RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Evropská politika v oblasti účasti a informovanosti mládeže

Cílem tohoto sdělení je zhodnotit, jak členské státy zajistily plnění společných cílů v oblasti účasti a informovanosti mládeže, které přijala Rada v roce 2003. Zároveň se sdělení pokouší zformulovat návrhy na zlepšení situace. Zejména se jedná o podporu aktivního a odpovědného evropského občanství mládeže. Mládež se totiž o veřejné záležitosti zajímá méně než dříve, čímž může na úrovni občanství vzniknout deficit.

AKT

Sdělení Komise Radě ze dne 20. července 2006 o evropské politice v oblasti účasti a informovanosti mládeže (KOM(2006) 417 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).

PŘEHLED

Politika mládeže má usnadnit začlenění mladých lidí na trh práce a rozvíjet jejich aktivní občanství na evropské úrovni. Bílá kniha o novém podnětu pro evropskou mládež vedla k přijetí rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže, v němž se členské státy dohodly, že se zaměří na čtyři konkrétní priority, aby podpořily aktivní občanství mládeže:

  • informovanost;
  • účast;
  • dobrovolné činnosti;
  • lepší poznání mládeže.

Komisi byly předloženy národní zprávy členských států o účasti a informovanosti. Členské státy uvádějí, že dvě zmíněné evropské priority – „účast“ a „informovanost“ –, na něž aplikují otevřenou metodu koordinace (OMK (DE) (EN) (FR)), podpořily národní politiku mládeže a jsou nadále důležité pro rozvoj aktivního občanství mládeže. Uznávají však, že má-li proces nést ovoce, musí pokračovat ve spolupráci s ostatními a se svými regionálními a místními úřady.

Dané sdělení tyto zprávy analyzuje a hodnotí realizaci společných cílů, pokud jde o dvě výše uvedené priority Evropské unie (EU) jako celku.

PŘÍSTUP MLÁDEŽE K INFORMACÍM A JEJICH ÚČAST NA INFORMOVÁNÍ

Společné cíle týkající se informovanosti mládeže se zakládají na následujících bodech: přístup mládeže k informacím, kvalitní informace, účast mládeže na informování.

Přístup mládeže k informacím

V každém členském státě má mládež k dispozici informační nástroje. Pouze dvanáct zemí však zvolilo informační strategii zabývající se všemi otázkami, které mohou mladé lidi zajímat, a zahrnující všechny úrovně – od místní po evropskou.

Nejdůležitější nástroje šíření informací představují informační internetové stránky pro mládež. Evropský portál pro mládež, vytvořený v roce 2003, zajišťuje propojení s národními portály pro mládež, které má k dispozici devatenáct členských států. Země EU uznávají, že tento portál zlepšil spolupráci napříč ministerstvy a výměnu v oblasti informování mládeže.

Zprávy ukazují, že by členské státy chtěly:

  • dále rozvíjet personalizované informační služby;
  • pomáhat znevýhodněné mládeži v přístupu k nástrojům jako internet, aby nebyla vyloučena z informační společnosti.

Opatření se zaměřovala zejména na otázky volného času, mládežnických organizací a dobrovolné činnosti, přičemž někdy bylo zanedbáváno informování o účasti, vzdělávání, zaměstnání a cestování v Evropě.

V Anglii existuje národní on-line služba (Connexions Direct), která mladým lidem poskytuje poradenství po telefonu, prostřednictvím textových zpráv, poradců on-line a e-mailu. Ve Slovinsku věnují informační a poradenská centra pro mládež pozornost zejména mladé romské populaci. Na Kypru a ve Španělsku mobilní týmy informují mládež ve venkovských oblastech.

Kvalita informací

Členské státy hodlají zajistit, aby informace určené mládeži splňovaly jisté normy kvality. Za tímto účelem většina z nich využívá Evropské charty informací pro mládež.

Důležitou úlohu pro zlepšení schopností pracovníků v oblasti informovanosti mládeže hrají kontakty s jinými informačními centry. Při vytváření školicích kurzů pro své členy pomáhají evropské sítě EURODESK (EN), ERYICA (EN) a EYCA (EN). Tyto informační sítě rovněž vypracovaly soubor opatření pro zajištění kvality.

Ve Francii zajišťují informační centra pro mládež školení svých zaměstnanců, které splňuje normy kvality. Národní normy kvality doplňují Evropskou chartu informací pro mládež.

Účast mládeže na informování

V této oblasti nebyla podniknuta téměř žádná opatření. Některé zprávy však uvádějí, že informační strategie i vytváření informačních materiálů mohou být konzultovány s mládeží. Na Slovensku spolupracují informační centra pro mládež s dobrovolníky, kteří šíří informace pro mládež zejména ve školách a na univerzitách.

Zaznamenané překážky a úkoly

Při realizaci společných cílů v oblasti informovanosti mládeže naráží členské státy na jisté obtíže. Ty lze zařadit do tří kategorií:

  • metodika: některé členské státy zdůrazňovaly, že je velmi složité definovat okamžik, počínaje kterým budou hodnotit pokrok, a stanovit ukazatele pro hodnocení dosaženého pokroku;
  • koordinace jednotlivých subjektů: je zapotřebí zlepšit koordinaci jednotlivých institucionálních subjektů zabývajících se mládeží;
  • nedostatek prostředků, zejména na místní úrovni.

Členské státy EU mají v úmyslu věnovat se realizaci společných cílů. Hlavním úkolem, který je čeká, bude zejména lepší propojení národních rad mládeže a intenzivnější zaměření na nejvíce znevýhodněnou mládež.

Aby se zlepšil přístup mládeže k informačním službám, odhaduje Komise, že bude zapotřebí:

  • vytvořit komplexní informační strategie zabývající se všemi otázkami důležitými pro mládež;
  • podporovat nástroje informační společnosti a inovační přístupy.

Podle Komise kvalitní informace vyžadují:

  • další rozvoj individuálních poradenských služeb;
  • systematické využívání Evropské charty informací pro mládež.

Stejně tak je nezbytné zvýšit účast mládeže na veřejných informačních strategiích a posílit roli mládežnických organizací při propagaci informací pro mládež.

ÚČAST MLÁDEŽE NA DEMOKRATICKÉM ŽIVOTĚ

Opatření na podporu účasti mládeže na demokratickém životě jsou prováděna koordinovaněji než dříve. Společné cíle v oblasti účasti mládeže plní členské státy následujícími prostředky: posílení rámců, podpora participativních a zastupitelských struktur, podpora projektů.

Posílení rámců

Zlepšil se právní rámec v oblasti účasti mládeže. Některé členské státy zavedly právní předpisy, další mají k dispozici strategické akční plány nebo nové závazky v oblasti konzultování mládeže. Následující země přijaly nejrůznější opatření:

  • Irsko přijalo zákon o mládeži;
  • Česká republika koncepci pro mládež;
  • Portugalsko národní program reforem v oblasti mládeže;
  • Švédsko návrh zákona nazvaný „Pravomoc rozhodovat“;
  • Estonsko a Slovinsko strategický plán;
  • Lotyšsko politický program pro mládež;
  • Slovensko plán účasti mládeže.

Itálie navíc počítá se zvláštními finančními prostředky na podporu politiky mládeže.

Podpora participativních a zastupitelských struktur

Byla přijata řada opatření s cílem podpořit participativní struktury a dialog mezi partnery v oblastech týkajících se mládeže. Je však zapotřebí zlepšit spolupráci mezi místními, regionálními, národními a evropskými úrovněmi. Zprávy jednotlivých států rovněž poukazují na nezbytnost většího úsilí na místní úrovni a nutnost odstranit překážky zabraňující účasti některých skupin mládeže.

Častěji byl dáván prostor dialogu mezi mládeží a rozhodovacími orgány, a to mimo jiné prostřednictvím: pravidelných konzultací, setkání, slyšení.

Některé země určily osoby, které se záležitostmi mládeže budou zabývat: Finsko jmenovalo ombudsmana, Spojené království ustanovilo národního korespondenta pro mládež a Litva se rozhodla zřídit v obcích koordinátory pro mládež.

Další země uplatňují spíše horizontální postupy, jako např. setkání mezi jednotlivými ministerstvy. Jiné zase schválily konzultační struktury, jako např.:

  • národní rady (většina členských států);
  • výbory mládeže a místní rady (Lucembursko, Belgie);
  • parlamenty mládeže (Kypr a Malta);
  • participativní struktury pro mládež (Řecko, Španělsko);
  • speciální struktury pro znevýhodněnou mládež (Německo);
  • struktury pro mládež žijící ve venkovském prostředí (Polsko);
  • struktury na podporu projektů pro mládež (Rakousko).

Mladí lidé se čím dál méně zajímají o zastupitelskou demokracii, zdá se však, že jen málo členských států činí kroky k nápravě této situace. Některé nicméně zavádějí postupy na zvýšení účasti mladých lidí ve volbách:

  • Nizozemsko zavedlo paralelní volby pro mládež;
  • Finsko schválilo možnost volit v místních volbách již od 16 let věku;
  • Francie vytvořila systém automatické registrace na seznamy voličů;
  • Belgie, Nizozemsko a Spojené království se vydaly cestou využívání internetu.

Podpora projektů

Je třeba podporovat účast mladých lidí ve všech oblastech, v nichž vznikají projekty. Mladí lidé musí být hlavními aktéry participativních projektů. Zároveň je třeba podporovat příslušné struktury, jako jsou mládežnické organizace.

Některé členské státy vyvíjejí úsilí o to, aby se projekty zpřístupnily znevýhodněné mládeži. Ve Francii program „Envie d'agir“ („Touha jednat“) podporuje a oceňuje první projekty mladých lidí nebo pro mladé lidi a financuje inovační a kreativní projekty, dobrovolné činnosti a podnikatelské projekty. V Dánsku má projekt „Politika mládeže v dánských obcích“ zdůraznit význam lepšího zapojení mladých lidí do vytváření politik.

Zaznamenané překážky a předpokládané úkoly

Obtíže, na něž členské státy narazily, lze rozdělit do čtyř kategorií:

  • metodika: některé členské státy zdůrazňovaly, že je velmi složité definovat okamžik, počínaje kterým budou hodnotit pokrok, a stanovit ukazatele pro hodnocení dosaženého pokroku;
  • nedostatek přímé či nepřímé podpory: je třeba přidělovat finanční prostředky strukturám a projektům a poskytovat jim stálou podporu, ať už prostřednictvím právních předpisů, rozvoje partnerství s mládeží nebo vytvářením společných nástrojů;
  • nedostatečná angažovanost mládeže: Mladí lidé sice mají právo neangažovat se, přesto je však třeba jejich angažovanost více podporovat. Lze využít vlivu jejich vrstevníků, kteří by se jako „vyslanci“ podělili o své zkušenosti. Angažovanost mladých lidí by se také mohla zvýšit, pokud by byl více uznáván a propagován její přínos pro jednotlivce i společnost;
  • strnulost institucionálních aktérů: Je třeba zlepšit spolupráci mezi místní, regionální a národní úrovní, více podporovat rozvoj participativních struktur mládeže a spustit široký dialog s mladými lidmi o nových otázkách. Zároveň je třeba podněcovat zapojení mládeže na místní úrovni mobilizací místních orgánů.

Stejně jako v případě informovanosti mládeže mají členské státy EU v úmyslu věnovat se realizaci společných cílů. Potvrzují, že je důležité zejména využívat nástroje informační společnosti pro interaktivní účast na politikách (jako např. při vytváření „politických blogů“) a posilovat účast mládeže ve volbách.

Komise má za to, že zapojení mládeže do občanského života vyžaduje:

  • strukturované konzultování mládeže v otázkách, které se jí dotýkají. Je tedy třeba posilovat role národních rad mládeže v konzultačním procesu;
  • místní participativní struktury a systematické zapojování mládeže do místních rozhodovacích orgánů;
  • analýza překážek pro účast některých skupin mládeže za účelem zvýšení její reprezentativnosti;
  • nástroje na podporu účasti (např. pokyny k participačním mechanismům).

Aby se mládež více podílela na zastupitelské demokracii, je zároveň nezbytné podnikat kroky pro její intenzivnější zapojení do institucí zastupitelské demokracie (např. podporovat její zapojení do politických stran);

A konečně, je třeba podporovat různé formy výchovy k angažovanosti. Z této perspektivy je zásadní rozvíjet synergie s opatřeními v oblasti vzdělávání. Kupříkladu na evropské úrovni tohle lze dosáhnout prostřednictvím užších vazeb na otevřenou metodu koordinace v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Podpora různých forem výchovy k angažovanosti znamená také více uznávat různé formy účasti mládeže.

AKTIVNÍ ÚČAST MLÁDEŽE NA VÝVOJI EU

Je třeba zlepšit strukturovaný dialog s mládeží o evropském programu. Komise a členské státy potvrdily, že je třeba aktivně zapojovat mládež do diskusí a dialogu o vytváření politik. Evropské orgány a členské státy vyvíjejí úsilí, aby tyto zásady uvedly do praxe a intenzivněji zapojovaly mládež do vývoje v EU, přičemž připravily zejména:

  • proces konzultací v souvislosti s Bílou knihou o novém podnětu pro evropskou mládež z roku 2001;
  • pravidelná setkání s mládežnickými organizacemi;
  • Evropský týden mládeže;
  • konzultace na Evropském portálu pro mládež;
  • akce pro mládež v rámci předsednictví;
  • konference, kampaně, fóra a konzultace v členských státech.

Komise se však domnívá, že prostor pro dialog s mladými lidmi o evropských otázkách je možno více rozvinout a lépe strukturovat na evropské, národní, regionální i místní úrovni.

Body navržené Komisí za účelem zlepšení strukturovaného dialogu

Aby bylo dosaženo co největší legitimity, diskuse s mládeží musí být otevřené co největšímu množství jedinců a zabývat se co nejširší škálou témat. Je proto zásadní, aby se do nich zapojila i mládež znevýhodněná a taková, která nepatří k žádným strukturám. Aby bylo o tématech pojednáváno soudržněji a napříč odvětvími, měly by tyto diskuse také přivést k jednomu stolu aktéry, kteří se zabývají problematikou mládeže přímo i nepřímo.

Komise hodlá po dobu tří let podporovat trvalý strukturovaný dialog v duchu konstruktivního partnerství. Navrhuje zejména:

  • umožnit zahájení dialogu na místní úrovni, aby došlo k včasnému a účinnému zapojení mladých lidí do evropských diskusí;
  • určit prioritní témata, která by do roku 2009 měla být projednána na evropské úrovni: sociální začleňování a rozmanitost v roce 2007, dialog mezi kulturami v roce 2008 a perspektivy další spolupráce v oblasti mládeže v roce 2009;
  • vytvořit neformální fórum mezi zástupci mládeže, předsednictvími, Evropským parlamentem a Komisí;
  • často za účasti komisařů a zástupců dalších evropských orgánů pořádat Evropský týden mládeže;
  • zajišťovat setkání s mladými lidmi, kteří příliš nepřijdou do styku s evropskými orgány;
  • uspořádat průzkum Eurobarometr zaměřený na mládež (konec roku 2006);
  • podněcovat evropské informační sítě, aby podporovaly strukturovaný dialog.

OTEVŘENÁ METODA KOORDINACE

Komise má za to, že by měla být posílena OMK. V rámci toho Komise navrhuje následující:

  • členské státy se do konce roku 2006 rozhodnou, na které směry činnosti v oblasti účasti a informovanosti se chtějí soustředit, a vypracují akční plány;
  • členské státy vytvoří návazný mechanismus týkající se mládeže a jejích organizací a připraví hodnoticí zprávu do konce roku 2008;
  • členské státy se na dobrovolném základě zúčastní pilotních vzájemných hodnocení v oblasti informovanosti a účasti;
  • členské státy budou podporovat společné cíle u regionálních a místních orgánů, mládežnických organizací a mladých lidí obecně;
  • Komise bude konzultovat s Evropským fórem mládeže návrhy týkající OMK;
  • pracovní skupina definuje ukazatele pro plnění společných cílů v oblasti účasti a informovanosti.

K tomu, aby schválila návrhy uvedené v tomto sdělení, je vyzvána i Rada.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Sdělení Komise Evropské radě ze dne 10. května 2006 s názvem „Program pro občany přinášející výsledky pro Evropu“ (KOM(2006) 211 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).

Bílá kniha ze dne 1. února 2006 o evropské komunikační politice (KOM(2006) 35 v konečném znění – nebyla zveřejněna v Úředním věstníku).

SděleníKomise ze dne 30. května 2005 o evropských politikách týkajících se mládeže; Řešení problémů mladých lidí v Evropě – provádění Evropského paktu pro mládež a podpora aktivního občanství (KOM(2005) 206 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).

SděleníKomise ze dne 13. října 2005 s názvem „Příspěvek Komise k období pro úvahu a poté: Plán D pro demokracii, dialog a diskusi“ (KOM(2005) 494 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).

European Commission white paper of 21 November 2001 – A new impetus for European youth [KOM(2001) 681 final] (Bílá kniha Komise ze dne 21. listopadu 2001 o novém podnětu pro evropskou mládež KOM(2001) 681 v konečném znění – nezveřejněna v Úředním věstníku).

Poslední aktualizace: 30.04.2007
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky