RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Usnesení Evropské rady o koordinaci hospodářské politiky (1997)

Evropská rada dává najevo formální závazek respektovat ustanovení Smlouvy, pokud jde o sledování a koordinaci hospodářských politik, a posiluje koordinaci v praxi, a to jak mezi členskými státy, které budou sdílet jednotnou měnu (mimo jiné zřízením neformální Euroskupiny), tak mezi těmito státy a členskými státy, které se měnové unie neúčastní.

AKT

Usnesení Evropské rady o koordinaci hospodářských politik ve třetí etapě hospodářské a měnové unie a k článkům 111 a 113 Smlouvy o ES (Úř. věst. C 35 ze dne 2.2.1998)

PŘEHLED

Členské státy eurozóny budou sdílet jednotnou měnovou politiku a jednotný směnný kurz, zatímco ostatní hlediska hospodářské politiky budou i nadále spravována na vnitrostátní úrovni. Bude nezbytný bližší dohled ze strany Společenství a koordinace hospodářských politik mezi členskými státy eurozóny, a to do té míry, že vnitrostátní ekonomický vývoj bude mít vliv na měnové podmínky v eurozóně.

Všechny členské státy, včetně těch, které dosud do eurozóny nevstoupily, musí být zahrnuty do koordinace hospodářských politik, protože jsou všechny účastníky jednotného trhu a mohou se rovněž podílet na novém mechanismu směnných kurzů.

Posílený dohled a koordinace by měly zahrnovat tyto oblasti:

  • makroekonomický vývoj v členských státech a vývoj směnného kurzu eura;
  • stavy rozpočtů a rozpočtové politiky;
  • strukturální politiky na trhu práce, výrobků a služeb, jakož i vývojové tendence nákladů a cen.

Koordinace se musí řídit zásadou subsidiarity.

Pro zajištění hladkého fungování hospodářské a měnové unie (EMU) by hlavní směry hospodářské politiky měly být konkrétnější a více zohledňovat specifika konkrétních členských států a měly by se více zaměřit na opatření ke zlepšení růstového potenciálu a vytváření pracovních míst.

Členské státy by se měly zavázat k ucelené a rychlé výměně informací o hospodářském vývoji a politických záměrech s přeshraničním dopadem, a to i v případě, že nehrozí zhoršení rozpočtové situace. Rada by pak mohla rozhodněji směřovat doporučení členským státům, jejichž hospodářské politiky nejsou v souladu s hlavními směry.

Ústřední a určující postavení z hlediska ekonomické koordinace a rozhodovacího procesu náleží Radě pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN). Vždy, když se projednávají otázky společného zájmu, budou o nich jednat ministři všech členských států. Ministři členských států zapojených do eurozóny se však mohou scházet neformálně, aby mezi sebou diskutovali o otázkách spojených s jejich společnou konkrétní odpovědností za jednotnou měnu (toto uskupení ministrů se obvykle schází den před zasedáním Rady ECOFIN).

Vzhledem k tomu, že Rada musí sledovat vývoj směnného kurzu eura, je důležité, aby si mohla vyměňovat názory a informace s Evropskou centrální bankou (ECB). Ve výjimečných případech pak může formulovat obecné pokyny pro kurzovou politiku ve vztahu k měnám mimo ES.Těmito pokyny nesmí být překročena nezávislost Evropského systému centrálních bank (ESCB) a musejí být v souladu s jeho hlavním cílem, a to udržení cenové stability.

Rada rozhoduje o postoji Společenství v otázkách zvláštního významu pro hospodářskou a měnovou unii v souvislosti jak s dvoustrannými vztahy se třetími zeměmi, tak s postupy v mezinárodních organizacích či neformálních mezinárodních uskupeních. Hlasování se mohou účastnit pouze členské státy eurozóny.

Rada a Evropská centrální banka zastupují Společenství na mezinárodní úrovni v souladu s rozdělením pravomocí stanoveným ve Smlouvě.
Ve věci témat hospodářské politiky vyjma měnové a kurzové politiky členské státy i nadále předkládají své politiky mimo rámec Společenství, přičemž plně zohlední zájem Společenství.
Při zastupování v mezinárodních organizacích je potřeba zohledňovat pravidla těchto organizací. Například členy Mezinárodního měnového fondu (MMF) mohou být jen státní útvary.

S ohledem na rozdělení povinností stanovených ve Smlouvě bude k harmonickému hospodářskému vývoji Společenství zapotřebí nepřetržitého dialogu mezi Radou a ECB, za účasti Komise a při dodržení všech hledisek nezávislosti ESCB.
Hospodářský a finanční výbor poskytne rámec, ve kterém je možné dialog připravovat a pokračovat v něm na úrovni vyšších úředníků.

Poslední aktualizace: 30.06.2006
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky