Autorské právo a práva s ním související v informační společnosti
Tato směrnice má za cíl přizpůsobit legislativu v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících technologickému rozvoji a zejména informační společnosti.
AKT
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti
PŘEHLED
Není-li stanoveno jinak, uplatňováním této směrnice nejsou dotčeny stávající předpisy týkající se:
- právní ochrany počítačových programů;
- práva na pronájem, práva na půjčování a určitých práv v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem;
- autorského práva a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání programů a kabelovém přenosu;
- doby ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících;
- právní ochrany databází.
Směrnice pokrývá tři hlavní oblasti: právo na rozmnožování, právo na sdělování a právo na rozšiřování.
Právo na rozmnožování
Členské státy stanoví výlučné právo povolovat nebo zakázat přímé, nepřímé, dočasné nebo trvalé, částečné nebo celkové rozmnožování děl, a to bez ohledu na způsob a formu:
- autorům, co se týče jejich původních děl a kopií těchto děl;
- interpretům nebo výkonným umělcům v případě záznamů jejich výkonů;
- výrobcům zvukových záznamů, co se týče těchto zvukových záznamů;
- výrobcům prvotních filmových záznamů v případě vytváření originálů a kopií jejich filmů;
- provozovatelům zvukových záznamů, co se týče záznamů jejich pořadů po drátě nebo bezdrátově, včetně kabelových nebo satelitních záznamů.
Právo na sdělování
Členské státy poskytnou autorům výlučné právo udělit svolení nebo zakázat jakékoliv sdělení jejich děl veřejnosti po drátě nebo bezdrátově včetně zpřístupnění jejich děl veřejnosti takovým způsobem, že každý jednotlivec ze strany veřejnosti má k těmto dílům přístup z místa a v době, které si zvolí.
Členské státy stanoví výlučné právo udělit svolení nebo zakázat zpřístupnění veřejnosti po drátě nebo bezdrátově takovým způsobem, že každý jednotlivec ze strany veřejnost má k těmto předmětům ochrany přístup z místa a v době, který si zvolí:
- pro výkonné umělce nebo interprety v případě záznamů jejich výkonů;
- pro výrobce zvukových záznamů v případě jejich zvukových záznamů;
- pro výrobce prvotních záznamů filmů v případě originálu a rozmnoženin jejich filmů;
- pro vysílací organizace v případě záznamů jejich vysílání, ať už po drátě nebo bezdrátově, včetně vysílání pomocí kabelu nebo družice.
Práva na rozšiřování
Směrnice harmonizuje ve prospěch autorů výlučné právo šířit na veřejnosti originály nebo kopie jejich děl. Právo na rozšiřování zaniká, jakmile držitel tohoto práva poprvé sám prodá dílo nebo jinak převede vlastnictví díla v rámci Evropské unie nebo děje-li se tak s jeho souhlasem.
Povinná výjimka z práva na rozšiřování
Právo na rozmnožování zavádí povinnou výjimku u některých přechodných rozmnožovacích aktů, které jsou nedílnou součástí technických procesů, jejichž cílem je umožnit zákonné použití nebo přenos do sítě mezi třetími osobami přes prostředníka určitého chráněného díla nebo objektu, jež nemají zvláštní nezávislý ekonomický význam.
Směrnice kromě toho zavádí další nepovinné výjimky z práva na rozmnožování nebo sdělování. V těchto případech jsou udělovány na národní úrovni dotčeným členským státem.
Práva na rozmnožování a sdělování
Výjimky a omezení spojené s právy na rozmnožování a sdělování jsou volitelné a týkají se především „veřejné sféry“. U tří z těchto výjimek - kopírování, soukromé použití a vysílání uskutečněné sociálními institucemi - by držitelé měli obdržet spravedlivou odměnu.
Co se týče výjimek nebo omezení práv na rozšiřování, jsou přiznávána v závislosti na výjimce týkající rozmnožování nebo sdělování.
Právní ochrana
Členské státy zajistí právní ochranu proti obcházení veškerých účinných technických opatření, která slouží ochraně díla nebo jiného předmětu ochrany. Tato právní ochrana se týká rovněž „přípravných úkonů“, jako jsou výroba, dovoz, distribuce, prodej nebo poskytování služeb předmětů s omezeným použitím. Nicméně co se týče několika výjimek nebo omezení, nebyla-li přijata dobrovolná opatření majiteli práv, mají členské státy za úkol zajistit provedení výjimky nebo omezení vůči těm, kteří by z nich mohli těžit. Co se týče výjimky pro soukromé použití, členské státy mohou také přijmout taková opatření, pokud rozmnožování již předtím neumožnili držitelé práv.
Ochrana informací o režimu práv
Členské státy musí disponovat právní ochranou proti jakékoli osobě, která vědomě a bez povolení provede některý z následujících činů:
- odstranění nebo upravení informací vztahujících se k režimu práv v elektronické podobě;
- distribuce, rozhlasové vysílání, sdělování veřejnosti nebo poskytnutí chráněných děl nebo předmětů, u nichž byly bez povolení odstraněny nebo upraveny informace v elektronické podobě týkající se režimu práv.
Sankce a možnosti odvolání
Členské státy musí stanovit sankce a možnosti odvolání, budou-li porušena ustanovení směrnice.
Kontext
Tato směrnice má za cíl převést hlavní mezinárodní povinnosti vyplývající ze dvou smluv o autorském právu a právech s ním souvisejících, přijatých v rámci Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) v prosinci 1996, na evropskou úroveň.
ODKAZY
| Akt | Vstup v platnost | Lhůta pro provedení v členských státech | Úřední věstník |
|---|---|---|---|
|
Směrnice 2001/29/ES |
22. 6. 2001 |
22. 12. 2002 |
Úř. věst. L 167 ze dne 22. 6. 2001 |
SOUVISEJÍCÍ AKTY
Směrnice
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 95 ze dne 15.4.2010)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157 ze dne 30.4.2004)
Tato směrnice usiluje o dodržování práv duševního vlastnictví. V oblasti autorského práv zavádí vysokou úroveň harmonizace sankcí a preventivních opatření směrnice 2001/29/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 345 ze dne 31.12.2003)
Směrnice 2003/98/ES zavádí rámec stanovující podmínky opakovaného použití dokumentů z veřejného sektoru. Tímto způsobem se snaží zajistit spravedlivé podmínky obchodním vydavatelům na vnitřním trhu. Nicméně organizace veřejného sektoru, které takové opakované použití povolí, zůstávají držiteli autorských práv a práv s nimi souvisejících. Jsou ovšem podporovány v tom, aby tato práva uplatňovaly způsobem, aby opakované použití dokumentů usnadnily.
Rozhodnutí
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013) (Úř. věst. L 310 ze dne 9.11.2006)
Tento rámcový program podporuje zejména používání informačních technologií umožněné směrnicí 2001/29/ES, která zodpověděla otázky týkající se práv na duševní vlastnictví, jež lze uplatňovat na digitální obsah.
Doporučení
Doporučení Komise ze dne 24. srpna 2006 o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (Úř. věst. L 236 ze dne 31.8.2006)
Komise doporučuje členským státům podporovat digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnost on-line, jakož i uchovávání jeho digitálních záznamů. Evropský kulturní materiál musí být ovšem digitalizován, poskytován a uchováván v naprostém souladu se směrnicí 2001/29/ES.
Doporučení Komise ze dne 18. května 2005 o kolektivní přeshraniční správě autorského práva a práv s ním souvisejících pro zákonné on-line hudební služby (Úř. věst. L 276 ze dne 21.10.2005)
Toto doporučení navrhuje opatření, jak zlepšit v evropském měřítku udělování licencí na autorská práva ke službám on-line. Tato zlepšení jsou nutná, neboť nové internetové služby (webcasting, stahování hudby na vlastní žádost atd.) si žádají licence pokrývající jejich činnost v rámci celé EU.



