EUROPA

PŘEHLED

Klíčové schopnosti pro celoživotní učení jsou definovány jako kombinace znalostí, dovedností a postojů odpovídajících určitému kontextu. Jsou nezbytné zejména pro osobní naplnění a rozvoj, sociální soudržnost, aktivní občanství a zaměstnání.

Klíčové schopnosti jsou zásadní ve společnosti založené na znalostech a jsou zárukou větší flexibility v pracovní síle, protože jí umožňují rychleji se přizpůsobit neustálým změnám ve stále více propojeném světě. Jsou také významným faktorem v inovaci, produktivitě a konkurenceschopnosti a přispívají k motivaci a spokojenosti pracovníků a kvalitě práce.

Klíčové schopnosti by měli získávat:

• mladí lidé na konci povinného vzdělání a přípravy, aby byli připraveni na dospělost, zejména na pracovní život, a vytvořili si základ pro další vzdělávání;
• dospělí lidé v průběhu svého života prostřednictvím procesu rozvoje a aktualizace dovedností.

Osvojování klíčových schopností je ve shodě se zásadou rovnosti a přístupu pro všechny. Tento referenční rámec se také vztahuje zejména na znevýhodněné skupiny, jejichž vzdělávací potenciál vyžaduje podporu. Mezi příklady takových skupin patří lidé s omezenými základními dovednostmi, lidé, kteří předčasně opustili školu, dlouhodobě nezaměstnaní, lidé se zdravotním postižením, migranti atd.

Osm klíčových schopností

Tento rámec definuje osm klíčových schopností a popisuje základní znalosti, dovednosti a postoje související s každou z těchto schopností. Jedná se o tyto klíčové schopnosti:

• komunikace v mateřském jazyce, což je schopnost vyjadřovat a tlumočit představy, myšlenky, pocity, skutečnosti a názory v písemné i ústní formě (poslouchat, mluvit, číst a psát) a vhodným a tvůrčím způsobem lingvisticky reagovat ve všech situacích sociálního a kulturního života;
• komunikace v cizích jazycích, která vyžaduje stejné základní dovednosti jako komunikace v mateřském jazyce, ale navíc vyžaduje pochopení jiných kultur a jejich zprostředkování. Úroveň osvojení bude záviset na několika faktorech a na schopnosti poslouchat, mluvit, číst a psát;
• matematická schopnost a základní schopnosti v oblasti vědy a technologií. Matematická schopnost je schopnost rozvíjet a používat matematické myšlení k řešení problémů v různých každodenních situacích, přičemž je důraz kladen na proces a činnost, jakož i na znalosti. Základními schopnostmi v oblasti vědy a technologií se rozumí zvládnutí, používání a uplatňování souboru znalostí a metod používaných k objasnění přírodních zákonů. Patří sem pochopení změn způsobených lidskou činností a občanská odpovědnost každého jedince;
• schopnost práce s digitálními technologiemi znamená jisté a kritické používání technologií informační společnosti (TIS), a tudíž předpokládá základní dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT);
• schopnost učit se souvisí s učením, schopností provádět tuto činnost a zorganizovat si učení, a to jak samostatně, tak v rámci skupin podle vlastních potřeb, a s povědomím o metodách a možnostech;
• sociální a občanské schopnosti. Sociální schopnosti zahrnují osobní, mezilidské a mezikulturní schopnosti a pokrývají všechny formy chování, které jedince připravují na jeho efektivní a konstruktivní účast na společenském a pracovním životě. Jsou úzce spjaty s osobním a společenským blahem. Je důležité rozumět pravidlům chování a zvykům v různých prostředích. Občanské schopnosti, zejména znalost sociálních a politických koncepcí a struktur (demokracie, spravedlnost, rovnost, občanství a občanská práva), jedince připravují na aktivní a demokratickou účast;
• smysl pro iniciativu a podnikavost je schopnost převádět myšlenky do praxe. Předpokládá tvořivost, schopnost zavádět novinky a nést rizika i plánovat a řídit projekty s cílem dosáhnout určitých cílů. Jedinec chápe souvislosti své práce a je schopen chopit se příležitostí, které vyvstanou. Je základem specifičtějších dovedností a znalostí, které potřebují osoby zabývající se sociálními nebo obchodními činnostmi. Mělo by sem patřit povědomí o etických hodnotách a podpora řádné správy;
• kulturní povědomí a vyjádření, což znamená uznání důležitosti tvůrčího vyjadřování myšlenek, zážitků a emocí různými formami (včetně hudby, divadelního umění, literatury a vizuálního umění).

Tyto klíčové schopnosti jsou na sobě vzájemně závislé a u každé z těchto schopností je kladen důraz na kritické myšlení, tvořivost, iniciativu, řešení problémů, hodnocení rizik, rozhodování a ovládání pocitů.

Evropský referenční rámec pro země Evropské unie (EU) a Komisi

Tyto klíčové schopnosti poskytují referenční rámec na podporu úsilí dosáhnout definovaných cílů, a to na vnitrostátní i evropské úrovni. Tento rámec je určen zejména politickým činitelům, poskytovatelům vzdělávání a odborné přípravy, zaměstnavatelům a samotným studujícím.

Pro země EU a jejich politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy je referenčním nástrojem. Země EU by se měly snažit zajistit:

• aby počáteční vzdělávání a odborná příprava nabízely všem mladým lidem způsoby, jak rozvíjet klíčové schopnosti na úroveň, která je připraví na dospělost a která bude základem pro další vzdělávání a pracovní život;
• aby byla učiněna příslušná opatření pro mladé lidi, kteří jsou znevýhodnění ve vzdělání, aby mohli uplatnit svůj vzdělávací potenciál;
• aby dospělí byli schopni rozvíjet a aktualizovat klíčové schopnosti po celý život a aby byla zvláštní pozornost věnována cílovým skupinám, jako jsou např. jedinci, kteří potřebují aktualizovat své dovednosti;
• odpovídající infrastrukturu pro další vzdělávání a odbornou přípravu dospělých, opatření zaměřená na zajištění přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě i na trh práce a podporu studujících zohledňující rozdílné potřeby a schopnosti;
• aby bylo vzdělávání dospělých a jejich odborná příprava jednotlivým občanům poskytováno logicky prostřednictvím úzkého propojení s příslušnými politikami.

Doporučení je základem pro akci na úrovni Společenství, zejména v rámci pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010 a obecněji v rámci programů Společenství v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. V tomto ohledu by Komise měla vyvinout zvláštní úsilí s cílem:

• pomáhat členským státům s rozvojem jejich systémů vzdělávání a odborné přípravy, za použití referenčního rámce pro usnadnění společného učení ve skupinách (tzv. peer learning) a výměnu osvědčených postupů, sledování vývoje a zpráv o dosaženém pokroku prostřednictvím zpráv o pokroku při pracovním programu Vzdělávání a odborná příprava 2010;
• používat při provádění programů Společenství pro vzdělávání a odbornou přípravu referenční rámec a zajistit, aby tyto programy podporovaly osvojování klíčových schopností;
• používat referenční rámec v souvisejících politikách Společenství (politiky zaměstnanosti a mládeže, a kulturní a sociální politiky) a rozvíjet vztahy se sociálními partnery a jinými organizacemi pracujícími v těchto oblastech;
• přezkoumat dopad referenčního rámce v souvislosti s pracovním programem Vzdělávání a odborná příprava 2010 do prosince 2010 a také získané zkušenosti a důsledky pro budoucnost.

Kontext

Díky svému průsečnému charakteru jsou klíčové schopnosti nezbytné. Poskytují přidanou hodnotu pro zaměstnanost, sociální soudržnost nebo mladé lidi (Evropský pakt mládeže), což vysvětluje význam celoživotního učení v souvislosti s přizpůsobením se změnám a integraci. Referenční kritéria, která umožňují posoudit zlepšení evropského výkonu, vedly ke zprávě v roce 2005 s rozdílnými výsledky.

V reakci na závěry Evropské rady na zasedání v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000, které byly zopakovány v obnovené lisabonské strategii v roce 2005 tvoří klíčové schopnosti část cílů pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010, sdělení Komise z roku 2001 o realizaci evropského prostoru celoživotního učení a následném usnesení Rady přijatém v roce 2002. Poslední dva zmíněné dokumenty předkládají zvláštní návrhy na učinění klíčových schopností prioritou pro všechny jazykové skupiny. Proto společná průběžná zpráva z roku 2004 o pokroku pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010 navrhovala vytvoření společných evropských referencí a zásad.