RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Aspekty obchodu se zbožím

Evropské společenství se zavazuje uvolnit obchod s průmyslovým a zemědělským zbožím za podmínek spravedlivé hospodářské soutěže a omezit celní i necelní překážky při výměně zboží.

AKT

Rozhodnutí Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (Úř. věst. L 336 ze dne 23.12.1994)

PŘEHLED

PŘÍSTUP NA TRHY

Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT 1994)

Jedná se o základní text obsahující obecná pravidla, která mají upravovat obchod zbožím, a zvláštní pravidla uvedená v odvětvových dohodách ustanovených závěrečným aktem. GATT z roku 1994 zahrnuje GATT z roku 1947 a všechny právní nástroje přijaté dříve než byla přijata dohoda o zřízení Světové obchodní organizaci (WTO).

Všeobecná dohoda obsahuje některé zásadní zásady, které pocházejí z GATT z roku 1947, zejména:

  • Zásadu všeobecné doložky nejvyšších výhod: podle které každý člen WTO poskytne výrobku jiného člena zacházení, jež nebude méně příznivé, než jaké poskytuje stejným výrobkům ostatních zemí (zásada zákazu diskriminace).
  • Zásadu stejného nakládání v oboru vnitřních daní a úprav: podle které každý člen WTO poskytne výrobkům jiného člena právní a daňové zacházení, jež nebude méně příznivé než jaké poskytuje domácím výrobkům.

Dohoda také zavádí snížení a konsolidaci cel, zákaz kvantitativního omezování dovozu i vývozu a povinnost oznámení státních obchodních podniků. Dohoda upravuje antidumpingová cla, podpory a ochranná opatření. Ustanovení týkající se konzultací a řešení sporů byla upravena předpisy WTO v oblasti řešení sporů.

Dále dohoda stanoví určitá kritéria týkající se zón volného obchodu a celních unií a současně stanoví povinnosti členů těchto zón a unií. Ustanovení doplněná v roce 1965 stanoví pravidla a zvláštní výhody pro rozvojové země.

Marrakéšský protokol

Marrakéšský protokol přiložený k Všeobecné dohodě o clech a obchodu z roku 1994 je právním nástrojem, který do Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 zahrnuje listiny koncesí a závazků týkající se obchodů sjednaných v průběhu Uruguayského kola a ověřuje jejich pravost a způsob provádění. Každý člen WTO sestaví listinu koncesí týkající se zboží. Tato listina je nedílnou součástí Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994. Každá listina zahrnuje všechny koncese dotčeného člena sjednané v Uruguayském kole nebo dříve. Podle článku II GATT z roku 1994 musí každý člen poskytnout ostatním členům v obchodní oblasti zacházení, které není méně příznivé než zacházení stanovené v příslušné části odpovídající listiny.

Průmyslové výrobky

Pokud jde o průmyslové výrobky, bylo cílem Uruguayského kola odstranit do pěti let celní překážky alespoň z jedné třetiny a zvýšit počet vázaných cel (u nichž se vlády zavazují nezvyšovat jejich výši). Snížení cel, odsouhlasené každým členem, bude od 1. ledna 1995, pokud listina tohoto člena nestanoví jinak, provedeno v pěti stejných sníženích sazeb.

Díky těmto závazkům bylo clo vybírané rozvinutými zeměmi z průmyslových výrobků dovážených ze všech oblastí světa sníženo v průměru o 40 %, a to ze 6,3 % na 3,8 %.

Pokud jde o Evropské společenství, dováží se okolo 40 % průmyslových výrobků s nulovým clem. Cla EU u průmyslových výrobků patří skutečně mezi nejnižší na světě a většinou zaniknou do roku 2004 v souladu se závazky přijatými Společenstvím v průběhu Uruguayského kola.

Zemědělské výrobky

V souladu s Dohodou o zemědělství se na přístup na trh zemědělských výrobků vztahuje režim spočívající výhradně na clech. Necelní opatření na hranicích jsou nahrazena clem, které zajišťuje stejnou ochranu. Nová cla, která vyplynula z procesu „tarifikace“ a ostatní cla vztahující se na zemědělské výrobky by měla být snížena u rozvinutých zemí do šesti let v průměru o 36 % a u rozvojových zemí do deseti let o 24 %. Nejméně rozvinutých zemí se snižování netýká.

Členové WTO by měli u stanovených výrobků snížit výdaje z titulu podporování vývozu i počet podporovaných vývozů. U výrobků, na které se nevztahují závazky v oblasti snížení podpory vývozu, uvádí Dohoda o zemědělství, že v budoucnu nebude moci být poskytována žádná podpora tohoto typu. Rozvinuté země by měly v průběhu šestiletého období zavádění snížit hodnotu přímých podpor vývozu o 36 % v porovnání s výchozím obdobím 1986–1990 a v průběhu tohoto období snížit i počet podporovaných vývozů o 21 %. Rozvojové země by měly v období deseti let provést snížení rovnající se dvou třetinám snížení uskutečněných rozvinutými zeměmi (nejméně rozvinuté země snižovat nemusí).

Pokud jde o opatření vnitřní podpory zemědělců (cenová podpora), jsou tato opatření upravována prostřednictvím snížení obecného opatření celkové podpory. Rozvinuté země se zavázaly snížit celkovou podporu o 20 % za šest let (1986–1988 je výchozí období pro výpočet snížení). Rozvojové země by měly celkovou podporu snížit o 13 % za deset let. Tyto závazky se nevztahují na opatření, která nenarušují nebo mají pouze minimální vliv na obchod (opatření nazývaná „zelená kategorie“, jako je zemědělský výzkum a vývoj v rámci veřejných programů).

Všechna tato opatření jsou chápána jako nepřetržitý proces, jehož dlouhodobým cílem je zásadní postupné snižování podpory a ochrany v oblasti zemědělství.

Textil a oděvy

Ujednání o mezinárodním obchodu textilem z roku 1973, které pojednává o přírodních i syntetických vláknech a o výrobcích z nich, vyřadilo obchod s textilními výrobky se společného režimu GATT. Ve skutečnosti posvětilo toto ujednání výjimečný režim a zlegalizovalo dvoustranné mezistátní dohody vzájemných omezování, jinak řečeno kvantitativní omezování, které GATT zakazuje.

Cílem jednání Uruguayského kola bylo zajistit bezproblémovou integraci textilního a oděvního sektoru do rámce GATT z roku 1994. Dohoda o textilu a ošacení má za úkol do 1. ledna 2005 zrušit po etapách Ujednání o mezinárodním obchodu textilem. Jde o postupné zrušení kvantitativních omezení, zejména dvoustranných kvót sjednaných v rámci Ujednání o mezinárodním obchodu textilem. Integrace znamená, že jakmile je jednou výrobek začleněn, vztahují se na obchod s tímto výrobkem obecná pravidla GATT z roku 1994. Program integrace má čtyři etapy a všechny výrobky musí být začleněny nejpozději do 1. ledna 2005. Dohoda také stanoví, že všechna omezení dovozu textilu a oděvů, na které se nevztahuje Ujednání o mezinárodním obchodu textilem, musí být oznámena a dána do souladu s GATT nejpozději do jednoho roku od vstupu Dohody o textilu a ošacení v platnost nebo postupně zrušena ve lhůtě, která nepřekročí dobu platnosti dohody (do roku 2005).

Ochranná opatření mohou být přijata v zemích, jejichž domácí průmysl prokáže, že se špatně přizpůsobuje. Taková opatření s platností nejvýše tři roky budou přísně sledována Výborem pro dohled nad textilem.

PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE NECELNÍCH OPATŘENÍ

Technické překážky obchodu

Cílem Dohody o technických překážkách obchodu je zaručit, aby technické předpisy a normy, stejně jako postupy pro posuzování shody nevytvářely mezinárodnímu obchodu zbytečné překážky. Dohoda přiznává zemím právo přijímat taková opatření pouze v době, kdy se podílí na realizaci takového zákonného cíle jako je například ochrana zdraví nebo bezpečnost obyvatel nebo ochrana životního prostředí. Účelem technických předpisů a norem nesmí být diskriminace dovážených výrobků vůči stejným domácím výrobkům. Dohoda současně podporuje používání mezinárodních norem, harmonizaci a vzájemné uznávání technických předpisů, norem a postupů pro posuzování shody.

Dohoda obsahuje praktická pravidla pro vypracování, přijímání a používání norem pro orgány centrální vlády a ustanovení týkající se vypracování a používání technických předpisů pro místní veřejné orgány a nevládní subjekty. Dohoda stanoví, že postupy pro posuzování shody výrobků s domácími normami nesmí být diskriminační vůči dováženým výrobkům. Dohoda také stanoví vytvoření vnitrostátních informačních míst, aby byl přístup k informacím o technických předpisech, normách a postupech pro posuzování shody v jednotlivých členských zemích jednodušší.

Hygienická a rostlinolékařská opatření

Dohoda o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření se týká všech hygienických a rostlinolékařských opatření, která mohou přímo či nepřímo ovlivnit mezinárodní obchod. Hygienická a rostlinolékařská opatření jsou definována jako opatření prováděná na ochranu života osob a zvířat nebo na ochranu rostlin před riziky vyplývajícími z doplňkových látek, kontaminujících látek, toxinů a patogenních organismů přítomných v potravinách; nebo na ochranu země před škodami vyplývajícími z napadení, usazení a uvolňování parazitů.

Dohoda přiznává členským zemím právo přijímat hygienická a rostlinolékařská opatření založená na vědeckých zásadách, ale musí tak činit způsobem, aby tato opatření nebyla diskriminační vůči ostatním státům. Dále nesmí být hygienická a rostlinolékařská opatření používána k ochranářským účelům. Členské země jsou nabádány, aby pokud je to možné přijímaly svá opatření na základě mezinárodních norem, směrnic a doporučení. Proti použití norem lze vznést protest a zahájit řízení pro řešení sporů.

OBCHODNÍ A CELNÍ SPRÁVA

Celní ohodnocení

Pokud je clo vybíráno na základě valorické hodnoty, je důležité stanovit jasný postup určení celní hodnoty dováženého zboží. Celní ohodnocení může skutečně působit, pokud je provedeno podle nespravedlivých předpisů, jako necelní ochranářské opatření a být ještě více omezující než samotné clo.

Dohoda o celní hodnotě uznává, že tato hodnota by měla v zásadě vycházet z hodnoty transakce, to znamená ze skutečné ceny zboží. V určitých případech, kdy hodnota transakce nemůže být základem pro stanovení celní hodnoty, stanoví dohoda pět různých metod celního ohodnocení, které musí být použity v určeném hierarchickém sledu.

Kontrola před odesláním

Aby nedocházelo k podvodům a byly vykompenzovány nedostatky způsobené administrativou, mohou určité rozvojové země využít služeb soukromých společností, které zkontrolují kvalitu, množství, cenu a/nebo celní klasifikaci dováženého zboží před odesláním ze země dodavatele. Dohoda o kontrole před odesláním vyjmenovává povinnosti uživatelských zemí, zejména co se týče zákazu diskriminace, transparentnosti, ochrany důvěrných obchodních informací a ověřování cen.

Pravidla původu

Pravidla původu, která jsou nezbytným kritériem pro označení země původu výrobku, nesmí být zbytečnou překážkou mezinárodního obchodu. Dohoda o pravidlech původu zavádí disciplíny pro provádění těchto pravidel. Týká se pravidel používaných v nepreferenčních nástrojích obchodní politiky. Hlavním cílem této dohody je harmonizovat nepreferenční pravidla původu tak, aby stejná kritéria byla uplatňována na všechny členy WTO, ať je účel pravidel jakýkoli.

V přechodném období, než dojde k harmonizaci, snaží se členové WTO jasně definovat podmínky nezbytné pro určení původu, snaží se, aby pravidla původu neomezovala, nenarušovala mezinárodní obchod či jeho organizaci. Tato pravidla by neměla ukládat příliš přísné požadavky ani požadovat jakožto předběžnou podmínku určení země původu dodržování podmínky, která se netýká výroby či zpracování.

Po tříletém přechodném období musí členové zavést harmonizovaná pravidla původu. Pravidla musí být uplatňována jednotně, musí být objektivní, srozumitelná a předvídatelná. Harmonizaci provádí Výbor Světové obchodní organizace pro pravidla původu a Technický výbor pracující pod záštitou Světové celní organizace.

Příloha 2 dohody obsahuje společnou deklaraci týkající se preferenčních pravidel původu.

Postupy pro dovozní povolení

Dovozní povolení mohou být definována jako správní postupy požadující předložení žádosti nebo jiných dokladů příslušnému správnímu orgánu, jakožto předběžnou podmínku dovozu na celní území země dovozce. Hlavním cílem Dohody o dovozním licenčním řízení je zjednodušení postupů a zajištění jejich transparentnosti a předvídatelnosti, aby tyto postupy mohly být používány a spravovány řádně a spravedlivě.

OBCHODNÍ OCHRANNÁ OPATŘENÍ

Protidumpingová opatření

Článek VI GATT z roku 1994 povoluje členům provádět antidumpingová opatření. Tato opatření však mohou být ukládána pouze při splnění tří podmínek:

  • výrobek se prodává za vývozní cenu nižší než je jeho běžná hodnota, to znamená za cenu nižší než je srovnatelná cena stejného výrobku na trhu země vývozce;
  • dumpingové dovozy závažně poškozují nebo mohou poškodit domácí výrobní odvětví v zemi dovozce;
  • musí být jasně stanoveno, že existuje příčinná vazba mezi dumpingovými dovozy a závažným poškozením výrobního odvětví.

Dohoda o uplatňování antidumpingových opatření vychází z dohody sjednané v rámci Tokijského kola, avšak zavádí přesnější a jasnější pravidla týkající se způsobu stanovení dumpingu a postupů pro vedení vyšetřování. Dohoda umožňuje větší transparentnost, jelikož stanoví, že antidumpingová rozhodnutí musí být bezodkladně oznámena Výboru pro antidumping ustavenému dohodou. Zavádí také postup pro řešení sporů.

Subvence a vyrovnávací opatření

Nová Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních definuje na rozdíl od dohody vycházející z Tokijského kola termín „subvence“ a uvádí, že do její působnosti spadají pouze specifické subvence. Stanoví kritéria umožňující určit, zda je subvence specifická pro určitý podnik nebo výrobní odvětví či pro skupinu podniků nebo výrobních odvětví. Dohoda rozděluje subvence do tří následujících kategorií: zakázané subvence, subvence, proti kterým může být zahájeno soudní řízení, a subvence, proti kterým nemůže být zahájeno soudní řízení. Dohoda stanoví pro každou kategorii subvencí rozdílná nápravná opatření.

Dohoda obsahuje též ustanovení o použití vyrovnávacích opatření, tj. cel ukládaných zemí dovozce z důvodu vyrovnání dopadu subvence. Jedná se o podobná pravidla jako jsou pravidla týkající se antidumpingu.

Ochranná opatření

Dohoda o ochranných opatřeních stanoví pravidla pro použití ochranných opatření uvedených v článku XIX GATT z roku 1994. Ve skutečnosti umožňuje tento článek členům WTO přijmout nediskriminační ochranné opatření na omezení dovozů, pokud jsou splněny určité podmínky, za účelem ochrany domácího výrobního odvětví před závažným poškozením nebo hrozbou závažného poškození způsobeného zvýšením dovozů.

Dohoda zakazuje opatření nazvaná „šedou zónou“ jako jsou dobrovolná omezení vývozů nebo jiné úpravy sdílení trhu. Dohoda obsahuje také doložku o zániku pro veškerá existující ochranná opatření. Dále upřesňuje postupy a pravidla pro přijímání ochranných opatření.

OSTATNÍ PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE ZBOŽÍ

Investiční opatření týkající se obchodu

Dohoda o investičních opatřeních týkajících se obchodu uznává, že některá investiční opatření týkající se obchodu mohou mít restriktivní účinek a narušovat obchod. Členové WTO se zavazují neprovádět investiční opatření týkající se obchodu, která nejsou slučitelná se zásadami vnitrostátního řízení stanovenými GATT nebo se zákazem kvantitativních omezení. K dohodě je přiložen vzorový seznam investičních opatření týkajících se obchodu neslučitelných s těmito ustanoveními (povinnost nakoupit určité množství výrobků domácího původu, ...).

Všechna investiční opatření týkající se obchodu musí být u rozvinutých zemí oznámena a zrušena do dvou let, u rozvojových zemí do pěti let a u nejméně rozvinutých zemí do sedmi let. Tyto závazky jsou kontrolovány Výborem pro investiční opatření týkající se obchodu.

Členové dále rozhodli, že se později stanoví, zda je třeba doplnit dohodu o ustanovení týkající se politiky investic a politiky hospodářské soutěže.

Ustanovení o platební bilanci

GATT z roku 1994 povoluje členům WTO zavádět omezení obchodu z důvodů platební bilance. Ujednání o ustanoveních o platební bilanci vyjasňuje ustanovení GATT z roku 1994 a zdůrazňuje postup konzultace a oznamování restriktivních opatření. Potvrzuje závazek přijatý členy v průběhu Tokijského kola upřednostnit opatření založená na ceně, jako jsou dovozní přirážky a dovozní depozita, před kvantitativními omezeními přijatými z důvodů platební bilance.

Státní obchodní podniky

Článek XVII GATT z roku 1994 upravuje činnost státních obchodních podniků (vládních i nevládních), aby bylo zajištěno, že stát nebude využívat svých podniků využívat jako mechanismus, jež umožňuje obcházet základní povinnosti, které pro něj z GATT vyplývají. Ujednání o výkladu článku XVII obsahuje přesnou definici státních obchodních podniků a stanoví zesílení dohledu nad jejich činností prostřednictvím postupu oznamování a zesíleného přezkumu.

Veřejné zakázky

Dohoda o veřejných zakázkách je jednou ze čtyř mnohostranných dohod uvedených v příloze 4 Marrákešské dohody (v prosinci 1997 byly ukončeny dvě z nich týkající se hovězího masa a mléčných výrobků; zůstala dohoda o obchodu s civilními letadly). Tyto dohody jsou použitelné pouze pro ty členy WTO, kteří je výslovně přijali. Evropské společenství je jedním z dvaceti členů WTO, kteří podepsali a přijali tyto dohody.

Dohoda o veřejných zakázkách, která nahradila dohodu vycházející z Tokijského kola, se snaží otevřít mezinárodní hospodářské soutěži co nejširší část veřejných zakázek v takovém rámci, který zajišťuje transparentnost a zákaz diskriminace vůči zahraničním výrobkům a dodavatelům. Pokrývá zakázky procházející jinými než centrálními orgány (státy ve federálním uspořádání, provincie, kantony, velké aglomerace). Vztahuje se na zboží i na práce a služby. Právní rámec ustanovený touto dohodou odráží v hlavních směrech pravidla Společenství v oblasti veřejných zakázek.

Dohoda upravuje veřejné zakázky, jejichž hodnota převyšuje stanovenou částku: 130 000 ZPČ (zvláštní práva čerpání, zúčtovací jednotka MMF) pro nabytí zboží a služeb orgány centrálních vlád, 200 000 ZPČ pro vlády nižší než centrální, 400 000 ZPČ pro podniky veřejného zájmu a 5 000 000 ZPČ pro stavební zakázky.

Dohoda pokrývá pět oblastí činnosti: přístavy, letiště, vodu, elektřinu a městskou dopravu. Vychází ze zásady reciprocity: země může zadávat veřejné zakázky v určitých oblastech pouze pokud se signatáři dohody v těchto oblastech angažovali.

ODKAZY

Akt Vstup v platnost Lhůta pro provedení v členských státech Úřední věstník
Rozhodnutí 94/800/ES

1. 1. 1995

-

Úř. věst. L 336 

ze dne 23. 12. 1994

Poslední aktualizace: 10.04.2006

Viz také

  • Internetová stránka Světové obchodní organizace (WTO) – Porozumět WTO: dohody (EN) (ES) (FR)
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky