Barcelonské prohlášení a evropsko-středomořské partnerství
Toto prohlášení je zakládající akt globálního partnerství mezi Evropskou unií (EU) a dvanácti zeměmi jižního Středomoří. Cílem tohoto partnerství je vytvořit ze Středomoří společný prostor míru, stability a prosperity díky prohloubení politického dialogu a bezpečnosti, hospodářské, finanční, sociální a kulturní spolupráce.
AKT
Závěrečné prohlášení (EN
) evropsko-středomořské konference ministrů zahraničních věcí v Barceloně ve dnech 27. a 28. listopadu 1995 a její pracovní program.
PŘEHLED
Evropská unie (EU) zavádí rámec multilaterální spolupráce se zeměmi středomořské oblasti. Toto partnerství představuje novou etapu jejich vztahů. Poprvé se dotýká hospodářských, sociálních, lidských a kulturních aspektů a otázek společné bezpečnosti.
Toto partnerství dostalo reálnou podobu přijetím barcelonského prohlášení, které podepsaly členské státy EU a těchto dvanáct třetích zemí oblasti Středomoří: Alžírsko, Kypr, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Malta, Maroko, Sýrie, Tunisko, Turecko a palestinská samospráva. Přizvány byly i Liga arabských států (EN), Svaz arabského Maghrebu (UMA) (FR) a Mauritánie jako člen UMA.
Partnerství je založeno na duchu solidarity a úcty k specifičnostem každého z účastníků. Doplňuje další činnosti a iniciativy podnikané ve prospěch míru, stability a rozvoje oblasti.
Partnerství v oblasti politiky a bezpečnosti
Prvním cílem partnerství je vytvořit ve Středomoří společný prostor míru a stability. Tohoto cíle je třeba dosáhnout prostřednictvím mnohostranného dialogu, který doplní dvoustranné rozhovory zakotvené v evropsko-středomořských dohodách o přidružení. V nich se partneři zavazují:
- dodržovat lidská práva a základní svobody uplatňováním zásad Charty OSN (EN) (ES) (FR), Všeobecné deklarace lidských práv (EN) (ES) (FR) a mezinárodního práva, a provádět výměnu informací v těchto oblastech;
- dodržovat zásady právního státu a demokracie při současném uznání práva každého partnera na svobodnou volbu a rozvoj svého politického, společensko-kulturního, hospodářského a právního systému;
- respektovat nezávislost států, rovnost práv národů a jejich právo na sebeurčení;
- respektovat územní celistvost, zásady nezasahování do vnitřních záležitostí a mírové urovnání konfliktů;
- bojovat proti terorismu, organizovanému zločinu a obchodu s drogami;
- podporovat regionální bezpečnost, omezovat zbraně hromadného ničení, připojit se k mezinárodním a regionálním režimům nešíření jaderných zbraní a k dohodám o kontrole zbrojení a o odzbrojení.
Zúčastněné strany podporují spravedlivé, globální a udržitelné řešení konfliktů na Středním východě, zejména na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN.
Hospodářské a finanční partnerství
Udržitelný a vyvážený sociálně-ekonomický rozvoj zemí oblasti Středomoří musí vést k vytvoření prostoru společné prosperity.
Reformy musí umožnit zavedení zóny volného obchodu, která povede k postupnému odstranění celních překážek (tarifních i netarifních) bránících obchodování s vyrobenými produkty. Partneři také uvažují o postupné liberalizaci obchodování se zemědělskými produkty a službami.
Zavedení Evropsko-středomořské zóny volného obchodu je podloženo evropsko-středomořskými dohodami o přidružení a dohodami o volném obchodu mezi zeměmi oblasti Středomoří. Tyto dohody se uzavírají v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) (EN) (ES) (FR).
Partneři stanovili priority pro snazší vytvoření zóny volného obchodu:
- přijmout celní režim kumulace původu zboží, přijmout právní předpisy pro hospodářskou soutěž, certifikaci hospodářských subjektů a ochranu práv duševního vlastnictví;
- rozvíjet tržní ekonomiku, soukromý sektor, přenos technologií a hospodářskou integraci zemí oblasti Středomoří;
- modernizovat hospodářské a sociální struktury, podporovat programy ve prospěch nejvíce znevýhodněných vrstev obyvatelstva;
- podporovat volný obchod, harmonizovat pravidla a celní postupy, odstranit zbytečné technické překážky obchodování se zemědělskými produkty.
Hospodářská spolupráce mezi partnery má navíc za úkol:
- podpořit soukromé úspory a investice, včetně přímých zahraničních investic;
- podpořit regionální spolupráci mezi zeměmi oblasti Středomoří;
- vytvořit příznivé prostředí pro průmysl a malé a střední podniky (MSP);
- dospět k udržitelnému řízení životního prostředí, energetiky, přírodních zdrojů a populací ryb;
- podporovat roli žen v ekonomice;
- modernizovat zemědělství.
Partneři si také musí stanovit priority spolupráce týkající se dopravních infrastruktur, rozvoje informačních technologií a modernizace telekomunikací.
Partneři také musí posílit finanční spolupráci a EU musí navýšit svou finanční pomoc, zejména formou úvěrů od Evropské investiční banky (EIB).
Sociální, kulturní a lidské partnerství
Partneři spolupracují s cílem rozvíjet lidské zdroje, podporovat porozumění mezi kulturami a vzájemné kontakty občanských společností.
V tomto ohledu kladou barcelonské prohlášení a jeho pracovní program důraz na:
- význam mezikulturního a mezináboženského dialogu;
- význam úlohy médií při vzájemném poznávání kultur a porozumění mezi nimi;
- kulturní výměny, výuku jazyků, provádění vzdělávacích a kulturních programů respektujících různou kulturní identitu;
- význam zdraví a sociálního rozvoje a dodržování základních sociálních práv;
- účast občanské společnosti na evropsko-středomořském partnerství a posílení spolupráce mezi regionálními a místními orgány;
- boj proti nepovolenému přistěhovalectví, terorismu, obchodu s drogami, mezinárodnímu zločinu a korupci.
Kontext
Barcelonské prohlášení počítá s pravidelnými schůzkami ministrů zahraničních věcí partnerských středomořských zemí a EU. Tyto evropsko-středomořské konference (EN) (FR) připravuje Evropsko-středomořský výbor Barcelonského procesu, který je také pověřen dohledem nad procesem a prioritami spolupráce.



