RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 13 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Úmluva o biologické rozmanitosti z Rio de Janeira

Společenství schvaluje Úmluvu o biologické rozmanitosti, která se snaží předvídat příčiny snížení či výrazného úbytku biologické rozmanitosti, předcházet jim a řešit je přímo u zdroje, kvůli její skutečné hodnotě a hodnotě jejích stavebních složek z hlediska genetického, sociálního, ekonomického, vědeckého, vzdělávacího, kulturního, rekreačního a estetického i z hlediska životního prostředí. Úmluva se zároveň pokouší podpořit spolupráci mezi zeměmi a mezivládními organizacemi.

AKT

Rozhodnutí Rady 93/626/EHS ze dne 25. října 1993 o uzavření Úmluvy o biologické rozmanitosti

PŘEHLED

Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD) (EN) (ES) (FR) byla podepsána Evropským společenstvím a všemi jeho členskými státy během konference OSN o životním prostředí a rozvoji, která se konala v Rio de Janeiru od 3. do 14. června 1992. Toto rozhodnutí schvaluje úmluvu jménem Evropského společenství.

Již po mnoho desetiletí dochází vlivem lidské činnosti (znečištění, odlesňování atd.) ke značnému úbytku biologické rozmanitosti na celosvětové úrovni i v Evropě. Podle odhadů Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) až 24 % druhů, které patří ke skupinám živočichů jako jsou motýli, ptáci a savci, zcela zmizelo z území některých evropských zemí.

Tato situace je velmi znepokojující. Odpovídající biologická rozmanitost omezuje účinky některých environmentálních rizik, jakými jsou změna klimatu a šíření škůdců. Rozmanitost je nezbytná pro dlouhodobou udržitelnost zemědělství a rybolovu a je základem mnoha průmyslových procesů či výroby nových léků. Zachování a udržitelné využívání biologické rozmanitosti jsou zásadní pro dosažení udržitelného rozvoje a rozvojových cílů tisíciletí týkajících se snížení chudoby, zdraví a životního prostředí. V roce 2002 na světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu se hlavy států z celého světa shodly na potřebě významně snížit do roku 2010 míru úbytku biologické rozmanitosti. CBD byla určena jako hlavní nástroj v této oblasti. V roce 2001 Evropská rada v Göteborgu přijala cíl zastavit do roku 2010 úbytek biologické rozmanitosti v Unii.

Státy jsou zodpovědné za zachování biologické rozmanitosti a udržitelné využívání svých biologických zdrojů.

Informace a znalosti o biologické rozmanitosti jsou obecně nedostatečné. Je proto nezbytné vyvinout vědecké, technické a institucionální prostředky k zajištění základních znalostí nezbytných k navržení vhodných opatření a jejich zavádění v zájmu zachování biologické rozmanitosti.

Úmluva CBD si klade za cíl ochranu biologické rozmanitosti, udržitelné využívání jejích složek a spravedlivé a rovnocenné rozdělování přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů, zejména díky uspokojivému přístupu ke genetickým zdrojům a předávání vhodných technologií, při zohlednění všech práv na tyto zdroje a technologie a díky přiměřenému financování.

V souladu s Chartou OSN a principy mezinárodního práva mají státy svrchované právo využívat své vlastní zdroje podle své politiky životního prostředí a mají povinnost zajistit, aby aktivity vykonávané v rámci jejich jurisdikce nebo pod jejich kontrolou nezpůsobovaly škody na životním prostředí jiných států nebo regionů, které nespadají pod žádnou národní jurisdikci.

S ohledem na práva jiných států a není-li výslovně uvedeno jinak v této úmluvě, se ustanovení této úmluvy vztahují na všechny smluvní strany:

  • pokud jde o složky biologické rozmanitosti v oblastech ležících v rámci vnitrostátní jurisdikce;
  • pokud jde o procesy a činnosti, které jsou vykonávány v rámci jejich jurisdikce nebo pod jejich kontrolou, ať již uvnitř oblasti pod jejich vnitrostátní jurisdikcí nebo mimo jejich vnitrostátní jurisdikci, bez ohledu na místo, kde tyto procesy a činnosti způsobují své účinky.

Každá ze smluvních stran spolupracuje v maximální možné míře s ostatními smluvními stranami přímo, nebo v případě potřeby prostřednictvím příslušných mezinárodních organizací, v oblastech mimo vnitrostátní jurisdikci a dalších oblastech společného zájmu, s cílem zachování a udržitelného využívání biologické rozmanitosti.

Každá smluvní strana v závislosti na podmínkách a vlastních prostředcích:

  • vypracuje národní strategie, plány či programy pro zachování a udržitelné využívání biologické rozmanitosti nebo pro tyto účely přizpůsobí stávající strategie, plány a programy;
  • v nejvyšší možné míře zahrne zachování a udržitelné využívání biologické rozmanitosti do svých plánů, programů a příslušných odvětvových či meziodvětvových politik.

Každá smluvní strana v nejvyšší možné míře:

  • identifikuje stavební složky biologické rozmanitosti důležité pro její zachování a udržitelné využívání, s ohledem na seznam kategorií v příloze I;
  • sleduje na základě odběru vzorků a jiných technik identifikované stavební složky biologické rozmanitosti a věnuje zvláštní pozornost těm, které vyžadují naléhavá ochranná opatření, a těm, které nabízejí největší příležitosti z hlediska jejich udržitelného využívání;
  • identifikuje procesy a kategorie činností, které mají nebo mohou mít nepříznivý vliv na zachování a udržitelné využívání biologické rozmanitosti a sleduje jejich účinky prostřednictvím odběru vzorků a jiných technik;
  • s pomocí systému uchovává a organizuje údaje vyplývající z realizovaných činností identifikace a sledování v souladu s výše uvedenými body.

Každá smluvní strana v nejvyšší možné míře přijme hospodářsky a společensky účelná opatření vyzývající k zachování a udržitelnému využívání stavebních složek biologické rozmanitosti.

Úmluva stanoví:

  • zřídit a rozvíjet vzdělávací programy a vědecké a technické vzdělávání pro identifikaci a zachování biologické rozmanitosti a jejích stavebních složek a zajištění jejich udržitelného využívání a poskytovat podporu výchově a vzdělávání odpovídajícím zvláštním potřebám rozvojových zemí;
  • podporovat výzkum, který přispívá k zachování biologické rozmanitosti a k zajištění jejího udržitelného využívání, zejména v rozvojových zemích;
  • podporovat využití pokroku ve vědeckém výzkumu v oblasti biologické rozmanitosti s cílem vyvinout metody zachování a udržitelného využívání biologických zdrojů a podporovat spolupráci za tímto účelem.

Je třeba podporovat vzdělávání a zvyšování veřejného povědomí a současně zdůrazňovat význam biologické rozmanitosti v médiích, stejně jako začlenění těchto otázek do vzdělávacích programů.

Smluvní strany podpoří výměnu informací ze všech veřejně dostupných zdrojů, vztahujících se k zachování a udržitelnému využívání biologické rozmanitosti, s přihlédnutím ke zvláštním potřebám rozvojových zemí (výměna informací o výsledcích technického, vědeckého a socio-ekonomickému výzkumu a o vzdělávacích a studijních programech atd.).

Úmluva zdůrazňuje roli místních společenství a domorodých obyvatel pro zachování biologické rozmanitosti. Ve skutečnosti jsou obvykle tito obyvatelé úzce závislí na biologických zdrojích, na nichž jsou založeny jejich tradice.

ODKAZY

Akt Vstup v platnost Lhůta pro provedení v členských státech Úřední věstník
Rozhodnutí 93/626/EHS 25. 10. 1993 - Úř. věst. L 309 ze dne 13. 12. 1993
Opravné stanovisko
Úř. věst. L 82 ze dne 25. 3. 1994

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Communication from the Commission to the European Parliament and the Council - The implementation by the EC of the „Bonn Guidelines” on access to genetic resources and benefit-sharing under the Convention on Biological Diversity [COM(2003) 821 final – Not published in the Official Journal] (Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 23. prosince 2003 s názvem „Provádění bonnských směrnic Evropského společenství ohledně přístupu ke genetickým zdrojům a rozdělování přínosů, které z nich plynou v rámci úmluvy o biologické rozmanitosti“ (KOM(2003) 821 v konečném znění - nebylo zveřejněno v Úředním věstníku))
Pokyny z Bonnu tvoří dobrovolný nástroj pro použití Úmluvy o biologické rozmanitosti. Pomáhají smluvním stranám vypracovat a formulovat administrativní, legislativní a politická opaření pro přístup ke genetickým zdrojům a rozdělování přínosů, které z nich plynou. Tyto pokyny definují rovněž roli a povinnosti uživatelů a poskytovatelů genetických zdrojů.
Toto sdělení prochází opatření přijatá Společenstvím, stejně jako iniciativy zúčastněných stran Společenství, pokud jde o přístup ke genetickým zdrojům a rozdělování přínosů (ABS). Pokud jde o provádění pokynů, jsou hlavními nástroji dohody o hmotném přenosu a kodexy chování pro zúčastněné strany. Komise se domnívá, že následující opatření by mohla podporovat uživatele, aby splnili své povinnosti vyplývající z úmluvy:

  • vytvoření evropské sítě korespondentů v oblasti ABS;
  • vytvoření přístupové sekce ke zdrojům a rozdělování přínosů v Informačním systému Společenství pro biologickou rozmanitost;
  • vytvoření rejstříku zúčastněných stran jako součásti Informačního systému Společenství.

Sdělení zdůrazňuje roli v rozhodčím řízení, kterou by mohli hrát korespondenti ABS, aby se usnadnilo zpracování případů porušení dohod ABS, stejně jako potenciální roli systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (DA) (DE) (EL) (EN) (ES) (FR) (IT) (NL) (PT) (FI) (SV) (EMAS) jakožto systému dobrovolné certifikace pro organizace, které splňují bonnské směrnice.

S cílem usnadnit provádění bonnských směrnic ve třetích zemích sdělení zdůrazňuje význam provádění akčního plánu pro biologickou rozmanitost v oblasti hospodářské spolupráce a rozvojové pomoci, stejně jako sdělení Komise o vědách o živé přírodě a biotechnologii. Toto sdělení klade důraz na roli Společenství v úsilí o vytvoření transparentního mezinárodního režimu pro přístup ke genetickým zdrojům a rozdělování přínosů.

Rozhodnutí Rady 2002/628/ES ze dne 25. června 2002 o uzavření Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti jménem Evropského společenství (Úřední věstník L 201 ze dne 31.7.2002)
Cílem tohoto protokolu je zajistit, aby přenos, manipulace a využívání živých organismů spojené s použitím moderních biotechnologií neměly nepříznivé účinky na biologickou rozmanitost ani na lidské zdraví, přičemž je třeba se zaměřit zejména na přeshraniční pohyb.

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 5. února 1998 o strategii Společenství na podporu biologické rozmanitosti (KOM(98) 42 v konečném znění - nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)
Problém snižování a úbytku biologické rozmanitosti je problémem, který vyžaduje dohodnutý mezinárodní postup. Rámec tohoto postupu vychází z Úmluvy o biologické rozmanitosti.
Toto sdělení stanoví rámec, v němž jsou vypracovány politiky a nástroje Společenství vhodné pro splnění závazků vyplývajících z úmluvy. Tato strategie se zaměřuje na čtyři hlavní témata, která stanovují konkrétní cíle a jejich realizaci, zejména prostřednictvím akčních plánů.
Jedná se o tato témata:

  • zachování a udržitelné využívání biologické rozmanitosti;
  • rozdělování přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů;
  • výzkum, identifikace, monitorování a výměna informací;
  • výchova, vzdělávání a zvyšování povědomí.
Poslední aktualizace: 25.07.2007

Viz také

  • Činnosti Komise v oblasti biologické rozmanitosti (EN)
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky