RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 23 jazycích
Nové jazyky:  BG - CS - ET - GA - LV - LT - HU - MT - PL - RO - SK - SL

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace

Průmysl je ve středu zájmu nového modelu růstu pro hospodářství EU, jak je uvedeno ve strategii Evropa 2020. Toto sdělení proto navrhuje neotřelý přístup k průmyslové politice, který posílí konkurenceschopnost EU, poskytne růst a pracovní místa a umožní přechod na nízkouhlíkové hospodářství účinně využívající zdroje.

AKT

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 28. listopadu 2010 – Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace – Konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu (KOM (2010) 614 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Toto sdělení navrhuje nový přístup k průmyslové politice, protože do středu zájmu staví konkurenceschopnost a udržitelnost průmyslu v Evropské unii (EU). To vyžaduje, aby byla průmyslová politika chápána ve svém širším smyslu, zaměřila se na politiky, které mají přímý dopad na náklady, cenu a inovativní konkurenceschopnost průmyslu a jednotlivých odvětví, ale také zvážila, jaké účinky budou mít na náklady, cenu a inovativní konkurenceschopnost ostatní politické iniciativy. To zahrnuje nejenom politiky jednotného trhu a obchodní politiky, ale také dopravní politiky, energetické politiky, politiky životního prostředí nebo sociální politiky a politiky ochrany spotřebitelů.

Tento neotřelý přístup Komise k průmyslové politice charakterizuje snaha:

  • nadále používat vůči všem odvětvím přístup, který jim bude šitý na míru, a zároveň provádět koordinované evropské politické reakce, protože koncept národních odvětví v kontextu globalizace ztrácí na důležitosti;
  • brát v úvahu celý hodnotový a dodavatelský řetězec, přístupem k energii a surovinám počínaje a poprodejními službami a recyklací materiálů konče. Některé součásti tohoto řetězce se nacházejí mimo Evropu, proto je nutné, aby si všechna průmyslová odvětví vypěstovala „globalizační reflex“;
  • předkládat pravidelné zprávy o výkonnosti, průmyslových politikách a konkurenceschopnosti EU a členských států.

Politiky EU musí být všechny vedeny stejným směrem, aby poskytly nejlepší rámcové podmínky pro průmysl v Evropě. Proto Komise v rámci postupu posouzení dopadů rozvinula posouzení nových politických návrhů z hlediska konkurenceschopnosti, které by se mělo použít na všechny oblasti politiky. Zároveň jsou navrhovány „kontroly účelnosti“, které zajistí, aby kumulativní účinek stávajících právních předpisů nepředstavoval pro průmysl nadměrnou zátěž.

Inovace jsou klíčovým předpokladem produktivity, vyšší energetické a materiálové účinnosti, zlepšení výkonnosti zboží a služeb a vytváření nových trhů. Nová politika průmyslových inovací povzbudí mnohem rychlejší vývoj a obchodní využívání zboží a služeb a zajistí, aby firmy z EU byly na globálním trhu první, čímž se zvýší jejich konkurenceschopnost. Klíčové technologie mohou v budoucnosti poskytnout základnu pro širokou škálu nových procesů, zboží a služeb, včetně vývoje zcela nových průmyslových odvětví. Komise proto navrhuje podporovat rozvoj a komerční využití konkurenceschopných klíčových technologií.

Modernizace evropské dovednostní základny podpoří průmyslovou základnu Evropy tím, že navrhne činnosti na zlepšení fungování evropských trhů práce a zajistí, že pracovníci v EU budou mít ty správné dovednosti. Za tím účelem Komise podpoří vytváření sítí mezi dotčenými aktéry pro sdílení informací a osvědčených postupů mezi členskými státy a navrhne pokyny a zásady pro rámcové podmínky vytváření pracovních míst.

Ve snaze získat co největší možný užitek z globalizace Komise vypracuje iniciativy týkající se mezinárodní spolupráce v oblasti regulace s cílem vyvíjet globálně kompatibilní pravidla a normy a bude se snažit o užší hospodářskou integraci se sousedními zeměmi rozšířením přínosů evropského jednotného trhu ve vybraných oblastech prostřednictvím evropské politiky sousedství. Sdělení se také zabývá problémy, kterým čelí MSP při pronikání do zahraničí; proto byla na konci roku 2011 zahájena strategie pro internacionalizaci MSP. Ke klíčovým prioritám patří snaha poskytnout malým a středním podnikům správné informace a dodatečnou podporu na trzích mimo EU.

Sdělení také uznává, že průmysl EU musí urychlit svůj přechod na nízkouhlíkové a energeticky účinné hospodářství účinně využívající zdroje, čímž se dosáhne snížení nákladů a mírnějších dopadů na životní prostředí. Dne 20. září 2011 Evropská komise zahájila svůj Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje, který poskytuje rámec pro bezproblémové dosažení ambiciózního cíle odstranit závislost hospodářského růstu na spotřebě uhlíku a zdrojů. V souladu s plánem EU, aby byl do roku 2050 uskutečněn přechod na nízkouhlíkové hospodářství, Komise rozvine dlouhodobé strategie a politiky pro všechna průmyslová odvětví, aby jim pomohla přejít k nízkouhlíkovému a energeticky účinnému hospodářství, které účinně využívá své zdroje.

Sdělení požaduje účinnější řízení průmyslové politiky a silnější koordinaci a spolupráci mezi zeměmi EU. Na tento aspekt navazuje sdělení „Průmyslová politika: posílení konkurenceschopnosti“ ze dne 14. října 2011.

Poslední aktualizace: 30.11.2011
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky