RSS
Abecední rejstřík
Tato stránka je k dispozici v 15 jazycích
Nové jazyky:  CS - HU - PL - RO

We are migrating the content of this website during the first semester of 2014 into the new EUR-Lex web-portal. We apologise if some content is out of date before the migration. We will publish all updates and corrections in the new version of the portal.

Do you have any questions? Contact us.


Iniciativa na pomoc vysoce zadluženým chudým zemím (HIPC)

Iniciativa na pomoc vysoce zadluženým chudým zemím (HIPC) (EN) (ES) (FR) je mezinárodní mechanismus pro odpuštění dluhu, který nejchudším zemím poskytuje zvláštní pomoc. Byla zahájena na vrcholné schůzce G7 ve francouzském Lyonu v roce 1996 na základě návrhu Světové banky (EN) (ES) (FR) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) (EN) (ES) (FR). Má plnou podporu Evropské unie a jejích členských států. V návaznosti na vrcholnou schůzku G7 v německém Kolíně nad Rýnem v roce 1999 byla přezkoumána a posílena a od té doby se nazývá „posílená iniciativa HIPC“. Původně byla plánována na dva roky, nicméně později byla čtyřikrát prodloužena (v letech 1998, 2000, 2002 a 2004). Poslední prodloužení ovlivní počet způsobilých zemí, který by mohl vzrůst na přibližně 50 zemí.

Cíl

Hlavním cílem iniciativy je snížení zadluženosti chudých zemí na přijatelnou úroveň. Jedná se o velký pokrok, díky němuž má v rámci snižování dluhu dojít i k jeho odpuštění. To má zajistit, že potřebné restrukturalizace a rozvoj konkrétní země nebudou ohroženy kvůli dluhové službě za dluhy, jejichž výše je nadále neudržitelná. Vysoce zadlužené chudé země mají rovněž povinnost navrhovat jasně definované strategie snižování chudoby. Iniciativa zahrnuje několik aspektů: odpuštění / prominutí dluhu a reformu strukturální a sociální politiky se zvláštním důrazem na základní zdravotnické a vzdělávací služby. Je to poprvé, kdy se na iniciativě podílejí všechny kategorie věřitelů: bilaterální, multilaterální a obchodní.

Financování iniciativy HIPC

Celkové náklady na pomoc poskytovanou 28 zemím, které dosáhly „rozhodujícího bodu“, a 13 zemím, kterým by mohl být dluh odpuštěn na základě posílené iniciativy na pomoc vysoce zadluženým chudým zemím, se odhadují na přibližně 61 miliard dolarů v čisté současné hodnotě roku 2004. Financování pomoci je takřka rovnoměrně rozděleno mezi dvě hlavní kategorie věřitelů:

  • Bilaterální a obchodní věřitelé
    Do této kategorie patří jednotlivé národní vlády a soukromé společnosti;
  • Multilaterální věřitelé
    Jedná se o multilaterální banky (např. Světová banka a MMF) a o regionální finanční instituce (např. Africká rozvojová banka).

O odpuštění dluhu se souhlasem multilaterálních finančních institucí se obvykle jedná v rámci Svěřeneckého fondu HIPC, který spravuje Světová banka. Tento fond je tvořen příspěvky jednotlivých multilaterálních a bilaterálních institucí. Významnou měrou se na něm podílí Evropská unie.

Způsobilé země

Iniciativa má pomoci zemím, které nejsou schopny snížit svůj dluh na udržitelnou úroveň jen pomocí tradičních mechanismů restrukturalizace a snižování dluhu. Tyto země musejí plnit programy změn podporované Světovou bankou a MMF a zavádět strategii snižování chudoby. To má zajistit, aby výhody plynoucí ze zvláštní pomoci poskytované iniciativou HIPC byly využity ve prospěch rozvoje těchto zemí. Přesná kritéria způsobilosti jsou popsána níže.

V listopadu 2001 bylo více než 40 zemí, mezi něž patří i některé země Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT), zařazeno mezi silně zadlužené chudé země, přestože ne všechny jsou zatím způsobilé k využití pomoci poskytované iniciativou HIPC a nestanou se způsobilými automaticky.

Fáze iniciativy HIPC

Iniciativa HIPC se skládá ze dvou hlavních fází. V první fázi musejí země přijmout určitá opatření, aby se mohly ucházet o prozatímní odpuštění dluhové služby (rozhodující bod). Poté, co získají nárok na prozatímní odpuštění dluhu, musejí ještě zavést určitá opatření a splnit určité podmínky, aby mohly obdržet úplnou pomoc (konečný bod). Celý proces je velmi pružný, protože není dána délka trvání jednotlivých fází.

První fáze: směřuje k rozhodujícímu bodu

Před získáním pomoci v rámci iniciativy HIPC musejí země normalizovat své vztahy s multilaterálními institucemi a dospět k dohodě o splátce případných nedoplatků. Poté připraví své programy změn a reforem, které musí schválit MMF a Světová banka. Nakonec musejí prokázat, že při provádění programů dosáhly uspokojivých výsledků. Musejí rovněž přijmout dokument o strategii snižování chudoby. Během první fáze mají země žádající o pomoc nárok na „tradiční“ odpuštění dluhu, které se dojednává formou dohod s bilaterálními věřiteli v Pařížském klubu.

Po ukončení této fáze se provede analýza zbývajícího dluhu s cílem vyhodnotit udržitelnost výše vnějšího dluhu země a stanovit, zda je země způsobilá pro účast na iniciativě HIPC. Jedná se o „rozhodující bod“. Rozhodnutí se nepřijímá na základě nominální výše vnějšího dluhu země, nýbrž na základě „čisté současné hodnoty“ dluhu, která zohledňuje i jiné faktory důležité pro stanovení skutečné zátěže. Dluh se považuje za neudržitelný, jestliže je o více než 150 % vyšší než příjmy z vývozu. V konkrétních případech některých velmi otevřených ekonomik, u nichž samotné vnější faktory nepostačují k získání přesného obrázku o dopadu dluhu na rozpočet, může být tento podíl i nižší než 150 % za předpokladu, že země splňuje určité podmínky.

Je zvykem, že během tohoto období bilaterální a obchodní věřitelé vytvoří nový splátkový kalendář pro dluhopisy blížící se k datu splatnosti, čímž dojde ke snížení čisté současné hodnoty dluhu vůči těmto dvěma kategoriím věřitelů o 90 %. Světová banka a MMF nabízejí možnost „prozatímní pomoci“, k níž se hodlají připojit i mnozí jiní multilaterální věřitelé.

Druhá fáze: směřující ke konečnému bodu

Poté, co je země uznána za způsobilou k přijetí pomoci v rámci iniciativy, má nárok na výraznější odpuštění dluhu ve srovnání s tradičními mechanismy. Aby mohla země dospět do „konečného bodu“ a získat tak úplnou pomoc, musí znovu prokázat uspokojivé výsledky programů změn a reforem podporovaných MMF a Světovou bankou a kromě toho musí splnit několik dalších podmínek. Pro dokončení druhé fáze není stanovena žádná lhůta, nicméně přístup k úplné pomoci v rámci iniciativy závisí na třech hlavních faktorech:

  • uspokojivé provádění základních reforem strukturální politiky, které byly schváleny v rozhodujícím bodě;
  • udržování makroekonomické stability;
  • přijetí a provádění strategie snižování chudoby po dobu nejméně jednoho roku.

Poté, co země tyto podmínky splní, dosáhne „konečného bodu“ a získává přístup ke zbývající pomoci, díky níž může svou zadluženost snížit na udržitelnou úroveň. To se projevuje následovně:

  • bilaterální a obchodní věřitelé: snížení čisté současné hodnoty dluhu, které je přímo úměrné celkové výši jejich pohledávek za vysoce zadluženými chudými zeměmi. Řada věřitelů oznámila, že promine vyšší část dluhu, než jak se předpokládalo v iniciativě HIPC. Pařížský klub, neformální sdružení věřitelských zemí, uvedl, že by mohl způsobilý dluh snížit až o 90 % v současné hodnotě;
  • multilaterální věřitelé: (dodatečné) snížení s cílem dosáhnout udržitelné výše dluhu.

Role Evropské unie

Evropská unie a její členské státy sehrávají v této iniciativě hlavní roli, což svědčí o jejich významu jakožto partnerů rozvoje na mezinárodní scéně. Evropská komise ve svém sdělení Radě z roku 1999 informovala o přístupu k iniciativě a přislíbila příspěvek zemím AKT, zemím Latinské Ameriky a některým asijským zemím. Hlavní část její podpory v rámci iniciativy HIPC je poskytována zemím AKT. Unie vystupuje jak v roli věřitele, tak v roli dárce. Proto navrhuje jak odpuštění dluhu, tak přímé příspěvky některým zemím HIPC a do Svěřeneckého fondu HIPC. Evropská komise, která spravuje finanční příspěvky EU na uvedenou iniciativu, podepsala v červenci 2000 dvě úmluvy o financování, které se týkají příspěvků EU do Svěřeneckého fondu (EU v roli dárce) a Evropské investiční bance (EU v roli věřitele). Celková výše příspěvku Evropské komise na iniciativu HIPC v současnosti činí více než 1,6 miliard EUR.

Pokrok

Iniciativa HIPC již pozitivně ovlivnila situaci v silně zadlužených chudých zemích. Zatím 28 zemí dosáhlo rozhodujícího bodu, čímž získalo nárok na prozatímní odpuštění dluhu. Z těchto 28 zemí jich 18 dospělo do konečného bodu. Většina těchto zemí se nachází v subsaharské Africe.

Iniciativa HIPC není všelékem a zůstává předmětem kritiky ze strany akademických kruhů, nevládních organizací a občanských sdružení. Tyto diskuse se v současnosti soustředí na následující zásadní otázky: poskytování finančních prostředků vysoce zadluženým chudým zemím, jejich použití, způsobilost zemí se středním příjmem, v nichž vysoký podíl obyvatel žije v chudobě, udržitelnost dluhu, snižování chudoby a problematika adicionality.

Poslední aktualizace: 14.12.2005
Právní upozornění | O těchto stránkách | Hledat | Kontakt | Začátek stránky