RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Použití Aarhuské úmluvy na orgány Unie

Evropská unie používá ustanovení Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva) i na své vlastní subjekty a orgány.

AKT

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006/ES ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství

PŘEHLED

Evropská unie používá ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí i na své vlastní subjekty a orgány.

Přístup k informacím o životním prostředí

S každou žádostí o přístup k informacím o životním prostředí v jejich držení subjekty a orgány Unie nakládají v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001.

Kromě přístupu k informacím o životním prostředí na požádání subjekty a orgány Unie zajišťují také sběr a šíření těchto informací.

Informace související se životním prostředím organizují podle jejich oblasti příslušnosti a systematicky tyto informace zpřístupňují veřejnosti zejména prostřednictvím databází rozšiřovaných telekomunikačními a elektronickými technologiemi.

Tyto databáze či registry musí obsahovat:

  • texty mezinárodních smluv, úmluv a dohod a evropské legislativní texty, které se týkají životního prostředí, a politické dokumenty, plány a programy související se životním prostředím;
  • opatření přijatá v rámci postupů pro nesplnění povinností vyplývajících z práva Společenství počínaje odůvodněným stanoviskem;
  • zprávy o stavu životního prostředí;
  • údaje získané ze sledování činností majících skutečný nebo domnělý vliv na životní prostředí;
  • oprávnění, která mají významný vliv na životní prostředí;
  • studie o vlivu na životní prostředí a vyhodnocení rizik souvisejících se životním prostředím.

Informace o životním prostředí, které jsou veřejně přístupné, musí být aktuální, přesné a porovnatelné. Instituce a orgány Unie informují na žádost žadatele o prostředcích přístupu ke stávajícím informacím, včetně metod analýzy, výběru a předběžného zpracování výběrových souborů, které se používají pro sestavování informací.

Pokud subjekt nebo orgán Unie obdrží žádost týkající se informace, kterou nemá v držení, co nejrychleji žadateli sdělí, který subjekt, orgán či orgán veřejné správy má tuto informaci k dispozici. Subjekt, který takovou žádost obdrží, může tuto žádost přeposlat přímo příslušnému orgánu.

V případě bezprostředního ohrožení zdraví občanů nebo životního prostředí subjekty či orgány Unie spolupracují s orgány veřejné správy a napomáhají k okamžitému zveřejnění veškerých informací v jejich držení, které by mohly pomoci zamezit hrozícím škodám nebo tyto škody alespoň zmírnit.

Nejméně každé čtyři roky musí být na evropské úrovni zveřejněna zpráva o stavu životního prostředí. Ta musí obsahovat informace o kvalitě životního prostředí a o souvisejících překážkách.

Účast na přípravě plánů a programů týkajících se životního prostředí

Subjekty a orgány Unie dávají veřejnosti možnost účastnit se přípravy plánů a programů týkajících se životního prostředí. Výsledky účasti veřejnosti jsou při rozhodování řádně zohledněny.

Přístup k právní ochraně v záležitostech životního prostředí

Oprávněné subjekty (sdružení, spolky a organizace uznávané členským státem mající za cíl ochranu životního prostředí) využívající práva na právní ochranu, které se domnívají, že ze strany subjektu nebo orgánu Unie došlo k přijetí aktu nebo k zanedbání administrativního úkonu v rozporu s právem o životním prostředí, jsou oprávněny požádat o vnitřní přezkum tímto subjektem nebo orgánem. Žádost musí být podána písemně ve lhůtě šesti týdnů od přijetí dotyčného aktu. Nejpozději do dvanácti týdnů poté subjekt nebo orgán uveřejní písemné a odůvodněné rozhodnutí. V rozhodnutí jsou popsána opatření vedoucí k zajištění souladu s právem životního prostředí nebo důvod, proč byla žádost zamítnuta.

Pokud se oprávněný subjekt, který podal žádost, domnívá, že rozhodnutí subjektu nebo orgánu Unie nezaručuje dodržení práva životního prostředí, může podat žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. Subjekt může této možnosti využít i v případě, kdy subjekt nebo orgán Unie nesdělil své rozhodnutí ve stanovené lhůtě.

Oprávněné subjekty mají právo na právní ochranu, aniž by musely prokazovat porušení práva či dostatečnost svého zájmu, pokud jsou tyto subjekty uznávány a pokud předmět žádosti spadá do působnosti jejich činnosti.

Kontext

Evropské společenství Aarhuskou úmluvu podepsalo dne 25. června 1998 a tuto úmluvu ratifikovalo dne 17. února 2005. Smluvními stranami úmluvy jsou všechny členské státy kromě Irska.

ODKAZY

AktVstup v platnostLhůta pro provedení v členských státechÚřední věstník
Nařízení (ES) č. 1367/2006

28. 9. 2006

Úř. věst. L 264 ze dne 25. 9. 2006

Poslední aktualizace: 20.10.2011
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky