EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Rovné příležitosti pro osoby se zdravotním postižením: evropský akční plán (2004–2010)

Povzbuzena ohlasem a pozitivními výsledky roku 2003, který byl vyhlášen „Evropským rokem osob se zdravotním postižením“, zavádí Komise víceletý akční plán. Cílem akčního plánu je integrovat do roku 2010 otázky zdravotního postižení do příslušných politik Společenství a podniknout konkrétní kroky v klíčových oblastech s cílem zlepšit hospodářskou a sociální integraci osob se zdravotním postižením.

AKT

Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 30. října 2003 s názvem “Equal opportunities for people with disabilities: A European Action Plan (Rovné příležitosti pro osoby se zdravotním postižením: evropský akční plán)“ (KOM(2003)650 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).

PŘEHLED

Předkládaný akční plán pokrývá období let 2004 až 2010 a jeho cílem je definovat trvale udržitelný operativní přístup k otázkám zdravotního postižení v rozšířené Evropské unii. Má tři ústřední cíle:

KONTEXT POLITIK

Celkový přístup Společenství: cíle a prostředky

Hlavním účelem akčního plánu je uznávat a chránit práva osob se zdravotním postižením.

Navíc Listina základních práv mimořádným způsobem chrání práva osob se zdravotním postižením a zahrnutí této ochrany do Lisabonské smlouvy znamená důležitý posun.

V souladu se sdělením Komise z května 2000 „Směrem k Evropě bez překážek pro osoby se zdravotním postižením“ musí být odstraněny vnější, technické i právní překážky účinného zapojení osob se zdravotním postižením do hospodářství a do společnosti založené na znalostech.

Fakta a směry

Definice a kritéria používané pro stanovení zdravotního postižení jsou v současnosti zakotveny ve vnitrostátních právních systémech a mezi jednotlivými členskými státy se liší.

Podle výsledků průzkumu, který se konal v roce 2001 na evropské úrovni, mělo 14,5 % obyvatel zemí EU-15 (s výjimkou Švédska) v produktivním věku (16 až 64 let) nějakou formu zdravotního postižení. Po přistoupení deseti nových zemí se toto číslo zvýšilo na 25 %.

Tyto výsledky také ukazují, že existuje spojitost mezi stárnutím a zdravotním postižením. Z důvodu stárnutí populace a zlepšování zdravotní péče počet osob se zdravotním postižením v EU roste a nadále poroste.

Dále je třeba říci, že pouze 42 % osob se zdravotním postižením má zaměstnání (v porovnání s téměř 65 % osob bez zdravotního postižení) a 52 % z nich je ekonomicky neaktivních (v porovnání s 28 % osob bez zdravotního postižení).

Z těchto čísel vyplývá, že osoby se zdravotním postižením, třebaže obtížně nacházejí zaměstnání, tvoří nevyužitý potenciál v rozvoji ekonomického růstu.

Hlavní úspěchy na úrovni Společenství

Rada přijala v listopadu 2000 směrnici 2000/78/ES, která zakazuje jakoukoli přímou i nepřímou diskriminaci v přístupu k zaměstnání na základě náboženství nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Ohledně zdravotního postižení tato směrnice stanoví, že neposkytnutí „přiměřeného uspořádání“ na pracovišti se může považovat za diskriminaci.

Akční program Společenství pro boj proti diskriminaci (2001–2006) má za cíl podporovat členské státy v boji proti diskriminaci, zvláště diskriminaci na základě zdravotního postižení.

Komise podporuje mezinárodní snahy zajistit osobám se zdravotním postižením plné a spravedlivé požívání základních práv. Tedy i Úmluvu OSN směřující k ochraně a podpoře práv osob se zdravotním postižením.

Aby Komise usnadnila mobilitu osob se zdravotním postižením, zavázala se ke snížení počtu dávek v invaliditě, které nelze poskytovat do jiných členských států (navrhovaná změna nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení).

První etapa akčního plánu (2004–2005)

První etapa tohoto akčního plánu, pokrývající dvouleté období 2004–2005 se soustředila na vytvoření nezbytných podmínek k podpoře zaměstnanosti osob se zdravotním postižením a zajištění jejich osamostatnění na tomto poli.

Prioritní oblasti činnosti jsou sloučeny do čtyř okruhů:

  • Přístup k zaměstnání a udržení aktivního života

Směrnice 2000/78/ES ukládá některým členským státům povinnost podstatně změnit stávající pravidla. Přináší významné důsledky pro veřejné i soukromé zaměstnavatele a jejich postupy při zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Pro zajištění účinného provádění této směrnice je nezbytné zvýšení zájmu zúčastněných stran.

Hlavní program Evropského sociálního fondu a iniciativa Společenství EQUAL financují širokou škálu opatření směřujících k začlenění osob se zdravotním postižením do trhu práce a zkoušejí inovativní přístupy ke specifickým aspektům integrace na trh práce.

Komise má pozitivní výsledky v rámci politiky hospodářské soutěže, protože v listopadu 2002 přijala nařízení týkající se státní pomoci zaměstnanosti, která umožňuje členským státům uhradit až 60 % mzdových nákladů a odvodů na sociální zabezpečení, pokud podnik zaměstnává osobu se zdravotním postižením. Také je možné přiznat příspěvek na kompenzaci snížené produktivity nebo na úpravu pracovišť.

Ve věci zdraví a bezpečnosti při práci stanoví směrnice 89/654/ES o o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti, že „pracoviště musí být v případě potřeby zařízena s přihlédnutím ke zdravotně postiženým zaměstnancům“.

  • Celoživotní učení

Používání moderních informačních a komunikačních technologií (IKT), umožňujících elektronické učení nebo takzvaný „eLearning“, může být prostředkem, jak potlačit překážky v celoživotním vzdělávání, odborné přípravě a učení, kterým osoby se zdravotním postižením musí čelit. Proto Komisí navrhovaný program eLearningu výslovně uvádí potřeby osob se zdravotním postižením, stejně jako to činí akční plán podpory jazykového vzdělávání a jazykové rozmanitosti a akční plán pro dovednosti a mobilitu.

V oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže musí Komise provádět různé činnosti:

  • věnovat velkou pozornost podpoře výměny osvědčených postupů a stanovení faktorů úspěšnosti ve věci integrace osob se zdravotním postižením v kontextu provádění pracovního programu týkajícího se cílů systémů vzdělávání a další odborné přípravy;
  • věnovat zvláštní pozornost, v rámci vypracování a provádění budoucího akčního programu eLearning (2004–2006), specifickým potřebám osob se zdravotním postižením;
  • zahrnout informace určené osobám se zdravotním postižením do informačního systému PLOTEUS;
  • věnovat zvláštní pozornost projektům určeným pro osoby se zdravotním postižením v programech Socrates, Leonardo a Mládež;
  • kontrolovat dostupnost webových stránek a mediálních produktů pro celoživotní učení.

Ve věci výzkumu Komise zveřejní a využije výsledky studií provedených v rámci Šestého rámcového programu pro výzkum (RP6).

  • Využití potenciálu nových technologií

Činnosti týkající se přístupnosti elektronických technologií, prováděné v rámci akčního plánu eEvropa 2002, vykázaly dobré výsledky, a proto by se v nich mělo pokračovat. Navíc po iniciativě W3C/WAI přijaly členské státy pokyny pro přístupnost veřejných webových stránek. V prosinci 2002 Rada také přijala rozhodnutí týkající se elektronické přístupnosti.

Akční plán eEvropa 2005 zaručuje účast a rovnost přístupu osob se zdravotním postižením a dalších znevýhodněných skupin k inovacím v oblasti elektronických veřejných služeb, elektronické správy (eGovernment), elektronického vzdělávání (eLearning) a služby elektronického zdravotnictví (eHealth), a podporuje vytvoření dynamického a přístupného prostředí pro elektronické obchodování (eBusiness).

  • Přístupnost do zastavěného prostředí

Aby se osobám se zdravotním postižením zajistil lepší a efektivní přístup na pracoviště, je třeba významně posílit navrhování a výstavbu budov, které dodržují zásady univerzálního designu (neboli „designu pro všechny“).

Pro zlepšení kvality života osob se zdravotním postižením je neodmyslitelná také dostupnost bezbariérové kulturní a zábavní infrastruktury. To Rada uznala ve svém usnesení ze dne 6. května 2003 o přístupu osob se zdravotním postižením ke kulturní infrastruktuře a aktivitám. Učinila tak i ve svém usnesení ze dne 21. května 2002 o budoucnosti evropského cestovního ruchu a vyzvala Komisi, členské státy a další účastníky, aby zesílili své snahy o usnadnění přístupu lidem se zdravotním postižením k cestovnímu ruchu.

A konečně v bílé knize nazvané „Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout“ Komise vybízí k většímu využívání přístupné veřejné dopravy.

Komise musí vést doplňkové činnosti v následujících oblastech:

  • podpora evropských norem ve všech oblastech vztahujících se k zastavěnému prostředí, včetně plánování, návrhů, výstavby a využití budov;
  • podpora lepšího vzdělávání v otázkách přístupnosti ve školách a mezi profesionály;
  • podpora začlenění přístupnosti do politik týkajících se veřejných trhů a ohled na tento rozměr při přidělování strukturálních fondů;
  • podpora provádění studií ve věci přístupnosti turistických památek a infrastruktur a městské dopravy.

Druhá etapa akčního plánu (2006–2007)

Druhá etapa tohoto akčního plánu spadá do dvouletého období 2006–2007 a klade důraz na aktivní integraci a autonomii (právo osob se zdravotním postižením využívat opatření k zajištění jejich nezávislosti, sociální a profesionální integrace a účasti na životě společnosti). Předkládá čtyři priority:

  • podporovat profesionální činnost;
  • propagovat přístup ke kvalitní asistenci a pečovatelským službám;
  • prosazovat přístupnost všech ke zboží a službám;
  • zvýšit schopnost Unie sbírat a analyzovat data.

Třetí etapa akčního plánu (2008–2009)

Třetí etapa tohoto akčního plánu se týká let 2008 a 2009. Pro toto období Komise po analýze nedávného vývoje a konzultacích se všemi zúčastněnými stranami definuje dvě velké priority:

  • usilovat o účast podporující začlenění osob se zdravotním postižením prostřednictvím přístupnosti: odstranit překážky v přístupu ke vzdělání a na trh práce, rozvinout přístupnost zboží, služeb a infrastruktury, posílit analytickou schopnost Komise k propagaci přístupnosti;
  • zasazovat se za plné požívání základních práv: podporovat provádění Úmluvy OSN, doplnit legislativní rámec Společenství na ochranu proti diskriminaci.

KONTROLA A STRUKTURA MONITOROVÁNÍ

Zlepšení prováděcí kapacity

Meziútvarová skupina Komise zabývající se otázkou osob se zdravotním postižením je pověřena dalším rozvíjením předpokládaného postupu akčního plánu a kontrolou provádění strategie zahrnuté v různých službách Komise. O pokroku v této oblasti musí informovat skupinu komisařů pověřených prosazováním rovných příležitostí.

Evropská skupina na vysoké úrovni pověřená otázkou osob se zdravotním postižením (Komisí vedená expertní skupina shromažďující odborníky z členských států) dostala za úkol rozvíjet synergie mezi vnitrostátními politikami.

Unie posílí spolupráci s organizacemi, jako je OSN, Rada Evropy, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, evropské normalizační organizace, například Evropská komise pro normalizaci (CEN), Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání a Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, tak, aby rozvíjela všeobecně prospěšné vztahy a využila odbornost a práci analytických středisek těchto organizací.

Posílení správy

Komise navrhuje posílit svou spolupráci s představiteli organizací zdravotně postižených, zvláště s Evropským fórem zdravotně postižených. Také navrhuje, aby skupina na vysoké úrovni zintenzívnila výměny názorů s občanskou společností. Dále vyzývá sociální partnery, aby plně přispívali k propagaci rovnosti osob se zdravotním postiženým.

Komise podněcuje interinstitucionální spolupráci mezi orgány a jinými subjekty Unie, zvláště s parlamentní komisí „zaměstnanost a sociální věci“ a s meziskupinou „osoby se zdravotním postižením“.

Zpráva Komise o situaci osob se zdravotním postižením

Zpráva Komise o osobách se zdravotním postižením musí věnovat zvláštní pozornost splněným cílům v rámci politik Společenství na podporu rovnosti příležitostí osob se zdravotním postižením. Musí obsahovat cílené příspěvky členských států a představit jejich splněné úkoly v oblasti integrace otázek zdravotního postižení do všech příslušných vnitrostátních politik. Komise musí uveřejňovat zprávy každé dva roky a dodržovat přitom strukturu dohodnutou s členskými státy a zástupci osob se zdravotním postižením.

Poslední aktualizace: 03.02.2011

Top