EUROPA

PŘEHLED

Voda je vzácným zdrojem. Problémy s její dostupností, ať se jedná o dočasné snížení dostupného množství, například z důvodu nedostatku srážek (sucho), nebo o trvalou situaci, v níž je potřeba vody vyšší než využitelné vodní zdroje (nedostatek vody), se dotýkají mnoha regionů Evropy a vyžadují koordinovaný soubor akcí na úrovni Evropské unie (EU). Zásah je o to důležitější, že dočasný či trvalý nedostatek vody má z důvodů změny klimatu rostoucí tendenci.

Vypracování vhodného řešení těchto problémů musí vzít v úvahu některé faktory, jako:

• potřebu pokračovat v provádění rámcové směrnice o vodě;
• častou neefektivnost současných politik poplatků za vodu na národní úrovni;
• územní plánování;
• nezbytnost upřednostnit opatření s cílem úspory vody, což znamená seřadit priority jednak z hlediska řešení (abychom se pokud možná vyhnuli používání dodatečných zásobovacích infrastruktur), jednak z hlediska využití vody (zásobování obyvatel je z tohoto hlediska prioritou);
• nezbytnost jednat jednotným způsobem a opřít se o vědecké informace.

Komise představuje na úrovni EU a členských států řadu možných směrů pro řízení problémů nedostatku vody a sucha a cituje velké množství osvědčených postupů používaných v různých zemích.

Podle rámcové směrnice o vodě mají členské státy stanovit spravedlivou cenu za vodu, zejména s využitím politiky poplatků za vodu, založené na ekonomické analýze využití vody a její hodnoty a na zavedení povinných programů pro měření spotřeby vody.

S cílem omezit negativní dopady hospodářského rozvoje některých povodí a podpořit racionální využití vody by se rozdělení vody a prostředků spojených s vodou mělo zefektivnit. Proto by měl být kladen důraz na opatření ke zlepšení územního plánování, zejména na integraci problematiky dostupnosti vody v oblasti využívání zemědělské půdy, důsledné uplatňování směrnice o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí, evidenci povodí, která jsou často nebo nepřetržitě vystavena nedostatku vody, a na přijetí řídících opatření vhodných pro tato povodí.

Kromě toho financování racionálního využívání vodních zdrojů vyžaduje: upřesnění pokynů Společenství týkajících se financování struktur pro zásobování vody, posouzení, zda tyto finanční zdroje nevyžadují splnění dalších environmentálních předpokladů, financování odvětvových činností přispívajících k účinnému hospodaření s vodou z fondů Společenství, zajištění správného využívání fondů Společenství a stanovení vnitrostátní daňové pobídky podporující racionální využívání vody.

Zlepšení řízení rizik sucha je předmětem zvláštních pokynů. Komise zejména doporučuje, aby členské státy vypracovaly, jak to stanovuje rámcová směrnice o vodě, plány pro řízení rizik sucha až do roku 2009, na základě výměny osvědčených postupů mezi zeměmi a metod vypracovaných na evropské úrovni. Také plánuje vytvořit observatoř a systém včasného varování pro sucha, jehož prototypy a způsoby použití by měly být přijaty do roku 2012. Také navrhuje optimalizovat využití Fondu solidarity EU a evropského mechanismu civilní ochrany, aby umožnila členským státům, které jsou vážně postiženy suchem, přijímat rychlou a odpovídající pomoc.

Až poté, co budou provedena všechna preventivní řešení a všechna opatření pro úsporu vody a efektivní využívání vody, bude podle Komise možné uvažovat o zřízení dodatečných infrastruktur pro zásobování vodou. Toto řešení musí být přísně kontrolováno, aby byla upřednostněna alternativní opatření s cílem šetřit vodou, co nejvíce snížit dopad na životní prostředí, např. z důvodu skladování nebo zneužití vod nebo vytvoření odsolovacího zařízení, a je třeba zajistit, aby tato opatření byla slučitelná s ostatními prioritami v oblasti životního prostředí a energetickými prioritami EU.

Ztráty a plýtvání by mohly být mimo jiné sníženy díky využití technologií a postupů umožňujících racionální využití vody. Za tímto účelem Komise doporučuje zejména vytvořit normy pro zařízení využívající vodu, zejména pro zemědělské účely, uvažovat o vytvoření zvláštních právních předpisů pro spotřebiče, které nevyužívají energii, ale vodu (např. vodovodní baterie, sprchové hlavice, toalety), integrovat úvahy o využívání vody do výrobkových norem a stavebních norem budov, podporovat výzkum, zkoumat možnost vytvoření ukazatele výkonnosti založeného na využití vody nebo vytvořit dobrovolné dohody se sektory, které využívají vodu ve svých výrobních procesech.

Spotřebitelé a hospodářské subjekty by se měli rovněž zapojit, aby byl podpořen vznik kultury úspory vody v Evropě. Z tohoto důvodu by se mělo uvažovat o některých opatřeních s cílem informovat a posilovat odpovědnost těchto subjektů, zejména zahájení koordinované iniciativy v otázce racionálního využívání vody ze strany společností v oblasti společenské odpovědnosti firem, integraci pravidel týkajících se vodního hospodářství do systémů pro zajištění kvality a certifikace, rozšíření systémů Společenství v oblasti označování a na národní úrovni o podpoře vzdělávacích programů, poradenských služeb, výměny osvědčených postupů a informačních kampaní zaměřených na dostupnost vody.

Rozhodování se musí zakládat na kvalitních informacích a vyžaduje tedy zlepšení znalostí a shromažďování údajů. Měl by být vytvořen Evropský informační systém o nedostatku vodních zdrojů a suchu v Evropě, který by se měl zakládat zejména na Evropském informačním systému o vodě (WISE) (EN), na evropském ročním hodnocení na základě vhodných ukazatelů a na základě informací dodaných v rámci iniciativy GMES. Je třeba stimulovat perspektivy v oblasti výzkumu a technologického rozvoje, zejména podporou výzkumných a rozvojových činností prostřednictvím sedmého rámcového programu pro výzkum, rozsáhlým šířením výsledků těchto činností a zjednodušením jejich využívání.