RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 11 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Zintenzivnění boje proti nehlášené práci

Toto sdělení analyzuje faktory, které nahrávají existenci neoficiálního hospodářství. Nabízí přehled politik boje proti nehlášené práci ve světle kroků podniknutých v jednotlivých členských státech. Dále nastiňuje možnosti vzájemného sdílení osvědčených postupů na tomto poli. A konečně definuje soubor metod a opatření na vnitrostátní a evropské úrovni s cílem účinně na tento jev reagovat.

AKT

Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 24. října 2007 s názvem „Zintenzivnění boje proti nehlášené práci“ (KOM(2007) 628 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Nehlášená práce * dnes představuje jednu z hlavních brzd růstu a zaměstnanosti v Evropě. Snižuje daňové příjmy a odráží se na financování systémů sociálního zabezpečení. Na úrovni podniků má tendenci narušovat spravedlivou hospodářskou soutěž a snižovat produktivitu.

Nehlášená práce je jednou z příčin sociálního dumpingu, protože vytlačuje aktivity, které jsou v souladu s právními předpisy v oblasti pracovních podmínek a sociálních práv pracovníků a v oblasti mezd a sociálního zabezpečení.

Tento jev nejenže neslábne, ale v některých oblastech činnosti a typech zaměstnání dokonce narůstá.

Boj proti nehlášené práci ve středu pozornosti

Ve své zelené knize o pracovním právu Komise označila boj proti nehlášené práci za jeden z klíčových prvků modernizace právních předpisů Společenství. Konzultace k této zelené knize prokázala vůli všech stran (sociálních partnerů, správních orgánů atd.) posílit spolupráci a zintenzivnit výměnu informací a osvědčených postupů na úrovni Evropské unie (EU).

Existuje jednoznačná vazba mezi nehlášenou prací a nelegálním přistěhovalectvím. Proto Komise nedávno navrhla směrnici, kterou se stanoví postihy proti zaměstnavatelům nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí.

Nehlášená práce: fakta a čísla

Nehlášenou práci podporují různé faktory:

  • rostoucí poptávka po službách pro domácnost a pečovatelských službách v důsledku socio-demografických změn;
  • trend směrem k malým a méně hierarchickým pracovním vztahům s flexibilnějšími mzdovými systémy;
  • rozmach samostatné výdělečné činnosti, subdodávek, flexibilních smluv a práce se smlouvou bez stanovené pracovní doby (on-call);
  • stále snadnější zakládání přeshraničních podnikových seskupení.

Nedávný výzkum Eurobarometru (EN ) (FR ) pomohl odhalit některé tendence:

  • nehlášená práce se týká zejména zemí na jihu a východě Evropy;
  • na úrovni EU 5 % zaměstnanců přiznává, že dostávají výplatu na ruku (toto číslo se mění od 3 % a méně ve většině kontinentálních zemí, Spojeném království a Irsku, po více než 10 % v některých zemích střední a východní Evropy);
  • nehlášená práce se týká zejména studentů, nezaměstnaných a samostatně výdělečně činných osob;
  • tyto praktiky jsou běžné zejména ve stavebnictví a ve službách pro domácnost;
  • při rozhodování o využití či provádění nehlášené práce hraje důležitou roli faktor malého rizika: Lidé, kteří nevěří, že jim za jejich chování hrozí postih, mají častější tendenci své příjmy nepřiznávat;
  • mezi lidmi je nízké povědomí o sankcích, jejichž nebezpečí se vystavují;
  • hlavní příčinou nehlášené práce je odhodlání vyhnout se daním a administrativní zátěži.

Výsledky tohoto výzkumu je však třeba interpretovat s velkou opatrností, protože šlo o pilotní průzkum s nízkým počtem respondentů.

Obecně lze říci, že vzhledem k tomu, že nehlášená práce je ze své podstaty neregistrovaná a utajovaná a její definice se v právních systémech členských států liší, je statistické hodnocení tohoto jevu v evropském měřítku velmi problematické.

Na úrovni členských států provedla Komise v roce 2004 makroekonomické odhady. Ty však nezohledňují nedávný vývoj (nárůst přistěhovalectví a regularizační kampaně). V době provádění odhadů se situace v jednotlivých členských státech výrazně lišila, nehlášená práce totiž v některých jižních a východních evropských zemích dosahovala až 20 % HDP (nebo více). Tyto údaje však zůstávají cenné jako celek, i kdyby jen pro to, že silná strategie vytváření pracovních příležitostí z posledních let vedla v některých nových členských státech k poklesu tohoto jevu.

Politická činnost proti nehlášené práci

Složitost a různorodost jevu nehlášené práce vyžaduje současný postup na několika úrovních.

V souladu s postojem stanoveným v usnesení Rady z roku 2003 Komise volá po:

  • snížení finanční atraktivity nehlášené práce vyplývající z koncepce daňového systému a systému dávek a tolerantnosti systému sociální ochrany vůči vykonávání nehlášené práce;
  • administrativní reformě a zjednodušení s cílem snížit náklady na dodržování právních předpisů;
  • posílení dohledu a sankčních mechanismů;
  • nadnárodní spolupráci mezi členskými státy;
  • opatřeních na zvyšování informovanosti veřejnosti ohledně rizik nehlášené práce a výhod systému, který dodržuje právní předpisy.

V souvislosti s tímto výčtem aktivit byly identifikovány i pozitivní tendence a dobré zkušenosti:

  • daňové zatížení nízkých mezd – které je měřítkem pro zájem o práci načerno – lehce klesá, ale daňové předpisy často penalizují řádně zaplacené hodiny práce přes čas; naopak minimální mzdy mohou být nástrojem pro snížení nehlášené práce;
  • v některých členských státech vedly k dílčím úspěchům poukázky na služby nebo snížení DPH u stanovených služeb s vysokým podílem lidské práce;
  • do mechanismu boje proti práci načerno se mohou zapojit i sociální partneři, jak tomu je například ve stavebnictví;
  • správní spolupráce mezi členskými státy, zejména s ohledem na vysílání pracovníků nebo v oblasti sociálního zabezpečení, může pomoci v boji proti přeshraniční nehlášené práci.

Závěry a následná opatření

V posledních letech neexistují žádné přesvědčivé příznaky viditelného poklesu nehlášené práce. Ta zůstává v mnoha ohledech velmi atraktivní možností. Napříč členskými státy byly přijaty postupné kroky, ale je zde evidentní nedostatek vyhodnocování výsledků a sdílení odborných znalostí.

Proto Komise připomíná nutnost:

  • snížit zdanění práce a usnadnit administrativní postupy nad rámec zatím dosaženého pokroku;
  • přezkoumat u dotčených členských států přechodná opatření, která omezují mobilitu pracovníků z nových členských zemí;
  • věnovat problematice nehlášené práce náležitou pozornost při rozhodování o způsobu zavádění zásad flexikurity na vnitrostátní úrovni;
  • dohody sociálních partnerů na konkrétních iniciativách;
  • rozvíjet komplexní strategický přístup řešení, pokud jde o efektivní kontrolu a boj proti podvodům;
  • posoudit proveditelnost zavedení evropské platformy pro spolupráci mezi inspektoráty práce a ostatními příslušnými kontrolními a prováděcími orgány, zejména v oblasti vysílání pracovníků;
  • prozkoumat nejvhodnější metodologii kvantifikace výskytu nehlášené práce;
  • učinit z nehlášené práce jednu z priorit evropského programu vzájemného učení PROGRESS.

Kontext

Nehlášená práce už byla analyzována ve sdělení Komise z roku 1998. Sdělení představilo přehled jejích příčin a dopadů i politik přijatých k jejímu potlačení. V roce 2003 Komise po celounijním projednávání strategie proti nehlášené práci přijala společný politický přístup, stanovený v hlavních zásadách zaměstnanosti pro roky 2003–2005.

Klíčové pojmy aktu
  • Nehlášená práce: jakákoliv placená činnost, která je zákonná, pokud jde o její povahu, avšak není ohlášená orgánům veřejné moci, s přihlédnutím k rozdílům v systému regulace členských států. Do nehlášené práce mohou být zapojeni různí aktéři: zaměstnavatelé, spotřebitelé, zaměstnanci i osoby samostatně výdělečně činné. Jestliže nehlášená práce soutěží s aktivitami, které jsou v souladu s právními předpisy, stává se hlavním zdrojem sociálního dumpingu. V případě, že je nehlášená práce prováděna jednotlivci, kteří pobírají dávky kompenzující jejich nečinnost, vzniká zde také rozměr sociálního podvodu.
Poslední aktualizace: 23.01.2008
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky