RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Boloňský proces: vytvoření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání

Cílem boloňského procesu je mimo jiné zajistit sblížení rozdílných systémů vysokoškolského vzdělávání s cílem vytvořit transparentnější systémy, a to na základě tří cyklů: titul/bakalář – magistr – doktor.

AKT

Boloňská deklarace (EN ) z 19. června 1999 – společná deklarace evropských ministrů školství (nebyla zveřejněna v Úředním věstníku).

PŘEHLED

Boloňská deklarace iniciovala Boloňský proces. Tento proces má zavést systém akademických titulů, které jsou snadno rozeznatelné a srovnatelné, podporují mobilitu studentů, učitelů a výzkumných pracovníků, zajišťují vysokou kvalitu výuky a začleňují do vysokoškolského vzdělávání evropský rozměr.

Srovnatelné akademické tituly a podpora mobility

Boloňská deklarace zahrnuje šest akcí:

  • systém akademických titulů, které lze snadno rozpoznávat a srovnávat. Zahrnuje zavedení společného dodatku k diplomu pro zvýšení transparentnosti;
  • systém založený v podstatě na dvou cyklech: první cyklus orientovaný na trh práce v délce nejméně tři roky a druhý cyklus (magisterský) podmíněný dokončením prvního cyklu;
  • systém akumulace a přenosu kreditů typu ECTS použitý v programu výměn Erasmus;
  • mobilita studentů, učitelů a výzkumných pracovníků: odstranění všech překážek bránících volnému pohybu;
  • spolupráce s ohledem na zajišťování kvality;
  • evropský rozměr ve vysokoškolském vzdělávání: zvýšit počet modulů a výuky a studijních oblastí, ve kterých má obsah, vedení či organizace evropský rozměr.

Reforma systémů vysokoškolského vzdělávání v Evropě

Každá země, která se připojila k Boloňské deklaraci, se dobrovolně rozhodla reformovat vlastní vzdělávací systém; tuto reformu není možné na vládách jednotlivých států ani na univerzitách vynucovat. Pokud jde o členské státy Evropské unie (EU), článek 165 Smlouvy o fungování Evropské unie říká, že Unie „přispívá k rozvoji kvalitního vzdělávání podporou spolupráce mezi členskými státy, a je-li to nezbytné, podporováním a doplňováním činnosti členských států“.

Nicméně členské státy zůstávají plně zodpovědné za obsah výuky a za organizaci vzdělávacích systémů a také za jejich kulturní a jazykové rozmanitosti. Činnost Unie je zaměřena na:

  • rozvoj evropského rozměru ve vzdělávání, zvláště výukou a šířením jazyků členských států;
  • podporu mobility studentů a učitelů, také prostřednictvím podpory akademického uznávání diplomů a započítáváním doby studia;
  • podporu spolupráce mezi vzdělávacími institucemi;
  • rozvoj výměny informací a zkušeností týkajících se otázek, které jsou společné vzdělávacím systémům členských států.

Pražské komuniké (EN ) ze dne 19. května 2001 – Na cestě k Evropskému prostoru vysokoškolského vzdělávání

Pražské komuniké přidalo k boloňskému procesu následující akce:

  • celoživotní učení, jako základní prvek Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA), pro zvýšení hospodářské konkurenceschopnosti;
  • zapojení vysokoškolských institucí a studentů; ministři zdůraznili význam zapojení univerzit i dalších vysokých škol a studentů do utváření konstruktivního prostoru EHEA;
  • podporovat atraktivitu EHEA mezi studenty v Evropě a v dalších částech světa.

Berlínské komuniké (EN ) ze dne 19. září 2003 – Realizace Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání

Na konferenci v Berlíně v roce 2003 ministři zodpovědní za vysokoškolské vzdělávání přijali komuniké, které zahrnovalo doktorská studia a synergie mezi EHEA a Evropským výzkumným prostorem (ERA) v boloňském procesu. Zdůraznili důležitost výzkumu a přípravy na výzkum a podporu jejich mezioborového charakteru pro zachování a zlepšení kvality vysokoškolského vzdělávání a v rámci posilování konkurenceschopnosti vysokoškolského vzdělávání obecně. Ministři vyzvali ke zvýšení mobility na doktorandské a postdoktorandské úrovni a vybídli příslušné instituce, aby rozšířily spolupráci v oblasti doktorských studií a při přípravě mladých výzkumných pracovníků.

Bergenské komuniké (EN ) ze dne 19. až 20. května 2005 – Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání – plnění cílů

Bergenské komuniké obsahovalo poznámku, že pokud jde o cíle boloňského procesu, bylo dosaženo významného pokroku. Do roku 2007 ministři chtěli dosáhnout pokroku v následujících oblastech:

  • zavádění standardů a směrnic pro zajišťování kvality obsažených ve zprávě ENQA (Evropská síť pro zajišťování kvality ve vysokoškolském vzdělávání);
  • vytváření národních rámců kvalifikací;
  • udělování a uznávání společných titulů, a to i na doktorské úrovni;
  • vytváření příležitostí pro flexibilní možnosti odborné přípravy ve vysokoškolském vzdělávání, včetně postupů pro uznávání předchozí praxe.

Londýnské komuniké (EN ) ze dne 18. května 2007 – K uskutečnění Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání: reakce na výzvy kladené globalizovaným světem

V období 2005 až 2007 se podařilo dosáhnout dobrého pokroku k uskutečnění EHEA. Nicméně stále zůstává mnoho výzev. Nyní je třeba se zaměřit na následující oblasti:

  • podpora mobility studentů i pedagogických pracovníků a vytvoření opatření pro hodnocení této mobility;
  • hodnocení účinnosti vnitrostátních strategií v oblasti sociálního rozměru vzdělávání;
  • vytvoření ukazatelů a údajů pro měření pokroku v oblasti mobility a sociálního rozměru;
  • prozkoumání způsobů, jak zlepšit zaměstnatelnost ve vztahu k systému studia založeného na třech cyklech a celoživotního učení;
  • zlepšení šíření informací o prostoru EHEA a jeho uznávání po celém světě;
  • další sledování pokroku směrem k EHEA a zpracování kvalitativní analýzy zaměřené na toto sledování.

Komuniké z Lovaně (EN ) ze dne 28. až 29. dubna 2009 – Boloňský proces 2020 – Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání v novém desetiletí

Toto komuniké obsahovalo poznámku, že v boloňském procesu bylo dosaženo pokroku a že od Boloňské deklarace v roce 1999 se EHEA dobře rozvíjí. Nicméně některé cíle je ještě nutné plně realizovat a řádně uplatňovat na evropské, vnitrostátní a institucionální úrovni. Komuniké následně uvedlo, že boloňský proces bude pokračovat i po roce 2010. Pro nové desetiletí byly stanoveny tyto priority:

  • poskytovat rovné příležitosti pro kvalitní vzdělávání – účast na vysokoškolském vzdělávání by se měla rozšířit; studentům ze znevýhodněných skupin by měly být poskytnuty potřebné podmínky pro účast;
  • rozšířit účast na celoživotním učení – je nutné zajistit dostupnost, kvalitu a také transparentnost informací v celoživotním učení. Související politiky by se měly provádět společně s národními rámci kvalifikací a prostřednictvím silných partnerství mezi všemi zúčastněnými stranami;
  • podporovat zaměstnatelnost – zúčastněné strany by měly spolupracovat na zvyšování počáteční kvalifikace a obnovování kvalifikované pracovní síly a také zlepšovat poskytování, dostupnost a kvalitu pracovního poradenství. Kromě toho by se měly dále podporovat pracovní praxe jako součást studijních programů a profesní příprava na pracovišti;
  • rozvíjet učení orientované na studenta a vzdělávací poslání – mělo by sem patřit vytváření mezinárodních referenčních bodů pro různé studijní obory a zlepšování kvality studijních programů;
  • propojit vzdělávání, výzkum a inovace – mělo by se prohloubit získávání dovedností pro výzkum, výzkum by měl být lépe integrován do doktorských programů a pro začínající výzkumné pracovníky by měl být vytvořen přitažlivější kariérní postup;
  • otevřít vysokoškolské instituce mezinárodnímu fóru – evropské instituce by měly dále internacionalizovat své činnosti a spolupracovat v globálním měřítku;
  • zvýšit příležitosti pro mobilitu a její kvalitu – do roku 2020 by 20 % absolventů mělo strávit část svých studií nebo odborné přípravy v zahraničí;
  • zlepšit shromažďování dat – data by se měla shromažďovat s cílem sledovat a hodnotit pokrok při plnění cílů boloňského procesu;
  • vytvořit mnohorozměrné nástroje pro zajištění transparentnosti – pro získání podrobných informací o vysokoškolských institucích a jejich programech by se měly ve spolupráci s klíčovými zúčastněnými stranami vytvořit nástroje pro zajištění transparentnosti. Tyto nástroje by měly být založeny na srovnatelných datech a správných ukazatelích a také by měly brát v úvahu principy boloňského procesu, zejména zajišťování kvality a uznávání;
  • zajistit financování – měla by se hledat nová a různá řešení financování, která by doplnila veřejné financování.

Budapešťsko-vídeňská deklarace (EN ) ze dne 12. března 2010 o Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání

Tato deklarace přišla na konci prvního desetiletí boloňského procesu a oficiálně zahájila Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (EHEA), který byl nastíněn v Boloňské deklaraci z roku 1999. Touto deklarací ministři:

  • přivítali Kazachstán jako 47. účastnickou zemi Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání;
  • zdůraznili specifickou povahu boloňského procesu, tj. jedinečné partnerství mezi veřejnými orgány, vysokoškolskými institucemi, studenty a pedagogickými pracovníky, společně se zaměstnavateli, agenturami pro zajišťování kvality, mezinárodními organizacemi a evropskými institucemi;
  • zdůraznili, že boloňský proces a výsledný Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání, které jsou jedinečnými příklady regionální, přeshraniční spolupráce ve vysokoškolském vzdělávání, vyvolaly značný zájem v dalších částech světa a přispěly ke zviditelnění evropského vysokého školství ve světě. Ministři také prohlásili, že se těší na zintenzivnění politického dialogu a spolupráce s partnery po celém světě;
  • přijali zjištění různých zpráv, které ukazují, že některé boloňské akční linie byly provedeny v různé míře a že nedávné protesty v některých zemích ukázaly, že boloňské cíle a reformy nebyly řádně provedeny a vysvětleny. Ministři slíbili, že budou naslouchat kritickým hlasům zaznívajícím mezi pedagogickými pracovníky a studenty;
  • zopakovali svůj závazek plně a řádně provádět dohodnuté cíle a program pro další desetiletí stanovené v Komuniké z Lovaně.

Ministři dále vyzdvihli následující body:

  • akademická svoboda a také autonomie a zodpovědnost vysokoškolských institucí jako zásady Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání;
  • klíčová úloha akademické komunity – vedoucích institucí, učitelů, výzkumných pracovníků, administrativních pracovníků a studentů – při realizaci Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání;
  • vysokoškolské vzdělávání jako veřejná odpovědnost, tj. vysokoškolské instituce by měly dostávat nezbytné zdroje v rámci, který vytvoří veřejné orgány a na který budou dohlížet;
  • je nutné zvýšit úsilí v sociálním rozměru s cílem poskytovat rovné příležitosti pro kvalitní vzdělávání a věnovat patřičnou pozornost znevýhodněným skupinám.

Ministři zodpovědní za vysokoškolské vzdělávání se dohodli, že se znovu setkají v Bukurešti ve dnech 26. až 27. dubna 2012.

Kontext

Dne 18. září 1988 při příležitosti uplynutí 900 let od založení Boloňské univerzity podepsali univerzitní rektoři dokument Magna Charta Universitatum (EN ). Domnívali se, že „budoucnost lidstva na konci tohoto tisíciletí závisí ve značné míře na kulturním, vědeckém a technickém rozvoji“. Univerzity toto poznání utvářejí.

Dne 25. května 1998 při příležitosti 800 let Pařížské univerzity přijali ministři zodpovědní za vysokoškolské vzdělávání v Německu, Francii, Itálii a Spojeném království Sorbonnskou deklaraci (EN ). Cílem této deklarace byla harmonizace architektury evropského systému vysokoškolského vzdělávání. Ministři zdůraznili, že „Evropa není pouze Evropou eura, bank a ekonomiky: musí být i Evropou znalostí“.

Boloňskou deklaraci ze dne 19. června 1999 podepsalo 30 evropských zemí, včetně 15 tehdejších členských států EU (Rakousko, Belgie, Německo, Dánsko, Řecko, Španělsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Švédsko, Spojené království) a také 10 zemí, které se k EU připojily 1. května 2004 (Kypr, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko). Dalšími signatáři deklarace byly Island, Norsko a Švýcarská konfederace a také Bulharsko a Rumunsko, které se staly členy EU 1. ledna 2007. Kazachstán se k boloňskému procesu připojil v březnu 2010.

Dnes se boloňského procesu účastní 47 zemí po tom, co naplnily podmínky a postupy pro přijetí (EN ). Signatářské země Evropské kulturní úmluvy (EN) (FR), která byla podepsána 19. prosince 1954 pod záštitou Rady Evropy, jsou způsobilé ke členství v EHEA, pokud prohlásí, že mají záměr začlenit cíle boloňského procesu do svého systému vysokoškolského vzdělávání. Jejich žádost o členství musí obsahovat informace o tom, jak budou provádět zásady a cíle.

Boloňský proces je v souladu s cíli strategií Vzdělávání a odborná příprava 2020 a Evropa 2020.

Poslední aktualizace: 09.04.2010

Viz také

  • Internetové stránky Generálního ředitelství Evropské komise pro vzdělávání a kulturu o boloňském procesu (EN) a vysokoškolském vzdělávání v Evropě (DE) (EN) (FR).
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky