RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Samostatně výdělečně činní: rovné zacházení pro muže a ženy

Zásada rovného zacházení se vztahuje i na oblast samostatné výdělečné činnosti *. Respektování této zásady musí zejména umožnit nárůst počtu žen, které tento typ činnosti provozují. Tato zásada by také měla přinést větší uznání práci, kterou odvádějí vypomáhající manželé či manželky * osob samostatně výdělečně činných. Tato směrnice tedy zavádí nová ustanovení týkající se boje proti diskriminaci, založení podniku, sociálního zabezpečení a mateřství.

AKT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS

PŘEHLED

Zásada rovného zacházení pro muže a ženy zakazuje všechny formy diskriminace na základě pohlaví, ať se jedná o diskriminaci přímou * nebo nepřímou *. Tato zásada musí být respektována při založení, vybavení nebo rozšíření podniku nebo zahájení nebo rozšíření jakékoli jiné formy samostatné výdělečné činnosti.

Obtěžování * a sexuální obtěžování * je považováno za diskriminaci na základě pohlaví.

Tato směrnice umožňuje členským státům Evropské unie (EU) přijímat pozitivní opatření. Tato veřejná opatření mají zajistit plnou a skutečnou rovnost mezi muži a ženami v pracovním životě, například s cílem podporovat podnikatelské iniciativy žen.

Společně podnikající páry

V této oblasti se zásadou rovného zacházení pro muže a ženy rozumí, že manželé nebo životní partneři, kteří společně založí podnik, mají zaručeny stejné podmínky zacházení jako všechny ostatní osoby.

Navíc pokud v některém členském státě existuje systém sociální ochrany osob samostatně výdělečně činných, manželé či manželky a životní partneři či partnerky mají nárok na sociální ochranu v souladu s vnitrostátním právem. Členské státy mohou rozhodnout, zda se tato sociální ochrana poskytuje na povinném či dobrovolném základě.

Práva spojená s mateřstvím

Samostatně výdělečně činné ženy a manželky a životní partnerky musí mít nárok na dostatečné peněžité dávky v mateřství po dobu alespoň čtrnácti týdnů. Tyto dávky musí být dostatečné na to, aby jim umožnily přerušit pracovní činnost, pokud si to přejí. Tyto dávky musí zaručovat příjem odpovídající alespoň:

  • průměrnému ušlému příjmu nebo zisku. Jejich výše však může být omezena případným stropem; a/nebo
  • dávkám, které by dotyčná osoba dostávala v případě přerušení činnosti z důvodů spojených se zdravotním stavem; a/nebo
  • jakýmkoli jiným rodinným dávkám stanoveným vnitrostátním právem.

Po dobu přerušení pracovní činnosti z důvodu mateřství musí mít tyto ženy přístup ke stávajícím službám poskytujícím dočasnou náhradu nebo k jakýmkoli stávajícím vnitrostátním sociálním službám. Přístup k těmto službám může být alternativou nebo součástí dávek v mateřství.

Kontext

Původní směrnice 86/613/EHS se zrušuje s účinkem ode dne 5. srpna 2012, do té doby musí členské státy uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí.

Rovné zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné zaručují i další směrnice. Jedná se o směrnici 2006/54/ES platnou v oblasti práce, směrnici 79/7/EHS platnou v oblasti sociálního zabezpečení a směrnici 2004/113/ES, která upravuje přístup k soukromému a veřejnému zboží a službám.

Klíčové pojmy
  • Samostatně výdělečně činní: všechny osoby, které vykonávají výdělečnou činnost na vlastní účet za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy, včetně soukromých zemědělců a osob vykonávajících svobodná povolání.
  • Vypomáhající manželé nebo manželky: manželé nebo manželky nebo životní partneři samostatně výdělečně činných osob, pokud jsou uznáni podle vnitrostátních právních předpisů, kteří nejsou zaměstnanci ani obchodními partnery a kteří se za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy obvykle podílejí na činnosti samostatně výdělečně činné osoby a vykonávají stejné nebo pomocné úkoly.
  • Přímá diskriminace: situace, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě než s jinou z důvodu jejího pohlaví.
  • Nepřímá diskriminace: situace, kdy by v důsledku zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo zvyklosti byly znevýhodněny osoby jednoho pohlaví v porovnání s osobami druhého pohlaví, ledaže jsou takové ustanovení, kritérium nebo zvyklost objektivně odůvodněny legitimním cílem a prostředky k dosažení uvedeného cíle jsou přiměřené a nezbytné.
  • Obtěžování: nežádoucí chování v souvislosti s pohlavím osoby, které má za účel nebo za následek narušení důstojnosti dotyčné osoby a vytvoření zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážlivé atmosféry.
  • Sexuální obtěžování: jakákoli forma nežádoucího chování sexuální povahy vyjádřeného verbálně, neverbálně nebo fyzicky, které má za účel nebo za následek narušení důstojnosti osoby, a zejména vytvoření zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážlivé atmosféry.

ODKAZY

AktVstup v platnostLhůta pro provedení v členských státechÚřední věstník
Směrnice 2010/41/EU

4. 8. 2010

5. 8. 2012

Úř. věst. L 180 

ze dne 15. 7. 2010

Poslední aktualizace: 15.09.2010
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky