RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů

Evropská unie (EU) zavádí systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů s cílem snižovat tyto emise ve Společenství efektivně z hlediska nákladů. Tento systém by měl umožnit Společenství a členským státům plnit závazky na snížení emisí skleníkových plynů přijaté v rámci Kjótského protokolu. Systém obchodování s emisemi se bude automaticky vztahovat na zařízení v energetice, výrobě a zpracování železa a oceli, zpracování nerostů a papírenském průmyslu a odvětví výroby lepenky.

AKT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Viz pozměňovací akt(y))

PŘEHLED

Cílem této směrnice je výrazné snížení emisí skleníkových plynů s cílem snížit vliv těchto emisí na klima.

Povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů

Od 1. ledna 2005 musejí všechna zařízení, která provádějí některou z činností uvedených v příloze I uvedené směrnice (činnosti v oblasti energetiky, výroby a zpracování železa a oceli, zpracování nerostů a odvětví zpracování celulózy, papíru a lepenky) a v souvislosti s touto činností vypouštějí specifické skleníkové plyny, mít k dispozici odpovídající povolení vydané příslušnými orgány.

Součástí žádosti o povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů musí být popis:

  • zařízení, jeho činností a používané technologie;
  • použitých materiálů, které by mohly být zdrojem skleníkových plynů uvedených v příloze II;
  • zdrojů emisí plynů;
  • opatření plánovaných ke sledování a vykazování emisí.

Orgány vydají povolení za předpokladu, že jsou ujištěny o tom, že provozovatel zařízení je schopen emise sledovat a vykazovat. Povolení se může vztahovat na jedno či více zařízení na tomtéž místě, která jsou provozována týmž provozovatelem. Povolení obsahuje tyto informace:

  • jméno a adresu provozovatele;
  • činnosti a emise zařízení;
  • program sledování;
  • požadavky na výkaznictví v souvislosti s emisemi;
  • povinnost postoupit během prvních čtyř měsíců každého roku určité množství povolenek, odpovídající celkovým emisím za předchozí rok.

Příslušný orgán nejméně jednou za pět let přehodnotí povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů a provede potřebné úpravy.

Řízení povolenek

Množství povolenek přidělovaných každý rok v celé Evropské unii (EU) se bude od roku 2013 lineárně snižovat. V roce 2013 se absolutní množství povolenek přidělených v celé EU vypočte na základě vnitrostátních plánů, které Komise přijme a zavede mezi lety 2008 a 2012.

Členské státy obchodují formou dražby s povolenkami, které nejsou přiděleny bezplatně. Přidělování povolenek v dražbě se uskuteční v souladu s těmito postupy:

  • 88 % se rozdělí mezi členské státy na základě jejich emisí;
  • 10 % se rozdělí pro účely solidarity a růstu;
  • 2 % se rozdělí mezi členské státy, jejichž emise skleníkových plynů byly v roce 2005 nejméně o 20 % nižší než emise ve výchozím roce podle Kjótského protokolu.

Nejméně 50 % výnosů z dražeb povolenek by se mělo použít na následující účely:

  • snižování emisí skleníkových plynů;
  • rozvoj obnovitelných zdrojů energie a dalších technologií, které přispívají k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku;
  • opatření proti odlesňování a zvýšení zalesňování a obnovy lesa;
  • sekvestrace v lesnictví;
  • jímání a geologické ukládání;
  • přechod na nízkoemisní a veřejnou hromadnou dopravu;
  • výzkum v oblasti energetické účinnosti a čistých technologií;
  • zlepšení energetické účinnosti a zlepšování izolace;
  • pokrytí administrativních výdajů správy tohoto systému Společenství.

Do 31. prosince 2010 Evropská komise přijme na úrovni Společenství harmonizovaná opatření pro přidělování povolenek.

Do 30. června 2010 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě analytickou zprávu o situaci v dané oblasti s ohledem na energeticky náročná průmyslová odvětví nebo pododvětví, u kterých bylo zjištěno, že představují značné riziko úniku uhlíku.

Sledování a vykazování emisí

Do 31. prosince 2011 Komise přijme nařízení ke sledování a vykazování emisí. Uvedené nařízení zohlední nejpřesnější a nejnovější dostupné vědecké důkazy.

Členské státy a Komise zajistí, aby veškerá rozhodnutí a zprávy týkající se množství a přidělování povolenek a sledování, vykazování a ověřování emisí byly bezprostředně a řádně zveřejněny, přičemž se zajistí nediskriminační přístup.

Ověřování a akreditace

Do 31. prosince 2011 navrhne Komise nařízení o ověřování emisních výkazů a o akreditaci ověřovatelů a dohledu nad nimi. Určí podmínky akreditace a zrušení akreditace, pro vzájemné uznávání a vzájemné hodnocení akreditačních orgánů, podle potřeby.

Mechanismy Kjótského protokolu založené na projektech

Směrnice 2004/101/ES posiluje vazbu mezi systémem EU pro obchodování s povolenkami na emise a Kjótským protokolem tím, že zajišťuje kompatibilitu „projektových“ mechanismů (společné provádění – Joint Implemenation / JI – a mechanismus pro čistý rozvoj – Clean Development Mechanism / CDM) s daným systémem. To umožní provozovatelům využívat tyto dva mechanismy v systému obchodování s povolenkami ke splnění svých závazků. Výsledkem bude snížení nákladů na dodržování předpisů pro zařízení, jež jsou součástí systému.

Tato směrnice tedy uznává kredity z mechanismu společného provádění (JI) a mechanismu pro čistý rozvoj (CDM) za rovnocenné s emisními povolenkami EU, s výjimkou těch, která produkují jaderná zařízení, a těch, která souvisejí s využíváním půdy, změnou využívání půdy a lesnictvím. Kredity z projektů JI se nazývají „jednotky snížení emisí“ (ERU) a kredity z projektů CDM se nazývají „ověřená snížení emisí“ (CER). Směrnice dále podniká kroky k tomu, aby se zabránilo započítání ERU a CER dvakrát, jestliže vyplývají z činností, které vedou také ke snížení nebo omezení emisí ze zařízení, na něž se vztahuje směrnice č. 2003/87/ES.

Registry, výkazy a dohody

Komise přijala nařízení (EU) č. 920/2010 o zavedení systému registrů ve formě elektronické databáze pro sledování vydávání, držení, převádění a rušení povolenek. Tyto registry také zaručují přístup veřejnosti k informacím, důvěrnost a soulad s ustanoveními Kjótského protokolu.

Komise jmenuje ústředního správce, aby vedl nezávislý protokol transakcí sloužící k zaznamenávání vydávání, převádění a rušení povolenek na úrovni Společenství. Ústřední správce provádí automatickou kontrolu každé transakce týkající se povolenek. Objeví-li se nesrovnalosti, dotčené transakce se pozastaví, dokud nebudou nesrovnalosti odstraněny.

Každý rok předkládají členské státy Komisi zprávu o uplatňování této směrnice a směrnice, jež ji mění.

Je možné uzavřít dohody s cílem stanovit uznávání povolenek mezi systémem Společenství a kompatibilními povinnými systémy obchodování s emisemi skleníkových plynů s absolutními maximálními hodnotami emisí, které byly stanoveny v jakékoli jiné zemi nebo u celků na nižší než federální úrovni či regionálních celků. S cílem zajistit si správní a technickou koordinaci, pokud jde o povolenky v systému Společenství nebo v jiných závazných systémech obchodování s emisemi skleníkových plynů s absolutními maximálními hodnotami emisí, lze uzavírat nezávazné dohody se třetími zeměmi nebo s celky na nižší než federální úrovni či regionálními celky.

Úpravy, které se použijí po schválení mezinárodní dohody o změně klimatu ze strany Společenství

Z podpisu této dohody vyplývá, že členské státy musejí snížit emise skleníkových plynů o více než 20 % ve srovnání s úrovní roku 1990, jak je patrné z 30 % závazku na snížení, který schválila Evropská rada v březnu 2007. V tomto ohledu se Komise zavazuje, že předloží hodnotící zprávu o následujících prvcích:

  • opatření přijatá na mezinárodní úrovni;
  • opatření, která mají být přijata k dosažení cíle 30 % snížení emisí skleníkových plynů;
  • riziko úniku uhlíku v souvislosti s konkurenceschopností podniků;
  • dopady dohody na jiná hospodářská odvětví;
  • dopady na zemědělský průmysl;
  • zalesňování, znovuzalesňování, zamezení odlesňování a znehodnocování lesů.

Provozovatelé mohou používat kredity stanovené v této směrnici, dále jednotky CER (ověřená snížení emisí), ERU (jednotky snížení emisí) nebo jiné schválené kredity ze třetích zemí, které ratifikovaly uvedenou mezinárodní dohodu.

Kontext

Přijetím Kjótského protokolu se Společenství a jeho členské státy v roce 2002 zavázaly ke snížení svých emisí skleníkových plynů o 8 % ve srovnání s rokem 1990 během let 2008 až 2012. Uvedená směrnice pomůže EU a jejím členským státům, aby účinně plnily závazky přijaté v rámci Kjótského protokolu při zachování hospodářského rozvoje a zaměstnanosti, a to vytvořením trhu s povolenkami na emise skleníkových plynů.

V březnu 2007 Evropská rada schválila cíl snížit emise skleníkových plynů o 30 % do roku 2020 ve srovnání s úrovní v roce 1990, jako příspěvek za účelem dohody po roce 2012, za podmínky, že se další rozvinuté země zaváží k přijetí srovnatelných cílů v závislosti na jejich odpovědnosti a schopnosti. EU je pevně odhodlána snížit své emise skleníkových plynů nejméně o 20 % do roku 2020 ve srovnání s úrovní v roce 1990. V říjnu 2009 podpořila Evropská rada cíl snížit emise o 80 až 95 % do roku 2050 oproti roku 1990, v rámci směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC). V souladu s těmito cíli je také konference v Kodani, která se konala od 7. do 18. prosince 2009.

ODKAZY

Akt Vstup v platnost Lhůta pro provedení v členských státech Úřední věstník

Směrnice 2003/87/ES

25. 10. 2003

31. 12. 2003

Úř. věst. L 275 ze dne 25. 10. 2003

Pozměňovací akt(y) Vstup v platnost Lhůta pro provedení v členských státech Úřední věstník

Směrnice 2004/101/ES

13. 11. 2004

13. 11. 2005

Úř. věst. L 338 ze dne 13. 11. 2004

Směrnice 2008/101/ES

2. 2. 2009

2. 2. 2010

Úř. věst. L 8 ze dne 13. 1. 2009

Směrnice 2009/29/ES

25. 6. 2009

31. 12. 2012

Úř. věst. L 140 ze dne 5. 6. 2009

Nařízení (ES) č. 219/2009

20. 4. 2009

-

Úř. věst. L 87 ze dne 31. 3. 2009

Postupné změny a opravy směrnice č. 2003/87/ES byly začleněny do základního textu. Toto konsolidované znění má pouze informativní hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Nařízení Komise (EU) 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úřední věstník L 302 ze dne 18.11.2010).

Rozhodnutí Komise č. 2007/589/ES ze dne 18. července 2007, kterým se stanoví pokyny pro monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 229 ze dne 31.8.2007).
Součástí uvedeného rozhodnutí je 12 příloh s pokyny pro monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů. Příloha I obsahuje obecné pokyny. Další pokyny pro specifické činnosti jsou uvedeny v přílohách II až XI. Příloha XII uvádí návod na systémy nepřetržitého měření emisí skleníkových plynů. Cílem těchto pokynů je zajištění pravidelného a přesného monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů ve Společenství. Jejich uplatňování je mimo jiné zjednodušeno pro zařízení s průměrem ověřených vykazovaných emisí pod 25 000 tun CO2 z fosilních paliv za rok, za předchozí období obchodování.

Rozhodnutí Komise č. 2006/780/ES ze dne 13. listopadu 2006 o zabránění dvojímu započítávání snížení emisí skleníkových plynů v rámci systému obchodování s emisemi ve Společenství při projektových činnostech v rámci Kjótského protokolu v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 316 ze dne 16.11.2006).

Poslední aktualizace: 05.04.2011
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky