RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Jednací řád Evropského hospodářského a sociálního výboru

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) je poradním orgánem Evropské unie (EU). V rámci evropského rozhodovacího procesu musí Rada, Komise nebo Parlament s výborem v několika oblastech konzultovat. V případech, kdy to považuje za vhodné, může výbor také vydat stanovisko z vlastního podnětu.

PŘEHLED

V článku 303 Smlouvy o fungování Evropské unie (EU) je Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru (EHSV) dána pravomoc, aby sám stanovil pravidla svého fungování. Fungování a organizace EHSV je tak předmětem tohoto jednacího řádu.

ČLENOVÉ

Podle článku 300 Smlouvy o fungování EU se výbor skládá ze zástupců organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců. Členy jsou také představitelé občanské společnosti, zejména v sociálně-hospodářské, občanské, profesní a kulturní oblasti.

Členové jsou navrhováni také vládami členských států a jmenováni Radou Evropské unie na dobu pěti let s možností opakovaného jmenování. Počet členů nesmí přesáhnout 350.

PRACOVNÍ ORGÁNY VÝBORU

Předsednictvo

Předsednictvo tvoří:

  • předseda a dva místopředsedové;
  • tři předsedové skupin (skupina I: zaměstnavatelé; skupina II: zaměstnanci; skupina III: subjekty s různými hospodářskými a sociálními zájmy);
  • šest předsedů specializovaných sekcí;
  • proměnlivý počet členů, který však nesmí překročit počet členských států.

Předseda je volen z členů tří výše jmenovaných skupin a místopředsedové jsou voleni z řad členů dvou skupin, z nichž nepochází předseda. Jsou voleni na dvouleté období podle principu založeného na střídání jednotlivých skupin.

Hlavní úkoly předsednictva:

  • stanoví organizaci a vnitřní postupy výboru a nese politickou odpovědnost za jeho celkové řízení;
  • společně s předsedou výboru vykonává rozpočtové a finanční pravomoci stanovené finančním řádem a jednacím řádem výboru;
  • stanoví prováděcí předpisy k jednacímu řádu a podává jeho přesný výklad;
  • vždy po šesti měsících přezkoumává, jaké činnosti následovaly po přijetí stanovisek výboru, a to na základě zprávy vypracované pro tento účel.

Užší předsednictvo a předseda

Užší předsednictvo (předseda a dva místopředsedové) se za účelem přípravy prací předsednictva a shromáždění schází s předsedy skupin.

Práce výboru řídí předseda, volený na období dvou a půl let. Při své činnosti neustále využívá pomoci místopředsedů. Předseda zastupuje výbor při jednání navenek. Podává výboru zprávy o krocích a opatřeních provedených jeho jménem. Po svém zvolení přednese na plenárním zasedání svůj pracovní program na dobu svého funkčního období a na konci svého funkčního období přednese souhrnnou zprávu o výsledcích své činnosti.

Specializované sekce

Výbor má šest specializovaných sekcí:

  • Zemědělství, rozvoj venkova a životní prostředí (NAT) (EN) (FR)
  • Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost (ECO) (EN) (FR)
  • Zaměstnanost, sociální záležitosti a občanství (SOC) (EN) (FR)
  • Vnější vztahy (REX) (EN) (FR)
  • Jednotný trh, výroba a spotřeba (INT) (EN) (FR)
  • Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost (TEN) (EN) (FR)

Plenární shromáždění může na návrh předsednictva vytvořit další sekce pro oblasti stanovené ve Smlouvách. Kromě předsedy musí být každý člen výboru členem alespoň jedné a maximálně dvou specializovaných sekcí (až na výjimky). Členové sekcí jsou jmenováni na dobu dvou a půl let.

Úkolem specializovaných sekcí je přijímat stanoviska nebo podávat informační zprávy k tématům, která jsou jim předložena. Ze svých členů mohou vytvořit studijní nebo přípravnou skupinu nebo jmenovat samostatného zpravodaje. Úkolem zpravodaje je vypracovat stanoviska a monitorovat činnosti evropských orgánů poté, co bylo stanovisko přijato na plenárním zasedání.

Podvýbory

V případě některých zvláštních otázek nebo otázek spadajících do působnosti několika specializovaných sekcí může výbor vytvořit dočasnou „ad hoc“ strukturu – podvýbor. Podvýbor funguje obdobně jako specializované sekce a návrhy jeho stanovisek se překládají přímo na jednáních výboru.

Střediska pro sledování, slyšení, experti

Výbor může zřídit střediska pro sledování, jestliže povaha, šíře a specifičnost tématu, kterým se má zabývat, vyžadují obzvláštní pružnost používaných pracovních metod, postupů a nástrojů.

Pokud to vyžaduje důležitost konkrétního tématu, jednotlivé orgány a pracovní struktury výboru mohou také přikročit ke slyšení externích odborníků.

Předseda může také jmenovat odborníky, aby objasnili odborné otázky, na které výbor během prací narazil.

Poradní komise

Výbor může vytvářet poradní komise. Tyto komise se skládají z členů výboru a ze zástupců složek občanské společnosti, které chce výbor do své činnosti zapojit.

Dialog s hospodářskými a sociálními organizacemi EU a třetích zemí

Z titulu svého zvláštního zaměření udržuje výbor strukturované vztahy s hospodářskými a sociálními radami a s obdobnými institucemi v Unii i ve třetích zemích. Výbor za tímto účelem jmenuje delegace, které jsou pověřeny udržováním těchto vztahů.

Skupiny a zájmové skupiny

Výbor se skládá ze tří skupin zastupujících zaměstnavatele, zaměstnance a další složky organizované občanské společnosti. Skupiny volí svého předsedu a místopředsedy. Skupiny se podílejí na přípravě, organizaci a koordinaci prací výboru.

  • Skupina zaměstnavatelů (skupina I) je složena z členů pocházejících ze soukromého a veřejného sektoru průmyslu, malých a středních podniků, obchodních komor, velkoobchodu a maloobchodu, finančních služeb, dopravy a zemědělství.
  • Skupinu zaměstnanců (skupinu II) tvoří členové pocházející z vnitrostátních odborových organizací pracujících jak na úrovni konfederací, tak na úrovni federací jednotlivých odvětví.
  • Skupina zahrnující další složky občanské společnosti (skupina III) je složena z členů pocházejících ze zemědělských organizací, spotřebitelských organizací, MSP, řemeslníků, svobodných povolání a nevládních organizací, které se zabývají sociální ochranou a ochranou životního prostředí.

Členové těchto tří skupin výboru se mohou na základě dobrovolné volby seskupovat do zájmových skupin, které zastupují různé hospodářské a sociální složky organizované občanské společnosti Unie.

ZPŮSOB PRÁCE VÝBORU

Konzultace výboru

Výbor vypracovává stanoviska na žádost Rady, Komise nebo Evropského parlamentu.

Výbor má také možnost vydávat stanoviska z vlastního podnětu, předkládat informační zprávy nebo usnesení ke všem otázkám, které se týkají úkolů svěřených Evropské unii.

Stanoviska výboru také vyjadřují jeho postoj k otázkám, které mu jsou předkládány. Obvykle jsou doprovázena konkrétními návrhy. Prostřednictvím svých stanovisek hájí výbor především zájmy občanské společnosti, kterou na evropské úrovni zastupuje.

Práce specializovaných sekcí

Za účelem vypracování stanoviska nebo informační zprávy pověří předsednictvo příslušnou specializovanou sekci přípravou náležitých prací.

Zpravodaj, kterému je v případě potřeby nápomocen jeden nebo více spoluzpravodajů a jeden odborník, se seznámí s otázkou, shromáždí vyjádřené názory a na tomto základě vypracuje návrh stanoviska, který je předán předsedovi specializované sekce k diskusi a přijetí hlasováním.

Práce plenárních zasedání

Plenární shromáždění výboru se schází na jednotlivých zasedáních (obvykle deset zasedání ročně). Plenární shromáždění výboru přijímá stanoviska na základě stanovisek specializovaných sekcí a předkládá je Radě, Komisi a Evropskému parlamentu.

O návrhu programu jednání rozhoduje předsednictvo na základě návrhu užšího předsednictva ve spolupráci s předsedy skupin. Návrh je postoupen každému členovi výboru a dále Radě, Komisi a Evropskému parlamentu. Na začátku zasedání se návrh předkládá shromáždění ke schválení.

Stanoviska přijatá výborem a protokol ze zasedání se předloží Parlamentu, Radě a Komisi. Jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie. Stanoviska výboru představují nezávisle na právním základu konzultace (povinná či dobrovolná konzultace) prvek, který je z právního hlediska nezbytný pro konečné rozhodování Rady.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Způsoby hlasování

Není-li stanoveno jinak, texty nebo rozhodnutí výboru a jeho orgánů se přijímají většinou odevzdaných hlasů. Hlasování je veřejné, jmenovité nebo tajné. Hlasování proběhne tajně, pokud o to požádá většina členů.

Zrychlený postup

Vyplývá-li neodkladnost ze lhůty pro předložení stanoviska, může být rozhodnuto o použití zrychleného postupu. Předseda může bez předchozí konzultace s předsednictvem učinit okamžitě veškerá opatření nutná pro zajištění postupu prací výboru. O této skutečnosti informuje členy předsednictva.

Přístup veřejnosti k dokumentům a na jednání výboru

Výbor zveřejňuje svá stanoviska v Úředním věstníku Evropské unie. Podobně se v Úředním věstníku zveřejňuje také složení výboru, jeho předsednictva a specializovaných sekcí.

Generální tajemník musí učinit opatření nezbytná k zajištění práva veřejnosti na přístup k příslušným dokumentům. Každý občan Evropské unie se může písemně obrátit na výbor v některém z úředních jazyků a musí obdržet odpověď v tomtéž jazyce.

Plenární zasedání výboru a schůze specializovaných sekcí jsou veřejné. Schůzí výboru a jeho orgánů se mohou účastnit také členové evropských orgánů, kteří zde mají právo ujmout se slova.

Tento přehled se vydává pro informaci. Jeho cílem není interpretovat nebo nahradit referenční dokument, který i nadále představuje jediný právně závazný základ.

Poslední aktualizace: 22.12.2010

Viz také

Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky