RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 23 jazycích
Nové jazyky:  BG - CS - ET - GA - LV - LT - HU - MT - PL - RO - SK - SL

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Zavádění eura: konvergenční kritéria

Dříve, než členský stát může přijmout euro jakožto jednotnou měnu, musí splnit určité ekonomické a finanční podmínky, které se také nazývají konvergenční kritéria. Tato kritéria jsou čtyři:

  • cenová stabilita;
  • stav veřejných financí;
  • zapojení do mechanismu směnných kurzů evropského měnového systému;
  • konvergence úrokových sazeb.

Pokud tedy členský stát kandiduje na přijetí eura, Rada Evropské unie ověřuje, zda tento stát všechna čtyři kritéria splňuje. Pokud ano, přijme Rada rozhodnutí, kterým členskému státu povolí přijetí eura a v němž podrobně uvede výsledky, kterých stát v plnění čtyř konvergenčních kritérií dosáhl.

Cenová stabilita

Členské státy musejí vykazovat trvalou cenovou stabilitu. Plnění tohoto kritéria Rada ověřuje sledováním míry inflace v daném členském státě po dobu jednoho roku. Poté ji porovná s mírou inflace ve třech členských státech, které mají v oblasti cenové stability nejlepší výsledky. Kritérium cenové stability je splněno, pokud míra inflace v kandidátském členském státě nepřesáhne míru inflace ve třech nejlepších státech o více než 1,5 %.

Stav veřejných financí

Kandidátský členský stát musí mít udržitelné veřejné finance. To znamená, že rozpočet členského státu nesmí vykazovat příliš vysoký deficit.

Zapojení do mechanismu směnných kurzů evropského měnového systému

Evropský mechanismus směnných kurzů je mechanismus směnných kurzů mezi eurem a měnami členských států, které euro nepřijaly. Jeho hlavním účelem je stabilizovat evropské devizové kurzy, aby nedocházelo k příliš velkému kolísání mezi hodnotou eura a hodnotou ostatních měn členských států.

Členský stát, který kandiduje na přijetí eura, se musí tohoto evropského mechanismu směnných kurzů účastnit alespoň po dobu dvou let. Kromě toho nesmí být kurz jeho měny po tuto dobu vystaven silným tlakům.

Konvergence dlouhodobých úrokových sazeb

Dlouhodobé úrokové sazby se vypočítávají na základě půjček členských států, tzn. jimi vydaných dluhopisů nebo obdobných cenných papírů.

Dlouhodobá úroková sazba členského státu, který kandiduje na přijetí eura, se poté porovnává s referenční hodnotou. Ta se získá výpočtem průměru dlouhodobých úrokových sazeb tří členských států EU, které vykazují nejlepší výsledky v oblasti cenové stability. Aby kandidátský členský stát tomuto kritériu vyhověl, nesmí referenční hodnotu překročit o více než 2 %.

Konvergenční zprávy

Na členské státy, které konvergenční kritéria nesplňují, se vztahuje výjimka ze třetí fáze hospodářské a měnové unie. Evropská komise a Evropská centrální banka o těchto státech vypracují alespoň každé dva roky konvergenční zprávu. V této zprávě se posuzuje, jakého pokroku členský stát ve vztahu ke konvergenčním kritériím dosáhl.

Na Dánsko a Spojené království se vztahuje výjimka ze třetí fáze hospodářské a měnové unie. Tyto dva členské státy v současné době přijetí eura neplánují. Povinnosti spojené s konvergenčními kritérii pro ně tedy neplatí.

Kontext

Právním základem pro konvergenční kritéria je článek 140 Smlouvy o fungování Evropské unie (EU) a těmito kritérii se zabývá také protokol č. 13 k zakládajícím smlouvám EU.

Poslední aktualizace: 15.10.2010
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky