RSS
Abecední rejstřík

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Růst a pracovní místa

Archiv
Zaměstnanost a sociální politika

V roce 2000 byla zahájena Lisabonská strategie, jejímž cílem bylo učinit z Evropy do roku 2010 „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností“. Hodnocení Lisabonské strategie v polovině období ukázalo, že výsledky jsou přinejlepším smíšené. V oblasti produktivity a růstu se propast mezi Evropou a jejími hospodářskými partnery ještě prohloubila, navíc se přidaly problémy se stárnutím obyvatelstva.
Evropská rada se proto rozhodla oživit Lisabonskou strategii pomocí partnerství pro růst a zaměstnanost. Cíl tohoto partnerství se i nadále soustředí na udržitelný rozvoj. Nicméně má-li ho Evropa dosáhnout, musí se zaměřit na menší množství priorit. Právě dosažení rychlejšího a udržitelnějšího růstu a vytváření více a lepších pracovních míst totiž přinese finanční prostředky nezbytné ke konkrétnímu naplnění našich obecnějších cílů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí.

  • EVROPA PŘITAŽLIVĚJŠÍ PRO INVESTORY
    Chceme-li podnítit růst a zaměstnanost, musíme především zvýšit přitažlivost Evropy v očích investorů. Vzhledem k významnému podílu malých a středních podniků (MSP) na tvorbě pracovních příležitostí a růstu musí Evropa zejména odstranit překážky bránící zakládání MSP a podporovat podnikatelského ducha. I přes pokrok dosažený od zahájení Lisabonské strategie není stále k dispozici dostatek rizikového kapitálu na rozjezd mladých podniků a stávající daňové předpisy příliš nepodporují využívání zisku k posílení vlastního jmění.
    • Vytvoření otevřených a konkurenceschopných trhů v Evropě i mimo ni
      Hospodářská soutěž na vnitřním trhu podporuje produktivitu a inovace. Evropská politika hospodářské soutěže sehrává klíčovou úlohu při vytváření konkurenceschopných trhů. Musí se dále rozvíjet v rozšířené Evropě i na dalších trzích, které ještě neodhalily celý svůj potenciál. Především je třeba odstranit překážky bránící hospodářské soutěži a začít poskytovat státní podporu hlavně na inovace, výzkum a vývoj a rizikový kapitál. Za hranicemi EU musí obchodní politika působit tak, aby evropské podniky měly přístup na trhy třetích zemí a aby byla zároveň dodržována pravidla zajišťující spravedlivou hospodářskou soutěž.
    • Zlepšení evropských a národních právních předpisů
      Zjednodušení právních předpisů je prospěšné pro podniky, zvláště pro malé a střední podniky (MSP), neboť odstraňuje zbytečné administrativní formality. Evropská komise a členské státy již přijaly mnoho iniciativ zaměřených na snižování správních nákladů. To vede ke zlepšení produktivity a konkurenceschopnosti evropských podniků a ke zvýšení jejich schopnosti přizpůsobovat se, inovovat a vytvářet pracovní příležitosti. Zároveň se tak usnadňuje zakládání nových společností.
    • Rozšíření a zlepšení evropských infrastruktur
      Investice do dopravy musí vyhovovat hospodářským, sociálním a environmentálním potřebám společnosti. Moderní infrastruktura je důležitým faktorem konkurenceschopnosti a přilákání podniků, neboť napomáhá výměnám a mobilitě. Navíc změny klimatu ještě posílily nutnost zajistit udržitelnější mobilitu. Smyslem intermodality je především zlepšit využívání těch způsobů přepravy, které jsou ohleduplnější vůči životnímu prostředí, bezpečnější a energeticky účinnější. Souběžně s tím umožňují nové technologie zajistit efektivnější dopravu.
  • ZNALOSTI A INOVACE JAKO FAKTORY RŮSTU
    Znalosti a inovace jsou nezbytným předpokladem růstu produktivity. Zvýšení produktivity je pro Evropu kritickým faktorem, neboť v rámci celosvětové soutěže proti ní stojí soutěžitelé nabízející levnou pracovní sílu a přírodní zdroje.
    • Posílení a zlepšení investic do výzkumu a vývoje
      Jsme ještě velmi vzdáleni naplnění celoevropského cíle investovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP, přičemž 1 % by mělo pocházet z veřejného a 2 % ze soukromého sektoru. V této souvislosti reforma státních podpor usnadňuje mladým a novátorským podnikům přístup k rizikovému kapitálu a financování. Sedmý rámcový program pro výzkum má především podpořit investice soukromého sektoru do klíčových technologií. Krom toho společný daňový přístup k výzkumu a vývoji povzbuzuje podniky k větším investicím do výzkumných a vývojových činností.
    • Zjednodušení inovací a přijímání informačních a komunikačních technologií (IKT)
      Má-li výzkum přispět k růstu, musejí se výsledky výzkumu promítnout do inovací. Širší spolupráce univerzit a podniků umožňuje lepší přenos nápadů výměnou za větší podíl podniků na financování univerzit. Výsledkem je kvalitnější a výnosnější výzkum. Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace podporuje kroky jdoucí ve prospěch využívání informačních technologií, ekologických technologií a obnovitelných zdrojů energie.
    • Inovace ve službách udržitelného rozvoje
      Inovace a technologický rozvoj jsou prvky klíčové pro to, aby byl hospodářský růst ohleduplný k životnímu prostředí a aby se zajistila udržitelnost zdrojů (zejména zdrojů energie). Rozvoj environmentálních technologií může rovněž znamenat otevření nových trhů, které bude přínosem pro konkurenceschopnost podniků a zaměstnanost.
    • Podpora vytvoření solidní evropské průmyslové základny
      Technologický potenciál evropského průmyslu není vždy plně využit. Společný evropský přístup k úkolům v oblasti výzkumu, regulace a financování může vést k vytvoření synergií, jež následně umožní uskutečnit rozsáhlé projekty a lépe uspokojit potřeby společnosti. Kromě toho se veřejný sektor svým finančním příspěvkem může podílet na udržitelném rozvoji konkrétních výrobků a služeb, a zároveň tak posílí evropskou konkurenceschopnost v mezinárodním prostředí. Dobrým příkladem partnerství je projekt Galileo a mobilní telefonní služby.
  • TVORBA VÍCE A LEPŠÍCH PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ
    Evropa potřebuje více lepších pracovních míst. Demografický vývoj jen zdůrazňuje nutnost dosáhnout výsledků v oblasti zaměstnanosti a nová a lepší pracovní místa jsou tak z ekonomického a sociálního hlediska zcela nezbytná.
    • Přilákání více lidí na trh práce a modernizace systémů sociální ochrany
      Členské státy mají stanovit míru zaměstnanosti pro roky 2008 a 2010 a přijmout opatření k provádění národních reformních programů. Pomůckou při výběru nejúčinnějších nástrojů jim jsou hlavní integrované směry pro zaměstnanost. Úkolem je přilákat více osob na trh práce a udržet je na něm: zvláštní pozornost se věnuje mladým lidem a starším pracovníkům. V této souvislosti je třeba přistoupit také k reformě důchodových systémů a systémů zdravotní péče, má-li se zajistit jejich životaschopnost a bezpečná sociální ochrana.
    • Zlepšení přizpůsobivosti pracujících i podniků a zvýšení flexibility trhů práce
      Rychle se měnící hospodářství vyžaduje od pracujících vysokou přizpůsobivost, neboť musí být schopni rozvíjet své znalosti a vyhovět tak potřebám rychle rostoucích odvětví. Taková flexibilita musí jít nicméně ruku v ruce se sociálním zabezpečením, které pokryje i období změn. Pro splnění těchto nových úkolů je třeba modernizovat systémy sociální ochrany. Chceme-li lépe vyhovět potřebám trhu, je nezbytné odstranit překážky bránící mobilitě pracovní síly.
    • Více investic do lidského kapitálu díky zlepšení vzdělávání a schopností
      Vzdělání a odborná příprava sehrávají ve znalostní ekonomice zásadní roli, jelikož připravují vysoce kvalifikovanou a přizpůsobivou pracovní sílu, čímž přispívají k růstu a zaměstnanosti. Rovněž posilují sociální soudržnost a aktivní občanství. Všichni lidé by měli mít přístup ke vzdělání a odborné přípravě; tomu by měl napomoci evropský prostor celoživotního učení, který by se zároveň měl stát do roku 2010 celosvětovým měřítkem kvality.
    • Politika soudržnosti EU v období 2007-2013 a úloha strukturálních fondů a Fondu soudržnosti
      Strategické obecné zásady Společenství definují priority v oblasti politiky soudržnosti. Tyto obecné zásady určují oblasti, v nichž může politika soudržnosti přispět k naplnění cílů Lisabonské strategie a hlavních integrovaných směrů pro růst a zaměstnanost. Národní programy a projekty financované ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti se tímto způsobem zaměřují na růst, zaměstnanost, inovace a znalostní ekonomiku a také na vytváření fyzických infrastruktur.

Viz také

  • Doplňující informace na stránkách Evropské komise: „Růst a pracovní místa: všichni spolu pro Evropu budoucnosti“.
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky