RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Žaloba pro nesplnění povinnosti

Žaloba pro nesplnění povinnosti patří mezi žaloby, které je možné podat u Soudního dvora Evropské unie (SDEU). Umožňuje Soudnímu dvoru kontrolovat, zda členské státy dodržují povinnosti, které jsou jim uloženy na základě práva Unie.

Žaloba pro nesplnění povinnosti je soudní postup, který se provádí u Soudního dvora Evropské unie. Tuto žalobu může podat Komise nebo členský stát proti jinému členskému státu, který jednal v rozporu s právem Evropské unie (EU).

Žaloba pro nesplnění povinnosti je zakotvena v článcích 258260 Smlouvy o fungování EU.

Povaha pochybení

Pochybení může vzejít z aktů (zákony, předpisy, úřední rozhodnutí atd.) nebo ze skutků (správní postupy atd.).

Může být důsledkem aktivního chování (skutky) nebo negativního chování (pasivita, opomenutí). Skutky mohou spočívat například v přijetí textu, který je v rozporu s evropským právem, nebo v úmyslném odmítnutí zrušit nějaké protichůdné vnitřní opatření. Pasivita nebo opomenutí mohou například spočívat ve zpoždění v provedení nějaké směrnice nebo v nesplnění povinnosti sdělit Komisi opatření provádějící směrnici ze strany členských států.

Akt musí být přičitatelný členskému státu. Z toho důvodu Soudní dvůr vykládá pojem státu široce, s tím, že se může jednat o všechny státní orgány, jako je vláda, parlament, federální jednotky, subnárodní úrovně atd.

Postup

Tato žaloba může být podána buď Komisí – v praxi je toto nejčastější případ –, nebo některým členským státem:

  • než Komise podá žalobu, musí napřed vydat odůvodněné stanovisko členskému státu, který jednal v rozporu s právem Unie. Nevyhoví-li tento stát stanovisku ve stanovené lhůtě, může Komise předložit věc Soudnímu dvoru;
  • než podá žalobu pro nesplnění povinnosti členský stát, musí napřed věc předložit Komisi. Komise vydá odůvodněné stanovisko poté, co umožní zúčastněným státům, aby si navzájem předložily písemná i ústní vyjádření. Poté může členský stát předložit věc Soudnímu dvoru.

Pokud Soudní dvůr shledá, že došlo k pochybení, vydá první rozsudek obsahující opatření, která členský stát musí přijmout, aby napravil situaci. Následně, má-li Komise za to, že dotyčný členský stát nepřijal nutná opatření, může věc předložit Soudnímu dvoru podruhé. Pokud Dvůr potvrdí, že členský stát nevyhověl prvnímu rozsudku, může mu uložit úhradu pokuty.

Lisabonská smlouva zavedla zvláštní žalobu pro případ, kdy členský stát nesplnil povinnost sdělit opatření provádějící směrnici přijatou legislativním postupem. V takovém případě může Soudní dvůr uložit členskému státu úhradu paušální částky nebo penále ke dni stanovenému v rozsudku.

Rozdělení pravomocí mezi Soudním dvorem a Tribunálem

Pouze Soudní dvůr je příslušný rozhodovat žaloby pro nesplnění povinnosti podané členským státem nebo Evropskou komisí.

Tento přehled se vydává pro informaci. Jeho cílem není interpretovat nebo nahradit referenční dokument, který i nadále představuje jediný právně závazný základ.

Poslední aktualizace: 08.10.2010

Viz také

Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky