RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Evropská centrální banka (ECB)

Evropská centrální banka (ECB) byla založena 1. června 1998. Má právní subjektivitu a je naprosto nezávislá na vnitrostátních a evropských institucích. ECB zajišťuje řádný chod Evropské unie po stránce hospodářské a měnové, protože řídí Evropský systém centrálních bank (ESCB). Jejím hlavním posláním je udržovat cenovou stabilitu a určovat měnovou politiku Unie.

AKT

Protokol o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, který je připojen k Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie (Úřední věstník C 83, 30. 3. 2010).

PŘEHLED

Tento protokol stanoví povinnosti rozhodovacích orgánů Evropské centrální banky (ECB), která řídí Evropský systém centrálních bank (ESCB). Protokol také vysvětluje cíle a poslání ESCB. Jedná se o protokol, který byl připojen k Smlouvě o Evropské unii (EU) a Smlouvě o fungování Evropské unie a který tvoří právní základ ECB a ESCB.

Evropský systém centrálních bank (ESCB)

Evropský systém centrálních bank tvoří Evropská centrální banka a národní centrální banky členských států. Hlavním cílem tohoto systému je udržovat cenovou stabilitu v EU. Jeho základní úkoly proto jsou:

  • vymezovat a provádět měnovou politiku Unie;
  • provádět devizové operace;
  • držet a spravovat oficiální devizové rezervy členských států;
  • podporovat plynulé fungování platebních systémů.

ESCB je řízen rozhodovacími orgány ECB. ECB je tedy pověřena naplňovat svou činností cíle ESCB. Nedílnou součástí ESCB jsou národní centrální banky členských států. Jednají ve shodě s hlavními směry a pokyny vydanými ECB.

Připomeňme, že ESCB sdružuje ECB a národní centrální banky všech členských států bez ohledu na to, jestli jsou součástí eurozóny. Protokol se zmiňuje i o Eurosystému, který sdružuje ECB a národní centrální banky pouze těch členských států, jejichž měnou je euro. Cílem Eurosystému je tedy vymezovat a provádět měnovou politiku eurozóny.

Evropská centrální banka (ECB)

Evropskou centrální banku řídí tři orgány:

  • Rada guvernérů: Rada guvernérů se skládá z členů Výkonné rady a z guvernérů národních centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro. Je nejvyšším rozhodovacím orgánem ECB. Přijímá obecné zásady a činí rozhodnutí nezbytná pro zajištění plnění úkolů ESCB. Jejím hlavním úkolem je určovat měnovou politiku eurozóny. Za tím účelem může například stanovovat úrokové sazby, za které si komerční banky mohou půjčovat peníze od své centrální banky.
  • Výkonná rada: Výkonná rada se skládá z prezidenta, viceprezidenta a dalších čtyř členů. Členové Výkonné rady jsou jmenováni Evropskou radou. Výkonná rada provádí měnovou politiku, jak ji stanoví Rada guvernérů. V tomto směru dává Výkonná rada nezbytné pokyny národním centrálním bankám. Také odpovídá za přípravu zasedání Rady guvernérů a stará se o běžné vedení ECB.
  • Generální rada: Generální rada se skládá z prezidenta a viceprezidenta ECB a z guvernérů národních centrálních bank všech členských států Unie. Sdružuje tedy guvernéry centrálních bank členských států bez ohledu na to, jestli přijaly euro za svou měnu či nikoliv. Generální rada se považuje za třetí rozhodovací orgán ECB, i když její rozhodovací pravomoci jsou menší. Jejím úkolem je zvláště přispívat k plnění poradních funkcí ECB. Také je pověřena shromažďováním statistických informací, podáváním zpráv o činnosti ECB atd.

Pravomoci ECB

Hlavním úkolem ECB je zajišťovat plnění cílů ESCB. Jedná ve vzájemné shodě s národními centrálními bankami členských států. Je to však ona, kdo stanovuje podmínky, za kterých mohou národní centrální banky zasahovat.

V rámci ESCB zahrnují měnové funkce ECB a národních centrálních bank zejména:

  • vydávání bankovek a ražbu mincí: pouze ECB je oprávněna povolovat vydávání bankovek v eurozóně. Členské státy mohou razit mince, ale ECB musí předem povolit objem emise;
  • otevírání účtů úvěrovým institucím, veřejnoprávním subjektům a jiným účastníkům trhu v ECB a národních centrálních bankách;
  • operace na volném trhu, například když ECB nebo národní centrální banky obchodují na finančních trzích s pohledávkami formou výpůjček či půjček;
  • úvěrové operace s úvěrovými institucemi a s ostatními účastníky trhu;
  • dohled nad tím, aby úvěrové instituce usazené v členských státech udržovaly na účtech u ECB a u národních centrálních bank minimální rezervy;
  • vydávání nařízení proto, aby byly zajištěny účinné a spolehlivé zúčtovací a platební mechanismy;
  • mezinárodní vztahy s centrálními bankami a finančními institucemi ve třetích zemích a s mezinárodními organizacemi.

Finanční a obecná ustanovení

Protokol obsahuje několik finančních ustanovení o ESCB. Jedná se například o ustanovení týkající se účetní uzávěrky, auditu účetnictví, základního kapitálu ECB, klíče pro upisování základního kapitálu, převodu devizových rezerv na ECB atd.

Evropská centrální banka je oprávněná vydávat nařízení (přímo použitelná ve všech členských státech) nebo přijímat rozhodnutí (závazná pro adresáta) potřebná k plnění úkolů definovaných v tomto protokolu. Nadto může vydávat doporučení a přijímat stanoviska (která nemají právní závaznost).

Soudní dvůr EU (SDEU) zajišťuje soudní kontrolu jednání nebo opomenutí ECB. Spory mezi ECB na jedné straně a jejími věřiteli, dlužníky či jakoukoli jinou osobou na straně druhé rozhodují příslušné vnitrostátní soudy, není-li dána pravomoc SDEU. ECB podléhá úpravě odpovědnosti podle článku 340 Smlouvy o fungování EU. ECB požívá na území členských států výsad a imunit nezbytných pro plnění svých úkolů za podmínek stanovených v Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie.

ECB má na základě dohody hlav států nebo předsedů vlád členských států sídlo ve Frankfurtu nad Mohanem (Německo).

ODKAZY

AktVstup v platnostProvedení v členských státechÚřední věstník

Protokol č. 4 o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky

Úř. věst. C 83,

30. 3. 2010

Tento přehled se vydává pro informaci. Jeho cílem není interpretovat nebo nahradit referenční dokument, který i nadále představuje jediný právně závazný základ.

Poslední aktualizace: 07.01.2011

Viz také

Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky