RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Maximální limity některých kontaminujících látek

Evropská unie (EU) stanoví maximální limity některých kontaminujících látek s cílem snížit obsah těchto látek v potravinách na tak nízkou úroveň, které je ještě možno dosáhnout při dodržení správných výrobních nebo zemědělských postupů. Cílem je dosáhnout vysokého stupně ochrany veřejného zdraví, zvláště u ohrožených skupin obyvatelstva: děti, alergici atd.

AKT

Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (Viz pozměňovací akt(y)).

PŘEHLED

Toto nařízení stanovuje maximální množství některých kontaminujících látek: dusičnanů, mykotoxinů * (aflatoxinů, ochratoxinu A, patulinu a fusariových toxinů), těžkých kovů (olovo, kadmium, rtuť), 3-chlorpropan-1,2-diolu (3-MCPD), dioxinů a PCB s dioxinovým efektem, polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) a anorganického cínu.

Potraviny, které obsahují některou kontaminující látku v množství, jež přesahuje maximální limit stanovený přílohou nařízení, se neuvedou na trh.

Tyto maximální limity se týkají jedlé části dané potraviny a uplatňují se rovněž na sušené, naředěné, zpracované a vícesložkové potraviny. Případně se použije faktor koncentrace nebo ředění nebo se přihlédne k relativním podílům složek ve vícesložkovém výrobku.

Krom toho nařízení stanovuje maximální limity kontaminujících látek na tak nízké úrovni, které je ještě možno dosáhnout při dodržení správných výrobních postupů nebo správných zemědělských postupů (ALARA, As Low As Reasonably Achievable).

KONTAMINUJÍCÍ LÁTKY

Dusičnany

Jsou obsaženy zejména v zelenině (špenát, hlávkový salát).

Některé členské státy smějí na svém území dočasně uvádět na trh špenát a hlávkový salát obsahující množství dusičnanů vyšší než maximální limity stanovené v příloze nařízení za předpokladu, že toto množství je přijatelné z hlediska veřejného zdraví. Toto přechodné období má dotčeným členským státům umožnit, aby co nejrychleji přijaly nezbytná opatření k dodržení norem Společenství.

Maximální limity dusičnanů v zelenině se stanovují v závislosti na ročním období.

Vědecký výbor pro potraviny (SCF) stanovil, že přijatelný denní příjem (ADI) činí 3,65 mg/kg tělesné hmotnosti.

Aflatoxiny

Jedná se o genotoxické karcinogenní látky, které vznikají při vysokém stupni teploty a vlhkosti.

Třídění nebo jiné metody fyzikálního ošetření umožňují snížit obsah aflatoxinu v některých výrobcích, mezi něž patří jádra podzemnice olejné, skořápkové plody, sušené ovoce, kukuřice a rýže.

Toto nařízení připouští vyšší obsah aflatoxinů u těchto výrobků, jestliže nejsou určeny k přímé lidské spotřebě nebo k použití jako potravinová složka.

Ochratoxin A (OTA)

Ochratoxin A (OTA) je mykotoxin produkovaný několika plísněmi (druhy „Penicillium“ a „Aspergillus“), který má karcinogenní, nefrotoxické, teratogenní, imunotoxické a pravděpodobně neurotoxické vlastnosti. Je spojován s nefropatií u člověka.

Přirozeně se vyskytuje po celém světě v různých rostlinných produktech, jako jsou obiloviny, kávová zrna, kakaové boby a sušené ovoce.

Toto nařízení stanovuje maximální limity uvedené látky v obilovinách a výrobcích z obilovin, v sušených hroznech révy vinné, v pražené kávě, ve víně, v hroznové šťávě, v koření, v lékořici a v potravinách pro děti.

Tolerovatelný týdenní příjem (TWI) ochratoxinu A činí 120 ng/kg tělesné hmotnosti.

Patulin

Patulin je mykotoxin produkovaný několika plísněmi. Může se vyskytovat v ovocných, zejména jablečných šťávách.

Prozatímní maximální tolerovatelný denní příjem této látky činí 0,4 μg/kg tělesné hmotnosti.

Fusariové toxiny

Houba druhu Fusarium produkuje určité mykotoxiny * z třídy trichothecenů, mezi něž patří deoxynivalenol (DON), nivalenol (NIV), T-2 toxin, HT-2 toxin a některé další toxiny (zearalenon a fumonisiny). Houby druhu Fusarium se obvykle vyskytují na obilovinách pěstovaných v oblastech ležících v mírném pásmu Ameriky, Evropy a Asie. Některé houby druhu Fusarium produkující toxiny mohou v různé míře produkovat dva nebo více výše uvedených toxinů.

Výbor SCF přijal 6 stanovisek, v nichž stanoví tolerovatelný denní příjem (TDI) pro uvedené toxiny. Pro deoxynivalenol stanovil TDI ve výši 1 µg/kg tělesné hmotnosti, pro zearalenon prozatímní TDI ve výši 0,2 µg/kg tělesné hmotnosti, pro fumonisiny TDI ve výši 2 µg/kg tělesné hmotnosti, pro nivalenol prozatímní TDI ve výši 0,7 µg/kg tělesné hmotnosti a pro T-2 a HT-2 toxin kombinovaný prozatímní TDI ve výši 0,06 µg/kg tělesné hmotnosti; pro trichotheceny přijal skupinové hodnocení.

S ohledem na tato vědecká stanoviska a posouzení dietárního příjmu stanovuje toto nařízení maximální limity pro deoxynivalenol, zearalenon a fumonisiny.

Krom toho přítomnost T-2 a HT-2 toxinu může představovat ohrožení pro veřejné zdraví, jak je uvedeno v nařízení. Proto Komise vyvine spolehlivou a citlivou metodu zjišťování těchto toxinů a bude pokračovat ve studiích příčin, které způsobují jejich výskyt v obilovinách, zejména v ovsu.

Olovo

Příjem olova může představovat vážné riziko pro veřejné zdraví, neboť olovo může omezovat vývoj poznávacích schopností a snižovat intelektuální výkon u dětí, u dospělých pak může zvyšovat krevní tlak a vést ke kardiovaskulárním chorobám.

Kadmium

Příjem kadmia rovněž představuje pro člověka riziko, neboť může vyvolávat ledvinovou dysfunkci, poškození kostí a poruchy reprodukce.

Rtuť

Tato látka může u kojenců vyvolávat změny vývoje mozku a ve větších množstvích může vyvolávat neurologické změny u dospělých. Ke kontaminaci rtutí dochází hlavně u ryb a produktů rybolovu.

Methylrtuť je chemická forma rtuti, jež působí z hlediska zdraví největší obavy.

3-chlorpropan-1,2-diol (3-MCPD)

Tato karcinogenní látka vzniká za určitých podmínek při zpracování potravin. Zejména může vznikat při výrobě potravinové složky „rostlinný hydrolysovaný protein“, která se vyrábí kyselou hydrolýzou.

Úpravou výrobních postupů bylo dosaženo významného snížení obsahu 3-MCPD ve výše uvedeném výrobku. Hlavními zdroji příjmu 3-MCPD z potravin jsou sójová omáčka a výrobky na bázi sójové omáčky.

Tolerovatelný denní příjem (TDI) činí 2 µg/kg tělesné hmotnosti.

Dioxiny a polychlorované bifenyly (PCB) s dioxinovým efektem

Dioxiny a polychlorované bifenyly (PCB) s dioxinovým efektem jsou chemické látky, které vznikají při některých přirozených (sopečná činnost, lesní požáry) nebo průmyslových (výroba pesticidů, kovů nebo laků, bělení papíru, spalování atd.) procesech.

Chemické látky PCB jsou velmi rozšířené, neboť v minulosti se využívaly ve stavebních materiálech, mazacích olejích, impregnačních přípravcích a lacích. Tyto dva druhy látek mohou mít závažný dopad na zdraví, mimo jiné mohou vyvolat rakovinu, poruchy imunitního a nervového systému, poškození jater a neplodnost.

Tolerovatelný týdenní příjem (TWI) činí 14 pg toxického ekvivalentu Světové zdravotnické organizace (WHO-TEQ)/kg tělesné hmotnosti.

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)

Řada z nich jsou genotoxické karcinogeny. Ke kontaminaci PAU může dojít během uzení, zahřívání nebo sušení potravin a také v důsledku znečištění životního prostředí, zvláště v případě ryb.

V zájmu ochrany veřejného zdraví je nezbytné stanovit maximální limity benzo[a]pyrenu v některých potravinách, které obsahují tuky a oleje, a v potravinách, u kterých uzení nebo sušení může způsobit vysokou úroveň kontaminace. Maximální limity jsou nezbytné rovněž u potravin, zejména u ryb a produktů rybolovu, u nichž vysokou úroveň kontaminace může vyvolat znečištění životního prostředí, například v důsledku úniku ropy z lodí.

Anorganický cín

Tento druh cínu se může vyskytovat v konzervovaných potravinách a nápojích. U citlivých skupin obyvatelstva, například u dětí, může vyvolat podráždění žaludku.

U konzervovaných potravin s výjimkou nápojů byly stanoveny maximální limity ve výši 200 mg/kg. U konzervovaných nápojů byl stanoven maximální limit ve výši 100 mg/kg.

ZÁKAZ TÝKAJÍCÍ SE MÍSENÍ

Potraviny, které splňují maximální limity stanovené pro kontaminující látky, se nemísí s potravinami, jež tyto maximální limity překračují. Obdobně potraviny, které jsou podrobeny třídění nebo jiné metodě fyzikálního ošetření snižující úrovně kontaminace, se nemísí s potravinami, které splňují maximální limity a jsou určené k přímé lidské spotřebě.

SPECIFICKÁ PRAVIDLA OZNAČOVÁNÍ

Na jádrech podzemnice olejné, ostatních olejnatých semenech, skořápkových plodech, sušeném ovoci, kukuřici a rýži, které jsou uvedeny na trh jako potraviny, jež musí být před použitím k lidské spotřebě podrobeny ošetření zahrnujícímu třídění nebo jiné fyzikální ošetření, musí být uvedeno následující označení: „Výrobek musí být před použitím k lidské spotřebě nebo před použitím jako potravinová složka vytříděn nebo jinak fyzikálně ošetřen za účelem snížení kontaminace aflatoxiny.“

Navíc označení jader podzemnice olejné, ostatních olejnatých semen, výrobků z olejnatých semen a z obilovin musí obsahovat předpokládaný způsob použití a identifikační kód zásilky (DA) (DE) (EL) (EN) (ES) (FR) (IT) (NL) (PT) (FI) (SV). Pokud chybí jasné označení, že produkty nemají být použity k lidské spotřebě, vztahují se na ně maximální limity uvedené v tomto nařízení.

Maximální limity stanovené v příloze se použijí pro salát pěstovaný na otevřených plochách (polní salát).

PŘEKRAČOVÁNÍ LIMITŮ

Aflatoxiny

Jádra podzemnice olejné, ostatní olejnatá semena, skořápkové plody, sušené ovoce, rýže a kukuřice, jež nesplňují příslušné maximální limity stanovené v příloze nařízení, mohou být uvedeny na trh za předpokladu, že:

  • nejsou určeny k lidské spotřebě a
  • nepřekračují maximální limity vztahující se na výrobky, které musí být před lidskou spotřebou podrobeny třídění.

Dusičnany

Pro některé státy byly schváleny odchylky umožňující překročit maximální limit pro dusičnany. Odchylky se vztahují například na čerstvý špenát (Belgie, Irsko a Spojené království) a na hlávkový salát (Irsko a Spojené království), jestliže jsou tyto plodiny vypěstované a určené ke spotřebě na území daného státu.

Dioxiny a PCB s dioxinovým efektem

Tímto nařízením získalo Finsko a Švédsko odchylku umožňující do 31. prosince 2011 překračovat limity dioxinů a PCB s dioxinovým efektem u následujících produktů, ovšem pouze jsou-li vyprodukovány a určeny ke spotřebě na jejich území: losos obecný, sleď obecný, mihule říční, pstruh obecný, siven a jikry síha malého pocházející z oblasti Baltského moře.

KONTROLA A MONITOROVÁNÍ

Členské státy jsou povinny monitorovat a kontrolovat množství dusičnanů v zelenině, zejména v zelené listové zelenině. Každoročně do 30. června sdělí Komisi výsledky.

Krom toho každoročně předloží Komisi výsledky provedených šetření výskytu kontaminujících látek v potravinách.

SPOTŘEBOVÁNÍ STÁVAJÍCÍCH ZÁSOB

Toto nařízení umožňuje spotřebovat stávající zásoby potravin, které překračují maximální limity stanovené pro kontaminující látky, avšak byly uvedeny na trh před datem vstupu příslušných limitů v platnost.

MAXIMÁLNÍ LIMITY VZTAHUJÍCÍ SE NA POTRAVINY PRO DĚTI

Toto nařízení stanoví co možná nejnižší maximální limity v potravinách pro kojence a malé děti s cílem zajistit ochranu této ohrožené skupiny obyvatelstva. Tyto maximální limity se vztahují rovněž na takové potraviny pro kojence a malé děti, které spadají do působnosti směrnice 2006/125/ES a směrnice 2006/141/ES.

Maximální limity pro kojence a malé děti podle tohoto nařízení:

  • dusičnany: 200 mg/kg;
  • aflatoxin B1: 0,10 µg/kg;
  • aflatoxin M1: 0,025 µg/kg;
  • ochratoxin A: 0,50 µg/kg, stejný maximální limit platí i pro dietní potraviny pro zvláštní léčebné účely určené speciálně pro kojence;
  • patulin: 10 µg/kg;
  • deoxynivalenol: 200 µg/kg;
  • zearalenon: 20 µg/kg, stejný maximální limit platí i pro kukuřičné příkrmy pro kojence a malé děti;
  • fumonisiny: 200 µg/kg pro kukuřičné příkrmy pro kojence a malé děti;
  • olovo: 0,02 mg/kg čerstvé hmotnosti;
  • anorganický cín: 50 mg/kg čerstvé hmotnosti, stejný limit platí i pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a pro konzervované dietní potraviny pro zvláštní léčebné účely určené speciálně pro kojence (s výjimkou sušených a práškových výrobků);
  • benzo[a]pyren: 1 µg/kg čerstvé hmotnosti, stejný maximální limit platí i pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a pro dietní potraviny pro zvláštní léčebné účely určené speciálně pro kojence.
Klíčové pojmy aktu
  • Mykotoxiny: Některé typy mikroskopických hub neboli plísní produkují nebezpečné jedy, zejména mykotoxiny. Slovo mykotoxin pochází z řeckého „mycos“ (houba) a z latinského „toxicum“ (jed). Označuje toxické chemické látky produkované určitými plísněmi, které se vytvářejí na některých potravinách, zejména obilovinách.

ODKAZY

AktVstup v platnostLhůta pro provedení v členských státechÚřední věstník
Nařízení (ES) č. 1881/2006

9. 1. 2007

Použitelné od 1. 3. 2007

Úř. věst. L 364

ze dne 20. 12. 2006

Pozměňovací akt(y)Vstup v platnostLhůta pro provedení v členských státechÚřední věstník

Nařízení (ES) č. 1126/2007

30. 9. 2007

-

Úř. věst. L 255

ze dne 29. 9. 2007

Nařízení (ES) č. 629/2008

23. 7. 2008

-

Úř. věst. L 173

ze dne 3. 7. 2008

Nařízení (EU) č. 165/2010

9. 3. 2010

-

Úř. věst. L 50

ze dne 27. 2. 2010

Postupné změny a opravy nařízení (ES) č. 1881/2006 byly začleněny do základního textu. Toto konsolidované znění má pouze informativní hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

ODBĚR VZORKŮ A METODY ANALÝZY

Nařízení Komise (ES) č. 333/2007 (úřední kontrola obsahu olova, kadmia, rtuti, anorganického cínu, 3-MCPD a benzo[a]pyrenu v potravinách) (Úřední věstník L 88 ze dne 29.3.2007).

Nařízení Komise (ES) č. 1883/2006 (stanovení metod odběru vzorků a analýzy pro úřední kontrolu množství dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v určitých potravinách) (Úřední věstník L 364 ze dne 20.12.2006).

Nařízení Komise (ES) č. 1882/2006 (stanovení metod odběru vzorků a metod analýzy pro úřední kontrolu množství dusičnanů v některých potravinách) (Úřední věstník L 364 ze dne 20.12.2006).

Nařízení Komise (ES) č. 401/2006 (stanovení metod odběru vzorků a metod analýzy pro úřední kontrolu množství mykotoxinů v potravinách) (Úřední věstník L 70 ze dne 9.3.2006).
Pozměněno těmito předpisy:
Nařízení Komise (EU) č. 178/2010 (Úřední věstník L 52 ze dne 3.3.2010).

DOVOZ

Nařízení Komise (ES) č. 1152/2009 ze dne 27. listopadu 2009, kterým se stanoví zvláštní podmínky dovozu některých potravin z některých třetích zemí v důsledku rizika kontaminace aflatoxiny a kterým se zrušuje rozhodnutí 2006/504/ES (Úřední věstník L 313 ze dne 28.11.2009).

Poslední aktualizace: 25.06.2010
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky