Vzdělávání a příprava dospělých: na učení není nikdy pozdě

Zvyšování obecné úrovně schopností občanů zlepšuje možnosti jejich pracovního uplatnění a přispívá k boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení. V rámci tohoto cíle prostřednictvím sdělení, které analyzuje téma vzdělávání a přípravy dospělých, Komise vybízí členské státy, aby znásobily a posílily příležitosti učení dospělých a zpřístupnily je všem občanům.

AKT

Sdělení Komise Radě ze dne 23. října 2006 o vzdělávání dospělých (KOM (2006) 614 v konečném znění – nebyl(o) zveřejněn(o) v Úředním věstníku).

PŘEHLED

Propagace celoživotního učení spadá do rámce Lisabonské strategie, která stanovuje cíle hospodářského růstu, konkurenceschopnosti a sociálního začleňování. Ačkoli si členské státy význam celoživotního vzdělávání a přípravy uvědomují, celá řada subjektů vzdělávání v současné Evropě cíle stanoveného členskými státy stále nedosahuje. Daným sdělením Komise vybízí členské státy, aby dbaly na kvalitu svých systémů vzdělávání a přípravy dospělých a na obecnou úroveň schopností svých občanů.

Lepší vzdělávání a příprava dospělých mohou hrát klíčovou úlohu v odborné přípravě evropských občanů a v sociálním začleňování znevýhodněných skupin na trhu práce, jako jsou migranti a starší osoby, jejichž počet v Evropě neustále roste. Zlepšení vzdělávání a přípravy dospělých navíc představuje podstatnou výhodu na kolektivní i individuální úrovni. Zvyšování obecné úrovně schopností občanů přispívá ke zlepšení hospodářských ukazatelů, jako jsou produktivita a míra nezaměstnanosti, a ukazatelů sociálních, jako např. občanská participace, kriminalita a náklady na zdravotní péči.

Přijmout výzvy

V rámci cíle posilování celoživotního vzdělávání Komise vnímá následující výzvy:

• Hospodářská konkurenceschopnost: Zvýšení obecné úrovně schopností občanů všech členských států je důležitý hospodářský vklad, který přispívá k dosažení cílů růstu, zaměstnanosti a sociální soudržnosti stanovených Lisabonskou strategií. Opodstatněnost této prognózy potvrzují pozitivní výsledky dosažené dalšími zeměmi, které investovaly do svých systémů vzdělávání. Stanovený hospodářský cíl je nyní ještě naléhavější vzhledem k očekávanému vývoji na trhu práce. Podle průzkumu provedeného Eurostatem (DE) (EN) (FR) bude do roku 2010 polovina nových pracovních míst určena kvalifikovanějším jedincům, zatímco dnes zůstává třetina aktivní evropské populace nedostatečně kvalifikovaná a odhaduje se, že podstatná část dosud není schopna v každodenní praxi využívat psané informace.
• Demografické změny: Systémy vzdělávání a přípravy musí zohledňovat stárnutí evropské populace a rostoucí význam obyvatel z řad přistěhovalců. Podle OECD (EN) (FR) bude za třicet let třetina občanů EU starší 60 let. Tento jev vyžaduje, aby byla realizována opatření, která prodlouží aktivní život starším pracovníkům a zvýší počet pracovníků mladých. V rámci tohoto cíle se členské státy musí zasazovat o to, aby omezily předčasné ukončování školní docházky a zvýšily úroveň schopností málo kvalifikovaných osob starších 40 let. Hlavní výzvu pro systémy vzdělávání a přípravy v Evropě představuje imigrace. Zároveň však skýtá nesmírný lidský potenciál, který může vyvážit stárnutí evropské populace a nedostatek schopností v některých odvětvích.
• Chudoba a sociální vyloučení: Vzdělávání a příprava dospělých mohou hrát klíčovou úlohu v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, jež ve všech členských státech odsouvají značné množství osob na okraj společnosti. Klíčové problémy představují nízká úroveň základního vzdělání, nezaměstnanost, izolace venkovských oblastí a horší životní příležitosti. Nové formy nevzdělanosti jako např. nedostatečná počítačová gramotnost zhoršují sociální vyloučení a zabraňují dotyčným občanům v přístupu k jistým informacím a zdrojům.

Zlepšováním nabídky v oblasti přípravy a vzdělávání dospělých členské státy mohou přispět k upevnění jazykových, kulturních i profesních schopností občanů, kteří jsou často znevýhodněni na trhu práce. Je nezbytné, aby členské státy tyto projekty realizovaly a využívaly přitom co nejvíce stávajících prostředků. V rámci tohoto cíle musí dosáhnout lepší koordinace mezi aktéry, kteří se na těchto projektech podílejí: politickými představiteli, kteří činí rozhodnutí na různých úrovních, a všemi partnery, kteří spolupracují na vypracovávání a realizaci politik. Koordinace může hrát klíčovou roli při určování priorit, vypracovávání politik a komunikaci s potenciálními subjekty vzdělávání. K zlepšení infrastruktur a programů vzdělávání a přípravy dospělých mohou přispět evropské strukturální fondy.

Druhy činností

Komise určila pět druhů činností, které členským státům mají pomoci přijmout předcházející výzvy.

• Zavádění spravedlivějších programů vzdělání a přípravy dospělých, které budou mít vyšší počet účastníků: Členské státy musí usilovat o zapojení do činností v oblasti učení dospělých, a to způsobem spravedlivějším a bližším cíli 12,5 % tak, aby jej bylo dosaženo do roku 2010. Je zapotřebí, aby stimulovaly všechny občany, zejména ty méně kvalifikované, jako jsou starší osoby a osoby se zdravotním postižením a jedinci žijící na izolovaných místech. Je nutno posilovat cílené veřejné investice, zintenzivnit šíření informací o možnostech vzdělávání a přípravy dospělých a lépe využívat potenciál již existujících vzdělávacích zařízení.
• Dohlížení na kvalitu programů vzdělávání a přípravy dospělých: Členské státy musí zajistit, aby vzdělávací metody i zaměstnanci, kteří mají vzdělávání a přípravu na starosti, byli efektivní a vhodně zvolení vzhledem k dospělým subjektům vzdělávání. V rámci cíle propagovat kvalitu učení Komise určila čtyři prvky, které mají být zohledněny:
• Vytvoření systémů uznávání a validace studijních výsledků: Členské státy musí vytvořit systémy založené na společných principech, které umožňují měřit a hodnotit učení. Tyto systémy umožňují subjektům vzdělávání lepší sebehodnocení a povzbuzují je, aby se na své cestě za vzděláním ubírali dále. V rámci tohoto cíle již společné principy stanovila v roce 2004 Rada pro vzdělávání a některé členské státy uplatnily zkušenosti, které tvoří základ pro vypracování hodnoticích systémů. Aby Komise podpořila účinný rozvoj těchto systémů, zdůraznila budoucí výzvy, jako jsou zapojení všech zainteresovaných stran do procesu validace, do zlepšování systémů a jasného zformulování cílů učebních programů.
• Investice do vzdělávání a přípravy starších osob a migrantů: Členské státy musí dbát na to, aby se programy vzdělávání a přípravy zaměřily na starší populaci a migranty – dvě skupiny, které v ekonomikách a moderních společnostech představují nesmírný lidský potenciál, jsou však často znevýhodněné na trhu práce. Co se týče starších osob, členské státy se musí angažovat na dvou frontách: v oblasti starších pracovníků, u nichž vyvstává možnost i nutnost, aby si prodloužili pracovní život aktivním způsobem stárnutí, a v oblasti osob v důchodu, které mají příležitost vytvořit si z učení nedílný prvek svého života a mohou se samy stát vyučujícími. V rámci tohoto cíle by si Komise přála, aby univerzity předložily nabídku přizpůsobenou potřebám dospělých subjektů vzdělávání. Většina zemí však v tomto směru zaostává. Členské státy rovněž musí podporovat integraci imigrantů a zhodnocovat jejich schopnosti. V rámci tohoto cíle Komise podporuje kroky zahrnující programy vzdělávání a přípravy v sousedních zemích, vytváření systémů uznávání již nabytých schopností a otevírání efektivních možností učení.
• podpora výzkumu a analýzy výukových činností pro dospělé: Při pozorování a hodnocení činností v oblasti vzdělávání a přípravy dospělých hrají zásadní roli ukazatele typu databází. V dnešní době jsou tato data značně omezená, snahy v této oblasti však vyvíjí mezinárodní orgány jako OECD a Evropská komise, včetně Eurostatu a výzkumného útvaru nedávno zřízeného v Ispře.

Do konce roku 2007 Komise zamýšlí vyhotovit akční plán inspirovaný tímto sdělením.

Kontext

V rámci Lisabonské strategie, která usiluje o propagaci znalostní společnosti, Komise podpořila realizaci evropského prostoru celoživotního vzdělávání a přípravy svým prvním sdělením z roku 2001.

Stejně tak přináší svůj příspěvek k cíli Lisabonské strategie Rada, a to svým usnesením z roku 2002. Do konce roku 2007 bude v souladu se stávajícím sdělením vypracován akční plán, který zohlední zkušenosti nabyté v rámci programů Socrates a Grundtvig.

Poslední aktualizace: 17.05.2007