EUROPA

PŘEHLED

Strategie Evropa 2020, což je akční plán Evropské unie (EU) na podporu růstu v příštích deseti letech, činí ze znalostí ústřední prvek úsilí o dosažení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. EU totiž potřebuje větší počet vysoce kvalifikovaných pracovníků s inovativním myšlením, aby mohla čelit světové konkurenci. V tom hrají instituce vysokoškolského vzdělávání klíčovou roli.

Evropa však zatím zaostává, pokud jde o investice do vysokoškolského vzdělávání a počet vědeckých pracovníků. K nápravě této situace proto Komise předkládá přehled klíčových cílů, kterých musí členské státy a instituce vysokoškolského vzdělávání dosáhnout, a opatření, která EU přijme, aby je v tom úsilí podpořila.

Vnitrostátní cíle

Reformy musí provádět samy členské státy a instituce vysokoškolského vzdělávání. Komise definuje několik cílů a způsoby, jak jich dosáhnout.

• Zvýšení úrovně dosaženého vzdělání: jedním z cílů strategie Evropa 2020 je, aby do roku 2020 40 % mladých lidí úspěšně dokončilo vysokoškolské vzdělávání. K tomu je potřeba zapojit do vysokoškolského vzdělávání širší vrstvy společnosti, zejména osvětou mezi žáky ze znevýhodněných skupin a dospělými. Aby se zvýšil počet výzkumných pracovníků, musí se rozvinout možnosti budovat kariéru i mimo akademické prostředí a musí být odstraněny překážky, na které v této oblasti narážejí ženy.
• Zlepšení kvality a relevance vysokoškolského vzdělávání: studijní programy včetně odborné přípravy výzkumných pracovníků musí být přizpůsobeny skutečným potřebám trhu práce. Je třeba využívat nové technologie pro rozvoj účinnějších výzkumných metod a pružnějšího vzdělávání přizpůsobeného potřebám studentů (například odborná příprava on-line). Lepší pracovní podmínky a celoživotní učení jsou nezbytné pro to, aby si EU udržela vysokou úroveň akademických pracovníků.
• Podpora mobility a přeshraniční spolupráce: podíl studentů ukončujících studium nebo odbornou přípravu v zahraničí se má do roku 2020 zdvojnásobit. Proto je třeba mobilitu systematicky zařadit do vzdělávacích programů a odstranit takové překážky, jako jsou problémy s uznáváním diplomů a kreditů získaných v zahraničí a přenositelnost grantů.
• Propojení vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a podnikatelské sféry: je třeba podporovat partnerství mezi institucemi vysokoškolského vzdělávání a podniky. Je také důležité, aby vysoké školy využívaly výsledky výzkumu a inovací ve své nabídce vzdělání a vedly své studenty k podnikavosti, kreativitě a inovativnímu myšlení.
• Zlepšení správy a financování: je nezbytné zvýšit investice do vysokoškolského vzdělávání a diverzifikovat zdroje financování s větším důrazem na soukromé zdroje. Systémy financování musí být pružnější, aby umožnily vysokoškolským institucím definovat své strategie, a musí být založeny na výsledcích, což umožní rozvoj určité konkurence v tomto prostředí.

Příspěvek EU

Unie hodlá podporovat úsilí vnitrostátních orgánů a vysokoškolských institucí monitorováním strategie Evropa 2020 a zajištěním toho, aby její finanční rámec na období let 2014–2020 umožnil podporu modernizace vysokoškolského vzdělávání prostřednictvím různých dotčených politik.

Komise sama hodlá přijmout několik opatření, zejména:

• zavede mnohostranný systém hodnocení univerzit založený na výkonech v pěti oblastech, který studentům poslouží k reflektované volbě;
• zlepší uznávání studia získaného v zahraničí posílením Evropského systému přenosu a akumulace kreditů (ECTS) (DE) (EN) (FR);
• zavede systém záruk za studentské půjčky pro studenty absolvující magisterské studium v jiném členském státě;
• přijme strategický program v oblasti inovací;
• navrhne rámec kvality stáží a vytvoří jednotnou centralizovanou platformu pro nabídky stáží v Evropě;
• podpoří vztahy s třetími zeměmi v oblasti vysokoškolského vzdělávání;
• navrhne změny směrnic týkajících se zahraničních studentů a vědeckých pracovníků, aby EU byla atraktivnější pro jejich působení;
• zřídí skupinu na vysoké úrovni pro modernizaci vysokoškolského vzdělávání.