RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 23 jazycích
Nové jazyky:  BG - CS - ET - GA - LV - LT - HU - MT - PL - RO - SK - SL

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Sedmý rámcový program (2007–2013)

Výzkum je součástí tzv. znalostního trojúhelníku, který má posílit růst a zaměstnanost v Evropské unii (EU) v rámci globalizované ekonomiky. Sedmý rámcový program výzkumu na období 2007–2013 dává EU možnost sladit svou výzkumnou politiku se svými cíli v hospodářské a sociální oblasti tím, že upevní evropský výzkumný prostor. Komise chce tohoto cíle dosáhnout navýšením ročního rozpočtu EU na výzkum, čímž také přiláká více veřejných i soukromých investic v členských státech. Při uplatňování sedmého rámcového programu bude také nutné reagovat na potřeby průmyslových odvětví a obecněji evropských politik, pokud jde o výzkum a znalosti. Sedmý rámcový program je založen na čtyřech hlavních programech a byl výrazně zjednodušen, aby se zvýšila jeho efektivita a přístupnost pro výzkumné pracovníky.

AKTY

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013).

Rozhodnutí Rady č. 2006/969/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2007 až 2011).

PŘEHLED

Sedmý rámcový program je uzpůsoben potřebám růstu a zaměstnanosti v EU. Po rozsáhlé konzultaci s veřejností byly určeny čtyři hlavní cíle, které odpovídají čtyřem zvláštním programům, jež mají strukturovat evropský výzkum.

Čtyři hlavní zvláštní programy

Program Spolupráce má podporovat spolupráci a posilovat vazby mezi průmyslem a výzkumem v nadnárodním kontextu. Cílem je, aby Evropa získala a upevnila vedoucí postavení v klíčových oblastech výzkumu. Součástí tohoto cíle je 9 témat, která budou spravována samostatně, ale budou se doplňovat z hlediska realizace:

  • zdraví;
  • potraviny, zemědělství a biotechnologie;
  • informační a komunikační technologie;
  • nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie;
  • energetika;
  • životní prostředí (včetně změny klimatu);
  • doprava (včetně letectví);
  • sociálně-ekonomické a humanitní vědy;
  • bezpečnost a vesmír.

Program Myšlenky má posílit oblast hraničního výzkumu, tj. objevování nových znalostí, které zásadně změní náš pohled na svět a náš způsob života. Proto bude nově vzniklá Evropská rada pro výzkum podporovat nejambicióznější a nejinovativnější projekty. V rámci této nové struktury stojící v čele evropského výzkumu bude fungovat vědecká rada, která bude nezávisle určovat priority a strategie. Cílem je posílit excelenci evropského výzkumu podporou konkurence a podstupování rizik.

Program Lidé vyčleňuje značné finanční zdroje na zlepšování kariérních vyhlídek evropských výzkumných pracovníků a na přilákání většího počtu kvalitních mladých výzkumníků. Komise chce podporovat odbornou přípravu a mobilitu, aby se plně využil veškerý potenciál evropských výzkumných pracovníků. Tento program navazuje na úspěch „akcí Marie Curie“, které již několik let nabízejí evropským výzkumným pracovníkům možnost mobility a odborné přípravy.

Program Kapacity má výzkumným pracovníkům poskytnout účinné nástroje ke zvyšování kvality a konkurenceschopnosti evropského výzkumu. Jde především o větší investice do výzkumné infrastruktury v nejméně úspěšných regionech, do vytváření regionálních výzkumných klastrů a do výzkumu pro malé a střední podniky. Tento program má také odrážet význam mezinárodní spolupráce ve výzkumu a úlohy vědy ve společnosti.

Kromě toho bude ze 7. rámcového programu financována přímá činnost Společného výzkumného střediska a činnost v rámci rámcového programu Euratom v těchto oblastech:

  • výzkum energie z jaderné syntézy;
  • jaderné štěpení a radiační ochrana.

Změna doby trvání

Sedmý rámcový program obsahuje řadu prvků z předchozích programů, které evropský výzkum pozitivně ovlivnily. Jedná se například o projekty řízené skupinami evropských partnerů, které budou v rámcovém programu nadále hrát důležitou úlohu. Komise rámcový program také zasazuje do kontextu evropského výzkumného prostoru, který sdružuje veškerou činnost EU v této oblasti. Prodloužení programu ze čtyř na sedm let je známkou toho, že EU nepolevuje ve svém odhodlání zvýšit dynamiku evropského výzkumu.

Sedmý rámcový program zachovává to nejlepší z předchozích programů a zároveň zavádí nová opatření, která mají zajistit větší ucelenost a efektivitu výzkumné politiky EU. K hlavním novinkám, které program přináší, patří:

  • zjednodušení postupů pro účast v programu;
  • provádění programu a plnění jeho rozpočtu podle témat a ne podle nástrojů, aby činnost byla koordinovanější a efektivnější;
  • založení Evropské rady pro výzkum v rámci programu Myšlenky na podporu hraničního výzkumu;
  • větší spolupráce s průmyslem prostřednictvím tzv. společných technologických iniciativ, v nichž se bude kombinovat financování ze soukromých a veřejných prostředků;
  • podpora evropské politiky výzkumné infrastruktury;
  • zavedení tzv. finančního nástroje pro sdílení rizik, který má účastníkům usnadnit přístup k půjčkám Evropské investiční banky.

Podobně jako v případě 6. rámcového programu nebudou z prostředků Společenství financovány některé oblasti výzkumu:

  • klonování lidí k reprodukčním účelům;
  • výzkumné činnosti zaměřené na změnu genetického dědictví lidských bytostí, které by mohly učinit tyto změny dědičnými;
  • výzkumné činnosti zaměřené na vytvoření lidských embryí výlučně za účelem výzkumu nebo za účelem získání kmenových buněk.

Zjednodušení rámcového programu

Od roku 1984 u rámcových výzkumných programů přibývá správních a finančních postupů, kterými se činnost EU v oblasti výzkumu řídí. Komise chce pokračovat ve zjednodušování, které zahájila u předchozího rámcového programu, aby zvýšila účinnost financování a řízení výzkumných projektů.

K opatřením, která mají zjednodušit provádění rámcového programu, patří:

  • zefektivnění systémů financování s nižším počtem nástrojů, aby financování bylo ucelenější;
  • používání jednoduššího a méně byrokratického jazyka srozumitelného veřejnosti;
  • snížení počtu a omezení rozsahu úředních dokumentů;
  • zjednodušení postupů, kterými musejí účastníci projít;
  • snížení počtu předběžných kontrol před schválením projektu;
  • větší nezávislost partnerských skupin;
  • zjednodušení postupu výběru projektů.

Rozpočet vysoký, ale nutný

Komise na období 2007–2013 navrhuje rozpočet 50 521 milionů EUR, což je v průměru 7 217 milionů EUR ročně. To je více než jedenapůlnásobek ročního rozpočtu 6. rámcového programu (4 375 milionů EUR ročně, tedy celkem 17 500 milionů EUR na čtyři roky). Konkrétně bude rozpočet rozdělen takto:

  • Spolupráce: 32 413 milionů EUR.
  • Myšlenky: 7 510 milionů EUR.
  • Lidé: 4 750 milionů EUR.
  • Kapacity: 4 097 milionů EUR.
  • Nejaderné akce Společného výzkumného střediska: 1 751 milionů EUR.
  • Euratom: 2 700 milionů EUR (2007–2011).

Toto navýšení odráží význam výzkumu v obnovené Lisabonské strategii, která má z Evropy učinit nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku světa. Evropa v nedávné době promeškala velké příležitosti v některých klíčových oblastech výzkumu kvůli nedostatku dostupných prostředků. Tento rámcový program umožní financování většího počtu kvalitních projektů a posílí inovační kapacitu EU.

Znalosti a technologie jsou hlavními výhodami Evropy a představují základ růstu a zaměstnanosti. Rámcový program by měl působit pákovým efektem na výdaje členských států na výzkum, aby tyto výdaje na výzkum v Evropě dosáhly 3 % HDP. Komise se chce nadále plně věnovat své iniciátorské a koordinátorské úloze, aby znalosti mohly sloužit evropskému růstu a zaměstnanosti.

Kontext

EU od roku 1984 uplatňuje politiku výzkumu a technologického rozvoje založenou na víceletých rámcových programech. Sedmý rámcový program je druhým programem od zahájení Lisabonské strategie v roce 2000 a má hrát zásadní úlohu v evropském růstu a zaměstnanosti v nadcházejících letech. Komise chce rozvíjet tzv. znalostní trojúhelník tvořený výzkumnou, vzdělávací a inovační politikou, aby znalosti mohly sloužit dynamické ekonomice a pokroku v sociální oblasti i v oblasti životního prostředí.

ODKAZY

Akt Vstup v platnost – Datum ukončení platnosti Lhůta pro provedení v členských státech Úřední věstník
Nařízení 1982/2006/ES

1. 1. 2007 -

31. 12. 2013

-

Úř. věst. L 412

 ze dne 30. 12. 2006

Rozhodnutí 969/2006/ES

1. 1. 2007 -

31. 12. 2011

-

Úř. věst. L 391

ze dne 30. 12. 2006

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Sdělení Komise ze dne 29. dubna 2009 o pokroku dosaženém v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum (KOM(2009) 0209 – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).
Sedmý rámcový program se nyní přizpůsobuje, aby pomohl EU při plnění jejích cílů vytvořit nízkouhlíkovou ekonomiku založenou na znalostech. Snaží se stimulovat veřejné a soukromé investice do výzkumu a vývoje a diverzifikovat své nástroje v zájmu maximálního zvýšení evropské přidané hodnoty.
Je klíčovým nástrojem podpory vysoké vědecké úrovně a technologického rozvoje. Jeho význam je o to větší v současné ekonomické situaci. Sedmý rámcový program přispívá k udržitelnému výzkumnému úsilí, jak se ukázalo v iniciativách partnerství veřejného a soukromého sektoru pro ekologická auta, energeticky účinné budovy a továrny budoucnosti zaváděných v rámci plánu obnovy Evropy.
Komise požádala expertní skupinu, aby provedla průběžné hodnocení sedmého rámcového programu, s cílem zvýšit vliv sedmého rámcového programu na utváření Evropského výzkumného prostoru. Závěry tohoto hodnocení budou podnětem k diskusím o budoucích finančních rámcích Evropské unie, Lisabonské strategii po roce 2010 a dalším rámcovém programu.

Nařízení Rady (Euratom) č. 1908/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii a pro šíření výsledků výzkumu (2007–2011).
Toto nařízení se týká způsobu účasti podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na sedmém rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) (2007–2011). Dokument je rozdělen do čtyř kapitol: úvodní ustanovení (předmět, definice a důvěrnost), účast na nepřímých akcích (podmínky účasti, aspekty postupů atd.), pravidla pro šíření a využívání (vlastnictví, ochrana, zveřejňování, šíření a využívání nových i stávajících znalostí a přístupová práva k těmto znalostem) a zvláštní pravidla pro účast na akcích v rámci tematické oblasti „výzkum energie z jaderné syntézy“.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1906/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007 až 2013).
Toto nařízení věnované pravidlům účasti podniků, výzkumných středisek a vysokých škol v sedmém rámcovém programu Evropského společenství (2007–2013) obsahuje čtyři kapitoly: úvodní ustanovení, účast na nepřímých akcích, Evropská investiční banka a pravidla pro šíření a využívání.

Poslední aktualizace: 07.01.2010
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky