RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 9 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Zabezpečení dodávek energie v EU a mezinárodní spolupráce

Evropská unie (EU) dováží více než 60 % svého zemního plynu a více než 80 % ropy. Proto se na jedné straně musí vybavit vhodnými nástroji, které jí umožní dotvořit vnitřní trh s energetikou, na druhé straně potřebuje hájit své zájmy vůči třetím zemím.

AKT

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 7. září 2011 o zabezpečení dodávek energie a mezinárodní spolupráci – „Energetická politika EU: jednání s partnery za našimi hranicemi“ (KOM(2011) 539 v konečném znění - nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Toto sdělení definuje strategii spolupráce za hranicemi Evropské unie (EU), která jí má zabezpečit zásobování energií a podpořit její cíle v oblasti energetiky. Strategie se zaměřuje na dosažení čtyř hlavních cílů:

  • budování vnějšího rozměru vnitřního trhu EU s energií;
  • posílení partnerství pro zajištěnou, bezpečnou, udržitelnou a konkurenceschopnou energetiku;
  • zlepšení přístupu rozvojových zemí k udržitelné energii;
  • lepší prosazování politik EU za jejími hranicemi.

Cíl 1: budování vnějšího rozměru vnitřního trhu EU s energií

Členské státy často v oblasti zabezpečení dodávek energie upřednostňují uzavírání bilaterálních dohod. Proto chce Evropská komise zavést mechanismus pro výměnu informací o mezivládních dohodách uzavíraných mezi členskými státy a třetími zeměmi a zlepšit tak koordinaci na vnitřním trhu s energií. V případě potřeby je také možné sjednat dohody se třetími zeměmi na úrovni EU.

Prvořadým úkolem EU v této oblasti je diverzifikace energetických zdrojů, aby se zaručila kontinuita dodávek energie. EU proto hodlá zavést následná opatření, aby:

  • zajistila kontinuitu budování infrastruktur definovaných ve strategii „Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období“;
  • podpořit zásobování z jižního koridoru;
  • zajistit stálý přísun zemního plynu a ropy z východu díky spolupráci s Ruskem a Ukrajinou a přitom podporovat modernizaci ukrajinské plynárenské přepravní soustavy;
  • rozvíjet projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie se zeměmi jižního Středomoří.

Komise považuje za nutné zavést spolupráci s rozdílným přístupem přizpůsobeným každému partnerovi. Také hodlá uskutečnit několik projektů, jejichž hlavním cílem je:

  • ukončit jednání se Švýcarskem s cílem dosáhnout úplné integrace trhů s elektřinou;
  • zvýšit spolupráci se zeměmi, které se nacházejí v procesu přistoupení k EU;
  • vytvořit partnerství EU s jižním Středomořím, které se bude zaměřovat na rozvoj trhu s elektřinou a s energií z obnovitelných zdrojů v těchto zemích, a to do roku 2020.

Rusko je v oblasti zabezpečení dodávek energie pro EU prvořadým partnerem. Komise si proto přeje rozvíjet s touto zemí přednostní vztahy rychlejším prováděním partnerství EU-Rusko a vypracováním energetického plánu EU do roku 2050. Musí se uzavřít dohoda mezi EU, Ruskem a Běloruskem o technických pravidlech řízení elektrických sítí v Pobaltí.

Cíl 2: posílení partnerství pro zajištěnou, bezpečnou, udržitelnou a konkurenceschopnou energetiku

Kromě partnerství s Ruskem musí EU na jedné straně prohloubit svá partnerství s dodavateli uhlovodíků, jako je Norsko, Alžírsko, Saúdská Arábie nebo Libye, na druhé straně zahájit nové rozhovory s rozvíjejícími se výrobci energie. Je zásadní klást důraz na řádnou energetickou správu.

V rámci své spolupráce EU nesmí ztrácet ze zřetele cíl snížit emise uhlíku v celosvětovém měřítku. Proto vybízí průmyslové země i rozvíjející se ekonomiky ke spolupráci na vytvoření transparentních a předvídatelných světových trhů s energií, na podpoře energetické účinnosti a nízkouhlíkové energetiky a na zvýšení úsilí v oblasti technologického výzkumu a inovací.

Podle názoru EU je nezbytné urychlit práci na uceleném a soudržném právním prostředí pro vztahy EU s hlavními dodavateli a tranzitními zeměmi v oblasti energetiky. Za tím účelem aktivně podporuje energetickou chartu a zvláště práce na hlavním mandátu v oblasti obchodu, tranzitu a investic.

Komise chce také podporovat normy v oblasti bezpečnosti a jaderné bezpečnosti na celosvětové úrovni. V tomto ohledu hodlá rozšířit oblast působnosti dohod Euratomu a prosazovat mezinárodní právně závazné normy jaderné bezpečnosti v mnohostranných jednáních, zejména v rámci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) (EN). Také hodlá nadnést otázku bezpečnosti v pobřežních vodách v rozhovorech s producenty uhlovodíků v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).

Cíl 3: zlepšení přístupu rozvojových zemí k udržitelné energii

Ve své rozvojové politice si Komise stanovila cíl zpřístupnit zdroje energie (zejména elektřiny) i nejméně rozvinutým regionům způsobem šetrným k životnímu prostředí. K dosažení těchto cílů hodlá zahrnout energetické otázky do všech nástrojů rozvojové politiky EU a usnadnit nejméně rozvinutým zemím přístup k financování boje proti změně klimatu.

Cíl 4: lepší prosazování politik EU za jejími hranicemi

Komise definovala čtyři druhy energetických partnerů:

  • partneři pro integraci trhů;
  • hlavní dodavatelé a tranzitní země;
  • hlavní světoví aktéři;
  • rozvojové země.

U každého z partnerů navrhuje využít vhodné stávající právní a politické nástroje, například Smlouvu o Energetickém společenství, strategické dialogy o energetice nebo jiné nástroje.

Komise chce také zlepšit koordinaci mezi členskými státy, aby v rámci mezinárodních fór vystupovaly jednotně. Za tímto účelem Komise zřídí strategickou skupinu pro mezinárodní spolupráci v oblasti energetiky.

K optimalizaci monitorování těchto projektů Komise uváží vytvoření databáze energetických projektů v partnerských zemích, které financuje EU, členské státy EU, Evropská investiční banka (EIB) a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) (DE) (EN) (FR).

Poslední aktualizace: 29.11.2011

Viz také

  • Generální ředitelství pro energii – Zabezpečení dodávek energie a mezinárodní spolupráce (EN)
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky