RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Účinnost a spravedlnost v evropských systémech vzdělávání a odborné přípravy

Komise předkládá návrhy členským státům na základě vnitrostátních zkušeností a výzkumu kvality vzdělávání a odborné přípravy a řídí se zásadami efektivity * a spravedlivého přístupu *. Integrace těchto zásad na všech úrovních evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy by měla zaručit přístup ke vzdělání a odborné přípravě pro všechny, především ty nejvíce znevýhodněné. Integrace těchto principů vedle současného přínosu k cílům konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti také umožní snížit dlouhodobé náklady způsobené nerovností v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a umožní řešit problémy uvnitř i vně EU.

AKT

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu dne 8. září 2006 o účinnosti a spravedlnosti v evropských systémech vzdělávání a odborné přípravy (KOM(2006) 481 v konečném znění – nezveřejněno v Úředním věstníku).

PŘEHLED

Ve chvíli, kdy členské státy provádějí reformy svých systémů vzdělávání a odborné přípravy, je potřeba klást větší důraz na politiky vzdělávání a odborné přípravy vycházející ze zásad účinnosti a spravedlnosti. Zkušenosti některých členských států a výzkum, na němž je založeno toto sdělení, ukazují příznivé účinky, které politiky vzdělávání a odborné přípravy mohou mít v oblasti spravedlnosti a účinnosti.

Je však zřejmé, že mnoho systémů vzdělávání a odborné přípravy replikuje, či dokonce zdůrazňuje stávající nerovnosti, přičemž těmi nejzranitelnějšími lidmi jsou občané s nejnižší kvalifikací (32 % v roce 2004). Z jejich minulosti se dozvídáme, že v oblasti vzdělávání a odborné přípravy nemají stejné příležitosti jako lidé, kteří absolvovali souvislou prezenční výuku, včetně kurzů vysokoškolského vzdělávání.

Kromě toho kvůli nerovnostem ve vzdělávání a odborné přípravě vznikají náklady v oblasti daně z příjmů, výdajů na zdravotnictví a veřejné podpory, kriminality a delikvence (studie vycházející z údajů v USA a Spojeném království). Naproti tomu politiky vzdělávání a odborné přípravy vycházející z účinnosti a spravedlnosti nabízejí možnost maximalizovat dlouhodobé přínosy, snižovat hospodářské a sociální náklady a získávat přidanou hodnotu pro jiné oblasti politik, jako je udržitelný rozvoj či sociální soudržnost. Je jasné, že takové iniciativy něco stojí, ale cena pasivity a následného vysokého počtu lidí, kteří školu nedokončí, je vyšší.

Zajištěním kvalitního vzdělávání a odborné přípravy pro všechny občany EU se rovněž Unie bude moci lépe vypořádat se socioekonomickými problémy, jimž čelí; jsou to globalizace a konkurenceschopnost nově industrializovaných zemí, demografické tendence v EU (stárnutí populace a migrační pohyby), rychlé změny na trhu práce a revoluce v informačních a komunikačních technologiích (IKT).

Strategie celoživotního učení

Účinnost a spravedlnost by měly být prospektivně začleněny do strategií celoživotního učení (DE) (EN) (FR) (členské státy mají povinnost přijmout vnitrostátní strategie celoživotního vzdělávání do konce roku 2006). Z dlouhodobého hlediska mají důsledky a dopady investic do vzdělávání a odborné přípravy v dlouhodobém horizontu zásadní význam. V souvislosti s těmito strategiemi by se měl klást důraz na tyto oblasti:

  • dlouhodobé plánování na místní i vnitrostátní úrovni při stanovování výdajových priorit;
  • validace vzdělávání ve všech souvislostech, včetně neformálního rámce, vede-li to k získávání znalostí či klíčových dovedností. Tato validace bude usnadněna vnitrostátním a evropským kvalifikačním rámcem;
  • kultura hodnocení, díky níž je možné získávat spolehlivá data převzatá z výzkumu, statistiky či mechanismy k hodnocení pokroku a tím k podpoře účinnosti politiky;
  • mezioborové politiky. Zmenšování nerovností nevychází pouze ze vzdělávací politiky, ale i z jejích vazeb s ostatními politikami, například v oblasti zaměstnanosti, hospodářství, sociálního začlenění, zdraví atd.

Politiky vzdělávání a odborné přípravy

Předškolní vzdělávání je nezbytné pro pozdější fáze učení, zejména pokud jde o úspěchy a socializaci. Napomáhá předcházet předčasnému ukončování školní docházky, zvyšovat spravedlnost výsledků a zvyšovat celkovou úroveň dovedností a také snižovat náklady v jiných oblastech (nezaměstnanost, kriminalita atd.).

Z tohoto důvodu a po vzoru členských států, jako je například Belgie nebo Itálie, předškolní vzdělávání musí být doprovázeno programy včasné intervence s cílem podpořit nejvíce znevýhodněné osoby. S cílem upevnit účinnost těchto programů je nutné, aby byly doprovázeny dalšími intervenčními opatřeními, jako je podpora jazykového vzdělávání či sociální přizpůsobivosti.

Tyto programy musí být vhodné pro rané dětství a brát v úvahu poskytovaný typ vzdělávání (učení, individuální a sociální dovednosti) a dále pedagogická hlediska (zlepšení úrovně učitelů, kteří se ucházejí o spolupráci, závazek ze strany rodičů). Závazky ze strany rodičů lze pak podporovat prostřednictvím konkrétně zaměřené rodičovské výchovy a informačních programů.

Základní a středoškolské vzdělávání se musí zaměřovat na kvalitu základního vzdělání pro všechny. Jinými slovy je nutné, aby ve znalostní společnosti bylo pro všechny zaručeno spravedlivé poskytování základního vzdělání a klíčových dovedností. Například by se mělo zamezit seskupování žáků ve věku mezi 10 a 12 lety do různých programů v závislosti na jejich schopnostech, protože se jedná o zdroj nerovnosti, zejména v případě znevýhodněných dětí či přistěhovalců.

Byly vytvořeny ústřední systémy odpovědností jako doplněk ke zvýšené autonomii svěřené školám v mnoha členských státech. Ukázalo se, že tato kombinace institucionální autonomie a odpovědnosti je příznivým jevem z hlediska efektivity. Zároveň je však nutné zajistit, aby pro standardy a hodnotící kritéria byla rovněž směrodatná rovnost a rozptyl výsledků.

I zde je účinnost a spravedlnost zaručena odpovídajícími vzdělávacími a učebními metodami, jichž se zejména dosahuje náborovou politikou, která zajistí kvalitní vzdělání. Kromě toho je nutné podporovat spolupráci mezi učiteli, rodiči a službami sociální podpory, například pomocí aktualizovaných strategií sociálního začleňování na základě pedagogického přístupu.

Vysokoškolské vzdělávání, které sestává ze vzdělávání, výzkumu a inovací (tzv. „znalostní trojúhelník“), je klíčovým odvětvím hospodářství a společnosti založené na znalostech. Proto musí být konkurenceschopnější a podporovat vynikající kvalitu, jak zdůrazňuje Komise ve svém sdělení o modernizaci univerzit v roce 2006. Komise navrhla, aby do deseti let byla na vysokoškolské vzdělávání vyčleněna 2 % z hrubého domácího produktu (HDP).

Pro modernizaci vysokého školství jsou důležité tři prvky: musí být spravedlivé vůči všem, musí být finančně životaschopné a svoji úlohu bude provádět efektivněji. Vnitrostátní systémy vysokoškolského vzdělávání, které jsou bezplatné, nejsou ještě nutně nejspravedlivější, protože jich lépe využijí především jednotlivci z lépe postavených socioekonomických skupin či ti, kteří již na vysoké škole studovali nebo studují. Kromě toho financování vysokoškolského vzdělávání nebylo zvýšeno, na rozdíl od nárůstu počtu studentů a očekávání, jež jsou na vysokoškolské vzdělávání kladena. A výhody, kterých se dostává studentům, nejsou zcela vyváženy progresivními daňovými systémy, což vede ke zpětnému přerozdělování prostředků.

Je proto nezbytné se zaměřit na investice do vysokoškolského vzdělávání, a zejména na zavedení zápisného. To umožní spravedlivé vyvážení nákladů, které vznikají jednotlivcům a společnosti, s přínosy pro každého jednotlivce, přičemž se vysokým školám poskytnou další finanční prostředky. Návazně by došlo ke zlepšení kvality výuky, řízení univerzit a motivace studentů.

Aby však bylo možné zajistit přístup k vysokoškolskému vzdělávání pro všechny, je nutné vyvážit zavedení zápisného finanční pomocí pro nejvíce znevýhodněné osoby, protože obvykle investují méně do své budoucnosti v okamžiku, kdy výnosy pro jednotlivce nejsou zaručeny. To je zvláště důležité, pokud je výše zápisného založena na odhadované budoucí návratnosti investice. K vyřešení tohoto problému může být přístup k vysokoškolskému vzdělání podpořen poskytnutím stipendia, bankovních úvěrů či úvěrů podmíněných budoucím příjmem.

Zároveň je třeba vysokoškolské vzdělání zatraktivnit pro žáky ze znevýhodněného prostředí, pro ty, kteří mají potřebné předpoklady pro vysokoškolské studium, a také pro malé děti a jejich rodiny. Změnit se musí také kulturní vnímání vysokoškolského vzdělávání. Je proto nutné klást větší důraz na poskytování informací během návštěv, celoživotního poradenství a poradenských programů, ale také prostřednictvím komplexní informační a přijímací politiky (včetně překlenovacích programů a rezervovaných míst).

Vztah mezi vzděláváním a světem práce se musí zlepšit. Vzdělávací systémy by měly zahrnovat odborné vzdělávání, aby se tak zatraktivnily profesní systémy a aby se usnadnil přechod absolventů vysokých škol s odbornou kvalifikací do praxe. Je to tím nezbytnější, že potřeby trhu práce se vyvíjejí a nyní pozorujeme zvýšenou poptávku po vysoce kvalifikovaných pracovnících. Kromě toho je potřeba zohlednit další faktory, jako je stárnutí populace či nezaměstnanost mezi mladými lidmi; například počet Evropanů do 65 let vzroste do roku 2050 o 65 %, zatímco podíl pracující populace (15 až 64 let) klesne o 20 %.

Ke zlepšení vyhlídek na zaměstnání nestačí včasný zásah za účelem zvýšení účasti na vzdělávání a zvýšení úrovně studia. Je potřeba zavádět srozumitelné, flexibilní kurzy počínaje odborným vzděláváním, kdy lze pokračovat do učení a do zaměstnání, po vzoru systémů odborného vzdělávání a přípravy (OVP) (DE) (EN) (FR). Nabízejí účastníkům přiměřenou návratnost v podobě příjmů.

S přizpůsobením se měnícímu se světu práce pomáhá lidem vzdělávání dospělých, čímž si zlepšují své vyhlídky na zaměstnání. Nejméně však ve svém pracovním životě využívají učení a vzdělávání lidé s nejmenším počtem kvalifikací. Formálního či neformálního učení se po celý svůj život účastní pouze 10,8 % dospělých v Evropě, což je hluboko pod úrovní referenční úrovně EU, která pro rok 2010 předpokládá účast na úrovni 12,5 %.

Tyto kurzy nabízejí značný přínos z hlediska kulturního a sociálního (motivace a pocit sociální angažovanosti, opětovného začlenění do vzdělávacího procesu). I zde je však potenciál těchto programů při zlepšení vyhlídek na získání zaměstnání pro znevýhodněné osoby celkově nevalný. Lze jej zlepšit dvěma způsoby:

  • ve vzdělávání, a to prostřednictvím partnerství mezi podniky, veřejným sektorem, sociálními partnery a místními organizacemi v občanském sektoru, které se zaměřují na cílové skupiny a jejich potřeby. Taková partnerství úspěšně předcházela předčasnému opouštění škol;
  • v pracovním životě, a to prostřednictvím vzdělávacích kurzů ve formě partnerství, která se zaměřují na dovednosti požadované zaměstnavateli. Tyto kurzy odpovídají dovednostem vyžadovaným ze strany trhu práce a také si kladou za cíl sladit nabídku a poptávku a usnadnit odbornou přípravu a výběr povolání. Úspěšně se jim daří zlepšovat vyhlídky na získání zaměstnání pro znevýhodněné. Členské státy poskytují informační a vzdělávací programy, čímž podporují soukromé investice a zmírňují náklady, které vznikají podnikům a pracovníkům. Současně musejí zaměstnavatelé investovat do vzdělávání a odborné přípravy tak, aby si zachovali konkurenceschopnost a převzali svou společenskou odpovědnost, což znamená stát se „učící se organizací“.

Opatření ze strany EU

Odpovědnost za svou politiku vzdělávání a odborné přípravy nesou členské státy, ale opatření na úrovni EU mohou podpořit vzájemné učení a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy. Evropská unie proto pomáhá členským státům, aby integrovaly zásady účinnosti a spravedlnosti do svých systémů vzdělávání a odborné přípravy podle revidované Lisabonské strategie a pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“.

Kromě toho budou uvedené zásady začleněny do činností souvisejících se vzděláváním dospělých, do vytvoření evropského rámce kvalifikací a evropského rámce statistik a ukazatelů; kromě toho budou vytvořeny výzkumné projekty, které jsou součástí sedmého rámcového programu pro výzkum a vývoj v EU.

Akční program v oblasti celoživotního učení a nadnárodní spolupráce prostřednictvím mobility jednotlivců rovněž podpoří získávání nových dovedností a přizpůsobování se evropskému trhu práce, přičemž bude docházet ke zlepšování kvality a propojenosti mezi vzdělávacími institucemi a institucemi odborné přípravy v EU.

Kontext

Členské státy EU musejí disponovat kvalitním systémem vzdělávání a odborné přípravy, aby tak mohly reagovat na výzvy konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti. Tyto cíle jsou součástí lisabonského partnerství pro růst a zaměstnanost a též otevřené metody koordinace (DE) (EN) (FR) v oblasti sociálního začleňování a sociální ochrany. Na jarním zasedání Evropské rady ve dnech 23. a 24. března 2006 byl znovu vyzdvižen nejen jejich význam, ale také potřeba urychlovat tempo reforem.

Klíčové pojmy aktu
  • Účinnost „zahrnuje vztah mezi vstupy a výstupy v daném procesu. Systémy jsou účinné, pokud vstupy přinášejí maximální výstupy. Relativní účinnost se ve vzdělávacích systémech obvykle měří pomocí výsledků testů a zkoušek, zatímco jejich účinnost ve vztahu k širší společnosti a ekonomice se měří prostřednictvím míry návratnosti u jednotlivců a společnosti jako celku.“
  • Spravedlností se rozumí „míra, ve které mohou jednotlivci využívat vzdělávání a odborné přípravy, pokud jde o příležitosti, přístup, zacházení a výsledky. Spravedlivé systémy zaručují, že jsou výsledky vzdělávání a odborné přípravy nezávislé na sociálně ekonomickém zázemí a dalších faktorech, které vedou k znevýhodnění ve vzdělávání, a že zacházení odpovídá specifickým vzdělávacím potřebám jednotlivců.“

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Rada pro vzdělávání, mládež a kulturu na svém zasedání dne 13. a 14. listopadu 2006 přijala závěry k tomuto sdělení. Připomněla úlohu členských států a výhody spolupráce na evropské úrovni a podpořila potřebu průřezové spolupráce mezi odvětvími k zajištění účinnosti a spravedlnosti v oblasti celoživotního vzdělávání. Rada kromě toho, že uvítala sdělení Komise, prohlásila, že zásadní význam má kvalita jako společný cíl všech forem vzdělávání a odborné přípravy. To se týká nejen učení prostřednictvím vzdělávání nebo vzdělávacích činností, ale také schopnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy plnit individuální, sociální a ekonomické potřeby, posilovat spravedlnost a zlepšovat dobré podmínky.
Členské státy byly vyzvány, aby věnovaly více pozornosti optimalizaci zdrojů u systémů vzdělávání a odborné přípravy, a to tak, že uplatní zásady účinnosti a spravedlnosti a stanoví účinné reformní a investiční cíle, které se soustředí na předškolní vzdělávání, programy včasné intervence a systémy vzdělávání a odborné přípravy, které mohou být zdrojem spravedlnosti, kdy jsou zárukou přístupu ke vzdělání pro všechny. Rada se také zaměřila na potřebu kvalifikovaných zaměstnanců s přístupem k dalšímu vzdělávání. Dále je nutné dostatečné financování – ať už z veřejných nebo soukromých zdrojů – na vzdělávání a odbornou přípravu a na vzdělávání dospělých a další odborné vzdělávání a přípravu. Do vzdělávání a odborné přípravy musí být též více zapojen svět práce: podniky musejí být zapojeny do výzkumu a vývoje a zaměstnavatelé musejí disponovat aktivním partnerstvím s cílem rozvíjet dovednosti potřebné v hospodářství. V zájmu zajištění kvality, spravedlnosti a účinnosti v celém systému vzdělávání a odborné přípravy je zapotřebí podporovat postupy hodnocení a monitorování, studie a poskytování transparentních informací. Tak bude možné hodnotit výsledky reforem, úpravy a potřeby, které by z nich mohly vyplynout, a rozvoj metod a reálných postupů výuky a učení. Komise a členské státy se proto vyzývají, aby spolupracovaly s výzkumnými středisky a zohlednily tyto výsledky v rámci programů Společenství, zejména cíle programu Vzdělávání a odborná příprava 2010.

Poslední aktualizace: 14.12.2006
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky