RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Západní Balkán: posilování evropské perspektivy

Komise potvrdila závazek Evropské unie vůči západnímu Balkánu. Vytyčuje cestu k přiblížení zemí tohoto regionu Evropské unii a stanovuje prioritu podpory posílení právního státu, řádné správy věcí veřejných, soudní a správní reformy a rozvoje občanské společnosti.

AKT

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 5. března 2008 nazvané „Západní Balkán: posilování evropské perspektivy“ (KOM(2008) 127 – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Komise potvrdila závazek Evropské unie (EU) vůči západnímu Balkánu. Vytyčuje cestu k přiblížení těchto zemí Evropské unii a navrhuje nové iniciativy, aby perspektiva členství v EU byla pro občany těchto zemí viditelnou a konkrétní skutečností.

Sbližování s EU a posilování regionální spolupráce se řadí mezi hlavní priority. Přibližování se EU vyžaduje dodržování kodaňských kritérií a procesu stabilizace a přidružení (SAP), včetně regionální spolupráce, dobrých vztahů se sousedními státy a úplné a naprosté spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) (EN) (FR), splnění priorit partnerství a uzavření a provedení dohod o stabilizaci a přidružení (SAA). Postup Chorvatska, které zahájilo jednání o přistoupení, vysílá pozitivní signál ostatním zemím v regionu.

Tempo pokroku každé jednotlivé země určují její vlastní úspěchy v tomto ohledu. Regionální spolupráce vychází z odpovědnosti zemí regionu v rámci Rady pro regionální spolupráci (RCC), která vystřídala Pakt o stabilitě. Některé úkoly nicméně zůstávají, například dobré sousedské vztahy, reformy (zvláště ústavní, správní, soudní a policejní), boj proti organizovanému zločinu a korupci, práva menšin, návrat uprchlíků, infrastruktura nebo životní prostředí.

Pokud jde o Kosovo, členské státy rozhodnou o svých vztazích s ním po jeho vyhlášení nezávislosti v únoru 2008. EU bude podporovat jeho rozvoj prostřednictvím mezinárodní civilní mise, vedené zvláštním zástupcem Evropské unie, mise EBOP v oblasti právního státu (EULEX Kosovo (EN)) a značné podpory hospodářského a politického vývoje.

Podpora mezilidských kontaktů se zaměřuje na obyvatelstvo regionu a jeho usmíření, stejně jako na seznamování občanů s EU povzbuzením k získávání lepších znalostí o Evropské unii. Spolupráce zemí regionu a EU se navazuje v mnoha oblastech (věda, výzkum, kultura, vzdělávání, mládež nebo média) a je posílena možností těchto zemí podílet se na některých programech a agenturách Společenství. Navíc roste počet stipendií v rámci programu Erasmus Mundus (DE) (EN) (FR), přidělených studentům ze zemí západního Balkánu. Podporována je i přeshraniční spolupráce, zvláště v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP).

Režim bezvízového styku, který je součástí příprav na přistoupení, a účast v schengenském prostoru usnadní mobilitu občanů těchto zemí. Spolu s readmisními dohodami jsou dohody o usnadnění vízového režimu prvním krokem na cestě k liberalizaci. Následně je doplní bilaterální rozhovory a plány v souladu se strategií pro rozšíření z roku 2007.

EU podporuje rozvoj občanské společnosti a dialog s ní pro posílení její role v procesu reforem a jejího plného zapojení do tohoto procesu. Nový mechanismus financování v rámci NPP usiluje speciálně o podporu místních iniciativ a konsolidace role občanské společnosti a zavádí programy, v jejichž rámci se budou vytvářet kontakty aktérů, partnerství a sítě za účelem předávání znalostí a zkušeností. Komise také zahájí dialog s církvemi a náboženskými skupinami.

Dobrá správa věcí veřejných představuje hlavní aspekt sbližování zemí západního Balkánu a EU. Mimořádně důležitý je pokrok v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti, který se týká zvláště boje proti organizovanému zločinu, korupce a terorismu, reformy soudnictví a policie; posilování správy hranic; regionální a přeshraniční spolupráce (Frontex); činností v oblasti azylové, imigrační a vízové politiky; spolupráce s Europolem a regionálním střediskem pro boj s přeshraniční kriminalitou (SECI).

K posílení administrativních kapacit a lidských zdrojů přispěje nově zřízený Regionální institut pro veřejnou správu, který se stane základnou pro vytváření sítí a navazování spolupráce s podobnými institucemi v EU. Twinning a programy TAIEX (DE) (EN) (FR) a SIGMA (EN) také nabízejí způsob, jak seznamovat správní orgány s acquis a evropskými normami v mnoha oblastech.

Parlamentní spolupráce mezi Evropským parlamentem a parlamenty zemí západního Balkánu probíhá formou smíšených parlamentních výborů, setkání, seminářů a kolokvií. Evropský parlament také za účelem posílení spolupráce zvažuje podporu činnosti Rady pro regionální spolupráci.

Ve věci obchodní integrace byla podepsána Středoevropská dohoda o volném obchodu (CEFTA), která vstoupila v platnost v listopadu 2007. Bude přispívat k přilákání investic, podpoře obchodu uvnitř regionu a integraci regionu do globálního obchodního prostředí. CEFTA tak doplňuje obchodní integraci iniciovanou dohodami o stabilizaci a přidružení a autonomními obchodními opatřeními. Přistoupení k Světové obchodní organizaci (WTO) posílí tento proces tím, že vytvoří platformu pro podporu hospodářských a obchodních reforem.

Navíc zavedení pravidla diagonální kumulace pravidel původu v regionu, včetně rozšíření celoevropsko-středomořského systému diagonální kumulace na země regionu, má také za cíl povzbudit obchod a investice. Komise zkoumá způsoby, jak zajistit rychlejší uplatňování diagonální kumulace mezi západním Balkánem, Tureckem, Evropským sdružením volného obchodu (ESVO) a EU.

Region musí řešit mnohé problémy týkající se hospodářského a sociálního rozvoje. Hlavními úkoly jsou konkurenceschopnost, boj proti nezaměstnanosti, účast na trhu práce, infrastruktura, lidský rozvoj a sociální soudržnost, přičemž je brán ohled na udržitelný rozvoj a realizaci cílů Lisabonské strategie. Spolupráce se soustředí na tři oblasti: mikropodniky a malé a střední podniky (MSP), infrastrukturu a energetickou účinnost.

Finanční pomoc spočívá od roku 2007 na NPP. Evropská investiční banka (EIB) rovněž zvýší půjčky do různých oblastí (doprava, energetika, MSP, životní prostředí, komunální infrastruktura, vzdělávání, zdravotnictví). Důležitá je proto koordinace mezi EU a ostatními dárci, aby se podpora vzájemně doplňovala, byla ve vzájemném souladu, dosahovala žádaného účinku a účelu. Staví zvláště na memorandu o porozumění s několika mezinárodními finančními institucemi a mechanismu konzultací týkajících se programování pomoci v rámci NPP. Komise chystá konferenci dárců pro Kosovo s cílem zefektivnit finanční podporu, která by pomohla Kosovu v rámci socioekonomického rozvoje všech společenství.

Kontext

Toto sdělení bylo příspěvkem na setkání ministrů za účasti zástupců zemí západního Balkánu organizovaném slovinským předsednictvím ve slovinském Brdu 28. března 2008. Komise vyzývá Radu a Parlament, aby vzaly v úvahu toto sdělení, které navazuje na soluňskou agendu (EN), jakož i na salcburské sdělení, a to v souladu se strategickým dokumentem pro rozšíření z roku 2007.

Tento přehled se vydává pro informaci a nemá interpretovat ani nahradit referenční dokument.

Poslední aktualizace: 29.05.2008
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky