RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Jednací řád Evropského parlamentu

Evropský parlament (EP) je normotvůrce Evropské unie (EU), přímo volený občany. Má legislativní a rozpočtové pravomoci, které sdílí s Radou, a plní roli demokratického dohledu. Jednací řád stanoví fungování a organizaci EP.

PŘEHLED

Jednací řád Evropského parlamentu (EP) stanoví vnitřní organizaci a chod této instituce. Článek 232 Smlouvy o fungování EU svěřuje EP pravomoc měnit svůj jednací řád.

SLOŽENÍ EP

Poslanci Evropského parlamentu

Poslanci EP vykonávají svůj mandát nezávisle a dodržují přitom neslučitelnosti uvedené v aktu ze dne 20. září 1976 (pozměněn rozhodnutím Rady 2002/772/ES). Poslanci požívají výsad a imunit v souladu s Protokolem č. 7 o výsadách a imunitách EU.

Předsedu, 14 místopředsedů a 5 kvestorů EP si poslanci volí ze svého středu tajným hlasováním. Návrhy na nominaci mohou podávat pouze politické skupiny nebo nejméně 40 poslanců. Délka jejich mandátu je dva a půl roku.

Předseda EP:

  • řídí všechny činnosti a zastupuje evropské shromáždění;
  • zahajuje, přerušuje a ukončuje zasedání;
  • řídí parlamentní rozpravy;
  • rozhoduje o přípustnosti pozměňovacích návrhů, o otázkách Radě a Komisi a o tom, zda jsou v souladu s jednacím řádem;
  • postupuje výborům sdělení, která se jich týkají.

Předsedu může nahradit jeden z místopředsedů v případech stanovených v tomto jednacím řádu, například přeje-li si předseda účastnit se rozpravy. Kvestoři jsou pověřeni administrativními a finančními záležitostmi.

Řídící orgány

EP zahrnuje několik řídících orgánů, ty hlavní jsou:

  • předsednictvo: skládá se z předsedy, 14 místopředsedů a kvestorů (s poradním hlasem). Tento orgán má na starost finanční, organizační a administrativní otázky;
  • Konference předsedů: skládá se z předsedy parlamentu, předsedů politických skupin a jednoho z nezařazených poslanců, který se účastní schůzí Konference předsedů bez hlasovacího práva. Konference předsedů rozhoduje o věcech organizace práce a plánování legislativní činnosti, sestavuje návrhy pořadu zasedání Parlamentu, určuje složení a působnosti výborů a uděluje svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu. Také odpovídá za záležitosti související se vztahy s ostatními orgány a institucemi EU, s některými třetími zeměmi, institucemi a organizacemi mimo Evropskou unii.

Existují ještě další dvě Konference, které mohou Konferenci předsedů dávat doporučení: jedna sdružuje předsedy výborů a druhá předsedy parlamentních delegací.

Politické skupiny a politické strany

Poslanci se mohou sdružovat ve skupinách podle své politické příslušnosti. Politická skupina je tvořena minimálně 25 poslanci zvolenými nejméně v jedné čtvrtině členských států. Politické skupiny i poslanci, kteří se nezařadili k žádné skupině, mají k dispozici vlastní sekretariát, administrativní zázemí a finanční prostředky, které jsou zahrnuty v rozpočtu EP.

Co se týče evropských politických stran, jejich status byl schválen v roce 2004. Jednací řád EP uvádí pravomoci řídících orgánů EP s ohledem na politické strany na evropské úrovni. Předseda EP zastupuje Parlament ve vztazích s těmito stranami a předsednictvo rozhoduje o jejich žádostech o financování.

ORGANIZACE EP

Parlamentní výbory

Organizaci a chod EP zajišťují parlamentní výbory. V EP existují tři druhy výborů:

  • stálé výbory. Tyto výbory mají na starost legislativní práci Parlamentu (příloha VII jednacího řádu). Stálé výbory zkoumají otázky, které jsou jim postoupeny na základě jejich příslušnosti. Dotýká-li se určitá otázka více oblastí, je postoupena maximálně třem výborům současně;
  • zvláštní výbory. Jejich působnost, složení a funkční období se stanoví při jejich zřizování, jejich funkční období nesmí překročit dvanáct měsíců;
  • vyšetřovací výbory. To jsou výbory zřizované ad hoc na základě žádosti čtvrtiny všech poslanců EP, jejich úkolem je zabývat se případy porušení práva Unie nebo nesprávného úředního postupu při jeho uplatňování.

Stálé a zvláštní výbory se zřizují na návrh Konference předsedů. Jejich stálí členové a náhradníci jsou voleni na základě nominací předložených politickými skupinami a nezařazenými poslanci. Složení výborů odráží v co nejvyšší míře složení EP.

Meziparlamentní delegace

Na návrh Konference předsedů vytváří Parlament stálé meziparlamentní delegace a rozhoduje o jejich povaze a počtu jejich členů. Evropský parlament může zřídit smíšené parlamentní výbory s parlamenty států přidružených k Unii nebo států, s nimiž byla zahájena jednání o přistoupení.

Zasedání Parlamentu

Každý rok volebního období odpovídá jednomu zasedání rozdělenému na 12 dílčích zasedání, která odpovídají měsíčním plenárním zasedáním Parlamentu. Období měsíčního zasedání je rozděleno do denních zasedání.

Sídlo Evropského parlamentu je ve Štrasburku, kde se koná dvanáct dílčích zasedání. Dodatečná dílčí zasedání a schůze parlamentních výborů se konají v Bruselu.

Poslanci mají právo hovořit v Parlamentu úředním jazykem dle svého výběru, náležitě zakotveno je také udílení slova a rozdělení řečnické doby.

Konference předsedů sestavuje návrh pořadu jednání. Konečný návrh pořadu jednání je poté přijímán na začátku každého zasedání. Body zapsané na pořad jednání mohou být předmětem rozprav a pozměňovacích návrhů, nebo se o nich může jednomyslně hlasovat bez rozpravy.

LEGISLATIVNÍ, ROZPOČTOVÉ A JINÉ POSTUPY

Parlament společně s Komisí a Radou stanoví legislativní plán Evropské unie (viz příloha XIV). Jakmile Komise předloží návrh, začíná legislativní postup v EP důsledným přezkumem z hlediska dodržování základních práv, zásad subsidiarity a proporcionality a také se posoudí, zda jsou k dispozici dostatečné finanční prostředky.

V případě legislativních zpráv předseda EP zašle návrhy Komise, stejně jako konzultace, žádosti o vyjádření a společné postoje Rady parlamentnímu výboru příslušnému v této oblasti, který napřed ověří jejich právní základ. Výbor může jmenovat zpravodaje, který je pověřen vypracováním zprávy s případnými pozměňovacími návrhy, návrhem legislativního ustanovení a případným vysvětlujícím prohlášením. Po prvním projednání návrhu legislativního aktu může předseda výboru navrhnout jeho schválení bez pozměňovacích návrhů, nevznese-li nejméně jedna desetina členů výboru námitku.

Pokud se týče nelegislativních zpráv, stejně jako v případě zpráv z vlastního podnětu a stanovisek výborů, je jmenován parlamentní zpravodaj. Ten musí na plenárním zasedání předložit zprávu obsahující návrh usnesení, vysvětlující prohlášení včetně finančního rozkladu a znění případných návrhů usnesení.

Zprávy z vlastního podnětu, které budou zaslány Komisi k předložení návrhu na regulaci, musí být předem schváleny Konferencí předsedů. Konference má dva měsíce na to, aby rozhodla o případném odmítnutí, které musí odůvodnit.

Legislativní postupy

Každý legislativní návrh Komise je postoupen příslušnému parlamentnímu výboru, který vyhotoví zprávu. Na základě této zprávy Parlament text buď přijme, předloží pozměňovací návrhy, nebo jej zamítne.

Připomeňme, že v řádném legislativním postupu je Parlament normotvůrcem společně s Radou EU. Obě instituce přijímají legislativní akty buď v prvním, nebo ve druhém čtení. Pokud po druhém čtení obě instituce nedospějí ke shodě, svolá se dohodovací výbor.

Mimoto existují zvláštní legislativní postupy, v kterých je Rada EU jediným normotvůrcem a Parlament je k postupu pouze přidružen. Jeho úloha se omezuje na konzultace nebo schválení legislativního návrhu.

Usnášeníschopnost a hlasování

Parlament je usnášeníschopný, pokud je v jednacím sále přítomna třetina všech poslanců Parlamentu. Zpravidla se v Parlamentu hlasuje zvednutím ruky, ale za určitých okolností se může hlasovat jmenovitě, elektronicky nebo tajně.

Ostatní postupy

Zvláště důležité oblasti, jako je rozpočet a vnější vztahy, procházejí zvláštními postupy.

Pokud jde o rozpočet, má EP důležitou roli: účastní se přijímání rozpočtu EU, kontroluje provádění rozpočtu a pověřuje tímto prováděním Komisi.

Evropský parlament také hraje významnou roli při uzavírání mezinárodních dohod. Zvláště je oprávněn formulovat doporučení a vydávat stanoviska nebo schvalovat podepsání všech mezinárodních dohod.

VZTAHY S JINÝMI SUBJEKTY A VZTAHY S OBČANY

Vztahy s jinými orgány a subjekty EU

Evropský parlament volí předsedu Komise a členy Komise. Ti jsou po svém navržení požádáni, aby se dostavili před příslušné parlamentní výbory a představili své politické záměry. Evropský parlament může také předložit návrh na vyslovení nedůvěry Komisi a hlasovat o něm. Rámcová dohoda o vztazích s touto institucí je k dispozici v příloze XIII.

Parlament také vydává stanovisko k jmenování členů Účetního dvora a Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB).

Evropský parlament také může vést konzultace s Evropským hospodářským a sociálním výborem (EHSV) a Výborem regionů v otázkách obecné i specifické povahy. Parlament má dále právo podávat žádosti určené evropským agenturám a obracet se na Soudní dvůr Evropské unie.

Parlament může uzavírat interinstitucionální dohody s jinými orgány v souvislosti se záměrem zlepšit nebo vyjasnit postupy. Parlament disponuje i dalšími způsoby kontaktu s jinými institucemi, protože může pokládat otázky Radě nebo Komisi, které tyto otázky zodpoví buď ústně v rozpravě, nebo písemně, pokud to EP požaduje. Písemné otázky mohou být pokládány také Evropské centrální bance.

Vztahy s vnitrostátními parlamenty

Parlament pravidelně informuje vnitrostátní parlamenty členských států o své činnosti. Delegace EP se schází s delegacemi vnitrostátních parlamentů v rámci Konference výborů pro evropské záležitosti.

Vztahy s občany

Každý občan a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má v rámci vymezených pravidel právo na přístup k dokumentům Parlamentu. Transparentnost a veřejnost činnosti EP zaručuje veřejný charakter rozprav ve výborech a v plenárním zasedání a zveřejňování zápisů ze zasedání v Úředním věstníku.

Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má právo předložit petici Evropskému parlamentu ve věci, která spadá do oblasti činnosti Evropské unie a která se jich dotýká. Petice posuzuje příslušný výbor, který se může rozhodnout vypracovat zprávu nebo se vyjádřit jiným způsobem.

Občané EU se také mohou obrátit se stížností na postup orgánů a institucí EU na evropského veřejného ochránce práv.

Tento přehled se vydává pro informaci. Jeho cílem není interpretovat nebo nahradit referenční dokument, který i nadále představuje jediný právně závazný základ.

Poslední aktualizace: 10.12.2010
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky