RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 23 jazycích
Nové jazyky:  BG - CS - ET - GA - LV - LT - HU - MT - PL - RO - SK - SL

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Přijetí dohod o WTO

Tímto rozhodnutím Rada přijímá právní texty vyplývající z Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání uzavřených podepsáním marrákešského závěrečného aktu a vytvořením Světové obchodní organizace.

AKT

Rozhodnutí Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994)

PŘEHLED

Závěrečný akt obsahující výsledky Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání

Prostřednictvím tohoto Rozhodnutí přijímá Rada jménem Evropského společenství a s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, výsledky Uruguayského kola jednání obsažená v marrákešském závěrečném aktu (EN) (FR) podepsaném dne 15. dubna 1994 v Maroku zástupci Evropského společenství a členských států.

Marrákešský závěrečný akt obsahuje seznam mnohostranných a vícestranných dohod a ministerských rozhodnutí a prohlášení, které objasňují ustanovení některých dohod. Mnohostranné obchodní dohody jsou dohody, o které se jedná, a související právní nástroje jsou nedílnou součástí dohod WTO (EN) (FR) a jsou závazné pro všechny členy WTO. Pokud jde o vícestranné dohody, i když jsou součástí dohod o WTO, nevytvářejí povinnosti ani práva pro členy WTO, kteří je nepřijali (např. Dohoda o vládních zakázkách).

Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace zahrnuje několik příloh obsahujících dohody o WTO. Příloha 1A zahrnuje mnohostranné dohody o obchodu se zbožím. Jedná se o tyto dohody:

  • Všeobecná dohoda o clech a obchodu 1994 (GATT 1994 (EN) (FR)) (která zahrnovala GATT 1947);
  • Dohoda o zemědělství;
  • Dohoda o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření;
  • Dohoda o textilu a oděvnictví;
  • Dohoda o technických překážkách obchodu;
  • Dohoda o obchodních aspektech investičních opatření;
  • Dohoda o antidumpingových opatřeních;
  • Dohoda o celním ohodnocení;
  • Dohoda o kontrole před odesláním;
  • Dohoda o pravidlech původu;
  • Dohoda o dovozním licenčním řízení;
  • Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních;
  • Dohoda o ochranných opatřeních;

Příloha 1B Dohody o WTO obsahuje Všeobecnou dohodu o obchodu službami (GATS (EN) (FR)) a příloha 1C obsahuje Dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS (EN) (FR)) včetně obchodu s padělaným zbožím.

Příloha 2 obsahuje Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů. Příloha 3 se týká mechanismu přezkoumávání obchodní politiky členů WTO.

A nakonec příloha 4 se zabývá vícestrannými obchodními dohodami. Jedná se o tyto dohody:

  • Dohoda o obchodu civilními letadly;
  • Dohoda o vládních zakázkách;
  • Mezinárodní dohoda o obchodu mléčnými výrobky;
  • Mezinárodní dohoda o obchodu hovězím masem.

Poslední dvě dohody byly na konci roku 1997 zrušeny.

Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO)

Tato dohoda vytvořila společný institucionální rámec pro řízení mezinárodních obchodních vztahů v kontextu pravidel vyplývajících z dohod a právních nástrojů zmíněných výše.

Na rozdíl od svého předchůdce (GATT) je WTO trvalá organizace, která čerpá užitek z právní subjektivity a jejích atributů. Všichni členové GATT se podle práva dne 1. ledna 1995 stali původními členy WTO. Od tohoto data museli žadatelé, kteří si přáli do organizace vstoupit, dodržet postup pro přistoupení stanovený v Dohodě o zřízení WTO.

Členové WTO si stanovili následující cíle:

  • zvýšení životní úrovně;
  • zajištění plné zaměstnanosti a rostoucí úrovně reálného důchodu a efektivní poptávky;
  • rozšiřování produkce a obchodu se zbožím a službami;
  • udržitelný rozvoj a ochrana životního prostředí;
  • zohledňování potřeb rozvojových zemí.

WTO má následující funkce:

  • usnadnit provádění, správu a působení různých obchodních dohod;
  • poskytovat fórum pro mnohostranná obchodní jednání;
  • řešit obchodní spory prostřednictvím Orgánu pro řešení sporů (DSB (EN) (FR));
  • přezkoumávat vnitrostátní obchodní politiky svých členů;
  • spolupracovat s dalšími mezinárodními organizacemi pro zajištění větší soudržnosti při vytváření globálních hospodářských politik.

Ze strukturálního hlediska má WTO Konferenci ministrů, což je nejvyšší orgán složený ze zástupců všech členských zemí, který se schází nejméně jednou za dva roky. V intervalu mezi těmito setkáními vykonává funkce WTO Generální rada složená ze zástupců všech členů a dohlíží na provádění dohod a ministerských rozhodnutí. Generální rada se také schází kvůli plnění odpovědností Orgánu pro řešení sporů a Orgánu pro přezkoumávání obchodní politiky, který je stanoven v Mechanismu přezkoumávání obchodní politiky (TPRM (EN) (FR)).

Generální rada má pod sebou tři pomocné orgány, Radu pro obchod zbožím, Radu pro obchod službami a Radu pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví. Vytvořeny jsou také výbory, které závisí na Generální radě, ale ne na těchto třech radách, například výbory pro „obchod a rozvoj“, „obchod a životní prostředí“ a „regionální dohody“. A jsou zde také dva výbory zodpovědné za provádění dvou vícestranných dohod o obchodu civilními letadly a o vládních zakázkách.

Generální rada jmenuje generálního ředitele, který je zodpovědný za řízení Sekretariátu WTO.

WTO v zásadě činí rozhodnutí na základě konsensu. Když není možné dosáhnout rozhodnutí na základě konsensu, rozhoduje se většinou hlasů, přičemž každý člen WTO má jeden hlas. Evropské společenství, které je řádným členem WTO, má tolik hlasů, kolik má členských států, které jsou členy WTO. Dohoda stanovuje, že počet hlasů ES a jeho členských států nemůže v žádném případě překročit počet členských států ES.

Každý člen WTO může Konferenci ministrů předložit návrhy na úpravu ustanovení různých mnohostranných obchodních dohod o WTO.

Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů

Systém řešení sporů WTO je důležitým prvkem mnohostranného obchodního řádu. Systém je založen na článcích XXII a XXIII GATT 1994 a na pravidlech a řízení, které byly následně vytvořeny a stanoveny v Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů začleněného do Dohody o zřízení WTO.

Systém řešení sporů zahrnuje všechny mnohostranné obchodní dohody. Vztahuje se na spory v oblasti obchodu zbožím, obchodu službami a duševního vlastnictví v rámci dohody TRIPS. Vztahuje se také na spory podléhající vícestranné Dohodě o vládních zakázkách. Některé z těchto dohod obsahují ustanovení týkající se řešení sporů, která se vztahují pouze na spory podléhající příslušné dohodě a která mohou doplňovat nebo upravovat pravidla Ujednání.

Systém řešení sporů spravuje Orgán pro řešení sporů (DSB) vytvořený na základě Ujednání. Setkání DSB mohou navštívit všichni členové WTO. Pokud se však DSB zabývá ustanoveními souvisejícími s řešením sporů týkajících se nějaké vícestranné obchodní dohody, pouze členové, kteří jsou stranou příslušné dohody, se mohou účastnit rozhodnutí nebo akcí prováděných DSB vzhledem ke sporům podléhajícím této dohodě.

Proces řešení sporů je zahájen, když některý člen podá jinému členovi žádost o konzultace o specifickém problému. Tyto konzultace musí začít do 30 dní od podání žádosti. Pokud konzultace spor nevyřeší, může se člen obrátit na DSB s žádostí o vytvoření panelu, který se obvykle bude skládat ze tří nezávislých expertů, aby se problémem zabýval. Kromě toho se strany mohou dobrovolně shodnout na využití jiných metod řešení sporů, například zprostředkovatelské služby, smír a prostřednictví.

Po vyslechnutí stran panel podá DSB zprávu. Panel musí svou práci dokončit do šesti měsíců nebo, v naléhavých případech, do třech měsíců. Přijetí zprávy DSB zvažuje 20 dní po rozšíření mezi členy. Do 60 dní po rozšíření je zpráva přijata, pokud se DSB nerozhodne na základě konsensu, že zprávu nepřijme (opačný nebo negativní konsensus), nebo pokud některá ze stran neavizuje, že se odvolá.

Skutečně je to tak, že postup řešení sporů WTO umožňuje všem stranám případu panelu odvolat se. Odvolání se však omezuje pouze na záležitosti zákona obsažené ve zprávě panelu a na právní interpretace vypracované panelem. Odvolání prozkoumá stálý Odvolací orgán složený ze sedmi členů jmenovaných DSB na čtyřleté období. U každého případu slouží tři z těchto členů. Zprávu Odvolacího orgánu musí strany sporu bezpodmínečně přijmout a musí ji přijmout i DSB, pokud nedojde k negativnímu konsensu, což je jinými slovy rozhodnutí nepřijmout zprávu na základě konsensu.

DSB sleduje provádění přijatých doporučení nebo rozhodnutí a všechny nevyřízené záležitosti zůstávají až do vyřízení na pořadu schůzek tohoto orgánu. Zprávy panelu také obsahují termíny pro provádění doporučení. Když některá strana není schopna během rozumné doby tato doporučení provést, musí začít jednat se stěžovatelem o vzájemně přijatelné kompenzaci. Pokud tato jednání nejsou úspěšná, DSB může stěžovatele pověřit pozastavením uplatňování výsad či závazků vzhledem k dotčenému členovi. Kompenzace a pozastavení výsad jsou však pouze dočasná opatření, která je možné uplatňovat, dokud příslušný člen neprovede doporučení DSB.

Ve všech případech členové WTO souhlasí, že sami nebudou rozhodovat, že došlo k porušení závazků stanovených v rámci WTO, ani nepozastaví výsady. Musí uplatňovat pravidla a řízení řešení sporů stanovená v Ujednání.

Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů dále uznává, že členové WTO z řad rozvojových zemí a nejméně rozvinutých zemí mají zvláštní situaci. Rozvojové země se mohou rozhodnout pro zrychlený postup, požádat o prodloužení termínů nebo si vyžádat další právní pomoc. Členové WTO jsou povzbuzováni, aby brali ohled na situaci členů z řad rozvojových zemí.

Mechanismus přezkoumávání obchodní politiky (TPRM)

Mechanismus přezkoumávání obchodní politiky (TPRM) byl stanoven jako dočasné opatření v rámci GATT v roce 1989 po průběžném hodnocení Uruguayského kola. Tento mechanismus je nyní nedílnou součástí systému WTO a zahrnuje všechny oblasti, na něž se vztahují dohody o WTO (zboží, služby a otázky související s duševním vlastnictvím).

Cílem TPRM je zejména dosáhnout větší transparentnosti a pochopení obchodních politik a postupů členů WTO, podporovat členy k tomu, aby dodržovali platná pravidla mnohostranného obchodního systému, a tak podporovali hladké fungování systému.

V rámci TPRM podléhají všichni členové WTO přezkoumávání. Tento přezkum se koná každé dva roky a zahrnuje čtyři členy s největším podílem na světovém obchodu (v současné době Evropské společenství, Spojené státy, Japonsko a Kanada), každé čtyři roky dalších 16 členů a každých šest let zbývající členy. Pro nejméně rozvojové země je možné stanovit delší období. V praxi se používá určitá míra flexibility, pokud jde o četnost přezkumů (až šestiměsíční interval). V roce 1996 bylo odsouhlaseno, že každý druhý přezkum každé z prvních čtyř obchodních mocností bude průběžný přezkum.

Přezkum provádí Orgán pro přezkoumávání obchodní politiky (TPRB) na základě obecného politického prohlášení podaného příslušným členem a zprávy vytvořené Sekretariátem WTO. Při vytváření zprávy Sekretariát využívá podporu příslušného člena, ale zachovává si úplnou odpovědnost za uvedená fakta a vyjádřené názory. Zpráva Sekretariátu a prohlášení člena jsou po setkání za účelem přezkumu zveřejněny společně se zápisem setkání a textem konečných komentářů předsedajícího TPRB na konci setkání.

Více informací lze najít na internetové stránce GŘ pro zahraniční obchod (EN) a WTO (EN) (FR).

ODKAZY

AktVstup v platnostLhůta pro provedení v členských státechÚřední věstník
Rozhodnutí 94/800/ES

22. 12. 1994

-

Úř. věst. L 336 ze dne

 23. 12. 1994

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Communication from the Commission to the Council and to the European Parliament of 26 November 2003 - Reviving the DDA Negotiations - the EU Perspective (COM(2003) 734 final - Not published in the Official Journal). (Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 26. listopadu 2003 – Oživení jednání DDA – výhled EU) (KOM(2003) 734 v konečném znění – neuveřejněno v Úředním věstníku).

Poslední aktualizace: 21.04.2008
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky