RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

Samostatně výdělečně činní: rovné zacházení pro muže a ženy

Zásada rovného zacházení se vztahuje i na oblast samostatné výdělečné činnosti *. Respektování této zásady musí zejména umožnit nárůst počtu žen, které tento typ činnosti provozují. Tato zásada by také měla přinést větší uznání práci, kterou odvádějí vypomáhající manželé či manželky * osob samostatně výdělečně činných. Tato směrnice tedy zavádí nová ustanovení týkající se boje proti diskriminaci, založení podniku, sociálního zabezpečení a mateřství.

AKT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS

PŘEHLED

Zásada rovného zacházení pro muže a ženy zakazuje všechny formy diskriminace na základě pohlaví, ať se jedná o diskriminaci přímou * nebo nepřímou *. Tato zásada musí být respektována při založení, vybavení nebo rozšíření podniku nebo zahájení nebo rozšíření jakékoli jiné formy samostatné výdělečné činnosti.

Obtěžování * a sexuální obtěžování * je považováno za diskriminaci na základě pohlaví.

Tato směrnice umožňuje členským státům Evropské unie (EU) přijímat pozitivní opatření. Tato veřejná opatření mají zajistit plnou a skutečnou rovnost mezi muži a ženami v pracovním životě, například s cílem podporovat podnikatelské iniciativy žen.

Společně podnikající páry

V této oblasti se zásadou rovného zacházení pro muže a ženy rozumí, že manželé nebo životní partneři, kteří společně založí podnik, mají zaručeny stejné podmínky zacházení jako všechny ostatní osoby.

Navíc pokud v některém členském státě existuje systém sociální ochrany osob samostatně výdělečně činných, manželé či manželky a životní partneři či partnerky mají nárok na sociální ochranu v souladu s vnitrostátním právem. Členské státy mohou rozhodnout, zda se tato sociální ochrana poskytuje na povinném či dobrovolném základě.

Práva spojená s mateřstvím

Samostatně výdělečně činné ženy a manželky a životní partnerky musí mít nárok na dostatečné peněžité dávky v mateřství po dobu alespoň čtrnácti týdnů. Tyto dávky musí být dostatečné na to, aby jim umožnily přerušit pracovní činnost, pokud si to přejí. Tyto dávky musí zaručovat příjem odpovídající alespoň:

  • průměrnému ušlému příjmu nebo zisku. Jejich výše však může být omezena případným stropem; a/nebo
  • dávkám, které by dotyčná osoba dostávala v případě přerušení činnosti z důvodů spojených se zdravotním stavem; a/nebo
  • jakýmkoli jiným rodinným dávkám stanoveným vnitrostátním právem.

Po dobu přerušení pracovní činnosti z důvodu mateřství musí mít tyto ženy přístup ke stávajícím službám poskytujícím dočasnou náhradu nebo k jakýmkoli stávajícím vnitrostátním sociálním službám. Přístup k těmto službám může být alternativou nebo součástí dávek v mateřství.

Kontext

Původní směrnice 86/613/EHS se zrušuje s účinkem ode dne 5. srpna 2012, do té doby musí členské státy uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí.

Rovné zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné zaručují i další směrnice. Jedná se o směrnici 2006/54/ES platnou v oblasti práce, směrnici 79/7/EHS platnou v oblasti sociálního zabezpečení a směrnici 2004/113/ES, která upravuje přístup k soukromému a veřejnému zboží a službám.

Klíčové pojmy
  • Samostatně výdělečně činní: všechny osoby, které vykonávají výdělečnou činnost na vlastní účet za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy, včetně soukromých zemědělců a osob vykonávajících svobodná povolání.
  • Vypomáhající manželé nebo manželky: manželé nebo manželky nebo životní partneři samostatně výdělečně činných osob, pokud jsou uznáni podle vnitrostátních právních předpisů, kteří nejsou zaměstnanci ani obchodními partnery a kteří se za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy obvykle podílejí na činnosti samostatně výdělečně činné osoby a vykonávají stejné nebo pomocné úkoly.
  • Přímá diskriminace: situace, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě než s jinou z důvodu jejího pohlaví.
  • Nepřímá diskriminace: situace, kdy by v důsledku zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo zvyklosti byly znevýhodněny osoby jednoho pohlaví v porovnání s osobami druhého pohlaví, ledaže jsou takové ustanovení, kritérium nebo zvyklost objektivně odůvodněny legitimním cílem a prostředky k dosažení uvedeného cíle jsou přiměřené a nezbytné.
  • Obtěžování: nežádoucí chování v souvislosti s pohlavím osoby, které má za účel nebo za následek narušení důstojnosti dotyčné osoby a vytvoření zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážlivé atmosféry.
  • Sexuální obtěžování: jakákoli forma nežádoucího chování sexuální povahy vyjádřeného verbálně, neverbálně nebo fyzicky, které má za účel nebo za následek narušení důstojnosti osoby, a zejména vytvoření zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážlivé atmosféry.

ODKAZY

AktVstup v platnostLhůta pro provedení v členských státechÚřední věstník
Směrnice 2010/41/EU

4. 8. 2010

5. 8. 2012

Úř. věst. L 180 

ze dne 15. 7. 2010

Poslední aktualizace: 15.09.2010
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky