RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Budoucnost zdravotní péče a péče o starší osoby: zajistit dostupnost, kvalitu a finanční udržitelnost

Vnitrostátní systémy zdravotní péče čelí třem velkým společným výzvám, protože obyvatelstvo Evropy stárne, neustále se zdokonalující zdravotní péče je zároveň nákladnější a pacienti, kteří se stali skutečnými spotřebiteli péče, jsou náročnější. Proto Komise s ohledem na tyto tři problémy navrhuje tři dlouhodobé cíle: dostupnost péče pro všechny, vysoká úroveň kvality nabízené péče a finanční udržitelnost vnitrostátních systémů zdravotní péče.

AKT

Communication from the Commission of 5 December 2001 - The future of health care and care for the elderly: guaranteeing accessibility, quality and financial viability (COM(2001) 723 final - Not published in the Official Journal) (Sdělení Komise ze dne 5. prosince 2001 – Budoucnost zdravotní péče a péče o starší osoby: zajistit dostupnost, kvalitu a finanční udržitelnost (KOM(2001) 723 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Celková úroveň zdraví a systémů zdravotní péče v Unii patří k nejlepším na světě, a to díky všeobecnému pokrytí rizik onemocnění a invalidity, vysoké životní úrovni, lepším životním podmínkám a lepší zdravotní osvětě.
Celkové výdaje na zdravotnictví se od roku 1970, kdy představovaly přibližně 5 % HDP, zvýšily na více než 8 % v roce 1998. Veřejné výdaje na zdravotnictví v mnoha zemích rostly rychleji než HDP.

PROBLÉMY SPOLEČNÉ VŠEM SYSTÉMŮM ZDRAVOTNÍ PÉČE V UNII

Dopad stárnutí obyvatelstva na systémy a výdaje

Stárnutí obyvatelstva v Evropě zahrnuje dva aspekty:

  • od roku 1970 došlo ke zvýšení naděje dožití při narození o 5,5 let u žen a téměř o 5 let u mužů. Tento vývoj také znamená vyšší střední délku života prožitou ve zdraví nebo bez zdravotního postižení;
  • nárůst počtu starších osob. Podíl obyvatel starších 65 let v Evropě se zvýší z 16,1 % v roce 2000 na 27,5 % v roce 2050 a podíl lidí starších 80 let, kterých bylo v roce 2000 v obyvatelstvu 3,6 %, dosáhne 10 % v roce 2050.

Pokud se potvrdí základní prognózy Eurostatu, mohly by veřejné výdaje na zdravotnictví v období let 2000–2050 stoupnout z 0,7 na 2,3 procentních bodů HDP.
Nárůst počtu starších osob tak povede k zvýšeným nárokům na poskytování dlouhodobé péče.
S ohledem na tyto potřeby musí dojít k vývoji struktury péče, podmínek financování a organizace nabídky služeb. Zejména bude třeba uspokojit narůstající potřeby na kvalifikovanou pracovní sílu, protože v důsledku omezenějších a nestabilnějších rodinných struktur bude stále obtížnější spoléhat se na podporu solidárních rodinných sítí.

Rozvoj nových technologií a způsobů léčby

Rozvoj lékařských technologií (genová terapie, pěstování orgánů, nová léčiva...) přináší pacientům výhody, jako je snížení patologických rizik nebo preventivní léčba. Tyto inovace ovšem něco stojí, a tak vyvstává otázka jejich financování. V kontextu řízení nákladů to znamená uplatňovat jasné, transparentní a účinné mechanismy hodnocení, které mohou zajistit dostupnost nových produktů nebo způsobů léčby co největšímu počtu pacientů.

Rozvoj očekávání pacientů

V posledních padesáti letech lze pozorovat, že poptávka po zdravotnických službách roste vyšším tempem než příjmy státu na obyvatele. Tuto poptávku určuje úroveň života a vzdělanosti obyvatel. Tento jev má tři důsledky:

  • poučenější pacienti mohou vést zdravější způsob života a zaujímat postoj založený na prevenci, díky němuž se snáze vyhnou potřebě vyhledávat nákladnou zdravotní péči. Proto musí systémy zdravotní péče posílit svou činnost v oblasti prevence a osvěty;
  • pacienti od zdravotních systémů požadují poskytování stále kvalitnější a účinnější péče. Rozvoj informačních technologií jim umožňuje lépe se informovat o nabídce služeb v evropském měřítku a poučeně se rozhodovat;
  • pacienti si přejí, aby je pracovníci ve zdravotnictví i veřejné orgány pokládali za partnery a aktéry systémů zdravotní péče. Navíc očekávají větší transparentnost, pokud jde o výkony a kvalitu zdravotní péče.

TŘI DLOUHODOBÉ CÍLE: DOSTUPNOST, KVALITA, UDRŽITELNOST

Organizace systémů zdravotní péče, podmínky financování (poměr financování z veřejného a soukromého sektoru) a plánování nabídky péče podle potřeb obyvatelstva vycházejí z pravomoci členských států. Tato pravomoc se ovšem čím dál víc vykonává v obecném rámci, do něhož zasahují mnohé politiky Společenství (výzkum, politika veřejného zdraví, volný pohyb osob a služeb, udržitelnost veřejných financí).
Taková situace odůvodňuje rozvoj spolupráce v evropském měřítku.

Sdělení stanovuje tři dlouhodobé cíle pro zdravotní systémy členských států, které je vhodné naplňovat souběžně.

Dostupnost

Přístup k zdravotní péči je právo uvedené v Listině základních práv Evropské unie. Často je ovšem podmíněn sociálním postavením jednotlivců. Proto je třeba zvláště dbát na to, aby byl zaručen přístup ke zdravotní péči také znevýhodněným skupinám a nejchudším osobám.
Společná zpráva hodnotící národní akční plány sociálního začlenění obsahuje návrhy tří kategorií opatření:

  • rozvoj prevence a výchovy ke zdraví (ochrana matek a malých dětí, lékařská péče ve školách a na pracovišti);
  • poskytování méně nákladné či dokonce bezplatné péče osobám s nízkými příjmy;
  • provádění opatření určených znevýhodněným skupinám, jako jsou osoby s mentálním onemocněním, migrující pracovníci, osoby bez stálého bydliště, osoby závislé na alkoholu či drogách atd.

Kvalita

Poskytovat kvalitní péči znamená pro vlády jednotlivých států úkol dosáhnout co nejlepšího poměru mezi kladnými účinky produktů a způsobů léčby a náklady na ně. Tento kvalitativní přístup ovšem komplikuje:

  • různorodost struktur a úrovní nabídky péče, která ovlivňuje poptávku po zdravotní péči a s tím spojenou úroveň výdajů;
  • různé přístupy k léčbě.

Srovnávací analýza zdravotnických systémů a léčebných postupů musí umožnit stanovit „osvědčené postupy“ a tak přispět ke zlepšení kvality systémů zdravotní péče.

Finanční udržitelnost

Dostupnost kvalitní zdravotní péče co největšímu počtu obyvatel vyžaduje určitou úroveň financování. Tlak na výši nákladů na zdravotní péči je velký bez ohledu na způsob organizování systémů zdravotnictví v členských státech. Ty od počátku devadesátých let minulého století sahají k reformám založeným zejména na dvou hlavních metodách:

  • regulace poptávky: zvýšení příspěvků nebo nákladů pro konečné spotřebitele;
  • regulace nabídky: stanovení rozpočtů nebo veřejných zakázek pro poskytovatele péče, smluvní ošetření vztahů mezi nakupujícím a poskytovatelem péče.

Je ovšem často obtížné rozlišit krátkodobé účinky těchto reforem od účinků strukturovanějších, které skutečně umožní dosáhnout udržitelného tempa vývoje výdajů. Toto sdělení doporučuje zintenzivnit výměny zkušeností, které by umožnily hodnotit výsledky prováděných politik a byly užitečným nástrojem při srovnávání systémů zdravotní péče a jejich pokroku.

Pro dosažení těchto cílů je nezbytné, aby všechny zúčastněné strany (veřejné orgány, lékaři a zdravotnický personál, orgány sociální ochrany, zdravotní pojišťovny a spotřebitelé) dokázaly vybudovat pevná partnerství.

Kontext

Toto sdělení navazuje na závěry Evropské rady z Lisabonu (březen 2000), která podtrhla nutnost reformy systémů sociální ochrany s cílem poskytování kvalitních služeb zdravotní péče. Také odpovídá na požadavek Evropské rady z Göteborgu (červen 2001) vypracovat zprávu pro zasedání Evropské rady na jaře 2002 navrhující pokyny v oblasti zdravotní péče a péče o starší osoby.

Klíčová čísla aktu
  • Naděje dožití při narození v roce 2000: 74,7 let pro muže a 81,1 let pro ženy
  • Očekávaná délka života v roce 2050 (prognóza Eurostatu): 79,7 let pro muže a 85,1 let pro ženy
  • Podíl osob starších 65 let v evropském obyvatelstvu v roce 2000: 16,1 %
  • Podíl osob starších 65 let v evropském obyvatelstvu v roce 2050: 27,5 %
  • Podíl osob starších 80 let v evropském obyvatelstvu v roce 2000: 3,6 %
  • Podíl osob starších 80 let v evropském obyvatelstvu v roce 2050: 10 %

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Communication from the Commission of 20 April 2004, Modernising social protection for the development of high-quality, accessible and sustainable health care and long-term care: support for the national strategies using the "open method of coordination" [COM(2004) 304 final – not published in the Official Journal] (Sdělení Komise ze dne 20. dubna 2004 – Modernizace sociální ochrany pro rozvoj vysoce kvalitní, dostupné a udržitelné zdravotní péče a dlouhodobé péče: podpora národních strategií s využitím „otevřené metody koordinace“ (KOM(2004) 304 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku))
Tímto sdělením se navrhuje rozšířit „otevřenou metodu koordinace“ na oblast zdraví a dlouhodobé péče. To umožní zřídit rámec podporující výměnu zkušeností a osvědčených postupů, a tím pomoci členským státům v jejich snaze o reformu zdravotní a dlouhodobé péče.

Společná zpráva Komise a Rady ze dne 13. března 2003 – Zdravotní péče a péče o starší osoby: podpora národních strategií pro zajištění vysoké úrovně sociální ochrany (DE ) (EN ) (FR ).
Evropská rada na zasedání v Barceloně (2002) vyzvala Komisi a Radu k prohloubení otázek přístupu, kvality a finanční udržitelnosti. Členským státům byl rozeslán dotazník, jehož cílem bylo získat informace o jejich přístupu k těmto třem cílům. Společná zpráva vychází z odpovědí členských států poskytnutých v tomto dotazníku v roce 2002.
Tato společná zpráva byla schválena Radou pro zaměstnanost, sociální věci a spotřebitele dne 6. března a Radou pro hospodářské a finanční věci dne 7. března jako příspěvek pro zasedání Evropské rady z března 2003.

Poslední aktualizace: 14.10.2005
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky