RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Postup při přijímání mezinárodních dohod

Mezinárodní dohody se přijímají v několika fázích: Rada přijme doporučení, v němž formuluje stručné zadání pro jednání Komise. Komise pak dohodu dojedná a podepíše ji společně s Radou. Vždy je konzultován Parlament, který v některých případech musí vyjádřit svůj souhlas. Na závěr dohodu uzavírá Rada. Soudní dvůr může být požádán o ověření platnosti dohody.

Postup při přijímání mezinárodních dohod uzavřených mezi Evropskou unií (EU) a nečlenskou zemí nebo organizací je stanoven v článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Probíhá v několika fázích.

Iniciativa

Komise má v rámci své obecné pravomoci iniciativu k reprezentování EU. Předkládá doporučení Radě k zahájení jednání. Takové doporučení v souladu s postupem "projednávání ve výborech" připraví příslušné útvary Komise a konzultují je s národními experty.

Týká-li se dohoda výlučně společné zahraniční a bezpečnostní politiky, doporučení vypracovává vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Jednání

Komise vede jednání, ale postupuje na základě mandátu Rady. Rada tak přijímá rozhodnutí, kterým souhlasí se zahájením jednání. Může vydávat směrnice pro Komisi, jimiž stanoví rámec, podle kterého musejí jednání probíhat.

Komise pak vede jednání ve spolupráci s členskými státy. Jejich zapojení do procesu závisí na oblasti, jíž se dohoda týká:

  • Týká-li se dohoda oblasti, ve které má EU výlučnou pravomoc, je Komise jediným vyjednavačem, i když prostřednictvím zvláštních výborů jsou do jednání v souladu s pravidly stanovenými postupem projednávání ve výborech úzce zapojeni národní experti;
  • Týká-li se dohoda oblasti sdílených pravomocí, vede jednání Komise společně s národními experty.

Souhlas nebo konzultace Evropského parlamentu

Lisabonská smlouva výrazně posílila roli Evropského parlamentu v procesu přijímání mezinárodních dohod. Souhlas Parlamentu je proto zapotřebí pro:

  • všechny dohody v oblastech, kde se uplatní řádný legislativní postup nebo zvláštní legislativní postup, které vyžadují schválení ze strany Evropského parlamentu;
  • dohody o přidružení mezi EU a třetími zeměmi;
  • dohody o vytvoření zvláštního institucionálního rámce zavedením postupů spolupráce (například v případě, kdy dotyčná dohoda vytváří společný výbor s rozhodovacími pravomocemi);
  • dohody, které mají výrazný dopad na rozpočet EU;
  • dohodu o členství EU v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod;
  • dohody o přistoupení určitého státu k EU.

U všech ostatních dohod není souhlas Parlamentu zapotřebí, ale je nutné s Parlamentem v průběhu vyjednávání konzultovat.

Uzavření dohody

Postup zahrnuje tři fáze:

  • Komise podepíše text dohody, který ovšem následně musí přijmout Rada. Komise předkládá Radě dva návrhy, jeden k podpisu a druhý k uzavření dohody.
  • Rada přijme rozhodnutí (v některých případech nařízení) o podpisu dohody. Kromě toho může dočasné uplatňování, které slouží k bezodkladnému použití dohody, vyplývat buď z ustanovení rozhodnutí o podpisu nebo ze souběžně podepsané prozatímní dohody.
  • Rada přijímá rozhodnutí, kterým dochází k vlastnímu uzavření dohody, což je považováno za ratifikaci smlouvy. V případě hybridních dohod je přijetí doprovázeno postupem ratifikace dohody v každém členském státě v souladu s jejich ústavními pravidly.

Rozhodnutí o uzavření určité smlouvy zpravidla přijímá Rada kvalifikovanou většinou hlasů. Rada však rozhoduje jednomyslně v těchto případech:

  • dohody o přidružení mezi EU a třetími zeměmi;
  • dohody v oblastech, které podléhají principu jednomyslnosti.

Kromě toho článek 207 Smlouvy o fungování EU přidává další dva konkrétní případy, kdy Rada může jednat jednomyslně:

  • dohody v oblasti obchodu s kulturními a audiovizuálními službami;
  • dohody v oblasti obchodu se sociálními, vzdělávacími a zdravotnickými službami.

Konzultace Soudního dvora

Rada, Komise, Evropský parlament nebo členský stát mohou požádat Soudní dvůr, aby ověřil platnost určité dohody – a to jak z hlediska formální platnosti (soulad s příslušným postupem přijetí dohody), tak z hlediska věcné platnosti (soulad s acquis). Je-li stanovisko Soudního dvora zamítavé, dohodu je před tím, než může vstoupit v platnost, nutné revidovat.

Poslední aktualizace: 20.08.2010
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky