RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 23 jazycích
Nové jazyky:  BG - CS - ET - GA - LV - LT - HU - MT - PL - RO - SK - SL

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Evropská komise

ÚVOD

Lisabonská smlouva potvrzuje základní funkce Komise ohledně legislativní iniciativy, jejích výkonných a kontrolních pravomocí a pravomoci zastupování. Určitý počet provedených změn se týká především složení Komise. Jednou z hlavních novinek je vytvoření funkce vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Ostatně Lisabonská smlouva se snaží přinést uspokojivou odpověď na otázku ohledně počtu komisařů, dlouze projednávanou Amsterdamské smlouvy a Niceské smlouvy. V tomto Lisabonská smlouva navazuje na předešlé smlouvy, role a pravomoci předsedy jsou posíleny.

SLOŽENÍ

V první Komisi jmenované podle Lisabonské smlouvy v roce 2009 má každý členský stát svého komisaře. Lisabonská smlouva nicméně předpokládá, že od roku 2014 bude mít Komise nižší počet komisařů, než je členských států. Členové Komise budou vybráni na základě vyváženého rotačního principu, o jehož podmínkách rozhodne Evropská rada, která bude rozhodovat jednomyslně a bude zároveň respektovat následující principy:

  • počet komisařů musí odpovídat dvěma třetinám počtu členských států;
  • ke členským státům se musí v ohledu na pořadí a délku přítomnosti v kolegiu přistupovat rovnocenně. V žádném případě nemohou být členy kolegia dva členové stejné národnosti;
  • každé z následujících kolegií musí být sestaveno takovým způsobem, aby co nejlépe odráželo demografickou a geografickou různorodost všech členských států EU.

Rotační systém je základním pravidlem posvěceným ve Smlouvě o EU. Smlouva přesto umožňuje výjimku, jestliže se Evropská rada jednomyslně rozhodne změnit počet komisařů. Tato možnost již byla využitá. Evropská rada se v rámci usnadnění vstupu Lisabonské smlouvy v platnost ve dnech 11. a 12. prosince 2008 , shodla, že bude přijato rozhodnutí, které zaručí, že každý členský stát bude mít v Komisi svého státního příslušníka i po roce 2014.

Lisabonská smlouva vytváří v Komisi také jednu novou funkci : vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Ten nahrazuje jak komisaře pro vnější vztahy, tak vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Jeho úkolem je řídit zahraniční politiku Unie. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku předsedá Radě pro zahraniční věci a je zároveň i jedním z místopředsedů Komise. Vysoký představitel je jmenován Evropskou radou, která o jeho jmenování rozhoduje kvalifikovanou většinou a ve shodě s předsedou Komise. Jeho jmenování souběžně schvaluje Evropský parlament, stejně jako u předsedy a ostatních členů Komise.

POSTUP JMENOVÁNÍ

Způsob jmenování předsedy Komise se nemění. Navrhuje ho Evropská rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou, a poté ho schvaluje Evropský parlament. Lisabonská smlouva nicméně zavádí přímé propojení mezi výsledky voleb do Evropského parlamentu a výběrem kandidáta na předsedu Komise. Od této chvíle musí Evropská rada při výběru osoby, kterou zamýšlí jmenovat předsedou Komise, brát v úvahu výsledky voleb do Parlamentu. Tato změna zvyšuje váhu Parlamentu při určení předsedy, a posiluje tak politickou výzvu spojenou s evropskými volbami.

Rada po dohodě se zvoleným předsedou schválí seznam osob, které navrhuje jmenovat členy Komise, s výjimkou vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Členové Komise jsou vybírání na základě svých schopností a nezávislosti. Lisabonská smlouva přidává nové kritérium, kterým je jejich evropská angažovanost.

ROLE PŘEDSEDY

Amsterodamská smlouva a Niceská smlouva podstatně rozšířily pravomoci předsedy Komise. Ten musí určovat nejen politické směřování kolegia, ale zároveň rozhodovat i o vnitřní organizaci Komise. Předseda tedy přiděluje jednotlivým komisařům úkoly a může v průběhu svého mandátu revidovat jejich povinnosti. Jmenuje místopředsedy, s výjimkou vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a to z členů Komise. Od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost smí také přinutit komisaře k odchodu z funkce, aniž by musel žádat o souhlas kolegium.

REKAPITULAČNÍ TABULKA

ČlánkyTéma

Smlouva o EU

17

Role a složení Komise, určení a pravomoci předsedy Komise

18

Jmenování a pravomoci vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Smlouva o fungování EU

244 až 250

Způsob fungování Komise

Poslední aktualizace: 22.12.2009
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky