Vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb
Evropská unie si přeje odstranit nejistotu a překážky, které mohou bránit volnému poskytování služeb, zvýšením právní jistoty a jasným stanovením pracovních podmínek, které platí pro vyslané pracovníky v členském státě, na jehož území jsou vysláni.
AKT
Směrnice 96/71/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Viz pozměňovací akt(y)).
PŘEHLED
Směrnice se vztahuje na podniky, které v rámci poskytování nadnárodních služeb vyšlou pracovníka na území jiného členského státu, jestliže po dobu vyslání existuje pracovní poměr mezi vysílajícím podnikem a pracovníkem:
- na vlastní účet a pod svým vedením na základě smlouvy uzavřené mezi podnikem pracovníky vysílajícím a stranou, pro kterou jsou služby určeny;
- do provozovny nebo podniku náležejícího ke skupině podniků;
- jako podnik pro dočasnou práci do podniku, který ji využívá.
Pro účely této směrnice se „vyslaným pracovníkem“ rozumí pracovník, který po omezenou dobu vykonává práci na území jiného členského státu než státu, ve kterém obvykle pracuje. Pojem „pracovník“ je vymezen podle právních předpisů členského státu, na jehož území byl pracovník vyslán.
Pracovní podmínky
Členské státy zajistí, aby podniky zaručovaly vyslaným pracovníkům „pevný základ“ kogentních ustanovení pro účely ochrany, jež jsou v členském státě, ve kterém je práce vykonávána, stanovena:
- právními či správními předpisy a/nebo
- kolektivními smlouvami nebo rozhodčími nálezy *, které byly prohlášeny za všeobecně použitelné, jestliže se týkají činností uvedených v příloze směrnice.
Musí být zajištěny následující pracovní podmínky:
- maximální délky pracovní doby a minimální doby odpočinku;
- minimální délka dovolené za kalendářní rok;
- minimální mzda, včetně sazeb za přesčasy;
- podmínky poskytování pracovníků, zejména prostřednictvím podniků pro dočasnou práci;
- ochrana zdraví, bezpečnosti a hygieny při práci;
- ochranná opatření týkající se pracovních podmínek těhotných žen nebo žen krátce po porodu, dětí a mladistvých;
- rovné zacházení pro muže a ženy a ostatní ustanovení o nediskriminaci.
Odchylky
Členské státy se mohou odchýlit od okamžitého uplatnění předpisů o:
- minimální mzdě, jestliže práce trvají maximálně jeden měsíc, a za podmínky, že tyto práce nejsou prováděny podniky poskytujícími pracovní sílu;
- minimální mzdě a dovolené, pokud se jedná o malý rozsah práce, a za podmínky, že tyto práce nejsou prováděny podniky poskytujícími pracovní sílu;
- minimální mzdě a dovolené v případě první montáže a/nebo první instalace dodaného zboží, pokud maximální doba prací nepřesáhne 8 dnů. Tato odchylka se však nevztahuje na odvětví stavebnictví.
Výpočet mzdy
Zvláštní příplatky za vyslání se považují za součást minimální mzdy, pokud se nevyplácejí jako náhrada výdajů skutečně vynaložených v důsledku vyslání.
Rovné zacházení
Členské státy mohou stanovit, že podniky musí vyslaným pracovníkům zaručit stejně podmínky, jaké se vztahují na dočasné pracovníky v tom členském státě, ve kterém se práce vykonává.
Spolupráce v oblasti informací a informační povinnost
Členské státy určí jedno nebo více kontaktních míst nebo jeden nebo více příslušných vnitrostátních orgánů a uvědomí o nich ostatní členské státy a Komisi.
Členské státy upraví spolupráci mezi veřejnými orgány, které jsou v souladu s vnitrostátními právními předpisy příslušné pro dohled nad pracovními podmínkami. Administrativní pomoc se poskytuje zdarma.
Každý členský stát učiní vhodná opatření, aby všeobecně zpřístupnil informace o pracovních podmínkách, a zajistí, aby pracovníkům a/nebo jejich zástupcům byly k dispozici vhodné postupy pro plnění povinností stanovených touto směrnicí.
Pokud to bude potřeba, členské státy přijmou vhodná opatření pro případ nedodržení pracovních podmínek.
Opravné prostředky
Pro uplatnění práva na pracovní podmínky zaručené touto směrnicí je možné zahájit soudní řízení v členském státě, na jehož území pracovník je nebo byl vyslán.
Kontext
Evropská unie si přeje odstranit nejistotu a překážky, které mohou bránit volnému poskytování služeb podle článku 49 Smlouvy o EU, zvýšením ochrany vyslaných pracovníků.
Nicméně při dvou posledních rozšířeních EU v letech 2004 a 2007 byla v aktech o přistoupení stanovena přechodná ustanovení pro Německo a Rakousko. Přechodná ustanovení umožňují těmto zemím vyhnout se hrozbě vážných narušení v některých citlivých odvětvích a omezit vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb po dobu platnosti omezení volného pohybu pracovníků a po informování Komise. Pokud by se Německo a Rakousko odchýlily od článku 49 Smlouvy o EU, mohou nové členské státy přijmout reciproční opatření.
Přechodná ustanovení, která členským státům umožňují omezit přístup na pracovní trh státním příslušníkům nových členských států s výjimkou Kypru a Malty, neumožňují členským státům učinit odchylku od článku 49 Smlouvy o EU, tedy omezit vysílání pracovníků.
| Klíčové pojmy aktu |
|---|
|
ODKAZY
| Akt | Vstup v platnost | Lhůta pro provedení v členských státech | Úřední věstník |
|---|---|---|---|
| Směrnice 96/71/ES (přijetí: spolurozhodování COD/1991/346) |
10. 2. 1997 |
16. 12. 1999 |
Úř. věst. L 18 ze dne 21. 1. 1997 |
| Pozměňovací akt(y) | Vstup v platnost | Lhůta pro provedení v členských státech | Úřední věstník |
|---|---|---|---|
| Přílohy V |
1. 5. 2004 |
– |
Úř. věst. L 236 ze dne 23. 9. 2003 |
| Akt o podmínkách přistoupení Bulharské republiky a Rumunska a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (Úř. věst. L 157 ze dne 21. 6. 2005). |
1. 1. 2007 |
– |
Úř. věst. L 157 ze dne 21. 6. 2005 |
V původní směrnici 96/71/ES byly provedeny následující změny a opravy: Toto konsolidované znění (FR
) má pouze dokumentační povahu.
SOUVISEJÍCÍ AKTY
VLASTNÍ PROVÁDĚNÍ SMĚRNICE / SLEDOVÁNÍ
Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb: – co nejlepší využití výhod a příležitostí a současné zajištění ochrany pracovníků (KOM(2007) 304 v konečném znění – nezveřejněno v Úředním věstníku).
Směrnice 96/71/ES zajišťuje vysokou úroveň právní jistoty poskytovatelům služeb, vyslaným pracovníkům a uživatelům služeb. Toto sdělení informuje o stavu jejího provádění v členských státech.
Komise zdůrazňuje význam přístupu k informacím a správní spolupráce mezi státem vysílajícím pracovníky a státem přijímajícím. Pokrok dosažený v těchto oblastech musí umožnit odstranění překážek volného poskytování služeb. Tohoto cíle však ještě nebylo dosaženo a pracovníci nejsou dostatečně informováni o svých právech.
Stále také přetrvávají potíže v případech vyslaných pracovníků, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí a kteří mohou podléhat vízové povinnosti nebo musí mít povolení k pobytu. V případě, kdy poskytovatel služeb sídlí v členském státě, by ale neměla být vyžadována žádná správní formalita ani dodatečné podmínky.
Některá opatření mohou být nicméně nutná k zajištění ochrany vyslaných pracovníků a veřejného zájmu, pokud jsou ovšem úměrná a ospravedlnitelná. Jde především o určitá kontrolní opatření připravená na vnitrostátní úrovni v souladu s článkem 49 Smlouvy o EU o volném poskytování služeb.
Sdělení Komise ze dne 4. dubna 2006 „Pokyny pro vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb“ (KOM(2006) 159 v konečném znění – nezveřejněno v Úředním věstníku).
Sdělení Komise ze dne 25. 7. 2003 o provádění směrnice 96/71/ES v členských státech. (KOM(2003) 458 v konečném znění – nezveřejněno v Úředním věstníku).



