RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 22 jazycích
Nové jazyky:  BG - CS - ET - LV - LT - HU - MT - PL - RO - SK - SL

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Požadavky na rozpočtové rámce členských států

Tato směrnice stanoví podrobná pravidla týkající se rozpočtových rámců členských států. Pravidla jsou součástí rámce rozpočtového dohledu Evropské unie (EU). Jejich cílem je přispívat k tomu, aby členské státy dodržovaly závazky, které pro ně vyplývají z paktu stability a růstu.

AKT

Směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (Úřední věstník L 306 ze dne 23.11.2011)

PŘEHLED

Tato směrnice se použije na vnitrostátní rozpočtové rámce členských států. Rozpočtové rámce uvádějí soubor opatření, pravidel a orgánů, které tvoří základ pro provádění rozpočtových politik vládních institucí členských států.

Směrnice tak stanovuje pravidla, která se použijí na určité prvky rozpočtových rámců, zejména:

  • systémy rozpočtového účetnictví a statistického výkaznictví;
  • pravidla a postupy pro přípravu prognóz při plánování rozpočtu;
  • numerická fiskální pravidla specifická pro danou zemi, jako například limity dluhu nebo schodku veřejných financí;
  • střednědobý rozpočtový rámec.

Systém rozpočtového účetnictví a statistického výkaznictví

Členské státy musí mít systémy veřejných účtů, které komplexně a konzistentně pokrývají všechny subsektory sektoru vládních institucí.

Tyto systémy veřejných účtů umožňují členským státům zajistit včasné a pravidelné zveřejňování fiskálních údajů pro všechny vládní instituce.

Uvedené vnitrostátní systémy veřejných účtů v členských státech podléhají vnitřní kontrole a nezávislému auditu.

Prognózy fiskálního plánování

Členské státy staví své fiskální plánování na realistických makroekonomických a rozpočtových prognózách. Tyto prognózy obsahují zejména vývoj hlavních fiskálních proměnných při odlišných předpokladech týkajících se tempa růstu a úrokových sazeb.

Členské státy zveřejní oficiální makroekonomické a rozpočtové prognózy, včetně metodik a příslušných parametrů, na nichž jsou tyto prognózy založeny. Také určí, která instituce je za vypracování těchto prognóz odpovědná.

Prognózy členských států se následně porovnávají s prognózami vypracovanými Komisí. Komise také zveřejní metodiky, předpoklady a příslušné parametry, z nichž vycházejí její makroekonomické a rozpočtové prognózy. Podstatné rozdíly mezi prognózou členských států a prognózou Komise musejí být popsány a odůvodněny.

Numerická fiskální pravidla

Rozpočtový dohled EU vychází z numerických fiskálních pravidel, která jsou specifická pro každý členský stát. Cílem těchto pravidel je zamezit vzniku nadměrného schodku veřejných financí a vysokého dluhu.

Numerická fiskální pravidla specifická pro danou zemi obsahují vymezení následujících prvků:

  • stanovení cíle a oblasti působnosti pravidel;
  • účinné a včasné monitorování souladu s pravidly na základě spolehlivé a nezávislé analýzy provedené nezávislými subjekty nebo subjekty, které jsou ve vztahu k fiskálním orgánům členských států funkčně samostatné;
  • důsledky nedodržení pravidel.

Střednědobý rozpočtový rámec

Členské státy vytvoří střednědobý rozpočtový rámec. Tento rámec se definuje jako soubor vnitrostátních rozpočtových postupů, které rozšiřují časový horizont pro tvorbu fiskální politiky nad rámec ročního plánování rozpočtu. Na jeho základě se stanoví přijetí nejméně tříletého horizontu fiskálního plánování. Rozpočtový rámec zahrnuje postupy stanovení těchto položek:

  • komplexních a transparentních víceletých rozpočtových cílů týkajících se například schodku sektoru vládních institucí nebo dluhu;
  • projekcí pro každou hlavní položku výdajů a příjmů sektoru vládních institucí;
  • popisu plánovaných střednědobých politik s dopadem na sektor vládních institucí;
  • hodnocení, jakým způsobem mohou plánované politiky ovlivnit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Kontext

Pakt o stabilitě a růstu je soubor pravidel, kterým se zavádí hospodářský a rozpočtový dohled nad členskými státy EU. Jeho cílem je zajistit hospodářskou a finanční stabilitu EU.

Členské státy musí provádět zdravou rozpočtovou politiku, aby se vyhnuly vzniku nadměrných schodků veřejných financí, jež by mohly ohrozit hospodářskou a finanční stabilitu EU.

V roce 2011 prošel pakt o stabilitě a růstu rozsáhlou reformou. Nově přijatá opatření tvoří významnou etapu k zajištění rozpočtové disciplíny, k podpoře stability hospodářství v Evropě a k prevenci nové krize v Unii.

Pakt o stabilitě a růstu zahrnuje šest legislativních aktů, které vstoupily v platnost dne 13. prosince 2011:

ODKAZY

AktVstup v platnostLhůta pro provedení v členských státechÚřední věstník
Směrnice 2011/85/EU

13. 12. 2011

Úř. věst. L 306 ze dne 23. 11. 2011

Poslední aktualizace: 17.02.2012
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky