RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Zasedání Evropské rady v Madridu

Evropská rada, která zasedala v Madridu ve dnech 15. a 16. prosince 1995, potvrdila, že třetí fáze Hospodářské a měnové unie (HMU) bude zahájena dne 1. ledna 1999, přičemž budou dodržena konvergenční kritéria (DA) (DE) (EL) (EN) (ES) (FR) (IT) (NL) (PT) (FI) (SV), harmonogram, protokoly a postupy stanovené ve Smlouvě o Evropské unii.

NÁZEV JEDNOTNÉ MĚNY

Název nové měny je důležitou součástí příprav na přechod k jednotné měně, neboť částečně předurčuje souhlas veřejnosti s Hospodářskou a měnovou unií. Evropská rada dospěla k závěru, že název měny by měl být stejný ve všech úředních jazycích Evropské unie s přihlédnutím k existenci různých typů abecedy; měl by být jednoduchý a symbolizovat Evropu.

Evropská rada se proto rozhodla, že počínaje třetí fází se evropská měna bude nazývat „euro“. Jedná se o úplný název, nikoli o předponu, která by předcházela názvům národních měn.

Označení „euro“ se bude používat místo obecného názvu ECU používaného ve Smlouvě pro označení evropské měnové jednotky. Vlády patnácti členských států se společně dohodly, že toto rozhodnutí je dojednaným a konečným výkladem ustanovení Smlouvy.

SCÉNÁŘ ZAVÁDĚNÍ JEDNOTNÉ MĚNY

Ve snaze definitivně vyjasnit proces zavádění jednotné měny schválila Evropská rada scénář zavádění jednotné měny na základě návrhu, který na její žádost vypracovala Rada po konzultacích s Komisí a Evropským měnovým institutem.

Tento scénář dbá na transparentnost procesu, posiluje jeho důvěryhodnost a zdůrazňuje jeho nevratnost. Jeho cílem je zajistit potřebnou právní jistotu, co nejvíce snížit náklady na přechod a zabránit narušování hospodářské soutěže. Scénář obsahuje konkrétní opatření, která budou přijímána dle přesného harmonogramu, což je informace nezbytná pro hospodářské subjekty, aby se mohly přizpůsobit zavádění jednotné měny.

Tento vzorový scénář je rozdělen do tří etap, které proběhnou postupně a s ohledem na přizpůsobivost uživatelů.

Etapa A: zahájení Hospodářské a měnové unie

Rada ve složení hlav států a předsedů vlád, která se sejde ve dnech 1. a 2. května 1998, určí v souladu s postupem stanoveným ve Smlouvě členské státy, které dosáhly dostatečně vysokého stupně konvergence pro účast v HMU. Pro tento „průběžný přezkum“ se použijí údaje za rok 1997. V květnu 1998 oznámí Rada ECOFIN bilaterální parity mezi zúčastněnými měnami. Nicméně teprve dne 31. prosince 1998 bude zveřejněn konečný přepočítací koeficient pro přepočet národních měn na euro.

Jakmile bude znám seznam zúčastněných zemí, musí vlády těchto členských států jednomyslně přijmout určitá právní ustanovení a jmenovat výkonnou radu Evropské centrální banky (ECB). Poté bude zřízena ECB a Evropský systém centrálních bank (ESCB).

Následně budou definovány podmínky pro provádění jednotné měnové a kurzové politiky a bude moci začít výroba euromincí a eurobankovek. Mince budou v hodnotě od 0,01 do 2 EUR, bankovky budou v hodnotě od 5 do 500 EUR.

Během celé této etapy bude v zúčastněných zemích celý hospodářský systém nadále fungovat na základě národních měn. Nicméně přípravy na přechod na euro budou stále intenzivnější, zejména ve státní správě a ve finančních institucích.

Etapa B: skutečné spuštění Hospodářské a měnové unie

Dne 1. ledna 1999 byla zahájena etapa B (neboli třetí fáze HMU), přičemž k tomuto dni byly definitivně stanoveny přepočítací koeficienty pro vztah mezi národními měnami zúčastněných zemí a pro vztah těchto měn k euru. Tato etapa trvá tři roky.

Posléze se euro stane plnohodnotnou měnou a jeho vnější hodnota bude odpovídat oficiální košové jednotce ECU, která v tom okamžiku přestane existovat.

Začne také fungovat ESCB, jehož členy jsou ECB a centrální banky členských států. Tento systém definuje a řídí jednotnou měnovou a kurzovou politiku v eurech (stanovení krátkodobých úrokových sazeb, intervence vzhledem k dolaru a k jenu atd.). Přestanou se stanovovat směnné kurzy pro měny zúčastněných států.

Systémy pro platby vysoké hodnoty (mezibankovní, peněžní, devizové a finanční trhy), zejména systém TARGET spravovaný ESBC, fungují v eurech. Nové emise státních dluhopisů se rovněž provádějí v eurech.

Během této etapy ovšem euro funguje jen v bezhotovostní podobě a v oběhu zůstávají bankovky a mince jednotlivých národních měn. Hlavní systémy maloobchodních plateb (převody, platební karty, šeky atd.) jsou přizpůsobeny tak, aby mohly fungovat v eurech. Používání eura již bude možné, nikoliv však povinné.

Etapa C: zavedení jednotné měny

Počínaje 1. lednem 2002 budou eurobankovky a euromince v oběhu paralelně s bankovkami a mincemi národních měn. Eurobankovky a euromince budou mít status zákonného platidla a bankovky a mince národních měn budou postupně stahovány z oběhu.

Veškeré peněžní transakce se budou uvádět v eurech. Odkazy na národní měny ve smlouvách budou převedeny na eura podle pevně stanoveného přepočítacího koeficientu, aniž by se jinak měnily smluvní podmínky a ustanovení (kontinuita smluv).

Tato etapa potrvá jen po nezbytně dlouhou dobu, aby se pro uživatele minimalizovaly komplikace plynoucí z příliš dlouhého současného oběhu dvou měn. Členské státy mohou rozhodnout o zkrácení tohoto období. Každopádně nejpozději k 1. červenci 2002 již nebude možné používat mince a bankovky národních měn ke splnění platební povinnosti a přestanou být platebním prostředkem.

Tím bude završen proces přechodu na jednotnou měnu: od tohoto dne budou všechna hospodářství zúčastněných zemí fungovat výlučně v eurech. Po určitou dobu bude ještě možné bezplatně měnit původní bankovky a mince národních měn v centrálních bankách členských států.

Poslední aktualizace: 20.06.2006
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky