RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Evropská rada

ÚVOD

Lisabonská smlouva ujasňuje ústavní architekturu Evropské unie (EU). Nakonec přiznává Evropské radě statut orgánu. Toto uznání přišlo postupně. První schůzky hlav států a předsedů vlád, z nichž vznikla Evropská rada, se neformálně pořádaly od roku 1961. V roce 1974 se tyto schůzky staly pravidelnými a začaly se nazývat „Evropská rada“. Jednotný evropský akt a poté Maastrichtská smlouva postupně zpřesňovaly podstatu Evropské rady.

Lisabonská smlouva tedy označuje důležitou etapu, protože vyjasňuje a plně uznává roli a funkce Evropské rady v rámci EU. Změnila ostatně složení Evropské rady, které od této chvíle předsedá stálý předseda.

Úloha

Lisabonská smlouva zařadila Evropskou radu mezi orgány Unie. Evropská rada dodává politické podněty. Nevykonává žádnou legislativní funkci. Definuje priority evropské integrace a určuje směr, kterým by se měly ubírat evropské politiky. Evropská rada určuje také harmonogram a konkrétní cíle pro Radu EU, Komisi a Evropský parlament.

Ústřední role Evropské rady v EU se projevuje také její jmenovací pravomocí. Navrhuje kandidáta na post předsedy Evropské komise a jmenuje vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. A od této chvíle také volí svého předsedu.

SLOŽENÍ

Evropská rada se skládá z hlav států nebo předsedů vlád členských států, předsedy Evropské rady a předsedy Komise. Na základě programu jednání se mohou členové Evropské rady rozhodnout, že každému z nich bude nápomocen některý z ministrů, či – v případě předsedy Komise – některý komisař. Její práce se účastní i vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

FUNGOVÁNÍ

Před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost předpokládala Smlouva o EU, že se Evropská rada bude scházet alespoň dvakrát ročně. V praxi je to tak, že Evropská rada zasedá na konci každého předsednictví, v červnu a v prosinci; další dvě zasedání se konají v březnu a v červnu. Lisabonská smlouva tuto praxi úředně schvaluje a upřesňuje, že od této chvíle se Evropská rada musí scházet dvakrát každých šest měsíců, zasedání svolává její předseda. Kromě toho, vyžaduje-li to situace, může předseda také svolat mimořádné zasedání Evropské rady.

PŘEDSEDA EVROPSKÉ RADY

Vytvoření postu předsedy Evropské rady představuje hlavní novinku Lisabonské smlouvy. Předseda je volen Evropskou radou, která rozhoduje kvalifikovanou většinou, na dvou a půlleté období s možností jednoho znovuzvolení. Evropská rada může za použití stejné procedury jeho mandát ukončit v případě překážek nebo vážného pochybení. Lisabonská smlouva zdůrazňuje, že předseda nesmí vykonávat žádnou funkci na vnitrostátní úrovni, ale nevylučuje případnou slučitelnost s funkcí vykonávanou v jiné evropské instituci.

Hlavní rolí předsedy je zlepšit koherenci a efektivitu činností Evropské rady. Přebírá také povinnosti, které dříve zajišťovala rotující předsednictví EU, tj.:

  • předsedat Evropské radě a řídit její práce;
  • zajistit přípravu a kontinuitu prací Evropské rady;
  • usnadnit soudržnost a jednomyslnost v Evropské radě.

Předseda musí zároveň předkládat Evropskému parlamentu zprávu z každého zasedání Evropské rady.

Předseda Evropské rady také zajišťuje funkci diplomata, čímž Evropu zviditelňuje. Tuto funkci zajišťuje tak, aby zároveň nezasahoval do pravomocí vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

REKAPITULAČNÍ TABULKA

ČlánkyTéma

Smlouva o EU

15

Role a složení Evropské rady; určení a povinnosti předsedy Evropské rady

Smlouva o fungování EU

235 a 236

Způsob fungování a kompetence Evropské rady
Poslední aktualizace: 29.12.2009
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky