žalobu o nesplnění povinnosti a zároveň požadovat peněžitou sankci, zatímco dříve byly nutné dva různé postupy.

OBLASTI PŮSOBNOSTI

Soudní kontrola Dvora zasahuje prostor svobody, bezpečnosti a práva. Akty vztahující se na víza, azyl, imigraci a další politiky spojené s volným pohybem osob mohou být napříště předmětem žaloby, což znamená důležitý pokrok v budování Evropy. Lisabonská smlouva však zavádí i omezení této nové soudní kontroly. Dvůr totiž nemůže rozhodovat o policejních operacích vedených členským státem nebo o odpovědnostech členských států při udržování veřejného pořádku a ochraně vnitrostátní bezpečnosti.

Ani v oblasti zahraniční politiky a společné bezpečnosti nemá Soudní dvůr žádné pravomoci. Přesto Lisabonská smlouva zavádí dvě výjimky, kdy je možné se Soudního dvoru dovolávat:

  • přezkum legality rozhodnutí, jimiž se stanoví omezující opatření vůči fyzickým nebo právnickým osobám, přijatých Unií (článek 275 Smlouvy o fungování Evropské unie);
  • v případě mezinárodních dohod; je-li posudek Soudního dvora odmítavý, nemůže zamýšlená dohoda vstoupit v platnost, pokud nedojde ke změně dohody nebo ke změně smluv (článek 218 Smlouvy o fungování EU).

SHRNUTÍ

ČlánkyTéma

Smlouva o EU

19

Úloha a složení Soudního dvora EU

Smlouva o fungování EU

251281

Způsob fungování a pravomoci Soudního dvora EU

Tento přehled se vydává pro informaci. Jeho cílem není interpretovat nebo nahradit referenční dokument, který i nadále představuje jediný právně závazný základ.

Poslední aktualizace: 22.01.2010
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky