RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Jednací řád Výboru regionů

Výbor regionů je poradní orgán Evropské unie (EU), vytvořený na základě Maastrichtské smlouvy. Má 350 řádných členů a stejný počet náhradníků volených na 5 let. V průběhu evropského rozhodovacího procesu musí být Výbor konzultován v těchto oblastech: hospodářská a sociální soudržnost, transevropské sítě infrastruktury, zdravotnictví, vzdělání a kultura, politika zaměstnanosti, sociální politika, životní prostředí, energetika, odborná příprava a doprava.

PŘEHLED

Tento jednací řád stanoví fungování a organizaci Výboru regionů. Článek 306 Smlouvy o fungování Evropské unie (EU) mu svěřuje pravomoc samoregulace. Toto vydání jednacího řádu vstoupilo v platnost dne 10. ledna 2010.

Složení

Výbor regionů tvoří zástupci regionálních a místních samospráv. Členové Výboru a jejich náhradníci jsou v souladu s článkem 300 Smlouvy o fungování Evropské unie buď zvolenými zástupci regionální nebo místní samosprávy, nebo jsou politicky odpovědní volenému shromáždění.

Členové jsou jmenováni na návrh členského státu, ale seznam členů a jejich náhradníků přijímá Rada kvalifikovanou většinou. Členové a náhradníci nesmějí být při výkonu svých povinností vázáni žádnými závaznými pokyny. Svoji funkci vykonávají zcela nezávisle, v obecném zájmu Unie. Jejich funkční období trvá pět let.

Úkolem náhradníků je zastupovat členy v případě, že se nemohou účastnit plenárního zasedání.

Členové a náhradníci z jednoho členského státu tvoří národní delegaci. Každou delegaci řídí předseda, kterého členové delegace volí ze svého středu.

Členové a náhradníci mohou vytvářet skupiny, které odrážejí jejich politickou orientaci. K vytvoření politické skupiny je zapotřebí alespoň osmnácti členů či náhradníků zastupujících celkově nejméně pětinu členských států. V každém případě alespoň polovinu musí tvořit členové.

Každá politická skupina má k dispozici sekretariát složený ze zaměstnanců generálního sekretariátu. Politické skupiny se mohou scházet v průběhu plenárních zasedání. Dvakrát ročně mohou politické skupiny pořádat mimořádnou schůzi.

Členové a náhradníci mohou vytvářet meziregionální skupiny, jako je například skupina „Alpský prostor“.

Plenární shromáždění

Výbor se schází formou plenárního shromáždění. Hlavními úkoly plenárního shromáždění jsou zejména:

  • přijímání stanovisek, zpráv a usnesení;
  • přijímání předběžných návrhů příjmů a výdajů Výboru;
  • přijímání politického programu Výboru na začátku každého funkčního období;
  • volba předsedy, prvního místopředsedy a ostatních členů předsednictva;
  • vytváření komisí;
  • přijímání a revize Jednacího řádu Výboru;
  • rozhodování o podání žaloby u Soudního dvora EU.

Plenární shromáždění svolává předseda Výboru nejméně jednou za tři měsíce. Na písemnou žádost alespoň jedné čtvrtiny členů je předseda povinen svolat mimořádné plenární zasedání. V žádosti musí být uvedena záležitost, která se má na mimořádném plenárním zasedání projednávat. Na programu jednání nesmí být žádné jiné téma.

Nejméně čtyři týdny před plenárním zasedáním předloží předseda členům a náhradníkům návrh programu jednání připravený na základě předběžného návrhu vypracovaného předsednictvem. Na schůzi, která bezprostředně předchází plenárnímu zasedání, stanoví předsednictvo konečný návrh programu jednání.

Zasedání plenárního shromáždění jsou veřejná, nerozhodne-li plenární shromáždění jinak. Plenárních zasedání se mohou účastnit zástupci Evropského parlamentu, Rady a Komise a hosté. Předsednictvo může navrhnout plenárnímu shromáždění, aby se vedla všeobecná rozprava o aktuálních politických otázkách, které mají regionální a místní dopad („čas vyhrazený aktuálním otázkám“).

Plenární shromáždění je usnášeníschopné, je-li přítomna více než polovina jeho členů.

Nestanoví-li tento Jednací řád jinak, rozhoduje plenární shromáždění většinou odevzdaných hlasů.

Předsednictvo

Předsednictvo odráží celkové složení Výboru. Tvoří ho předseda, první místopředseda, jeden místopředseda z každého členského státu, dvacet sedm ostatních členů a předsedové politických skupin. Je voleno na dva a půl roku plenárním shromážděním. S výjimkou funkce předsedy, prvního místopředsedy a míst předsedů politických skupin se místa v předsednictvu dělí mezi národní delegace takto:

  • tři místa: Francie, Itálie, Německo, Polsko, Spojené království, Španělsko;
  • dvě místa: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Finsko, Irsko, Litva, Maďarsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Švédsko;
  • jedno místo: Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Slovinsko.

Hlavní úkoly předsednictva jsou:

  • formulace a předložení politického programu plenárnímu shromáždění na začátku funkčního období a dohled nad jeho plněním;
  • organizace a koordinace práce plenárního shromáždění a komisí;
  • celková odpovědnost za finanční, organizační a administrativní záležitosti;
  • obsazení funkce generálního tajemníka a přijímání úředníků a ostatních zaměstnanců;
  • předkládání předběžného návrhu příjmů a výdajů Výboru plenárnímu shromáždění;
  • vytváření pracovních skupin za účelem poradenství ve specifických otázkách;
  • pokud plenární shromáždění nedokáže rozhodnout včas, může předsednictvo jménem Výboru podat žalobu k Soudnímu dvoru EU, plenární shromáždění na příštím zasedání rozhodne, zda se má podání žaloby zachovat.

Předseda

Předseda zastupuje Výbor a řídí jeho práci. Pomáhá mu první místopředseda a jeden místopředseda z každého členského státu.

Komise

Plenární shromáždění vytváří na začátku každého pětiletého funkčního období komise pro přípravu svých prací. Jejich úkolem je zejména vypracovávat návrhy stanovisek, zpráv a usnesení, které se následně předkládají plenárnímu shromáždění k přijetí. V současnosti jich je šest:

  • COTER: Komise pro politiku územní soudržnosti;
  • ECOS: Komise pro hospodářskou a sociální politiku;
  • DEVE: Komise pro udržitelný rozvoj;
  • EDUC: Komise pro vzdělávání, mládež, kulturu a výzkum;
  • CONST: Komise pro ústavní záležitosti a evropskou správu;
  • RELEX: Komise pro vnější vztahy.

Složení komisí musí odrážet zastoupení členských států ve Výboru. Členové Výboru musí patřit alespoň do jedné a nejvýše do dvou komisí. Předsednictvo může povolit výjimky členům národních delegací, které mají méně členů, než je komisí.

Schůze komise jsou veřejné, nerozhodne-li o tom komise jinak. Na schůze komisí mohou být přizváni zástupci Evropského parlamentu, Rady a Komise a mohou být vyzváni, aby odpovídali na otázky členů. Je možné uspořádat veřejná slyšení a schůze s odborníky, aby se objasnily určité body na pořadu jednání.

Dokumenty zpracované Výborem regionů

Výbor regionů vydává stanoviska, zprávy a nařízení zveřejňované v Úředním věstníku Unie.

V souladu s článkem 307 Smlouvy o fungování EU přijímá Výbor svá stanoviska:

  • pokud je konzultován Evropským parlamentem, Radou nebo Komisí v případech, které Smlouvy stanoví, a ve všech ostatních případech, kdy to některý z těchto orgánů považuje za vhodné;
  • z vlastní iniciativy;
  • v případě konzultace Hospodářského a sociálního výboru, domnívá-li se HSV, že jsou dotčeny zvláštní regionální zájmy.

Stanoviska vyjadřují názory Výboru a obsahují doporučení nebo konkrétní návrhy změn v projednávaném dokumentu. Každé stanovisko je doprovázeno důvodovou zprávou ve zvláštním dokumentu.

Zprávy obsahují rozbory a doporučení k tématům, která má Výbor v kompetenci.

Usnesení se týkají aktuálních témat spojených s činností Unie. Vztahují se k důležitým zájmům regionálních a místních samosprávných celků.

Generální sekretariát

Výboru je nápomocen generální sekretariát, který řídí generální tajemník. Sekretariát musí zajišťovat fungování Výboru, pomáhat členům Výboru při výkonu jejich povinností a pořizovat zápisy z jednání orgánů Výboru. Generální tajemník má za úkol zajišťovat plnění rozhodnutí přijatých předsednictvem nebo předsedou. Účastní se schůzí předsednictva, na nichž má poradní hlas. Funkci generálního tajemníka obsazuje předsednictvo na základě rozhodnutí dvoutřetinové většiny odevzdaných hlasů. Generální tajemník je přijímán na dobu pěti let.

PŘÍSTUP K DOKUMENTŮM

Každý občan Unie a každá fyzická nebo právnická osoba s bydlištěm nebo se sídlem v jednom z členských států má v souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování EU právo na přístup k dokumentům Výboru podle zásad, podmínek a omezení stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 způsobem stanoveným předsednictvem Výboru.

SOUHRN

AktVstup v platnostProvedení v členských státechÚřední věstník
Jednací řád Výboru regionů10. 1. 2010

Úř. věst. L 6 

ze dne 9. 1. 2010

Tento přehled se vydává pro informaci. Jeho cílem není interpretovat nebo nahradit referenční dokument, který i nadále představuje jediný právně závazný základ.

Poslední aktualizace: 04.01.2010
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky